Test, Polygon Path X5

Polygon Path X5

Už je to letos pátý gravel nebo přesněji kolo s „berany“, abychom byli přesnější ve výčtu testovaných kol. A jelikož máme dostatek srovnání, tak Polygon je z oné pětice gravelově nejčistším strojem, máme-li přihlédnout k ryzosti kategorie. Nemá ani cyklokrosové geny, nebo bikově sjezdovou orientaci, či delší cestovatelskou geometrii a ani čistě silniční přesah. Leží přesně uprostřed a vystihuje gravel v jeho originální a nejuniverzálnější podobě. Pokud v sobě nehledáme nějaké přesnější zaměření na ten konkrétní styl jízdy, může být opravdu jedním kolem pro všechno, nebo přesněji skoro všechno. Prostě univerzální gravel.

Klasika bez výstřelků

Hliníkový rám a karbonová vidlice jsou základním pilířem, a přestože Intersport nabízí tenhle stroj za hodně zajímavou akční cenu, nečekejme nějaké kompromisy. Rám s vysokou hlavovou trubkou nabídne její kónický profil s naprosto čistým až hodně těsným přechodem do korunky vidlice. Ta je na pohled dost bytelná, ale nohy se slušně zeštíhlují a samozřejmě nesou trojici závitů pro montáž charakteristických zavazadel. Pevná osa nebo Flat Mount úchyt brzdy jsou samozřejmostí, stejně jako vedení přední hadice skrz levou nohu vidlice nebo závity pro blatníky dole na patkách a vpředu v korunce. Ano, kolo v ceně dost pod třicet tisíc je na hydraulice, což rozhodně není běžné.

Horní i spodní rámová trubka mají nepravidelný průřez a pouze horní nese za hlavou nenápadné spodní prohnutí. Všechny svary na rámu jsou přiznané masivní housenkou, ale s ohledem na zajímavý odstín laku to vůbec nevypadá zle. Sedlová trubka se na závitové středové pouzdro napojuje stranovým rozšířením, takže dole torzní tuhost narostla a současně štíhlejší sedlovka slušně tlumí rázy. K tomu přispívá i zadní stavba, kdy tenké sedlové vzpěry napojené na sedlovou trubku trochu níž rovněž dokážou něco utlumit. Řetězové vzpěry jsou ale vyššího profilu, takže u nich se na tlumení moc nehraje. Kontrast je dobře vidět na bytelnějších zadních patkách na pevnou osu, kde nechybí dvojice závitů pro nosič i blatníky a sedlové vzpěry z nich pokračují svým tenkým profilem vzhůru. Nahoře nechybí závity pro nosič, doplněné tím ve spojovacím můstku, což platí i pro ten za středovým pouzdrem. S kompletním osazením prostě kolo počítá, ale v rámu jsou jen závity pro dva košíky na bidon, ty další pro brašny či třetí bidon nehledejme, nejsou.

Vnitřní vedení kabeláže vstupuje do rámu za hlavou, takže moderna skrz ložisko se nekoná, což je pro servis někde na cestách jen dobře. Jednodílné bovdeny vychází ze spodní trubky před středovým pouzdrem a pokračují po řetězových vzpěrách, jen bovden přesmykače je vývodem vzhůru trošku na ráně vodě od zadního kola. Řazení ale chodilo lehce bez nějakého odporu, takže vedení kabeláže není nikde krkolomně zahnuté, aby bylo v tomto ohledu omezením. Na pohled tak rám vypadá velice čistě, vpředu bytelně a vzadu s příslibem komfortu. Odolnosti nahrává i výška ráfků, a přestože je obutí jen v šíři 37 mm, nebyl by problém vozit na silnici o pár milimetrů méně. Do terénu by šlo nasadit i 42 mm, prostupnost v rámu je dostatečná a limitem pro objemnější pětačtyřicítky tak bude snad jen prostor mezi objímkou přesmykače na sedlové trubce a vrcholkem běhounu pláště. Nám ale ve výsledku sériové obutí vyhovovalo, respektive ideálně pasovalo na silnici, kam jeho hladší vzorek rozhodně patří a nějaké přesahy do terénu si může dovolit spíš jen za sucha a bez extrémů.

