Test, Rock Machine Blizz 70

Celoodpružené biky Rock Machine Blizzard dostaly pro letošek nové sourozence Blizz, a to z nejmladší kategorie pluskových hardtailů. My jsme měli možnost užít si dost zábavy s nejdražší verzí Blizz 70 a tohle lehce obtloustlé „baby“ nám rozhodně nervy nepocuchalo.

Konstrukčně schváleno

Pluskové hardtaily tak nějak ze své podstaty směřují do těžšího terénu, na traily, za zábavou a technickým ježděním, takže logicky ani tenhle kousek není výjimkou, spíše naopak. Tvůrcům se zde podařilo dokonale skloubit ovladatelnost, stabilitu a perfektní posed, takže pokud bychom se měli odvrátit od víry v zadní odpružení, byla by tohle jedna z lákavých možností, na čem vyrážet s chutí do terénu.

Alfou a omegou pluskových biků je vhodná kombinace šíře ráfku a pláště, což se zde díky 2,8 palce širokým nobby nicům podařilo, aniž by bike trpěl leností či naopak slabým tlumením. Narazit totiž na plusko s šířkou 2,4 nebo 2,6 palce není problém, ale je to spíše kočkopes, který tak nějak schizofrenně pokukuje po kategorii plus. Sice jsou ryzí pluska na třípalcových pláštích, ale rozměr 2,8 většina značek vyhodnotila jako optimální kompromis, aby to bylo jezdivé, a přitom ne až příliš blízké fatbiku.

Blizz 70-27,5+ tedy svými boost náboji i vidlicí a kompletními koly všechno toto splňuje, a dá se říci, že svým rámem to díky vynikající geometrii dokázal posunout ještě aspoň o půl levelu výš. Konstrukce vychází z tradičního střihu rámů značky, takže nechybí za kónickou hlavou lehce nakrčená horní trubka, jež přechází směrem k sedlové ve výraznou výztuhu, která je spolu s hodně razantním lomením sedlové trubky ve spodní partii jedním z dominantních prvků celého rámu. Spodní trubka s lomením před středovým pouzdrem tradičně ctí dostatečnou šířku kvůli tuhosti a nechybí ani trojice montážních bodů pro napínák. Zato řetězové vzpěry na to musely jít kvůli širokým plášťům a o 3 mm ven vyosenému převodníku z trochu jiného směru. Jejich napojení kovaným dílcem na středové pouzdro je kvůli průchodnosti pláště poměrně štíhlé a ze stejného důvodu výrazně tvarované, se zpevňující profilací. Nechybí spojovací můstek a hned za nejširším místem pláště pak výrazný nárůst objemu celého profilu navařených trubek. Ty přecházejí v nenápadné patky na pevnou rychloupínací osu a směrem nahoru v sedlové vzpěry spíše štíhlejšího střihu. Vnitřní vedení bovdenů i hadičky je samozřejmostí, rám opouštějí až před středovým pouzdrem, a na boku sedlové trubky je pak přiznaný bovden teleskopické sedlovky.

Kolo svým osazením až na široké pláště na první pohled nevybočuje z aktuálních trendů pro sportovní kousky, tedy pohon 1x11, delší přední trojúhelník a široká řídítka. Stodvacítkový zdvih vpředu to rovněž nepřehání se směrováním do příliš náročného terénu, takže teoreticky taková univerzální rychlá mašinka s bonusem v podobě ultratlumivých a ultrapřilnavých plášťů. Teoreticky. Brzdy designově pasující spíše ke střední a levnější kategorii, takže co vlastně čekat? Odpovědí je snad už sám nadpis další části testu.

Multifunkční bike

V reálu jde hlavně o zvolený tlak v pláštích, kdy jsme pro první testy s přesunem po silnici zvolili něco lehce pod třicet PSI. Naladění posedu na testované největší velikosti osmnáct znamenalo pro 192 cm vysokého jezdce jet s lehce nakrčenýma nohama, protože sedlovka byla na svém maximu a čtyři centimetry délky navíc by to krásně vyrovnaly. Co ovšem sedlo dokonale, byl posed, šířka i tvar řídítek a celková geometrie. Do těžkého terénu a na sníh nechat 27,5“ pluskové pláště a pro švihání v létě nasadit štíhlejší devětadvacítky, klidně si to dokážeme představit, protože geometrie je jednou z těch, co si jezdec hned zamiluje.

