Test, Marin Rift Zone 3

Kalifornský Marin na sebe v poslední době nejvíce upozornil atypickým zavěšením stále ještě novotou vonící platformy Wolf Ridge, jež si odnáší nejlepší možné hodnocení z dalších a dalších praktických testů, včetně Cykloservisu. Tentokrát zde sice máme o poznání konvenčnější techniku, ovšem neméně funkční, byť v poměrně nenápadném balení. Model Rift Zone 3, který jsme důkladně potrápili v rakouských Alpách, se od prvních metrů ukázal jako perfektně pracující společník nejen v trailovém terénu. Devětadvacítková kola a s nimi spojená adheze i prostupnost terénem, dále ideální průběh pružení a v neposlední řadě doslova návyková ovladatelnost – zdá se, že bychom před sebou mohli mít jeden z bestsellerů kolekce Marin 2018. Pokud bychom měli Rift Zone někam zařadit, pak je to bike adekvátní pro „trailově-univerzální“ ježdění a vlastně i 29“ alternativa k předloni představenému reinkarnovanému Hawk Hillu.

Hned na úvod by nebylo od věci trochu poodkrýt meziroční změny rámové konstrukce celé řady Rift Zone. Vedle mírného navýšení zdvihu, který má na obou osách nově hodnotu sto dvacet milimetrů, došlo k lehčímu natažení předního trojúhelníku a dále k celkem podstatným úpravám konstrukce. Rám se na první pohled jeví méně komplikovaný a všechny použité prvky jsou odpovědí na požadavek co nejvyšší tuhosti bez přebytečných gramů. Zkrátka funkce a zase jen funkce. Je to nejlépe vidět na profilacích či na redukci průhybů hlavních trubek, stejně tak na úplně nové zadní stavbě. Její asymetrické provedení bude již na základě pouhé teorie příslibem navýšení tuhosti a totéž platí o zmenšeném vahadle přepákování. Přitom už minulá verze na tom byla z hlediska tuhosti více než dobře, takže naše očekávání byla před testem nemalá. Jednu zásadní změnu, týkající se uložení tlumiče, jsme ale zatím nezmínili – zadní pružící jednotka je nově o poznání rozměrnější a zvětšená vzduchová komora nabídne nejen příkladné využití zdvihu, ale současně lákavou možnost doladění charakteristiky.

Jednočep s přepákováním je sázkou na jistotu. Konstrukce rámu se svisle umístěným tlumičem a zahnutou sedlovou trubkou není ničím novým, stejně tak umístění hlavního čepu jen pár centimetrů nad středovým pouzdrem. Poměrně výrazný sloping je doplněn nízkou kónickou hlavou a hlavní rámové úhly od pohledu slibují pořádnou dávku zábavy. Především ale jednotlivé prvky konstrukce předpovídají tuhost, přímo sálající jak z předního trojúhelníku, tak ze zadní stavby jako celku. Horní ramena zadní stavby jsou totiž díky vzájemnému svaření jednodílná, což mimo jiné snižuje torzní síly působící na vahadlo. Zadní čepy najdeme nad patkami, předsazené před osu kola, takže projev odpovídá klasické kyvné vidlici.

Velikost testovaného rámu byla L (45 cm) a v souvislosti s tím zaujal extrémně krátký (45 mm) představec, svírající řídítka šířky 78 centimetrů. Pružící jednotky pochází od značky Rock Shox, konkrétně se jedná o tlumič Deluxe RT Debonair a vidlici Revelation RC. Z detailů chválíme standardní závitové středové pouzdro a celkem prakticky je řešeno také vnitřní vedení řadicího bovdenu, jehož výměna by neměla být nijak složitá. Útrobami rámu bylo samozřejmě taženo také ovládání teleskopické sedlovky, tentokrát s označením Tranz-X Dropper. Doslova k pomazlení je páčka dálkového ovládání sedlovky, tedy páčka ač minimalistická, tak ergonomicky skvěle řešená.

Kola vsadila na nižší a širší ráfky Marin obuté do plášťů WTB Trail Boss šířky 2,4“. Hrubší vzorek slibuje skvělou adhezi a rozhodně dovoluje přesah dál nežli „jen“ do trailové kategorie. Kliky FSA V-Drive, s jediným třicítkovým převodníkem, spolupracují s kazetou Shimano 11-46. Zajímavostí kazety byl obrovský skok mezi největšími dvěma pastorky, kdy druhý největší má 37 zubů. Mezi další díly patří třeba sedlo WTB Volt, jemuž scházela výraznější ochrana bočnic. Naopak úžasné byly od prvních metrů gripy Marin. Sázkou na jistotu jsou komponenty SLX na postu brzd, řazení i přehazovačky.