Pojďme ale ještě k osazení, kde na postu klik je sice značka Praxis s univerzálními převodníky 48-32, ale vzadu je přehazovačka Shimano 105 s kazetou 11-34 zubů. Na tomhle můžete krásně brázdit táhlé sjezdy a rychlé roviny, stejně jako stoupat s brašnami někam na hřebenové asfaltky. Ke „stopětkovým“ brzdám na 160mm kotoučích nemáme výhrady a dosah na páky při spodním úchopu lehce ven vyhnutých řídítek byl rovněž příjemná záležitost. Kokpit se docela povedl, ale zatímco sedlo je z těch měkčích a komfortnějších, na spodní konce oblouků by to možná chtělo silnější omotávku, nárůstu komfortu nebo jen jistějšímu úchopu řídítek by to prospělo. To jsou ale v podstatě jen taková osobní přání i dojmy a vlastně malichernosti, protože s ohledem na cenu a výsledné jízdní vlastnosti není kolu opravdu co vytknout.

Chceš jet dál

Kdybych sedl na ostřejší závodní stroj, užiji si určitě lepší akceleraci, na bikově střižené geometrii pak víc jistoty ve sjezdech v terénu a silniční geny mi nabídnou celkově lehčí jízdní projev i mrštnost. Jenže tohle všechno se tady spojilo, namixovalo, zaoblilo a výsledkem je komfortní delší posed, příjemně tuhý rám, ovladatelnost naprosto ideálně vyladěná a lehkost jízdy víc než slušná. Když nebudu chtít do každého stoupáku jít na maximum ze sedla, tak si můžu užívat dlouhé hodiny v sedle s příjemně lehkou jízdou, dostatečnou mírou stability, a hlavně chutí jet pořád dál. Není to dlouhý cestovatel, to zase ne, ale prostě se i přes nějaké podvědomé hledání přesahů tím či oním směrem nakonec přistihnete, že tady není nic špatně, nic směřujícího jedním a omezujícího druhým směrem a prostě si jen jedete a užíváte si to. Samozřejmě, že až do momentu, kdy vám na blátě a listí zabliká díky vzorku plášťů před očima vykřičník, ale to je jen obutí, a pokud budete mířit víc do terénu, tak asi přezujete na nějaký univerzál. Těmhle plášťům je nejlépe na silnici nebo na pevném hliněném či štěrkovém povrchu, moc volných kamínků tam být nemusí. Na silnici jedou VeeTire slušně a svým odvalováním rozhodně překvapí, navíc i ve více nahuštěném stavu slušně tlumí. Nechávám se vést optimálně zvoleným hlavovým úhlem, kdy každá zatáčka je přirozená, s ideálním náklonem bez odporu, a současně velkou mírou jistoty. Obratnost a stabilitu se podařilo i u největší velikosti XL namixovat víc než slušně. Na mých 189 centimetrů jsem občas přemýšlel, jaké by to bylo sedlat menší elko, tedy velikost 52, ovšem jedinou výhodou by asi byla víc nebo už spíš hraničně vytažená sedlovka a trochu kratší posed, jenže by to už bylo asi trochu málo, takže 56 je na mě ideál. Ruce jsou opravdu příjemně vysoko, navíc lze díky množství podložek dostat představec o dost níž, pokud chcete trochu ostřejší manévrování v náklonu. Posed je lehce sportovně natažený, ale ne tolik, abych musel častěji přehmátnout z pák na horní stranu řídítek, takže spokojenost.

Tuhý rám pode mnou nemá tendenci uhýbat s každým záběrem do pedálů, takže chválím, ale současně se míra jeho absorpčních schopností projevila na komfortní jízdě i na méně kvalitních cestách. Prostě univerzál a když jsem na silnici valil na nejtěžší převody, nebyl to zase takový rozdíl oproti sportovněji střiženým strojům. Jistě, zmíněná akcelerace není s ohledem na geometrii, délku rámu a hmotnost nějak omračující, ale tu ponechme závodním gravelům, zde jí není třeba, a i tak není Path vůbec líný. Je příjemným společníkem na silnici i polní cesty a v lese bude záležet na volbě obutí, jak objemný plášť zvolíte, aby bylo tlumení trochu výraznější a jistota v terénu se zvýšila. Nemá položenou hlavu pro prudké sjezdy, byť dolů z kopce nikde nevyžadoval zkušenějšího jezdce a pevnější vedení ani ve vysokých rychlostech na silnici. Jen to nežene do extrémů, je prostě čistým gravelem bez nějakých přesahů, gravelem, na němž vás to bude bavit celý den, ať už ve sportovním duchu, nebo s plnou náloží brašen. Zkrátka budete chtít jet dál, dál do kraje, dál ve svém tempu.

Technické specifikace:

Rám: Alu, 142x12 mm

Vidlice: Full Carbon, 100x12 mm

Kliky: Praxis Alba, 32/48 z., 172,5 mm

Brzdy: Shimano 105, 160 mm

Řazení: Shimano 105, 2x11

Přesmykač: Shimano 105

Přehazovačka: Shimano 105