LOOK2021_1
gravel

katalog_elektrokola

logo_katalog_detska_kola

deluxepoutak

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

Author_pruh_leden_2021

Test, Niner RIP e9

Původně striktně devětadvacítková značka Niner dnes nabízí v podstatě všechny tři průměry kol, tedy když počítáme i osmadvacítky pro gravelová kola, neminula ji ani vlna elektrokol. Jenže Niner není tuctovka a snad každý její bike je od hlavního proudu něčím odlišný. V čem se od mainstreamu odchýlil trailový RIP e9, to jsme se rozhodli prověřit v terénu.

 

 

Geometrie mixující trendy

Pro extrémisty má Niner v nabídce sice mullet elektroenduro WFO e9 se 180mm zdvihy a hodně položenou 63,5° hlavou, ale RIP e9 je střižen víc univerzálně a bude použitelnější pro širší škálu jízdních stylů. Rám z hliníkové slitiny 6061 tentokrát díky přítomnosti motoru a jeho šasi nesází na vlastní virtuální systém zadní CVA stavby, nýbrž na klasický čtyřčep v kombinaci s Trunnion Mount upevněním tlumiče do vahadla přepákování. Přední trojúhelník hodlá na první pohled zaujmout divokou profilací horní trubky, která připomíná stejnojmenný bezmotorový vzor a ukrývá vespod nenápadný otvor a závit pro případnou montáž elektronicky ovládaného tlumiče Fox e-Live Valve. Spodní trubka ukrývá 625Wh baterii pod masivním plastovým chráničem a s šasi motoru je spojena svarem, nejde tedy o jednodílné provedení. Masivní nosník sedlové trubky tvoří plát hliníku, jenž zároveň obepíná tlumič a dokonale jej chrání před nečistotami od zadního kola. Nápadné zalomení sedlové trubky s navařenou výztuhou sice evokuje její sklon více dozadu, ale ve výsledku má sedlová trubka strmější úhel v duchu současných geometrií ulehčujících strmé výjezdy. Zadní stavbou pak výrobce nic nepodcenil, protože rozchod ložisek hlavního čepu spodní kyvky i profil řetězových vzpěr rozhodně nebudí dojem, že by se zde mělo něco pokazit i při brutálnějším zacházení. Ložiska Enduro Bearings Max s plným počtem kuliček rovněž znamenají to nejlepší, co se používá, takže tady nelze cokoliv kritizovat. Plastový chránič pod řetězem je funkční, vnitřní vedení bovdenů i hadice brzdy se nikde nezalamuje a při pohledu na spojovací můstek sedlových vzpěr je jasné, že ani tady nebude slabé místo. Sympatické je pak vyznačení hodnoty SAG ve 30% rozsahu na čepu vahadla, což usnadnilo naladění zadního odpružení. To mimochodem dostalo dvoupolohovou páčku lockoutu tlumiče, která by měla kvůli čtyřčepu umravňovat zadní stavbu ve výjezdech, což u svých ostatních celoodpružených modelů značka řeší virtuálním CVA systémem zavěšení. Vpředu na vidlici rovněž nechybí možnost přitažení komprese až do uzamčení, ale troufáme si tvrdit, že tohle kolo snad nenarazí na majitele, který by byl tak nemorální a jezdil s ním někde, kde by bylo zapotřebí odpružení zamykat, protože si to nezaslouží a není to ani nutné. Odpružení totiž fungovalo v naprosté shodě, citlivě a s optimální progresivitou, takže nějaké nadměrné pohupování v sedle nebylo u zadní stavby vůbec citelné, a tudíž jsme lockout využili opravdu jen zkusmo na silnici. Tam pak při šlapání naopak lockout dokáže jezdce na sedle tak rozkmitat, že je lepší nechat pro komfortnější šlapání tlumič odemčený.

 

 

Tím ale trochu předbíháme, protože jsme ještě nenasedli, což zde znamená jediné, dostat se do pozice, která mixuje současné trendy s klasikou v docela rozumném poměru. Největší elkový rám totiž pod 189cm jezdcem nabídl ideální délku horní trubky i hodnotu reach, aniž bychom cítili nějak natažené ruce, či naopak příliš pohodový posed. Tady se rozhodně nesedí jako na nedělním výletu, byť pozice řídítek s dostatkem podložek pod představcem a nezbytnou pivní zátkou na jeho speciálním víčku není úplně nejnižší. Strmější úhel sedlové trubky, lehce na střed natlačený jezdec a ruce spíše sportovně než komfortně vysoko. Ubrat pár podložek, máme tu hodně agresivní trailově-endurový posed. Dokonale padnoucí gripy s nadstandardní 150mm délkou si moc nenotovaly se spíše sportovním sedlem, které zrovna nebylo z těch, co nabídnou extra komfort při celodenním brouzdání terénem vsedě. Ve sjezdech ale mezi stehny nepřekáželo, to je druhá věc, nicméně na e-bike bychom to viděli raději na nějaký speciální kousek.

