Test, KTM Scarp MT

Celoodpružený Scarp je v nabídce rakouské značky KTM tou nejostřejší zbraní pro závodní XC, nejinak je tomu i v letošní kolekci. Jenže světové tratě jsou sjezdově čím dál náročnější a biková technika míří stále víc k jisté univerzálnosti dané navýšením sjezdových schopností. Na obojí reaguje KTM variantou Scarp MT hlásající slogan: „víc zdvihu, víc zábavy“ a jde v podstatě o univerzálnější provedení modelu Scarp s vyššími zdvihy a geometrií nedržící se až tak striktně závodního XC. I tak jde ale o plnohodnotný závodní stroj, je schopný zvládat náročnější tratě a mnohem lépe využitelný při dlouhých maratonech či etapových závodech.

Malé, ale praktické úpravy

Asi nejnápadnější změnou je proti loňskému modelu výrazné prohnutí spodní trubky, aby rám nabídl prostor pro dva bidony. Někomu to přijde úsměvné, ale právě tenhle parametr je pro řadu závodníků na delších tratích dost zásadní. Karbonový základ z materiálu Premium Carbon (dražší je Nano Premium, levnější Performance) ovšem zůstává, tedy konkrétně u námi testované nejdražší verze Prestige, osazené kompletní bezdrátovou sadou AXS, včetně stejně ovládané teleskopické sedlovky. Geometrie doznala drobných změn, ale rámová konstrukce stále spoléhá na uhlazené tvary, ne nějak extrémně nízkou hlavovou trubku a samozřejmě zadní stavbu Straight Line Link, kde jsou sedlové vzpěry v jedné přímce s tlumičem i horní trubkou. Ta opticky ukrývá přední čep tlumiče pod výrazným rozšířením svého profilu a před napojením na sedlovou trubku ještě našla místo na čep krátkého ramínka přepákování od zadní stavby. Tenhle princip KTM používá také u vyšších zdvihů all-mountainu Prowler, takže jde o charakteristický prvek. Sedlová trubka pak kvůli torzní tuhosti celku nese rozšíření do stran směrem ke středovému pouzdru, zvýrazněné v místě přechodu profilů předním zalomením. Hlavní čep zadní stavby na úrovni převodníku přechází do masivních řetězových vzpěr, proti nimž pak ty sedlové vypadají dost subtilně. Absence zadního čepu je tedy svěřena pružnosti sedlových vzpěr, které jsou v polovině své délky výrazně zploštělé. Masivní patky pro boostový náboj, PM úchyt třmenu brzdy na jejich horní straně a typické provedení pevné osy jištěné v závitové vložce spojené s patkou přehazovačky, tady je konstrukční charakter značky jasně čitelný. Pro kabeláž pak nechybí co nejpřímější vedení vnitřkem rámu, ale to se našeho topmodelu netýkalo, ten ovládal řazení a sedlovku bezdrátově, takže jen bovden lockoutu tlumiče a hadice zadní brzdy vykoukly z rámu ven.

Na pohled se tedy rám neliší od své závodní předlohy Scarp, jenže písmena MT v názvu znamenají maraton a využití v členitějším terénu a náročnějších kopcích tady přineslo zásadní úpravy v úhlech a milimetrech. Zatímco Scarp má zdvihy 100 a 95 mm, tedy předek a zadek, verze MT nabídne 120 mm vpředu a 110 mm vzadu. Pořád dost málo na to, aby kolo ještě zvládlo bez nějakého užírání energie závodní XC, ale už dostatečná hodnota pro náročnější tratě a jistotu ve sjezdech. Ruku v ruce s tím jdou úhly, kdy hlavový s hodnotou 67,5 stupně lehce atakuje trailové hodnoty, jež startují jen o stupeň níž. Rám přitom nesází na dlouhou modernu, takže horní trubka má spíše střední délku, zadní stavba pak hodnotou 435 mm míří na zlatý střed a výška hlavové trubky rovněž nehodlá jezdce úplně zlomit v zádech. Prostě závodní naladění, ale s přátelskou tváří pro širší skupinu uživatelů a dostatek komfortu při celodenním drilu na trati. Tenhle model jsme měli šanci jezdit na alpských trailech, kde nechyběly jak technické pasáže, tak třeba řada skoků, určených spíš enduro kategorii. Scarp MT umí, tedy umí poplatně své kategorii, jíž ale překračuje směrem výš a v podstatě ukazuje, že dobrý maratonec dokáže zvládat jak XC, tak i lehčí trailový styl.

Nahoru jede, dolů netrpí

Co vlastně chceme od celoodpruženého kola? Aby vyhladilo nerovnosti, do výjezdu nás nezničilo pohupováním a ve sjezdech aby z nás nevytřáslo duši a snadno se ovládalo. Tohle všechno můžeme už předem hlásat, že Scarp MT umí. Testovali jsme emkovou velikost rámu, která je druhou největší, a přestože má 48cm sedlovou trubku a snesla by vysokého jezdce, díky spíše střední délce horní trubky a celkové obratnosti kola bude optimální maximálně pro výšku 185 cm. Bike prostě působí lehce kratším dojmem na posedu a závodník zvyklý na ultranatažený posed určitě sáhne po největším elku nebo si nasadí delší představec. Přesto ale bike padne tak nějak automaticky do ruky hned od prvního nasednutí a vyšší pozice řídítek se ukázala ideální pro celodenní pobyt v sedle.

