Když se cyklisté topí

Mezi největší bikemaratonské závody rozhodně patří Král Šumavy. Však byl také první, který u nás kdysi podobnou akci uspořádal. Ke Králi patří neodmyslitelně brody. Většinou závodníků proklínané a zřejmě nejčastější otázkou na startu každého ročníku je: "Jak vypadají brody?" Blbě vypadají, většinou. Jak jinak. Projet nejobávanější brod znamená najet rovně, v patřičné rychlosti a příliš nehýbat řídítky, neboť na dno není vidět a jakýkoliv špatný pohyb předního kola může způsobit katastrofu. A trochu přišlapávat, protože setrvačností se voda, zvláště tehdy, pokud je brod hlubší, projet nedá. Ne všem se to ale daří. A to je také patrné z našich fotografií. Ukážeme vám jich časem ještě více. Všichni, kteří jsou na našich fotografiích patří do skupiny hrdinů, kteří se nebojí objet náročnou trasu a neváhají vstoupit do hlubokých vod. Usmíváte se? Zkuste si to také. Třeba vás také budeme mít na fotografii. Zaručujeme vám, že pět metrů před brodem vás úsměv přejde a budete se modlit, abyste už byli na druhém břehu. Známe to z vlastních zkušeností, z vlastních startů na Králi Šumavy. Známe ten pocit, kdy se vám svírají těsně před brodem půlky obavou, jak to dopadne.