Když vás vede sedmsetpětka

Když vás vede sedmsetpětka

Tou nejlepší a nejvybavenější navigací kombinovanou s cyklocomputerem pro jízdní kolo je Garmin Edge, model 705. Jeho levnější bratříčkové začínají u označení 205 a končí u 605. Protože levnější modely nás vcelku nezajímaly, sáhli jsme samozřejmě po tom nejlepším, co firma na kolo nabízí. Vlastně nejen tato firma, ale kdokoliv. Garmin Edge 705 je opravdu to nejlepší zařízení pro maximum informací, které chcete za jízdy sledovat nebo si prohlédnout po vyjížďce nebo tréninku.

V naší recenzi nebudeme podrobně popisovat opravdu neuvěřitelné množství funkcí, neboť ty se můžete dočíst kdekoliv na internetu nebo v jiných recenzích. Věřte tomu, že popsat dokonale tento přístroj by zajistilo naprosto monotematické vydání tištěného Cykloservisu. Proto se omezíme, pokud možno, na praktické informace z našeho dlouhodobého testu.

Něco o montáži

Máme dvě možnosti, kam umístit tuto mašinku. Buď na řídítka, nebo na představec. Dát si tuto milou cihličku na řídítka, aby nám trčela do prostoru, a byla tak i náchylnější na ulomení, se nám zdálo jako zvrhlost. Výhodnější, a více lahodící oku , je na představci. Tam pasuje krásně. Stejně tak ho vozí silniční profesionálové. V balení jsme našli dvě montážní úchytky, takže dát si jednu na silničku a druhou na bike je takřka samozřejmostí. O tom, že Garmin lze nastavit na oba rozdílné průměry kol a přepínat podle potřeby, asi nemá cenu psát.

Obsahem naší krabičky od dovozce Garminu byl i magnet na drát kola, magnet na kliku a snímač (čidlo) obou magnetů, k umístění na levou spodní zadní šavli rámu. Teď se asi někteří zarazí. Proč, když má vše řídit satelit? Odpověď je jednoduchá. Jednak pro snímání frekvence šlapání, jednak pro snímání otáček kola (jako u běžného computeru), pokud by vám třeba mezi skalami, nebo kdekoli jinde, vypadl satelitní signál. Magnet ho ihned zastoupí a vaše čísla na přístroji budou pořád přesná. A zbývá už jen upnout si na prsa snímač tepové frekvence, přístroj zapnout a vyrazit za přesně změřenými cyklistickými zážitky.

Jak se ovládá?

Přiznám se, že jsem si se zájmem přečetl několik recenzí o tomto přístroji. Zaujalo mě, jak v mnohých si dotyčný recenzent najde nějakou tu závadu na ergonometrii. Jednomu vadí, že je knoflík na levé straně, druhému na pravé a třetí by ho chtěl mít uprostřed. Buďte v klidu. Přístroj je po ergononometrické stránce naprosto v pořádku. I pro ty, kdo se třeba bojí pustit řídítka levou rukou, protože to neumí. Mnozí recenzenti si zřejmě nevšimli, že máme nejen čtyři prsty, ale ještě ten pátý vratiprst – palec se nazývá. Takže dostatek prstů na jakoukoliv manipulaci. A navíc se nepředpokládá, že za jízdy budeme neustále něco přepínat. To končí vždy buď těžkým karambolem, nebo absolutní nevědomostí, kudy že jsme to vůbec jeli. Mysleme na to, že podobné stroje jsou jen naší pomůckou při jízdě, ne cílem.

A co že budeme za jízdy přepínat? Především levým tlačítkem dole mezi mapou, číselnými údaji o jízdě a grafem nadmořské výšky. Potom vpravo nahoře budeme případně měnit měřítko mapy. Čelní tlačítka ovládají stopky. Pokud nejste závodníci a nejezdíte třeba okruhy na čas, tak na čelní tlačítka můžete skoro zapomenout.

Krátce se zastavme u číselných údajů o jízdě. Ty si do zobrazované tabulky navolíte podle své potřeby, jak je u Garminu zvykem. Já si předvolil okamžitou rychlost, ujetou vzdálenost, tep, hodiny, dobu jízdy, nadmořskou výšku, průměrnou rychlost a celkovou výšku výjezdů. To se mi zdálo pro mou jízdu nejzajímavější. I když pro mne je důležitější, kde jedu, než sledování čísel. Ale k věci: zvolit si můžete celkem z 50 (!) funkcí výpočtů o jízdě. Například, i pokud toužíte za jízdy sledovat, kdy vyjde slunce…

Ještě je asi potřeba zmínit se o tlačítku vpravo dole, což je vstup do menu. Dalo by se hovořit o tom, že toto tlačítko se za jízdy použije pouze tehdy, když si chceme do přístroje zaznamenat naši momentální polohu. Třeba, kde jsme viděli pěknou slečnu na zahradě, když jsme projížděli kolem.

Jak to je vidět?

V některých recenzích jsem se dočetl, že přístroj je příliš velký. Podobný názor nechápu, neboť přístroj je mapový a těžko bych si ho dovedl představit s menším displejem zobrazujícím mapu. Já bych řekl, že přístroj je akorát. Mám pouze malý problém. Nosím brýle na dálku i na čtení. Při jízdě používám do slunečních brýlí dioptrickou vložku, takže trochu hůř vidím i na čísílka jakéhokoliv cyklocomputeru. Běžně to řeším tak, že pokud mám mapu a chci ji použít, musím zastavit a z kapsy vytáhnout levné hypermarketové čtecí brýle a mrknout se, kudy že vede cesta z lesa nebo do hospody. Ale musím konstatovat, že čísla na sedmsetpětce jsou dostatečně velká, abych je za jízdy přečetl i já, lehký slepec. A to bez problému. Nejvíce jsem se bál, co uvidím, až mi zhasne displej. Ten si totiž musíte rozsvítit sami zmačknutím jakéhokoliv tlačítka. Kdyby svítil stále, za chvíli máte po baterkách. Podsvětlení lze nastavit na maximálně dvě minuty. Mohu ale konstatovat, že i já při zhasnutém displeji čísla vidím dobře. Při přepnutí na mapu jsem podsvětlení uvítal.

