TEST, Maxbike Tana 29

Maxbike Tana 29

Domácí Maxbike je díky možnosti nakonfigurovat si komponentové osazení každého kola značkou s nejvariabilnější nabídkou. Standardní kolekce sice zahrnuje většinou komplexní sady bez namixování, ale zákazník má možnost volby jak typu a barvy rámu, tak různorodých komponentů, s okamžitým zobrazením případného doplatku, či naopak snížení ceny. Testovaný devětadvacítkový hardtail ze středních pater nabídky jsme jezdili v sériové verzi, kterou bychom ovšem ve finále upravili jen minimálně.

Devětadváca pro zábavu

Ne vždy lze o devětadvacítce tvrdit, že je to zábavné kolo, se kterým si jezdec může dělat prakticky, co se mu zamane. V tomto případě musíme předeslat, že model Tana nás prostě bavil. Testovali jsme nízký 17“ rám s kruhovým průřezem trubek, navařenou výztuhou pod hlavou a esovitě prohnutými trubkami zadní stavby. Jednoduchost a konstrukční střízlivost se vyplatila a přinesla perfektní torzní tuhost v záběru, v ideálním poměru s tlumicími schopnostmi. Vedení bovdenů pod horní trubkou, klasický vnější IS úchyt pro brzdu na zadní patce, závitové středové pouzdro a nekónická hlavová trubka, ovšem za rozumný příplatek lze zvolit lepší rám s kónickou hlavovou trubkou a PM úchytem brzdy.

Ačkoliv se na to dnes příliš nehraje, uniformitu osazení nesoucí snad na všech dílech logo Deore musíme pochválit. Funkčnost všech komponentů pohonu a řazení je příkladná, a pokud jezdec až tolik neřeší hmotnost a upřednostní životnost, bude rozhodně spokojen. Vyzdvihnout musíme rozhodně funkci brzd, které se mohou směle rovnat dávkováním účinku, předvídatelností a výkonem dražším konkurenčním modelům. Hodně odolné a přitom akceleraci docela přívětivé se ukázaly ráfky Remerx Hurry, které byly původně konstruované pro fourcross, takže jejich bytelnější profil jednak vydržel hrubší zacházení, celková šířka přispěla ke stabilitě pláštů v zatáčkách. Abychom ale komponentové osazení pouze nechválili, určitě bychom vyměnili sedlo, které bylo až příliš pohodlné, a kolu by určitě slušel sportovněji střižený kousek. Totéž platí pro levnější gripy, šířka řídítek byla vzhledem k velikosti rámu ještě v normě.

Ačkoliv jsme jezdili nejmenší velikost rámu, výška řídítek byla, díky delšímu sloupku vidlice a podložkám pod představcem, srovnatelná s běžnou dvacítkou, takže jezdec odpovídající postavy asi sáhne po pilce a bude zkracovat a upravovat. Naopak, rám délkou posedu dokonale padne 180cm cyklistovi, pro něhož půjde o ideální kompromis mezi sportovním kolem a bikem pro zábavu. Jezdec menšího vzrůstu, pokud si troufne na velká kola namísto nového středního průměru, získá spíše XC či maratonský stroj s komfortním posedem a rozumnou délkou, pro manévrování na úzkých klikatých stezkách. Zkrátka geometrii se podařilo namixovat výborně a je pouze na jezdci, jak moc hodlá vozit vytaženou sedlovku. Pokud to bude po vzoru Kulhavého či jeho zesnulého kolegy Standerra, kteří měli vždy nízký rám s dlouhou sedlovkou, pak se kolo v rukách jezdce promění v dokonale poslušnou hračku.

V odpovídající kombinaci výška jezdce/velikost rámu je kolo od začátku velice poslušné a ochotně reaguje, ačkoliv díky hlavovému úhlu netrpí typickou devětadvacítkovskou postavenou vidlicí, která jindy dohání nedotáčivost. Tana si jezdce okamžitě získá perfektní točivostí bez nepříjemného pocitu, že by mohl v prudkých pasážích přepadnout přes řídítka. Vyšší rychlosti jsou tak o dokonalém vedení směru s hbitou reakcí na podněty od řídítek, a dokonce ve vzduchu si lze občas dopřát i nějakou tu parádičku. Bike totiž hravě odskakuje hrany po zadním a i přes výšku těžiště s dobrou prostupností terénem umožní v zatáčkách razantní naklopení a hbitou změnu směru. Vyšší pozice řídítek ve sjezdech nahrává stabilitě, a přitom v opačném směru jsme neměli problém s nutností krotit přední kolo vůči nadzvedávání do vzduchu. Geometrie je tedy přívětivá k jízdě oběma směry a bike v žádném případě nepůsobil na nerovnostech a ve sjezdu nějak roztřeseným dojmem, naopak vše bylo plynulé. Na rovině pak kolo překvapivě lehce drží tempo, což je kromě rychlejších plášťů také zásluhou celkově tuhého rámu, který jezdce neokrádá o vynaloženou energii, a jediný její pohlcovač je tak v přední vidlici. Ta sice slušně reaguje i na jemnější nerovnosti a dokáže vyžehlit i větší rázy, nabídne ovšem jen vnější regulaci odskoku a lockout z řídítek, takže ze sedla se celkem slušně zhoupne. Lockout tak logicky přišel občas ke slovu, ale jinak nemáme výhrady, a pokud by chtěl někdo lehčí kousek, stačí změnit konfiguraci v objednávce.

Tana je tedy cenově příznivý hardtail, který dokáže zvládnout bez větších ambicí maraton či XC, ale také svého jezdce může bavit při delší zábavné jízdě v techničtějším terénu. Pokud bychom hledali dostupný závodní hardtail, měnili bychom zde asi jen vidlici, sedlo a gripy, ale jako kolo pro každodenní zábavu a sport je tato verze zcela vyhovující.

Plusy: tuhost, komfort, ovladatelnost, stabilita

Minusy: objemnější sedlo

Technické specifikace

Rám: Alu 7005 D.B.

Vidlice: SR Suntour XCR RL-R, 100 mm

Kliky: Shimano Deore, 24-32-42

Brzdy: Shimano Deore

Řazení: Shimano Deore, 3x10

Přehazovačka: Shimano Deore

Přesmykač: Shimano Deore

Náboje: Shimano Deore

Ráfky: Remerx Hurry

Pláště: Schwalbe Rapid Rob

Kazeta: Shimano HG62, 11-34

Sedlo: Velo Plush Gel

Sedlovka: ZOOM

Řídítka: ZOOM

Představec: ZOOM

Hmotnost: 13,15 kg

Cena: 24 990 Kč