Důležitý úkon je montáž a nastavení sedla a sedlovky. Tyto komponenty jsou pro pohodlí a výkon velice důležité a špatně nastavené sedlo nám může znepříjemnit vyjížďku už po pár kilometrech, nemluvě o nutnosti neustálé korekce jeho výšky.
Nejdříve se podíváme na uchycení sedla do zámku sedlovky. Nejjednodušší provedení spoléhá na integrovanou kolíbku se spodním a horním dílem, které jsou k ní staženy jediným imbusovým šroubem, obr. 1. Montáži sedla musí předcházet očista všech dosedacích ploch, aby nám za jízdy spoj nevydával nechtěné zvuky. Dosedací plochy nemažeme, u kolíbky by to navíc snížilo vzájemné tření se spodním dílem zámku a při silném dosednutí na špičku či zadní partii sedla by se tento mohl pohnout.
Ve všech následujících případech je důležité přesné usazení sedlových ližin do vodicích drážek či žlábků v zámcích, obr. 2. Nakřivo usazené ližiny sice dotáhneme, ale po nasednutí se vše může uvolnit a poškodit. Vždyť tyto díly nesou při nasednutí téměř celou hmotnost jezdce, takže vše visí doslova na jednom šroubu. U moderních sedel s karbonovými ližinami je třeba mít sedlovku se zámkem odpovídajícím jejich výšce, případně zakoupit speciální vložky vhodného tvaru. Někdy tedy nemusí být snadné zkombinovat naše vyhlédnuté sedlo s právě používanou sedlovkou.
Systém Monolink, obr. 3, s jedinou centrální ližinou je pak vůbec neprůstřelným monopolem jedné sedlovky a sedla bez možnosti nějakých kombinací s konkurencí.
Ližiny sedla nasadíme mezi oba díly zámku a lehce dotáhneme imbusem, obr. 4, abychom mohli následně jemně doladit vhodnou předozadní pozici sedla i jeho sklon. Často je na ližinách vyznačená stupnice nebo hranice předního či zadního vysunutí. Čím více dozadu sedlo posuneme, tím více se musíme za jízdy natahovat k představci a naopak. Rovněž naše hmotnost bude vzhledem k pozici sedla méně, nebo více na rukou. Ideální je začít se sedlem na střední pozici a pak nastavit jeho sklon.
S kolem na rovině bychom měli nastavit sedlo do vodorovné pozice, buď podle oka, nebo si můžeme vzít na pomoc vodováhu, obr. 5. U závodních XC či silničních kol bývá špička sedla více sklopená dolů než u kol pro all-mountain či enduro, kde je posed naopak vzpřímenější. Ale to už je věc každého jezdce, jak velkou odchylku v daném směru preferuje.
Pro sklopení sedla budeme muset jisticí šroub lehce povolit, ale pozor, abychom si nehnuli se sedlem v nastavené předozadní pozici. Spodní díl zámku totiž musí lehce sklouznout přes zuby v kolíbce, a pokud bychom to vše dělali silou, zbytečně si je poškodíme a sedlo po čase nemusí držet spolehlivě pozici. Neustálé dotahování šroubu pak nepomůže a omleté zoubky v kolíbce prostě nenahradíme. Jejich propilování nebývá zrovna bezpečné a ne vždy pomůže, takže je pak lepší poohlédnout se po nové sedlovce. Máme-li výsledný sklon přesně nastavený, dotáhneme imbusový šroub dostatečnou silou. Někdy je na sedlovce maximální povolený dotahovací moment, ale tento šroub bývá dostatečně dimenzovaný a vyžaduje silné stažení. Druhým případem je sedlový zámek s dvojicí šroubů, kde nejsou v kolíbce drážky, ale spodní díl zámku je přitažen horním dílem přes dvojicí šroubů, obr. 6.
To dovoluje velice přesné nastavení sklonu sedla, kdy jeden šroub postupně povolujeme a druhý dotahujeme, obr. 7. Pozor ale musíme dát na citlivé dotahování, protože tyto šrouby bývají tenčí a snadno bychom jejich přetažením mohli materiál poškodit a za jízdy by nám mohl jeden z nich nečekaně prasknout. Někdy se objevuje kombinace jednoho šroubu a skrytého regulačního kolečka namísto druhého, ale princip je stejný. Tedy jeden povolit a druhý dotáhnout a naopak.
Jestliže jsme našli ideální pozici sedla, není od věci označit si lihovou fixou na ližiny jeho pozici v zámku, obr. 8, abychom třeba při rozborce kvůli lupání či nějaké výměně věděli, jaká pozice nám vyhovovala. Když budeme měnit sedlovku za jinou, pozor na provedení zámku, protože přímý zámek umístí sedlo více dopředu, kdežto kolíbka vzadu nás usadí dále od řídítek. Jestli tedy máme zadní kolíbku a sedlo v ní upevněné na maximum vzadu, určitě si další sedlovku nekoupíme s přímým zámkem. Tam by nám totiž ty dva centimetry zadního vysunutí rozhodně chyběly.
(už)
Název by mohl evokovat nějakou speciální pilku na údržbu tras pro odstraňování padlých kmenů či větví, ale tohle je spíš záležitost…
Výměně bovdenů a řadicích lanek už jsme se v této rubrice věnovali, ovšem moderní design, tolik lpící na nerušeném povrchu rámu, ukrývá…