Zda mazat řetěz olejem či voskem je dilema řady cyklistů a každá z metod má své zastánce i odpůrce. Některé vosky už jsme testovali a pokud má vosk plnohodnotně fungovat, je zcela zásadní jeho správná aplikace. Řetěz redakčního trailbiku tak obsadil vosk AbsoluteBlack GRAPHENwax®, jenž spíš než jako vosk na kolo, vypadá na první pohled jako vosk na lyže.
Pevné provedení v elegantní černé kostce s logem značky může leckoho zmást, jak tohle dostat na řetěz, a právě to je alfa i omega funkčnosti. Vosk obsahuje Grafen, což je supertenká forma uhlíku, jíž vědci připisují úžasné vlastnosti, mimo jiné výraznější odolnost, než má ocel. V mazivu by měla snižovat tření a opotřebení součástek, takže je nutné dostat jej dokonale do řetězu, aby ulpělo uvnitř článků. V první řadě jsme několikrát vyprali řetěz v technickém benzínu, vysušili a ještě postříkali odmašťovačem a opět vysušili. Důležité je zbavit řetěz starého maziva, aby následně mohl putovat do voskové lázně, vytvořené zahřátím vosku na 70 °C, kdy změní skupenství. Rodina pryč, takže starý hrnec s voskem na plotnu a postupně mizí jak tvar kostky, tak logo a nakonec do horké lázně putuje řetěz. Ten si v rozpuštěném vosku zahřátém na ještě vyšší teplotu pobude nějakých patnáct minut za občasného promíchání, aby se články hýbaly a vosk zatekl všude. Následně byl řetěz ještě dalších deset minut v lázni, než začala vychládat, takže putoval s pomocí kleští ven, aby z něho do hrnce mohl okapat přebytečný vosk. Jakmile řetěz okapal a vychladl, stačilo je v rukou rozhýbat, otřít boky a nasadit na kazetu a převodník, které rovněž prošly kompletní očistou od mastnoty.
První testovací kilometry ukázaly naprosto standardní projev řazení a hladký pohyb řetězu po pastorcích. Žádné odštěpky vosku nabalené na kladkách nebo na povrchu řetězu, vše krásně hladké a funkční. Zhruba po čtyřiceti kilometrech začal řetěz nepatrně ševelit, ovšem i přes jízdu v prašném terénu naprosto bez jakýchkoliv nečistot na povrchu. Dalších dvacet kilometrů za mokra pak sice přidalo řetězu na hlučnosti projevu, ale zatímco kolo bylo od bláta, řetěz zůstal čistý. Ševelení ale bylo stále výrazně slabší, než jak tomu bývá u běžných řídkých maziv po jejich vyplavení. Další aplikace maziva proběhla po opláchnutí řetězu horkou vodou z rychlovarné konvice, což odstranilo případné nečistoty a po vyschnutí opět putoval do voskové lázně v hrnci a zase shodným postupem zpět na kolo. Druhá aplikace už přidala znatelný nárůst životnosti, takže řetěz začal jen nepatrně ševelit až po sedmdesátce kilometrů a stále si přitom zachoval dokonalou odolnost proti nalepování nečistot. Se třetí aplikací se životnost a s ní spojený tichý chod ještě zvýšily, a to už téměř přes stovku kilometrů, navíc částečně v mokrém terénu, takže opakováním aplikace se účinnost opravdu prodlužuje. Dle praktických zkušeností dalšího testera máme potvrzený nájezd i přes stovku v opravdu mokrém terénu na jedno namazání a víc jak jednonásobně prodlouženou životnost řetězu, který díky absenci prachu a nečistot uvnitř netrpí tolik na vydírání čepů a „prodloužení“. Je za tím vším ale samozřejmě větší péče spojená s aplikací maziva, ale lze to vychytat a řetěz vařit třeba v levném rýžovaru, případně točit dva řetězy, kdy jeden vysušený a namazaný schne a druhý zatím jezdí. Na silnici pak je potvrzený nájezd mnohonásobně vyšší, takže i 750 korun za balení se čtyřmi kostkami vosku se rozhodně vyplatí, protože vosk díky odkapání při aplikaci příliš neubývá, takže balení vydrží hodně dlouho.
(už)
Když nám ležela tato věcička na stole a nějaká všímavá návštěva prošla kolem, hned se ptala: „Co to je?“ Nikdo to neuhádl. Padaly názvy…
Asi si podle titulku myslíte, že jsme se zbláznili, jenže nejnovější počin antidefektového specialisty, firmy Effetto Mariposa, spoléhá…