Zatímco v motocyklovém enduru byly ledvinky zcela běžnou součástí už před třiceti lety, svět horských kol objevil tuhle „Ameriku“ teprve před pár lety s masivnějším nástupem enduro stylu. Ne každý chce mít na zádech batoh, ale vyrazit úplně bez nářadí a traťovek taky nelze a plné kapsy dresu se tady, na rozdíl od silnice, prostě nevozí.
Už jsme testovali bikovou ledvinku, a to hned ve dvou velikostech, obojí k maximální spokojenosti, a přestože šlo o domácí outdoorovou značku Pinguin, na biku její kousky obstály na výbornou.
Tentokrát došlo na test ledvinky Acepac Onyx 5, tedy kousku od dceřiné značky zaměřené přímo na bikepacking, cyklistické batohy a doplňky, určeného vyloženě pro enduro. Číslovka v názvu určuje objem ledvinky, a pokud jsme měli možnost porovnat s předchůdcem testovaným v loňském čísle xx, je zde celá řada detailů potvrzujících cyklistické zaměření. Hlavními materiály jsou odolné tkaniny Nylon 6.6 nebo Nylon Robic, samozřejmě v ripstop úpravě proti párání, doplněné pevnými přezkami Nifco a zipy YKK. Zádové nebo spíš bederní polstrování má 3D profil a jemnou síťovinu, shodnou s krytím nižšího polstrování vyšší části popruhu. Popruh je na bocích vyšší pro lepší stabilitu a rozložení tlaku, 3D polstrování je oproti sestřičce od Pinguinu výrazně vzdušnější a propracovanější. Masivní přezka i pásek jsou skoro čtyři centimetry vysoké, takže usazení ledvinky bylo i v hodně ostrém terénu naprosto brilantní. Nehledě na to, že všechny popruhy mají pružné poutko pro zajištění volných konců. Stažení v pase je dokonalé, stejně jako rozložení tlaku na bedrech i přes boky, a to i když byla ledvinka hodně naplněná.
Hlavní prostor (celkové rozměry 21 x 30 x 11 cm) má horní krytí zipu s garáží pro jezdce a vnitřek rozčleněný na dvě kapsy, z nichž ta blíže k zádům je určena pro hydratační vak, kterému poslouží horní vývod hadice i poutko na patent pro jeho zavěšení. Druhá kapsa má čtveřici síťovaných organizérů na nářadí a drobnosti, nechybí také menší kapsa na zip. Na vnější straně je pak ještě kapsa na zip, určená díky jemnému polstrování telefonu, případně brýlím. Spodní hrana čelní strany má reflexní poutka pro blikačku a dole popruhy pro uchycení některé z bikepackingových brašen. Tyto stavitelné popruhy lze v případě nepotřeby ukrýt do schránek, takže nic neruší, neumaže se od bláta ani se nezachytí o větvičku. Boční kapsy slouží pro bidon nebo pláštěnku, která je součástí balení. Bidon zajistí v samostatné kapse zdrhovadlo, případně v menší boční kapse popruh, určený zároveň k redukci objemu brašny, pokud není naplněná. Pravý bederní popruh pak nabídne ještě malou kapsičku na zip, takže úložných prostor je opravdu dostatek.
Jejich členění je perfektní a v podstatě jsme do ledvinky naložili veškeré potřebné nářadí, pláštěnku, svačinu i duši a zbyl volný prostor na bidony, ovšem jelikož máme košík, tak proč je vozit na zádech, do ledvinky tak nakonec putoval pouze jeden. Perfektní usazení na bedrech náklad nenarušil a nebylo ani nutné nějak extrémně stahovat popruh přes břicho, jehož ovládání je naprosto jednoduché. Lepší ventilace zádového dílu byla oproti Pinguinu znatelná, nikde ovšem pod ledvinku netáhne, jen rozložení tlaku je díky odděleným panelům lepší a bedra tak „nevaří“. Ledvinka s plnou "náloží" za jízdy nijak neobtěžuje, prázdná váží 465 gramů a ponechává prostor pro perfektní manévrování s kolem. Navíc citlivé partie zad jsou na tom ve výsledku možná lépe, než při jízdě s batohem. Za nás tedy palec nahoru, ať už v šedém nebo černém provedení, za 1450 korun je to perfektní společník na každou trochu agresivněji střiženou vyjížďku.
(už)
Značku Ciclovation si asi nejčastěji spojujeme s luxusními omotávkami řídítek, ovšem minimálně stejnou energii věnuje tento výrobce také…
Kompletní servis kola neznamená jen jeho seřízení, ale v podstatě rozborku a nejlépe totální, kdy vlezeme do nábojů, ořechu, ložisek zadní…