Look KEO 2 Max, test

Silniční pedály řady Keo znamenaly již před dlouhou řadou let téměř revoluci a stanovily nové standardy ve svém segmentu. Jejich platforma přinesla především tolik žádanou gramovou redukci při současném zmenšení vzdálenosti mezi osou a chodidlem. Zmínit musíme také minimalistický design, který je však nadále ideálním „kompromisem“, nabízejícím rozměrnou kontaktní plochu. Právě v tomto ohledu jsou zatím poslední generace řady Keo přímo mistry v oboru, což potvrdil test novinky s dodatkem „2 Max“.

Podtitulek by měl znít: „Dlouhodobý test“, neboť pedály v našich službách absolvovaly pětiměsíční nasazení s téměř čtyřmi tisíci kilometry. Během té doby dvakrát změnily jezdce a hostitelský stroj, aby bylo výsledné hodnocení pokud možno co nejobjektivnější, a s příchodem podzimu putovaly na kolo tréninkové. K dispozici jsme měli jeden z vůbec prvních vyrobených párů, které český dovozce (společnost Vokolek Import) obdržel od francouzské značky pro účel testování. S cenovkou 2390 korun a hmotností páru 260 gramů se jedná o lákavou nabídku, a byť nad testovaným modelem najdeme třeba o poznání luxusnější Keo Blade 2 s karbonovou planžetou, tak z hlediska poměru cena / výkon nám zkoušená varianta přijde jako ideál.

Nyní k použité technice. Tělo je vyrobeno ze vstřikovaného karbon/nylonového kompozitu, a už když vezmeme pedály do ruky, zaujme jejich až titěrně působící zjev, typický znak řady Keo. Oproti starším verzím ta modelového ročníku 2018 vsadila na maximální navýšení již výše zmiňované kontaktní plochy - právě z tohoto důvodu nalezneme uprostřed platformy minimalistický boční výstupek. Celková styčná plocha se mezigeneračně zvýšila o celou pětinu, a to na rovných 500 mm². Dalším z důležitých konstrukčních řešení je vedle samotného „low profile“ tvaru (Wide platform design), redukujícího vzdálenost mezi podešví tretry a osou, také nepřehlédnutelná plocha z nerezové oceli. Ta byla použita ze dvou důvodů – aby nedocházelo k vyšlapání středové části a současně pro snížení ovládací síly nutné pro vystoupení z pedálů, a to i máme-li předpětí nastavené na maximum. Decentního přepracování se dočkalo rovněž uložení ložisek, což je však očím skryto.

Detailisty potěší propracování, ať už se budeme bavit o Cr-Mo ose (s drážkou odlišující pravou od levé) nebo o zarážce s nerezovou pružinou. Odkrytý mechanismus sice možná není designově tak dokonale čistý jako u starších modelů, případně u verzí Blade s karbonovou planžetou, redukci váhy je však nezbytné něco málo obětovat. Perfekcionismus konstruktérů dokládá bronzové pouzdro umístěné zevnitř výklopné zarážky, kde účinně předchází zarůstání šroubku regulujícího předpětí pružiny.

Testovací kilometry byly od počátku o pocitu velmi příjemného naladění pedálů, se zcela čistým a snadným našlápnutím i uvolněním, a to při jakkoli silném předpětí pružiny. V ohledu rozsahu nastavení se však jedná o klasiku kategorie. Naopak jako výrazně nadstandardní působila tuhost konstrukce. Výrobce nepoddimenzoval přední část, takže tuhost je ideální jak pro silovou jízdu, tak při potřebě dostat kolo do vzduchu - třeba při přeskakování vlakového přejezdu ve vysoké rychlosti. V tomto ohledu gramová redukce ničemu neublížila a stejně příkladná se ukázala souhra s dodávanými kufry Keo Grip. Okamžik pevného spojení či naopak uvolnění obou částí systému o sobě dal vždy vědět jak pocitově, tak zvukovým doprovodem. Právě v tomto ohledu byl Look vždy špičkou, a to od konce 80. let minulého století. Samotné navýšení kontaktní plochy lze „nelaboratorně“ stěží přesně posoudit, zvlášť bez možnosti přímého porovnání s předchozím řešením, ale v reálu působí přenos síly bezchybně. Samozřejmě to bylo z části zásluhou také špičkových treter Vittoria s celokarbonovou podešví, ale pedály jako takové v tomto ohledu ani trochu nezklamaly.

Z uživatelského hlediska tedy není Lookům co vytknout. Ocení je jak hobby jezdci, tak podle našeho názoru klidně i nároční závodníci. Kvalitou přenosu síly jde o jedny z nejlepších silničních pedálů na trhu a nic na tom nemění ani fakt, že se zdaleka nejedná o topmodel nabídky. Životnost by měla být další ze silných zbraní, což ostatně u silničních Looků platí dlouhá léta. Nemalá kilometráž se jakkoli nepodepsala na uložení osy a ani na konci testu nebyl patrný sebemenší náznak vůle. Chod ložisek (po odmontování z klik) byl při zatočení s osou stejně jemný jako u nových pedálů, možná ještě o něco málo hladší. Nejvíce však překvapila celková odolnost těla pedálů vůči mechanickému opotřebení. V oblasti nerezového plechu jsme sice očekávali, že nedojde k úbytku či vymačkání materiálu, ale podobně příkladně se předvedl také materiál zarážky i přední dosedací plochy pro kufr. Opotřebení v těchto partiích bylo vyloženě povrchové, o jakémkoli úbytku materiálu se nedalo hovořit. Jediné místo, které by mohlo být v případě tvrdšího pádu teoreticky trochu náchylnější k poškození, je onen zmíněný středový výstupek. Během testovacích jízd pedály nedobrovolně „lehly“ pouze jednou a poškození v dané partii bylo zanedbatelné, takže i v tomto ohledu vše v pořádku.

Výsledek testu je tedy jednoznačný. Pakliže má někdo ještě postaru pocit, že tělo pedálů by mělo být duralové, je to již dávno přežitek. Look Keo 2 navíc dokládá, že ani výrazná gramová redukce nemusí znamenat jakékoli ústupky ze životnosti, a už vůbec ne z kvality spoje tretry s kolem.

(kad)