Pohodlná pozice řídítek dovolí cítit se neohroženě v prudkých sjezdech a prohozením jedné či dvou podložek pod představcem bychom dostali raketový enduro posed, pro krájení zatáček s hlavou nízko nad představcem. Zkrátka univerzál, a takto můžeme pokračovat, protože svým chováním je to jasný trailbike, ovšem s vybraným projevem ve sjezdech. Na vyšším tlaku není problém i se širokými plášti valit po silnici svižným tempem, kdy jezdce z euforie vyvede až jízda proti větru, tam už balóny ukážou, že to není vždycky taková legrace. Samozřejmě, že s nájezdem do terénu pak dojde k upuštění tlaku, protože zatímco cyklické pohupování do rytmu šlapání je na silnici asi jediným omezením plusek, v terénu už to potřebujete doplnit lepší adhezí a tlumením, takže upouštět. Pak sice dojde k lehké ztrátě výkonu, nicméně nárůst tlumení je hlavně vzadu žádoucí a po pár kilometrech si jezdec na nižší tlaky zvykne. Následná jízda po silnici už sice není tak svižná, ale je třeba najít kompromis, abychom z této kategorie vyždímali maximum.

Bike se tomu vyloženě nebrání a s každou nerovností ukáže, s jakou chutí se odrazí ke skoku nebo jak skvěle drží při jízdě po šikmé stráni. Na bunny hop už ale má svoji váhu a odrazit se přes příkop, paradoxně i přes menší délku zadní stavby, vyžaduje razantnější záběr za řídítka. Je to dáno délkou předního trojúhelníku, takže když je záběr odpovídající, jde bike do vzduchu ochotně a tam dokáže překvapit, s jakou ochotou umí s koly nad zemí manévrovat nebo dělat parádičky. Naklopit jej do zatáčky je doslova radost, a přitom není nutné se obávat kontaktu pedálu se zemí, takže i prostupnost terénem je perfektní. A když už jsme u té chvály, ve sjezdech je to o něčem jiném, než co předvádí běžné hardtaily, pluska opravdu umí a kolo si nechá líbit opravdu hodně. Vyšší zdvih vidlice by občas přišel vhod, ale to by zase kolo lehce tratilo ze své univerzality, takže opět naladit tlak a bude vše v pohodě.

Univerzální se zdá být použití převodů, ale spíše pro kopcovitý terén, nikoliv na roviny. Kombinace dvaatřiceti zubů vpředu a kazety 11-46 je perfektní v každém stoupání, ale na rovině a ve sjezdech byly v permanenci většinou jen tři nejmenší pastorky a občas byl nejtěžší převod až zbytečně rychlý. Takhle sice super do sněhu a na výjezdy, ale dva zuby navíc by se vpředu hodily. Příjemně ovšem překvapily brzdy, jejichž páky sice nevypadají tak ostře, ale o to pohodlnější do prstů jsou a dobře se s nimi dávkoval výkon, mimochodem naprosto dostatečný. Zastavit na jakémkoliv podkladu „špunty“ plášťů nebyl problém, a přitom tenhle na blátě dostatečně agresivní vzorek díky ploše profilů i solidně odvaluje na silnici. Tam je to ale, jak už jsme psali výše, o zvoleném tlaku.

S tím souvisí i tlak ve vidlici a ne jen v pneumatikách, protože Reba ve sjezdech není tak silná a více se zanořuje, takže buď zmenšit vzduchovou komoru tokeny, nebo jezdit vyšší tlaky. Ve výjezdech ze sedla to platí rovněž, ale tam jsme občas sáhli po páčce lockoutu na korunce. Když jsme u těch výjezdů, tak adheze plášťů dokáže mnoho, ale bike se také ochotně staví na zadní, tudíž se to bez pokrčených loktů a přesunu těžiště dopředu v hodně prudkých stoupáních neobejde. To je ale jen malá daň za to, kolik zábavy tenhle kousek umí nabídnout.

Není to hravý trailbike, co by točil ochotně kolem každého stromu, je to perfektně univerzální stroj, jenž umí po rovině, nahoru i plnou parou dolů a lze jej přizpůsobit jak tvrdšímu povrchu, tak bahnu či zasněženým cestám. Kdo chce řádit na trailech a tlumič je pro něj noční můrou, tady má odpověď. Na silnici může jezdec s lehkým omezením švihat, pak jen nechá zajet sedlovku a oddávat se technickým trailům bude neskutečná radost.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace:

Rám: Alu 6061.T6, Multibutted

Vidlice: Rock Shox Reba RL, 120 mm

Kliky: Race Face Aeffect, 32z.

Brzdy: Shimano BR-M425, 180 mm

Řazení: Shimano SLX, 1x11

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Náboje: ONE KT, 15x110, 12x148 mm

Ráfky: DB-X40

Pláště: Schwalbe Nobby Nic, 27x2,8“

Kazeta: Shimano CS-M8000, 11-46

Sedlo: RM Peak Race

Sedlovka: KS LEV Integra, 125 mm

Řídítka: Race Face Ride, 35mm

Představec: Race Face Chester, 35 mm

Hmotnost: 13,15 kg

Cena: 48 990 Kč