Nejtěžší převod 30-11 je samozřejmě hodně lehký. Nemáme před sebou bike s extrémně velkým zdvihem, ale naopak kolo, které dokáže být i díky své celkové váze 14,65 kilogramu až nečekaně „jezdivé“. Takže by se nám líbil převodník minimálně s dvaatřiceti, ještě lépe se čtyřiatřiceti zuby. To se však zdaleka netýká pouze Marinu, ale celé řady moderních trailbiků s převody 1x11.

Na pomezí kategorií

Námi testovaná verze s trojkou v názvu a cenovkou 59 990 korun je nejvýše postaveným modelem řady, kdy pod ním najdeme ještě dva další zástupce Rift Zone. Trochu paradoxně jsou jednička i dvojka barevně možná o něco atraktivnější, což ale nemusí být na škodu. Rift Zone 3 je svým způsobem oním vlkem v rouše beránčím. Vynecháme-li vyšší zdvihy strojů Wolf Ridge a Attack Trail, pak se nám všichni další celoodpružení zástupci kolekce 2018 bezvadně doplňují. Koncepce MultiTrac je spojovacím znakem tří modelů, a sice 27,5+ stroje B-17, dále testovaného 29“ Rift Zonu a nakonec i výše zmíněného „sedmadvacítkového“ Hawk Hillu.

Jak již bylo popsáno dříve, zkoušený bike dokáže být velmi zábavný. Nabízí naprosto bezprostřední reakce na všechny podněty, ať už je to snaha dostat jej na zadní, či potřeba naklopit do zatáčky. Ochota proplouvat techničtějším terénem je zde rozhodně mnohem dále, nežli bývá u stodvacítkové kategorie běžně zvykem. My ale tentokrát nesedláme maratonský bike (byť zdvihově nejsme úplně jinde) - pocitově pod sebou máme zdvih podstatně bezednější, což byla mimo jiné zásluha tlumiče, jenž dokázal příkladně hospodařit se svým zdvihem.

Sjezdy byly o radosti a neustálém posouvání limitů, kdy se charakteristika pružení blížila spíše hodnotám známým ze 140tkové kategorie. Tuhost konstrukce rámu a bezvadně naladěné úhly vykonaly své a dojem byl skvělý, ať už jsme se řítili klikatou pěšinou, či kamenitým korytem. Jistota byla doslova příkladná, samozřejmě za přispění teleskopické sedlovky. Marin dokázal bez zadýchání sjet to, co hoši na enduro strojích. Zajímavá situace však nastávala, pakliže terén začal směřovat vzhůru. Výrazné vrchařské schopnosti jsme s takto krátkým představcem nečekali, a o to více jsme byli ve finále překvapeni. Stačilo trochu nalehnout na řídítka, pevně je svírat a vyjeli jsme skoro to samé jako na sportovním maratonském fullu, což bylo příjemné zjištění. Adheze kol s 2,4“ plášti WTB byla výborná, lehkou kritiku si však zaslouží jejich tenčí bočnice, takže jsme na defekt nemuseli zas až tak dlouho čekat. Pláště však bývají tím, co měníme první.

Jako celek je Rift Zone 3 hodně vydařeným všeumělem. Přesahy do okolních kategorií jsou zcela zřetelné, neboť bychom na něm v pohodovějším tempu klidně objeli bikemaratonskou trať a současně si jeho dovednosti vychutnali třeba i v bikeparku. Kdyby nám ještě nedávno někdo řekl, že devětadvacítka se 120mm zdvihem může být takto sebevědomá v tvrdém terénu, asi bychom nevěřili. Časy se však mění a poslední kreace kalifornského Marinu jsou nebývale schopné. Nabízená kombinace ovladatelnosti, průběhu pružení, tuhosti i celkové univerzality je totiž v tomto vzájemném poměru oním ideálem, jenž dokáže oslovit různé skupiny jezdců. Schopnost žehlení nerovností byla od prvních metrů přímo návyková a právě to je jeden z klíčových znaků všech novinek od Marinu využívajících koncepci MultiTrac. Naladění je zde navíc natolik promyšlené a přátelské, že jezdce příliš nenutí používat lockout a může téměř nastálo nechávat plnou aktivitu jednotek. A přesně tak by to podle nás mělo být.

Galerie kola ZDE

Tabulka:

Rám: Series 3 Aluminium 29“, 120 mm

Tlumič: Rock Shox Deluxe RT

Vidlice: Rock Shox Revelation RC 29“, 120 mm

Kliky: FSA V-Drive, 30 z.

Brzdy: Shimano SLX, 180 / 160 mm

Řazení: Shimano SLX

Přehazovačka: Shimano SLX

Kazeta: Shimano SLX 11-46 (11)

Náboje: Formula Boost

Ráfky: Marin Alu DB, Tubeless Ready

Pláště: WTB Trail Boss, 2,4“

Řídítka: Marin Mini-Riser, 6061 DB, 780 mm

Představec: Marin 3D Forged, 45 mm

Sedlovka: Tranz-X Dropper Post, tel.

Sedlo: WTB Volt Comp

Hmotnost: 14,65 kg (vel. L, s pedály)

Cena: 59 990 Kč