Test, Celokarbonové Stereo 150 C:62 Race

Celoodpružené modely Stereo německá značka Cube nabízí v řadě zdvihových modifikací a kromě dominantních devětadvacítek také v sedmadvacítkovém provedení. My jsme otestovali nejdostupnější model devětadvacítkové enduro řady, Stereo 150 C:62 Race, a pokud dnes můžeme rozlišovat enduro na big mountain či soft enduro, tedy to opravdu extrémní, a pak to rychlé a bližší spíše trailovému či all mountain stylu, pak testovaná stopadesátka rozhodně patří do druhé skupiny, schopné nabídnout hodně univerzální svezení.

Hodně nadupaný základ

Cube obecně nabízí proti řadě konkurentů ve stejné cenové hladině o dost lepší osazení a ani tenhle model není výjimkou. Celokarbonový rám, vpředu vidlice Lyrik od Rock Shox, vzadu tlumič stejného výrobce, navíc s páčkou blokace a kola Fulcrum nebo dvanáctková sada Sram, to vše pod osmdesát tisíc. Za tohle řada konkurentů nasazuje hliníkový rám a levnější vidlici. Testovaný model je z karbonu C:62, což je v hierarchii značky ten dostupnější, topmodely jsou z lepší varianty C:68. Nicméně, tvary rámu jsou shodné a tady musíme vyzdvihnout dokonalou profilaci přechodu hlavové trubky do masivnější spodní nebo ostřeji řezané horní trubky. Výrazný „zářez“ mezi oběma trubkami, nízký oblý profil horní trubky a rozdvojení do výztuhy a napojení na sedlovou trubku, tak tohle se vyloženě povedlo. Samotná spodní trubka s průřezem v téměř celé šíři středového pouzdra (na sramovský DUB standard) ukrývá vedení kabeláže, která do rámu vstupuje skrz otvory v hlavové trubce, vybavenými těsnicími krytkami. Přestože je kolo osazeno jednopřevodníkem, nechybí krytý otvor pro bovden, kvůli případné montáži sideswing přesmykače, který má dvojici montážních bodů pro adaptér pod krytkou zezadu na sedlové trubce. Ta je mimochodem výrazně zalomená a nese hlavní čep přepákování na tlumič, které je proti původním modelům výrazně masivnější díky Trunnion uchycení tlumiče na dvojici bočních čepů s průmyslovými ložisky. Elegantně řešené jsou čepy zadní stavby, kdy ty spojující sedlové vzpěry a vahadlo ukrývají průmyslová ložiska a z vnitřní strany šroubovaný čep, jenž končí ve slepém závitu v sedlové vzpěře. Zvenčí tak není v sedlových vzpěrách patrný žádný otvor a díky ostře řezanému tvaru vypadá tenhle spoj, jako by tam ani čep nebyl. Čtyřčepové provedení se zadním Horst Link čepem před osou boostového náboje sází v tomto místě na ocelovou vložku čepu a šroub zevnitř, opět co nejméně nápadné. Hlavní čep zadní stavby je pak lehce pod úrovní převodníku a za ním jsou řetězové vzpěry spojené bytelným můstkem nabízejícím za sebou optimální světlost pro pláště šíře 2,4 palce. Dva šestky už by tady asi měly v blátě problém a stejně tak nahoře mezi sedlovými vzpěrami. Celkově ale zpracování detailů rámu, provedení čepů, vedení kabeláže nebo masivní gumový chránič spodní trubky, to vše je designově hodně zajímavé a typické pro celou kolekci fullů této značky.

Komponentové osazení pak sice respektuje cenu, takže kazeta má rozsah „jen“ 11-50 a nemá nejmenší desítkový pastorek, ale jinak nemáme co vytknout. Tak trochu zvědavost budily brzdy Magura, ne zrovna často osazované, ale jejich ostrý a v některých momentech až skoro „digitální on - off“ projev nadchne. Tedy v případě, že máte citlivý ukazováček a naučíte se jejich sílu dávkovat. Přední čtyřpístek a zadní dvojpístek totiž spojují shodné příjemně tvarované páčky a výkon je na obou kolech opravdu hodně slušný. Nedávkuje se sice tak přesně jako v případě Shimano brzd, ale zase není na páce tak „gumový“ jako v případě řady brzd Sram. Šestiděrové kotouče na nábojích pro Centerlock drží díky speciálnímu adaptéru s jisticími plíšky, ale vše fungovalo bez nějakých vůlí či zvukových projevů, takže za nás brzdy na jedničku. Obě jednotky odpružení fungovaly ve vzájemné souhře a nabídly možnost výrazného přitažení komprese páčkou na korunce, respektive na přetlakové nádobce v případě tlumiče. Kola Fulcrum pak jsou sázkou na nižší hmotnost, což platí i pro pláště s bezproblémovým a univerzálním dezénem, které zdobí světlý bok. Z osazení máme výhrady snad jen ke gripům, jejichž tloušťka byla spíše pro drobnější ruce, a nenabídly tedy moc jistý a komfortní úchop. Zato tvar řídítek nebo na pohled kratší sedlo, to je ergonomicky hodně příjemná záležitost.