Celkově si na posed není nutné zdlouhavě zvykat, kolo padne docela dobře do ruky a ovladatelnost je i v nižších rychlostech poměrně snadná, aniž bychom museli řídítka držet křečovitě a přemlouvat přední kolo jak k držení přímého směru, tak k jeho změně. Vše probíhá tak nějak samozřejmě a bike poslušně naslouchá všem povelům jezdce. Výška těžiště dovoluje snadný náklon do zatáčky a úhel vidlice pak nechá jezdce opřít se o řídítka, aniž by měl strach, že půjde předek do skluzu. To platí pro vyšší rychlosti v klopenkách či ve sjezdech, ale přitom rovné traily, stoupání či technické „kozí“ stezky neznamenají žádné omezení, kolo prostě poslouchá a vše dokonale zvládá. Zadní odpružení citlivě kopíruje nerovnosti, a když jsme jej prohnali těžším terénem, ukázala se jeho ideální progresivita. Zdvih prostě není bezedný, aby kolo bylo líné, ani nepůsobí nedostatečně, že bychom strádali. Kolo si se svými 150 milimetry hospodaří slušně a jezdce nenutí ke kompromisům. Vpředu pak o centimetr víc nabídl podobný projev, takže nemáme co vytýkat, navíc bike zvládne dle výrobce vpředu až 180 mm. To bychom možná vylepšili v případě, že bychom přetočili Flip Chip vložku spodního čepu tlumiče do více sjezdovější pozice, která sníží středové pouzdro a položí o půl stupně hlavu. Tohle přiblížení se enduru však vyvolává otázku, zda to vůbec má smysl, když i v základním „strmějším setupu“ kolo ukázalo výborné jízdní vlastnosti. Strmé výjezdy mu jdou, ve sjezdech rovněž umí a s těžištěm níž by ve výjezdech na výkonu určitě trochu ubralo. V členitém terénu také mělo tendenci více si škrtat klikami o kameny, což se nám právě i přes jejich 165mm provedení několikrát stalo. Ale tahle možnost tady je, takže proč z univerzálu neudělat trochu sjezdovější mašinu. Nám ve výsledku víc vyhovovalo nastavení se strmější hlavou a schopnosti kola byly na rovinkách či ve výjezdu o mnohem snazší ovladatelnosti a točivosti.

 

 

Tříhvězdičkové svezení

Tříhvězdičkový hotel už není turistická ubytovna a testovaný model měl označení 3 - Star, což znamená dvanáctkovou sadu Sram SX s odřazovací páčkou pro e-bike, tedy jen jeden převod na kliknutí a brzdy Magura MT5. Zatímco esixko není i přes slušnou funkci žádný estetický a precizní zázrak, Magury s jejich digitálním projevem na obou 200mm kotoučích jsou to, co prostě na elektrokole chcete. Tedy pokud nejste amatér či penzista s e-bikem jen koketující. Tohle prostě brzdí na fleku a v dlouhých sjezdech nevadne, takže za čtyřpístkové Magury palec nahoru. To samé za volbu plášťů, kdy přední Minion DHF dokonale naváděl i v podzimním blátě nebo na lehce omrzlém podkladu. Zadní Agressor už je na blátě sice lehce mimo a jeho parketa jsou kameny či rychlejší tvrdý podklad, nicméně i u něj patříme mezi fanoušky. Pokud bychom vycházeli ze tříhvězdičkového standardu, brzdy by asi zasloužily o hvězdu víc, celkový projev kola pak rovněž leží někde mezi třetí a čtvrtou hvězdou. Na čtyři to vidíme i u motoru, kde aktuální verze boscháckého „céikska“ prostě nesnese kritiku, a když je v rámu 625Wh baterie, není důvod se trápit na Eco režim pohonu. Tour a hlavně E-MTB byly v permanenci nejčastěji. A když vám po deseti kilometrech, z nichž šest bylo do kopce, zmizí na E-MTB teprve první dílek z pěti, a přitom jsou venku plus dva, je to důvod k radosti. Trápit kolo do táhlých výjezdů, zkoušet díky postavenější sedlovce prudké výzvy směrem vzhůru a opřít se ve sjezdech o položenou vidlici, to všechno motorizovaný RIP umí. Jistě, jeho 450mm zadní stavbu nestrhnete do zatáčky tak brutálně ostře jako ultrakrátká 430mm provedení, ale proti konkurenci, mající často o 40 mm delší řetězové vzpěry, mu nevadí ani přitažení řídítek, za něž vás odmění odskočením hrany po zadním. Bude vás prostě bavit, ať už při dlouhých vyjížďkách v sedle nebo při agresivnějším dovádění někde ve výjezdech a technických úsecích.

 

Fotogalerie kola ZDE

 

Technické specifikace:

Rám: Al 6061-T6, 150 mm

Vidlice: Rock Shox Yari RC, 160 mm

Tlumič: Rock Shox Super DeLuxe Select Plus RT

Kliky: Praxis, 165 mm, 36 z.

Brzdy: Magura MT5, 200 mm

Řazení: Sram SX, Eagle, 1x12

Přehazovačka: Sram SX, Eagle

Náboje: Formula, Boost

Ráfky: Stans Notubes Flow

Pláště Maxxis Minion DHF / Agressor, 29x2,5WT:

Kazeta: Sram PG1210, 11-50

Sedlo: Niner Custom

Sedlovka: KS LEV Si, 150 mm

Řídítka: Race Face Aeffect

Představec: Race Face Aeffect

Motor: Bosch Performance CX

Baterie: Bosch Powertube, 625 Wh

Displej: Bosch Purion

Hmotnost: 25,88 kg

Cena: 165 000 Kč

 

 

 

 

 

datum: 21.04.21 - kategorie: Testy kol
id

id

id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign