Francouzská značka pro letošek přišla s kompletně přepracovaným závodním fulem XR, jenž zkrácenou zadní stavbou a naopak delším předním trojúhelníkem reaguje na současné trendy. Nakolik změna geometrie a další konstrukční novinky kolu XR 729 prospěly, jsme prověřili v našem testu modelu.
Boost i pro XC
Ačkoliv se zprvu zdálo, že boostový rozměr přední i zadní osy bude přítomen jen u pluskových kol, výrobci jej v čím dál větší míře aplikují i na klasiku. Důvodem je prostě navýšení tuhosti díky delší ose, většímu rozchodu ramen vidlice i zadní stavby a položenějšímu úhlu výpletů. Devětadvacítkové Xerko není výjimkou, takže má 148mm rozteč patek vzadu a 110 mm vpředu. Rám přitom designem opět vybočuje ze zažité klasiky díky spodní vzpěře horní trubky, která elegantně obchází tlumič a zpevňuje celou tuto partii. Zpracování karbonu je na každém místě rámu naprosto dokonalé a detaily jsou opravdu pastvou pro oči. Do spodní trubky vstupují zpředu hadice zadní brzdy i jednodílný bovden přesmykače, zatímco bovden přehazovačky je uvnitř dělený. Rám je připraven i na elektronické ovládání tlumiče, ale my jsme jezdili mechanickou verzi.
Zatímco přední trojúhelník srší novotami, zadní stavba vychází z typické lapierrovské konstrukce, tedy čtyřčep s dlouhými sedlovými vzpěrami v jednodílném provedení. Masivností a především šířkou zadních čepů je značka proslulá, takže ani zde se nešetřilo, a na životnosti se to určitě kladně projeví. Hlavní čep zadní stavby na úrovni menšího ze dvou převodníků je pak klasikou, takže nějaké výraznější inovace se v tomto případě nekonaly.
Osazení pak využívá obě jednotky Rock Shox s možností ovládání komprese a příjemná je světlost pláště mezi širšími rameny přední vidlice. Tohle se v blátě prostě neucpe. Chválíme kompletní osazení sadou XT včetně brzd, takže výrobce nikde nešetřil, a na celkovém ovládání řazení i brzdném výkonu se to příznivě projevilo. Možná někdo namítne, že dvojpřevodník už není in, ale možnosti širšího rozpětí převodů jsou stále velkou výhodou. Navíc sideswingový přesmykač s přímo taženým bovdenem opravdu chodí dokonale.
Opomenout nelze ani výplety Mavic, jejichž tuhost a nízká hmotnost jsou přesně tím, co na závodním kole dokáže navýšit výkon, a stylové obutí Maxxis se světlými boky prokázalo v podstatě totéž. Slabinu v konstrukci rámu či osazení bychom tak u tohoto kola rozhodně hledali jen stěží.
Nic než výkon
Představte si kombinaci karbon, nízká hmotnost, stovkový zdvih a k tomu delší závodní geometrie, z toho nemůže vzejít nic jiného než dokonalý mix jízdních vlastností. Nově má rám o dvacet milimetrů prodloužený předek a naopak zadní stavbu o pět milimetrů kratší než předchozí modelová verze. Díky tomu je zadek obratnější a předek dokáže v rychlosti nabídnout mnohem lepší ovladatelnost, k níž pomáhá i kratší představec. Tohle kolo prostě musí jezdci okamžitě padnout do ruky, protože lehce delší posed netrápí nízkou pozicí řídítek ani přehnaně ohnutými zády, ale zároveň jasně ukazuje, že na nějaké výletnické poježdění to nebude.
Dokonalá funkce obou pružicích jednotek je v naprosté souhře, takže odpružení netrpí rozhádaností v sedle nebo ze sedla, a je-li třeba, ovládání tlumiče větší páčkou je dobře dostupné. Objemnější „krabice“ lockoutu vidlice sice nevypadá tak vábně, ale na rozdíl od předchozího elegantního provedení je plně funkční. Výrobce nešetřil ani na šířce řídítek, takže kolo opravdu od začátku jako by k jezdci chtělo doslova přirůst. Akcelerace pak doslova překvapí, jediné, co jen nepatrně kazí celkový dojem, je střední tuhost zadní stavby ve srovnání s tužším předním trojúhelníkem. Dlouhé sedlové vzpěry se prostě musí někde projevit, ale není to nic omezujícího a vyšvihaný závodník to na rozdíl od těžšího testera nebude možná ani registrovat.
Mix úhlů a milimetrů se podařilo sladit dokonale a bike těží z aktuálně delší lapierrovské geometrie modelů s vyššími zdvihy. Výborně drží směr a v nižší rychlosti dominuje stabilita nad točivostí, ovšem s narůstající rychlostí postupně ožívá a dokáže se neohroženě vrhnout do zatáček, které díky nižší pozici těžiště vykrajuje v rytmu dokonalého „flow“. Úhel vidlice je stabilnější, čímž stopa předního kola drží plášť jako přikovaný, a přitom je celková obratnost slušná, takže zadek se za předním trojúhelníkem kdykoliv protáhne. Utažené zatáčky vyžadují trochu razantnější pokyn do řídítek, ale jakmile jezdec drží plyn na maximum, bike je neskutečně spolehlivý nástroj pro zdolání každého terénu a v rychlých sjezdech doslova exceluje.
Do výjezdů není třeba nějak přehnaně přesouvat těžiště, protože přítlak na předek všechno vyřeší a stovkový zdvih stačí jen občas zkrotit páčkou lockoutu vidlice nebo tlumiče. Systém odpružení zadního kola nabídl závodní progresivitu, takže z kraje zdvihu je maximálně citlivý, aby postupně přitvrzoval a v poslední třetině ukázal, že dostat jej na dno nebude jen tak. I tak ovšem rozbitý terén či skoky nejsou pro kolo nějakou výraznější překážkou. Přitom ale odpružení neokrádá jezdce o výkon, tedy ve všech směrech perfektní naladění.
Když k tomu přidáme skvělý výkon brzd, perfektní vzorek plášťů, který se neztratí ani v těžším terénu, máme zde ideální závodní nástroj. Není to hravý trailbike pro kličkování nízkou rychlostí na stezkách, je to mašina pro maximální rychlost a plný výkon, což závodní XC nebo maraton vyžadují.
Rám: Carbon, Boost, 100 mm
Tlumič: Rock Shox DeLuxe RL
Vidlice: Rock Shox Sid RL, Boost, 100 mm
Kliky: Shimano Deore XT, 26/36
Brzdy: Shimano Deore XT, 180/160 mm
Řazení: Shimano Deore XT, 2x11
Přehazovačka: Shimano Deore XT
Přesmykač: Shimano Deore XT
Kola: Mavic Crossmax Elite
Pláště: Maxxis Ardent / Ikon
Kazeta: Shimano SLX, 11-40
Sedlo: Lapierre
Sedlovka: Race Face Evolve
Řídítka: Lapierre, 720 mm
Představec: Race Face Evolve
Hmotnost: 12,1 kg
Cena: 119 990 Kč
Stevens nabízí většinu svých MTB modelů v devětadvacítkové i 27,5“ verzi s tím, že je konkrétní výšce postavy přiřazen konkrétní průměr…
Co se týče postavy, někdo obdivuje štíhlé ženy, jiný dá přednost plnoštíhlým a další má rád třeba baculky. V případě obutí kol to dnes…