Vittoria Frost

O výhodách zimních treter snad již není nutné se rozepisovat, neboť bychom se opakovali. Pokud si totiž na ryze zimní cyklistickou obuv zvykneme, cesta zpět není možná – sestava letní tretra / návlek nám totiž najednou připadá téměř předpotopní a naprosto nekomfortní. My jsme během dlouhodobého testu prověřili model Frost MTB italské značky Vittoria a hned zkraje prozradíme, že se jedná o jedny z nejlepších zimních treter, které jsme kdy testovali. Celkové zpracování, termoizolační schopnost, usazení na noze, to vše jsou disciplíny, v nichž vynikají. Ostatně Vittoria si během své čtyřicetileté tradice zakládá na kvalitě, jež je z nemalé části dána precizní výrobou přímo v Itálii.

Nyní již k testovanému modelu, nabízenému jak v bikové, tak i silniční variantě, a to se shodnou cenovkou 4480 korun. Zkoušená MTB verze vsadila na tuhou nylonovou podešev vybavenou praktickým pryžovým („techno-polymerovým“) vzorkem, který je pro zimní použití mnohem vhodnější nežli plast. Svrchní díl kombinuje membránový materiál WindTex s odolnou syntetickou kůží Lorica, doplněnou panely z pevné Cordury. Svrchní část okolo kotníku je tvořena neoprenem, zpevnění paty je řešeno optimálně tvarovaným plastovým dílem. Již samotná kombinace zmíněných materiálů dokládá, že řešil každý detail, a tretry jsou z uživatelského hlediska ve výsledku hodně příjemné. To je podtrženo také přítomností měkčené vnitřní izolační vrstvy, jíž nalezneme ve všech partiích, a to až těsně nad kotník, což rozhodně nebývá u všech zimních modelů běžné.

Celkový střih vychází ze sportovních a závodních modelů. Na první pohled je dobře patrné výrazně asymetrické vytvarování špičky, které považujeme za ideální. Dvojice standardních pásků se suchým zipem byla doplněna o horní přezku s praktickým otočným kolečkem, stahujícím pomocí tenkého lanka horní partii nártu. Ještě výše nalezneme již zmíněnou neoprenovou „manžetu“, opět zapnutou pomocí klasického suchého zipu. Precizně je řešena voděodolnost, kdy pod stahovacími pásky najdeme polstrovaný jazyk, ovšem překrytý napevno zakomponovaným dílcem z nepromokavé Cordury. Ani silnější potřísnění vodou při několikerém průjezdu brodu neznamenal promočení této partie a stejně tak všechny ostatní panely ze syntetické kůže a Cordury jsou proti promoknutí perfektně chráněny. Líbilo se nám, že je tato vodovzdornost zajištěna, aniž by bylo nezbytné překrytí stahování, na nějž u ryze zimních modelů spoléhají mnozí jiní výrobci. Naproti tomu se tretry Vittoria Frost na první pohled tváří jako klasický sportovně-závodní model a na skutečné určení upozorní vlastně až neoprenová kotníková část. Stahovací pásky, tvarování špičky i decentní bílá grafika – zde je vše tak, jak jsme zvyklí od letních treter. Takže si nemusíme v zimní bikové obuvi připadat jako v bagančatech.

K usazení na noze nemáme jedinou připomínku. Vytvarování špičky, perfektní rozložení tlaku na nártu i univerzálně řešený vnitřní prostor, jenž bude vyhovovat uživatelům se středně vysokým i nižším nártem – to byly první dojmy z treter, v nichž jsme od začátku listopadu stačili najezdit téměř dva tisíce kilometrů. To ostatně vypovídá o tom, že dané tretry nemusí sloužit pouze v teplotách blížících se bodu mrazu. My jsme jejich služby ocenili již v okamžiku, kdy se venkovní teplota pohybovala okolo nějakých deseti stupňů Celsia, aniž bychom měli pocit, že se zbytečně vaříme. Někteří věční zmrzlíci jejich služby využití možná i v patnácti stupních, zvlášť v případě silničního provedení. Nejnižší teplota, do níž jsme v tretrách vyjeli, bylo deset stupňů pod nulou. To je samozřejmě extrém, do nějž se většina bikerů nejspíš nevydává, ale během skoro dvouhodinové terénní vyjížďky se i v této zimě tretry ukázaly být skvělými společníky. Mrzl nám obličej, konečky prstů rukou, tuhla přední odpružená vidlice, ale nohy se začínaly hlásit až v druhé polovině vyjížďky, a to ne promrznutím, pouze lehčím pocitem chladu. Výhodou v tomto ohledu byl fakt, že jsme při výběru treter zvolili o půl čísla větší velikost, než bychom volili u letní cyklistické obuvi. Mohli jsme tedy přidat jedny hodně teplé ponožky navíc, aniž bychom cítili tlak ve špičce či zboku chodidla. Jak je známo, tlak v těchto oblastech bývá příčinou nedostatečného prokrvení a dřívějšího chladu, což se týká i nadměrného stažení nártu.

Spokojeni jsme byli s anatomicky tvarovanou vnitřní stélkou a se šířkou i hloubkou paty, která perfektně obepne nohu. Chůze byla až překvapivě bezproblémová. Ne že by byla tak příjemná jako v měkčích cykloturistických tretrách mnohdy připomínajících bačkory, zde se klade přece jen mnohem větší důraz na výkon a na perfektní přenos energie. Nicméně na to, jak dokáže být podešev tuhá při silovém záběru do pedálů, není případná chůze nijak nepříjemná. To podtrhuje i materiál vzorku podrážky, jehož členitost v okolí zarážek pedálu („kufrů“) sice není nijak výrazná a záběr ve sněhu či rozbahněném terénu nebude při chůzi do kopce až tak nekompromisní, je to však více než vyváženo solidní odolností podrážky vůči ošlapání.

Izolační schopnost treter je zcela bez připomínek, stejně jako jejich vnitřní tvarování a v neposlední řadě životnost. Dlouhodobý test nezanechal na svršku prakticky žádné stopy, stačilo je umýt, nakonzervovat a vypadaly opět skoro jako nové. Tedy s výjimkou odření bílého proužku na boku pravé tretry, zapříčiněného jedním tvrdším pádem na zledovatělém asfaltu.

Systém stahování má Vittoria tradičně propracovaný a otočné kolečko s výklopným středem a výrazným „V“, tedy logem značky, fungovalo bezchybně a ergonomicky byla jeho obsluha velmi pohodlná. Byla to právě značka Vittoria, kdo u špičkových závodních treter nabídl jako první stahování pomocí centrálně umístěného kolečka na nártu, a to již v první polovině devadesátých let! Tedy dávno před tím, než ostatní výrobci přišli na výhody podobného řešení a nabídli uživateli systémy BOA či Atop.

(kad)