Test, Stevens Tabor

Model Tabor se pro sezónu 2021 z cyklokrosového segmentu posouvá mezi ryzí gravely. Změn nalezneme hodně, úplně nová je geometrie, z velké části je nové rovněž osazení, nyní převážně spoléhající na gravelové Shimano GRX. Co kolu naopak zůstává, to je příznivá cenovka, konkrétně 26 990 korun, dále vynikající tuhost duralového rámu a samozřejmě již tradiční název, odkazující na jihočeské město, v němž se pravidelně odehrávají světové cyklokrosové šampionáty. Německá značka je se špičkovým cyklokrosem nadále úzce provázána, vždyť donedávna její barvy hájil i hvězdný Mathieu Van der Poel.

Tabor představuje nejdostupnější gravel Stevensu. Jak už bylo nastíněno v úvodu, se změnou zaměření kola doznala zásadních změn geometrie. Nyní je stabilnější, více odpovídající hobby ježdění v lehčím terénu a po hodně nekvalitních silnicích. Zatímco dříve Tabor naladěním úhlů a délek trubek odpovídal sportovně-závodní cyklokrosce, dnes je čistokrevným gravelem s příkladnou směrovou stabilitou a dovolujícím ověsit kolo i těžším nákladem, ať už při víkendovém bikepackingu či třeba při cestě kolem světa. O dálkových jízdách nemluvíme náhodou – celková dimenzovanost kola, jeho rámu, vidlice i použitých komponentů si o takovou roli říká. Zvlášť když je vše završeno extra pohodlným posedem s naprosto fantastickým tvarem řídítek.

Máme-li mluvit v řeči čísel, pak u testované velikosti 54 cm došlo k prodloužení rozvoru o necelé dva centimetry, což je z části znatelné i na zadní stavbě, nyní o celý centimetr delší. Také přední trojúhelník se prodloužil, a to dokonce o 24 milimetrů. Hlavová trubka se napřímila o jeden stupeň, naopak trubka sedlová je o jeden stupeň více položená. Moderní geometrii ještě podtrhuje jednoduchý design, sázející na kovově šedou barvu s decentními logy a minimalistickou grafikou. U Stevensu si s rámem dali velkou práci a všechny svary, s výjimkou těch u středového pouzdra, jsou dokonale zabroušeny – natolik precizně, že by se dalo hovořit o karbonovém vzhledu. Efekt je dokonalý. Mimochodem, gravelovým směrem evoluce, jímž se pro sezonu 2021 vydal Tabor, jdou i některé další, doposud čistě cyklokrosové modely Stevensu.

Z hlediska použitých konstrukčních prvků se nadále jedná o typického zástupce značky, s mírně pagodovitým profilem spodní trubky, s výrazně vzad se zeštíhlujícím průřezem té horní, dále s klasickou zadní stavbou s dvojicí můstků a vpředu pak s čistě působící kónickou hlavou. K nejtypičtějším znakům patří spodní přesazení dolní trubky přes středové pouzdro, kdy ze vniklého schůdku vycházejí integrované bovdeny řazení a hadice hydrauliky zadní brzdy. Jednoduché a dokonale funkční řešení. O přesunu ze segmentu krosek ke gravelům pak vypovídá množství závitů přítomných na rámu i přední vidlici. Dokonce zde můžeme mít košík s lahví na spodní trubce ve dvou různých výškách, shora pak nechybí dvojice závitů – ve stylu úchytů triatlonových „bento-boxů“, na každé straně přední vidlice pak najdeme trojici závitů. Tabor si zkrátka vyloženě říká o to, abychom jej ověsili nákladem jak vánoční stromeček ozdobami a vydali se na cestu.

Nadále schopný, ale pohodlnější

V terénu je Tabor dál šikula, sice s logickým mírným okleštěním vlastností štiky v ostrých vracečkách, ale se znatelným nárůstem stability. Jinými slovy, sportovní jezdec z něj nadále dostane to, co potřebuje, ale méně vyježděný jedinec si bude pochvalovat vyloženě přátelskou povahu kola. Tabor je nově strojem, u něhož namísto permanentního řízení a soustředění máme najednou pocit, jako bychom jej sedlali skoro odjakživa. Působí nezáludně a vůbec bychom se nebáli mu přední vidlici ověsit kilogramy nákladu – což kdybychom udělali u čistokrevné „krosky“, vymstilo by se nám to často hodně špatnou stabilitou.

Pocit nezdolnosti podtrhuje již zmíněná tuhost rámu, která je i přes absenci pevných os naprosto příkladná a mimo jiné ji má na svědomí třeba i kónicky se rozšiřující sedlová trubka, u duralového rámu zajímavý prvek. Mimo asfalt se nám již po několikáté osvědčily pláště G-One od Schwalbe, jejichž šířka 40 milimetrů je šikovným kompromisem, přičemž rám i vidlice by dovolily montáž ještě o něco tlustšího obutí. Snad jediné, k čemu máme určitou připomínku, jsou mechanické kotoučové brzdy TRP Spyre C. Zajímavostí jsou sice jejich pohyblivé obě destičky, tudíž se brzdy i lépe seřizují než většina jiných mechanických třmenů, nicméně výkonově by mohly nabídnout ještě o něco více. Pákový poměr mezi třmeny a silničními/gravelovými pákami bývá trochu problém všeobecně, ale výkon je i tak dostačující.

Pochvalu si odnášejí převody, respektive převodníky 46/30 ve spojení s kazetou 11-36. Převody tudíž nebudou chybět v kopcích ani na rovinkách. Komponenty GRX, doplněné o dualy ze sady Tiagra, navíc fungují při řazení bezchybně a potěšily nás rovněž kliky GRX, zde se určitě nešetřilo. Také akcelerace kola je solidní a pocitově odpovídá spíše gravelu za třicet pětatřicet tisíc. Na rozdíl od řady jiných značek Stevens nepoužil zbytečně vysoký profil ráfků, jímž se logicky zbytečně navyšuje klíčová obvodová hmotnost kol. Váha modelu Tabor ve velikosti 54 byla s SPD pedály 11,65 kilogramu.

Z hlediska komfortu by kolu prospěla třeba i dodatečná montáž karbonové sedlovky, kdy průměr 27,2 mm nabízí ideál z hlediska předozadního pružení na nerovnostech. Ale není určitě nezbytná. Přední duralová vidlice je mimo asfalt logicky sice tvrdší, ale z části to kompenzují zmiňovaná řídítka s vynikajícím tvarem a k jezdci zahnutou horní částí. Také odolná omotávka, jejíž strukturu známě od italské Dedy, byla velmi příjemná a pohodlná.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace

Rám: Aluminium 6061 TB

Vidlice: Stevens S-Lite Aluminium

Kliky: Shimano GRX 600 46/30

Brzdy: TRX Spyre C, 160 mm

Řazení: Shimano Tiagra

Přehazovačka: Shimano GRX 400

Přesmykač: Shimano GRX 400

Náboje: Shimano TX505

Ráfky: Oxygen RM-R20

Kazeta: Shimano CS-HG50 11-36 (10)

Pláště: Schwalbe G-One Bite RaceGuard, 40 mm

Řídítka: Oxygen Scorpo Aero Gravel

Představec: Oxygen Driver Road

Sedlovka: Oxygen Driver Road

Sedlo: Oxygen Cirus

Hmotnost: 11,65 kg (vel. 54)

Cena: 26 990 Kč