Nabijme si baterky

Mnozí netrpělivě čekají na informaci o tom, jak dlouho vydrží přístroj nabitý. Musím vás potěšit – dostatečně dlouho. Na plné nabití, které mi trvalo pokaždé něco přes hodinku, vydrží přístroj pracovat minimálně deset hodin. Samozřejmě záleží na tom, jak často rozsvěcujete displej. Deset hodin v sedle kola stráví opravdu málokdo. A že se v některých recenzích autor kroutí nad tím, že mu přístroj vydrží tak dvě až tři vyjížďky na jedno nabití a že to je málo. Tak nad tím mávám rukou. Něco se musí vždy najít. Stejně po každé jízdě vrazíte Garmina do „úesbéčka“ nebo do zásuvky a baterku nažďucháte nadoraz.

Kudy, kudy vede cestička?

V několika recenzích jinde se píše, že přístroj neumí routovat po turistických cestách mimo silnice nebo dokonce po neznačených lesních cestách. Routování znamená, že si například navolíte cestu z bodu A do bodu B. Přístroj ale zpravidla vždy zvolí trasu po silnici. Rozhodně vám nenabídne zkratku po lesní cestě. To se zdá jako nevýhoda, ale ta se musí usměrnit dvěma informacemi. Především tou, že přístroj umí routovat kudykoliv, když se mu to povolí. Vše způsobuje mapa. Na ní a na jejím výrobci záleží, jaké objekty jsou do ní vložené a kudy povolí routovat. A dalším aspektem je například i to, do jaké míry je podobné routování po cestičkách pro cyklistu vhodné. Pro jednoho je cesta sjízdná, pro jiného ne. Vyskytují se polomy, cesty mnohde zarůstají apod. Jak se tedy rozhodnout, jestli tam cyklistu při tvorbě trasy navést?

Výše uvedený „nešvar“ ale jistě vyváží zaznamenaná trasa do přístroje a přehrání doma do počítače.

Potom stačí spustit obslužný program Training Center a vidíme vše. Kudy jsme jeli na mapě, tepy, rychlost, převýšení. Až do pozdní noci můžeme studovat údaje, překrývat je, porovnávat a ukájet se jimi. Můžeme stopu, kudy jsme jeli, poslat mejlem kámošovi a ten pojede naprosto stejnou trasu jako vy. Nebo použít Base Camp a trasu vidíme v 3D zobrazení na Google Earth. Úžasná hračička pro milovníky podobných záležitostí.

S Edgem na Tour de France a do světa

A aby to vše nebylo málo, pokud jste milovník silničních kol a Tour de France, najeďte si stránky garmin.com a zde naleznete výkony členů týmu Garmin v jednotlivých etapách letošní Tour de France. Ty si do přístroje nahrajete a můžete se porovnávat s profesionály. Garmin Edge 705 totiž disponuje funkcí Virtual partner, při jejímž zapnutí si můžete průběžně porovnávat svůj výkon s nahraným výkonem jiného jezdce. Samozřejmě, můžete si porovnávat své výkony v jednotlivých jízdách na stejné trase, ale nemusíte se omezovat jen na údaje z Tour, můžete si stáhnout nejrůznější výkony ze všech koutů zeměkoule od stejných nadšenců, jako jste vy. A samozřejmě sami můžete ukládat své jízdy.

Umí i výkon

Žádný pořádný závodník se dnes neobejde při tréninku bez sledování výkonu. Edge 705 sice tuto záležitost měřit neumí, ale lze na něj napojit zařízení třetích stran. Seznam kompatibilních zařízení nalezneme opět na stránkách Garminu. Odpadá tak použití dalšího budíku na řídítkách. Také příjemná záležitost.

Povzdech na závěr

Těžko bychom hledali jiné podobné, komplexnější zařízení, které umí dokonaleji změřit vše o našem pohybu krajinou. A kromě toho vám ukazovalo, kde jste, kam jedete a kdy tam budete. Těžko také hledáme funkci, která v přístroji není a mohla by se nám hodit a která je pro kolo běžná. Jistě, některé přístroje disponují třeba údajem o tlaku, ale to je spíš pro ty, kteří potřebují ke svému výkonu cepín a lano. My jsme zkoušeli přístroj na kolo. Sedmsetpětka disponuje mnoha funkcemi pro řízený trénink, až je skoro nelze využít. Je skvělá pro příjemnou jízdu krajinou i pro technokraty, kteří se opájejí zpracováním mnoha údajů a dlouhým prohlížením mapy. Je zkrátka pro všechny. Nebo alespoň pro ty, kteří neváhají za tu věcičku dát kolem deseti tisícovek.

Jedinou záležitost jsme raději nezkoušeli, a sice vodotěsnost. Ta je pro podobné přístroje na kolo více než důležitá. V manuálu jsem nalezl, že voděvzdornost je IPX7. Více se v něm o tom nepíše. Na jedněch stránkách jsem se ale dozvěděl, že tento údaj odpovídá vodotěsnosti při ponoření do metrové hloubky na dobu 30 minut. Tak toho bych se neodvážil ani náhodou. Ne že bych testu nevěřil, ale nač pokoušet osud u tak drahého přístroje. Přiznám se, že igeliťák v kapse pro případ deště vše jistil.

(kany)