Ochota kola jet vpřed byla s každým záběrem do pedálů jasně čitelná a neměli jsme dojem, že by těch několik milimetrů zdvihu navíc bylo proti závodní verzi Scarp nějak omezujících. Rám nabídne solidní porci torzní tuhosti a odpružení nemá tendenci jezdce okrádat o energii. Zadní stavba totiž není z těch ultrapohodlných, s pocitem bezednosti zdvihu. Naopak se tváří, že má chuť podlehnout až razantnějšímu vlivu nerovností a zpočátku se chová vůči podnětům trochu rezervovaně. Jakmile ale přišel větší náraz nebo dopad ze skoku, ukázal se zdvih v plné parádě. Křivka zadního odpružení tak bude mít vyšší hodnotu odtržení z klidu, lineárnější průběh střední fáze zdvihu a strmější finále. Bike tedy se svými sto deseti milimetry vzadu hospodaří v závodním režimu, takže jde čistě o závodní podvozek, ne rozmazlující offroad. Vpředu ale SID nabídne citlivější projev už od menších nerovností a jezdce tady doslova rozmazluje. Jakmile je to ale nutné, stačí páčkou sdruženého lockoutu na řídítkách uzamknout obě jednotky naráz a máte pod sebou tvrdou raketu pro spurty do kopce. Jistě, závodník by mohl kritizovat hrubší obutí, ale Ardenty jsou si poměrně jisté na rozbitém podkladu či na blátě, a přitom ještě dostatečně rychlé na to, aby zvládly maraton. Všechno je tady podřízeno určení kola a písmena MT tak nejsou jen o vyšším zdvihu. Geometrie hraje na notu lepší stability ve vyšších rychlostech, ale přitom stále dostatečnou obratnost, jakmile je třeba se někde protáhnout hodně utaženou zatáčkou. Nečekejme ale nějaký výrazně trailovější projev, stále jsme v rytmu závodního XC, kde je zadní stavba lehkým krotitelem hravosti a ve výjezdech se projeví tendencí přitlačit ve strmějších pasážích předek na podklad. Tahle schopnost pak přechází i do sjezdů, kde kolo sice jde ochotně do vzduchu, ale stále spíše oběma koly naráz, než aby jezdec odskočil každou hranu pouhým přitažením řídítek. Přesto je ale projev kola na skocích hodně vzdálený ryzím XC speciálům a ve vzduchu nabídne jezdci velikou porci opory navýšenou pak na dopadech porcí zdvihu navíc. Když k tomu přidáme funkci teleskopické sedlovky, máme stroj, jenž stoupá téměř jako závodní XC, ale ve sjezdech dovolí násobně víc.

Dálkové elektronické ovládání sedlovky sice na pohled vypadá pod řídítky jako ne zrovna slušivá bambule, ale funguje bleskově a sedlovka snese srovnání s mechanicky či hydraulicky ovládanými modely. Rovněž projev řazení je precizní a jezdec si jen musí zvyknout na od klasiky zcela odlišnou ergonomii řadicí páčky, kterou tvoří spíše jakási kolébka pro prsty. Pohyb řetězu po pastorcích je plynulý a rychlý, navíc stačí držet páčku a přehazovačka řadí postupně přes všechny pastorky. Sice by si bike zasloužil, s ohledem na výkon, větší převodník vpředu, ale to už je na preferencích jezdce. Výtky naopak nemáme k funkci brzd Magura, kdy sice není vpředu čtyřpístek, ale pořád jsou to velice příjemně ovladatelné kotvy s ostrým projevem. A když za ně vezmete v zatáčce, není díky širokým ráfkům jisticím pevně pláště cítit nějaké nepříjemné vlnění. Vše je prostě naladěné na náročnější používání, na dlouhé etapáky a maratony, prostě MT.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace:

Rám: Premium Carbon, 115 mm, Boost

Tlumič: Rock Shox Deluxe Ultimate Remote

Vidlice: Rock Shox SID Select RL, 120 mm, Boost

Kliky: Sram X1 Eagle Dub Carbon, 32 z.

Brzdy: Magura MT8 Pro, 180/160

Řazení: Sram AXS, 1x12

Přehazovačka: Sram XX1 Eagle AXS

Kola: KTM Team Trail by DT Swiss

Pláště: Maxxis Ardent Race, 2,25“

Kazeta: Sram X01 Eagle, 10-50

Sedlo: Ergon SM10 Sport

Sedlovka: Rock Shox Reverb AXS

Řídítka: KTM Prime Carbon Flat, 740 mm

Představec: KTM Prime

Hmotnost: 11,88 kg

Cena: 182 490 Kč