Konec her, začíná jízda - Specialized Demo 8I Carbon

Specialized Demo 8I Carbon

Letošní novinku v podobě karbonového sjezdového biku Demo fanoušci značky netrpělivě očekávali a popravdě je jasné proč. Nárůst tuhosti a ovladatelnosti už i tak špičkového stroje dovolí jezdci sáhnout si na limity ještě víc.

Karbon i na kameny

Rám vychází z osvědčeného duralového vzoru vyvinutého pro nejtěžší nasazení na tratích světového poháru. Použitím FACT 10m karbonu na celém předním rámovém trojúhelníku by mělo dojít k výraznému snížení hmotnosti při současném navýšení tuhosti. Obavy, zda bude karbon dostatečně odolným materiálem na rozbité tratě, vyvrátilo již samotné detailní proklepávání rámu. V žádném případě nejde o tenkou slupku, jak jsme zvyklí z lehkých XC kol, ale materiál se tváří hodně silným a bytelným dojmem. Karbonový rám skrývá středové pouzdro BB30, zadní duralová stavba je standardní. S ostrými útoky kamenů na spodní trubku ovšem tento bike počítá, takže je vybavena speciálním plastovým chráničem ve spodní třetině délky, který náraz kamenů částečně odpruží, a pokud by byl moc silný, je tu ještě gelová vrstva mezi tímto chráničem a samotnou trubkou rámu. Tento díl je připevněn šrouby, takže jej lze v případě poškození vyměnit.

Zatímco nejdražší replika týmového stroje počítá se zadní nábou pro rozchod 135 mm kvůli lepší průchodnosti v klopených zatáčkách, testovaný model i ostatní verze mají rozchod patek 150 mm. Díky tomu má jezdec i delší osu klik a výrazně stabilnější oporu v pedálech, kdo ale jezdí zatáčky jako profík, může sáhnout po tom nejdražším.

Tlumič u tohoto modelu se zdvihy 200 mm na obou osách dodal Fox, konkrétně model VAN RC4 s regulací odskoku a komprese. Vidlice Boxxer v dostupnějším provedení s vinutou ocelovou pružinou nabídne proti nejlepší verzi pouze vnější jednorychlostní ladění odskoku a komprese. Příjemné bylo nasazení odpovídající tvrdosti pružiny podle velikosti rámu, takže testované elko netrpělo pod těžším jezdcem zbytečně hlubokými zdvihy, aniž by to vyžadoval terén či styl jízdy.

Komponentové osazení je určitým kompromisem, takže na postu brzd sice nalezneme „jen“ dvoupístkový model Avid Elixir 5, a přestože jeho výkon nebyl nijak omezující, čtyřpístek by tomuto kousku slušel trochu víc. Řazení i kliky jsou rozumným a odolným mixem, který kvůli ceně nesází na karbon, ale dural. Karbonu je zkrátka dostatek na rámu a celková funkčnost kola tímto krokem nijak nestrádala.

Limit je jen v hlavě

Chování kola bylo od začátku hodně podobné svému duralovému vzoru, ačkoliv několik rozdílů, byť pouze drobných, jsme při jízdě pociťovali. Ten nejzřejmější byl nárůst tuhosti, kdy už tak tuhý rám absolutně nezkreslil jakýkoliv povel do řídítek a v uzavřené zatáčce či dobrzďování z plné rychlosti v kombinaci se zatáčkou vůbec nepovolil, a prostě jel tam, kam mu jezdec poručil. Dokonalé reakce na podněty od řídítek i celkové manévrování jezdce nad rámem prostě nechávají rám v boční torzi zcela chladným. Jestliže jsme rok nazpět trochu vyčítali duralovému top modelu menší univerzalitu na rovných úsecích, díky pocitově položenější vidlici, v tomto případě nám to tolik markantní nepřišlo, ale i tak je znát, že bike je stavěný na co nejprudší pasáže a vysokou rychlost. Rozjezd na skok či šlapání v rovných či mírných úsecích okamžitě donutí jezdce uvědomit si, kde má mít své těžiště a zase posunout zadní partie mírně dozadu. Odměnou mu za tobude naprosto dokonalé souznění kola s terénem, kdy zadní stavba dokáže vyžehlit každou nerovnost, a jezdec se může soustředit pouze na pilotáž. Citlivost přední vidlice je rovněž na vysoké úrovni, ale proti supercitlivé zadní stavbě jí trochu té máslovitosti ze začátku zdvihu chybí. Jakmile ale přijdou ke slovu rolety či hodně rozbité úseky, nabídne jezdci dostatečnou oporu, aniž by to musel zbytečně dohánět lokty. Přestože jsou zdvihy hodně hluboké a ve střední části svých hodnot nechají jezdce využít jejich potenciál bez nějakého extrémnějšího zatížení, finální část jejich kapacity už nabídne výraznější progresivitu.

Za téměř rodinnou tradici by se dalo považovat nízko posazené těžiště, které je vlastní takřka celé famílii biků Specialized a dovolí perfektní proplouvání zatáčkami. I přes delší rozvor dovolí tenhle bike dokonalé naklopení do zatáčky a průjezd v plné rychlosti. Samozřejmě, že pomalé a hodně zavřené zatáčky mu nejsou příliš po chuti, ale jde o kolo pro maximální sklon a maximální rychlost, tam je díky stabilnímu vedení jeho parketa. V úsecích s ostrými zlomy bez možnosti odskakování či při traverzování je třeba dbát na to, že nízko posazené těžiště snadno umožní nechtěný kontakt pedálu se zemí, jinak tenhle bike nemá žádná omezení, snad jen jezdcův pud sebezáchovy, kam až se nechá dokonalým jízdním projevem zlákat.