Hobbybastler aneb udělejte si to sami – jak na bezdušové pláště

Sice jsme se bezdušovému obutí v této rubrice už kdysi věnovali, ale s další sezónou není na škodu si to zopakovat, protože „bezdušáky“ stále řadu cyklistů trápí. Ať už volbou ano, či ne, nebo svojí funkčností, nefunkčností, zkrátka je tu řada věcí, na které je nutno myslet.

Bezdušáky by byly tématem na třetinu jednoho vydání a možná bychom nevyčerpali všechno, ale podívejme se na základní montáž, tedy instalaci těsnicí pásky do ráfku, nasazení ventilku, obutí a „nahození“ pláště. Toto by měl zvládnout každý, kdo si chce bezdušové pláště nasadit na svá kola. Sice do toho vstupuje řada proměnných jako tubeless ráfek a plášť či jen tubeless ready anebo tubeless convert kit, který nám upraví ráfek, aby byl přijatelný pro bezdušový plášť.

Pokud máme vyloženě bezdušové výplety s ráfky bez otvorů pro dráty, můžeme si odpustit instalaci těsnicí pásky, není prostě potřeba. Tedy pokud vzduch neuchází ve spoji, který není svařený, tam by páska pomohla. Začneme tedy instalací pásky, která by měla mít šíři odpovídající vnitřní šířce ráfku, aby dokonale zatěsnila všechny prostory, kudy by mohl vzduch unikat. Rozdíly jsou také v tloušťce pásky, kdy ta nejlepší řešení jsou velice tenká a usnadní tak nazouvání pláště. Na očištěný a odmaštěný (je třeba odstranit zbytky těsnicího tmelu) ráfek nalepíme pásku 1 po celém jeho obvodu, kdy ji pečlivě vystřeďujeme a napínáme, aby nedělala žádné vlnky a vrásky.

Pokud lepíme jednu vrstvu, lepší je táhnout pásku dvakrát přes ventilek, kde je náchylnější na poškození, a oba konce přes sebe přetáhneme alespoň s 10cm přesahem. Tmel by totiž mohl zatéct mezi obě vrstvy a dostat se do ráfku, takže zde je nutné pečlivé spojení vrstev. Některé pásky mají menší odolnost vůči tlaku v pneumatice, takže je lepší instalovat dvě vrstvy po celém obvodu, ale platí stejný postup.

Následuje vytvoření otvoru pro ventilek, nejlépe nějakým tenkým špičatým nástrojem 2, abychom neměli otvor moc velký a nebojovali s únikem tmelu.

Pozor na některé tvrdší pásky, ty se mohou po průpichu rozštípnout. Pokud nechceme do ráfku lepit pásku, můžeme použít speciální vložku 3, kterou jako univerzální pro „netubeless“ ráfky dodává řada výrobců, buď jako profilovano, nebo jen plochou. Rovněž lze mít i vložku přímo dodávanou k některým výpletům výrobcem, jejíž šíře odpovídá vnitřní šíři ráfku, nabídka je poměrně široká a výhoda vložky je v možnosti opětovného použití. Hodí se to třeba při výměně prasklého drátu, kdy není nutné propíchnout a opravovat nalepenou pásku.

Dalším krokem je instalace ventilku, kdy musíme zohlednit otvor v ráfku, zda je pro galuskový nebo auto ventilek. Na galuskový stačí většinou jen samotný ventilek s integrovaným či přídavným těsněním 4, kdežto větší otvor často vyžaduje instalaci speciálních redukcí.

Důležité je správné usazení ventilku v ráfku, kdy verze s těsnicími O kroužky nemá omezení, kdežto ta s těsněním ve tvaru kvádru musí mít logicky delší stranu souběžnou se směrem jízdy. Z vnějšku pak ventilek zajistíme maticí 5, pod kterou dle typu ventilku je, nebo není další těsnicí kroužek. Pozor ovšem na nějaké dotahování kleštěmi, ventilek musíme být schopni v terénu rukama demontovat, pokud bude nutné instalovat do pláště duši kvůli příliš velkému defektu. Můžeme jej při montáži kvůli lepšímu utěsnění otvoru dotáhnout kleštěmi, ale po usazení pláště a zatěsnění jej pak musíme nastavit pro povolení rukama.

Teď už lze nasadit plášť, který by měl rovněž být zbavený zbytků starého tmelu. Plášť je lepší nasazovat nejdříve u ventilku, kde máme kontrolu nad tím, zda si patka přesně dosedne k jeho těsnění, respektive vedle něj 6, a neohrozí jeho funkčnost.

Kdybychom nasazovali silou těsnou patku po obvodu přes bok ráfku a nakonec až u ventilku, mohla by nám skočit na těsnění, což nechceme. Druhou patku pláště nasazujeme zrovna tak, tedy od ventilku 7, a končíme naproti, byť to nezní kvůli sražení patky na střed ráfku (jak tomu bývá u verze s duší) nejlogičtěji. Opět je důležité usadit patku hezky vedle těsnění, aby jej nedeformovala a neseděla na něm.

Máme-li plášť usazený, můžeme jej zkusit nahodit nasucho bez tmelu, což je kombinace pro těžší, vyloženě bezdušové pláště se silnou stěnou. Rozšířenější je ale provedení tubeless ready, s tenčí bočnicí a nutností použít těsnicí tmel. Ten můžeme do pláště nalít buď skrz ventilek, kde máme vyšroubovanou vložku, nebo pod patkou pláště. Buď tedy předtím nenasadíme druhou stranu pláště po celém obvodu, nebo jednoduše montpákou patku nadzdvihneme, abychom měli prostor nalít dovnitř tmel 8. Ten musíme vždy před použitím protřepat a aplikujeme odpovídající množství. Do XC plášťů je to zhruba 60 – 100 ml podle průměru kola, do širších nebo sjezdových plášťů i 125 ml. Jsou to gramy navíc, ale je to jistota, že nám tmel zacelí defekt, ne že jen zašpiní stěny pláště, pokud jej bude málo.

Poslední fází je nahození patky pláště na ráfek, tedy nafouknutí, aby si patka dokonale sedla, což provází výrazné lupnutí. Některé kombinace s těsnějším pláštěm lze nahodit běžnou hustilkou, jiné naopak jen kompresorem. Důležité je ale mít vyšroubovanou vložku z ventilku 9, abychom dovnitř dostali najednou co největší objem vzduchu s minimálním odporem.

Pozor na maximální tlak, sice je většinou nutné pustit dovnitř i čtyři bary, aby patka postupně všude naskočila a řádně to zalupalo, ale pak musíme upustit, protože jednak jezdíme výrazně nižší tlak, ale řada lehkých ráfků má i omezení pro tlak kvůli možnému poškození. Částečně ale ztratíme tlak při montáži ventilkové vložky 10, kterou musíme instalovat bleskově, abychom neztratili vzduchu moc. Pak už jen dotáhneme kleštěmi či klíčkem tuto vložku do ventilku, aby se nepovolila, a celým kolem několikrát otočíme, protřepeme, nakloníme jej na oba boky, aby se tmel uvnitř rozlil všude. Těsní-li nám systém, můžeme nahustit, či upustit na finální tlak. Ideální je ponechat trochu vyšší, pokud vyrážíme až další den, abychom měli možnost kontroly. Takže hodně štěstí a pozor na tmel, špatně se umývá, a buď je nutné okamžitě použít vodu, nebo mít čistič, případně na zaschlý funguje technický benzín. Tím lze skvěle vyčistit i starší tmelem zalepené ventilkové vložky.

(už)