Lazer, sto let náskok

Belgický výrobce přileb Lazer tvrdí, že stejně jako s půldenním náskokem vyhrál v roce 1919 Tour of Flander Henri Van Lerberghe, jenž si navíc před cílem ještě odskočil na pivo, tak stejně i oni jsou vždy na čele pelotonu. Každopádně Lazer svoji historii píše od téhož roku, takže víc jak sto let je slušná řádka zkušeností.

Zakladatelé značky, bratři Lacroixové, už zde nejsou a Lazer dnes spadá pod křídla společnosti Shimano, ale stále přichází s něčím novým.

Před dvěma lety to byla technologie KinetiCore, dnes aplikovaná na stále větší počet přileb značky a „méně je více“ by bylo sousloví, které ji naprosto dokonale charakterizuje. Jde o vlastní odpověď na systémy Mips, které chrání hlavu proti rotačním rázům. Přilba usazená pevně na hlavě, ale současně s možností posunu skeletu vůči hlavě pro uhnutí ve směru nárazu, aby s hlavou neškubl a mozek to neschytal naplno. Zní to drsně, ale realita úrazů hlavy už je taková a Mips spustil lavinu dalších technologií, které to více či méně úspěšně řeší. Cesta technologie KinetiCore nastartovala vývoj už v roce 2010, kdy manažer Guido de Bruyne rozhodl o nutnosti přijít s vlastním systémem ochrany proti rotačním rázům, ale současně i snížením hmotnosti přileb. Následovala celá řada speciálních počítačových simulací a návrhů, protože vyrobit prototyp ve formě a pak jej testovat, to znamená že už je přilba hotová a následně musíte začínat v případě neuspokojivých výsledků znovu, což proces prodlužuje. Celá řada prototypů ale vznikla a prošla praktickými nárazovými testy, aby si ověřili, jak to nakonec vypadá v praxi.

Velkou měrou se na vývoji podílely i existující patenty, které musela značka zohlednit, takže museli přijít s něčím naprosto odlišným. Tenhle důvod je nakonec přivedl k tomu, že musí dosáhnout větší míry ochrany bez toho, že by do přilby přidali něco navíc. Prostě to vyřešit už v základu, přidat to do DNA přilby jako takové, takže vznikly specifické „bloky“ tvrzeného EPS jako součást jádra přilby. Ty mají za úkol zdeformovat se podle směru nárazu a tudíž vyřešit celý problém, který vývoj sledoval. Navíc díky ubrání materiálu kolem těchto bloků dojde jednak ke snížení hmotnosti přilby, ale také nižší spotřebě plastů a volné prostory mezi bloky zlepší i ventilaci. Zkrátka úžasný obrat ve vývoji a teď jen dokonale nasimulovat podobu a rozmístění těchto bloků pro co nejlepší výsledek, navíc napříč celou řadou kategorií přileb.

U standardního provedení přileb se totiž jádro z EPS sice nárazem částečně promáčkne a pak praskne, čímž absorbuje energii nárazu, ale je to tvrdé a nereflektuje to rotační rázy. Vystouplé bloky KinetiCore jsou měkčí a poddajnější ve více směrech, takže zvládnou i rotační nárazy a vše rychleji utlumí, než by došlo vlivem extrémního nárazu k prasknutí a deformaci celé přilby. Vývojový tým si vlastně vzal příklad z deformačních zón v leteckém či automobilovém průmyslu. Díly schopné se zdeformovat a tudíž pohltit energii nárazu ve výsledku ochrání řidiče.

Jenže nastal další problém, kterým byl nespočet možností tvaru a rozmístění bloků uvnitř přilby. Tohle znamenalo víc jak pět tisíc variant přileb, než bylo dosaženo optimálního výsledku. Různě tvarované bloky byly implantovány do stávajících přileb Lazer, aby se ověřilo, jak se chovají s nimi a bez nich a jak jejich tvar či pozice v přilbě fungují podle požadavků. Tím vznikly Controlled Crumple Zones, tedy plochy tlumicích bloků schopných přesměrovat energii rotačního rázu pryč od mozku.

Na vývoji celé technologie přitom Lazer spolupracoval s universitami v Bernu, Gentu nebo University College London a třeba také s Royal Institute of Technology ve Stockholmu. Bylo to prý opravdu náročné a Peter Duynslaeger z Lazer o všem tom snažení jednou řekl: „Naše ambice nás málem zabily.“ Ne vždy šlo totiž vše jednoduše a zatímco někdy to vypadalo, že se vývoj posunul o dva kroky kupředu, následně šlo zase vše o krok zpět a takhle pořád dokola. Už byli blízko finálnímu výsledku, jenže nikdy nevěděli jak moc blízko to je. Měli technologii KinetiCore, ale vlastně s každým dalším modelem se výsledky lišily a další úpravy znamenaly ještě lepší výsledek, takže to byl neustálý proces učení se, jak vše funguje a kam až to lze posouvat. Nakonec se sešlo několik faktorů, které ukázaly na zdárný finální výsledek. Prvním potvrzením správné cesty vývoje byly úspěšné praktické nárazové a deformační testy na univerzitě ve Štrasburku. To ukázalo, že technologie je schopná a v podstatě by bylo možné do roka rozjet sériovou produkci. Další úspěch bylo získání maxima pěti hvězdiček při nezávislém testování přileb společností Virginia Tech. To jasně ukázalo, že technologie zakomponovaná do přilby je plně srovnatelná s těmi, které výrobci přidali navíc ke stávajícím přilbám. Benefitem technologie pak bylo i to, že ji lze aplikovat na kompletní spektrum přileb, tedy od dětských až po ty speciální, kde vždy přinese benefity jak v ochraně hlavy, tak snížení hmotnosti a zlepšení ventilace, nebo zmíněné redukci spotřeby plastů. Dlouhá cesta, ale nakonec ukázala, proč se Lazer udržel na trhu už přes sto let.

Napříč spektrem

V koleci přileb Lazer samozřejmě najdeme modely bez této technologie, nebo i s technologií Mips, každý prostě preferuje něco jiného, ale KinetiCore je zastoupena na široké škále modelů. Novinkou je silniční model Z1 KinetiCore držící 5 hvězdiček od Virginia Tech, zaměřený na maximální ventilaci a ochranu. Hmotnost velikosti M je 220 gramů, výstelky mají větší plochu a současně ta na čele dovolí proudění vzduchu mezi ní a skeletem pro lepší ochlazení. Nechybí další čtyři silniční přilby, včetně více „aero“ střiženého modelu Vento a KinetiCore technologii mají i dva časovkářské kousky. V MTB segmentu mají KinetiCore všechny hlavní modely, tedy enduro Jackal, XC přilby Strada a Cerro, trailový Coyote či novinky Lupo a Finch nebo enduro integrálky Cage a Chase. V kategorii městských a volnočasových přileb jsou to tři modely a pro děti pak ty nejmenší kousky Nutz a Pnut, i když i ti nejmenší můžou vybrat model s Mips. Lazer prostě nabízí alternativu „přidané“ ochrany, i když stěžejní je pro ně těch víc jak deset let vyvíjená ochrana, kterou zabudovali do DNA svých přileb.

(už)