Test, Rock Machine Explosion 70

Letošní kolekce závodních hardtailů domácí značky dostala do vínku karbonový rám, jenž nabídne kombinaci tuhosti, a přitom celkem rozumnou míru pohodlí v sedle. Zatímco vloni jsme jezdili tentýž model v limitované edici s osazením 1x11 od značek Sram a Race Face, nyní přinášíme test stejného základu, ovšem s komponenty Shimano v univerzálnější variaci převodů.

Nastaveno pro všechny

Verze 70 bez přívlastku LTD cílí na širší spektrum jezdců, kteří ještě nepodlehli současnému tlaku jediného převodníku, ale chtějí mít jak možnost volby, tak určitou rezervu pro případ, že jim dojdou síly. Karbonový rám jako základ zde spoléhá na masivní partii hlavové trubky i středového pouzdra, naopak horní trubka plynule přecházející obloukem do sedlových vzpěr „sharkspine“ postupně ztrácí na objemu. Řetězové vzpěry se pak směrem k patkám rovněž zužují, takže zadní stavba evidentně cílí na pohlcování rázů od terénu. Hliníkové patky pro pevnou osu diametru 142x12 mm jsou výměnné, a pokud by někdo chtěl, může nasadit i provedení na starší verzi nábojů s rychloupínákem. Moderna je z rámu patrná hlavně na vnitřním vedení řadicích lanek skrz horní trubku, kde bychom se ale u přehazovačky přimlouvali spíše za jednodílné provedení bovdenu, jenž je na sedlové vzpěře neprakticky přerušený. Každopádně, hadice brzdy vede vnějškem, a i když je zadní Postmount úchyt brzdy dle současných trendů na vnitřní straně patky, středové pouzdro sází na spolehlivost v podobě závitové klasiky. I přesmykač má standardní objímku a nemontuje se přímo, ale to je spíše kvůli možnosti volby jediného převodníku u téhož rámu, kde by úchyt přesmykače zbytečně kazil jinak celistvý dojem.

Rám totiž vůbec nevyčnívá nějakými extra profilacemi a designovými berličkami, naopak jsou všechny přechody trubek plynule navazující, maximálně s lomením před zadními patkami.

Odpružení je svěřeno klasice, kterou Reba se stovkovým zdvihem tak nějak obecně představuje, a její citlivý chod s možností blokace z řídítek nesnese žádnou výtku. Vidlice je dostatečně tuhá a schopná vyzobat jak malé nerovnosti, tak pohltit velké rázy. Design páčky lockoutu sice neoplývá elegancí jako předchozí verze Pushloc, ovšem o to víc je nové řešení funkčnější a praktičtější. Malá rezerva ochranného zdvihu a možnost propružení při příliš velkém nárazu pak i s uzamčenou vidlicí nenechají jezdce v terénu na holičkách. Bonbónkem, i když v dostupnějším provedení, jsou díly kokpitu a sedlovka od Race Face, sedlo s pohodlným polstrováním a širším střihem pak nese vlastní logo. Gripy One chválíme pro jejich pohodlí vždycky, a teď nebudeme dělat výjimku, takže úchop i posed jsou pro jezdce z kategorie těch komfortnějších. To platí i pro ovládání řadicích jednotek, kde sada XT kombinující u testovacího modelu starší verzi klik s novou jedenáctkovou kazetou fungovala naprosto bez zaváhání, a možnost volby z dvaadvacítky převodů je rozhodně praktická záležitost pro široké pole uživatelů. I nejtěžší převod byl ve sjezdu dostatečný, takže nějaká přehnaná frekvence šlapání zde nehrozí, a naopak nejlehčí převod je spolu s vrchařskými schopnostmi kola také silnou zbraní. Sériové modely už mají současné provedení klik XT. Výplety Fulcrum a univerzální obutí se předvedly jak na tvrdší, tak rozmáčeném povrchu celkem spolehlivě, a spolu s přesným dávkováním brzd Shimano jsme neměli problém držet kolo pod kontrolou v různorodém terénu.

Závodník, ale vnímavý...

Geometrie testované devatenáctky překvapila trochu delším závodním střihem, ovšem v kombinaci s velice příjemnou výškou řídítek, jež byla zárukou pohodlí a také jistoty ve sjezdech. Tuhle velikost klidně zvládne jezdec s výškou 180 i 190 centimetrů, který hned od začátku vytuší, že i přes celkem příjemný a lehce sportovně natažený posed nesedlá nějaký vrtošivý bike, ale stabilní závodní mašinu. Kolo, co se týče vedení přímého směru, dokonale drží stopu třeba v rychlých sjezdech nebo při jízdě po rovině, ale neodmlouvá, jakmile je třeba položit se do zatáčky a rychleji změnit směr. Není to sice přeborník v točivých pasážích, takže v ostřejší zatáčce je třeba vzít pořádně za řídítka, ale kolo poslouchá a předek docela ochotně protáhne zbytek kola za sebou. Tuhý rám jezdce neokrádá o energii, takže akcelerace a schopnost držet vyšší tempo jsou biku vlastní, a jakmile přijde stoupání, dokáže zvládnout i strmější pasáže, jen je třeba trochu přesunout těžiště dopředu. Stoupací schopnosti zde nejsou dominantní, což jezdec ocení v opačném směru, kdy ve sjezdech není problém dostat kolo do vzduchu, nebo si odskočit razantnějším přitažením řídítek hranu. Paradoxně i přes celkem stabilní projev dokáže kolo ve vzduchu perfektně manévrovat, nějaké to odhození zadního kola do boku či parádička mu nejsou cizí.

Když jsme u konstrukce rámu zmiňovali orientaci zadní stavby na pohlcování rázů, praxe to jen potvrdila, jezdec opravdu v sedle netrpí, naopak se mu dostává celkem slušné porce komfortu. Ze sedla ale kolo jednoznačně prokáže svoji závodní orientaci a přemíra pohodlí jde stranou, aby se ukázalo přesné vedení směru a okamžitá odezva na povely do řídítek.

Kdybychom měli tenhle bike někam zaškatulkovat, pak by to zcela určitě byly maratonské tratě, kde bude pohodlný posed a dobrá ovladatelnost větší výhodou než na technických XC okruzích. Rovněž hobby jezdec nebude díky rozumnému posedu nijak strádat při sportovních vyjížďkách.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace

Rám: Carbon UD

Vidlice: Rock Shox Reba RL, QR15, 100 mm

Kliky: Shimano Deore XT, 26/38

Brzdy: Shimano BR-M615, 180/160 mm

Řazení: Shimano Deore XT, 2x11

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Přesmykač: Shimano Deore XT

Kola: Fulcrum Red Power 29

Pláště: Schwalbe Rocket Ron, 2.1“

Kazeta: Shimano Deore XT, 11-40

Sedlo: RM Peak Race

Sedlovka: Race Face Evolve

Řídítka: Race Face Evolve

Představec: Race Face Evolve

Hmotnost: 11,2 kg

Cena: 58 990 Kč