Na pohled i hmotnostně se bike tváří spíše trailově, byť jej výrobce pasuje do enduro kategorie, kde má ale pro brutálnější nasazení cenově výše postavené topmodely nebo verze s hliníkovým rámem, vyššími zdvihy a pružinovým tlumičem, takže jsme byli zvědaví, jak se ukáže.

Enduro na pomezí all mountain

Charakter kola jeho tvůrci popisují jako endurový, ovšem s velkou chutí zvládat stoupání ve vyšším tempu. Musíme jim dát zapravdu, ale v době hraní si s milimetry a úhly geometrie, které pak škatulkují jednotlivá kola do kategorií, není tak jednoznačné, kde nechat tohle stereo zahrát na plné pecky. Cube se totiž nedrží aktuálního trendu superdlouhých rámů a horních trubek, takže 616 mm efektivní délky horní trubky je u dvacítkového rámu v porovnání s konkurencí o nějakých 25 mm méně, než bývá standardem. Tohle není big enduro pro extrémy, to je cítit už při nasednutí na kolo, kdy řídítka v optimální výšce a pocitově ne nějak extra položený úhel vidlice nabídnou velice příjemnou reakci na každý jezdcův pokyn. Tohle kolo prostě točí dokonale na rovině, do kopce není nutné korigovat směr předního kola a obratností bychom jej klidně pasovali někam k maratonským či trailovým kolům. A jede! Jede dopředu s takovou chutí, že prostě musíte šlapat, protože vás k tomu doslova láká. Třicítkový převodník sice není s jedenácti zuby vzadu zrovna adekvátní rychlostním vlohám kola a 34 zubů by se občas hodilo. Celkově lehký jízdní projev pak rozhodně nenapovídá, že by kolo mělo být tankem schopným zdolat ty nejrozbitější tratě seriálu EWS. Na rovině a klikatých trailech mezi stromy jezdce jednoznačně nadchne, tedy pokud má výšku 180–188 cm, vyšší už sáhne spíše po rámu velikosti 22“. Hmotnost není zbytečně na rukou, delší představec nám vůbec nevadil a lehké pohupování zadní stavby ve zdvihu nebylo ve výjezdech zase tak výrazné, abychom častěji sahali po páčce na tlumiči, byť je dobře přístupná. Ve výjezdu pak občasné lehké nadzvednutí předního kola potvrdilo, že v opačném směru nebude problém dostat tohle kolo na zadní a zdolávat nerovnosti s předkem ve vzduchu.

To souhlasí a ve sjezdech je kolo opravdu hravé a nechá se ochotně sklápět do každé zatáčky nebo navádět na každý skok s maximální vstřícností k parádičkám ve vzduchu. Jen ty extrémnější pasáže ale ukázaly, že hravost, kratší horní trubka a sázka na točivější 66° úhel vidlice vyžadují větší soustředění a jejich zdolání není úplně automatické, jako je tomu v případě kol s delším rámem, rozvorem a položenější hlavou. Tady je jezdec v prudkých pasážích spíše víc vzadu za sedlem a odskakuje hranu po zadním, než aby byl nalehnutý vpředu na řídítkách jako u delších enduro speciálů se 65° hlavovým úhlem. Tohle stereo je o hodně zábavné hravé jízdě a maximu lehkosti při zdolávání překážek. Tady není problém jet plné tempo po rovině, akcelerovat, užívat si výjezdy a vychutnat si díky zdvihům sjezd. Je hodně univerzální ve všech směrech a pro nás je spíše all mountainem nebo trailbikem s bonusem vyššího zdvihu a třeba i endurem s trochu lehčím a živějším projevem bez vloh pro nějaké brutality, pokud by to někdo chtěl přesněji škatulkovat. Ta lehkost jízdy v terénu je ale skoro nakažlivá, což bychom od daných zdvihů nečekali.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace

Rám: karbon C:62 monocoque, boost, 150 mm

Vidlice: Rock Shox Lyrik Select, boost, 160 mm

Tlumič: Rock Shox Super Deluxe Select, Trunnion Mount

Kliky: Sram X1 1000, Eagle DUB, 30 z.

Brzdy: Magura MT Thirty, 200/180 mm

Řazení: Sram NX Eagle

Přehazovačka: Sram GX Eagle

Kola: Fulcrum Red 55 EM

Pláště: Maxxis Minion DHF/DHR, 2,5/2,4“ WT

Kazeta: Sram XG1230, 11-50

Sedlo: Natural Fit Nuance Lite

Sedlovka: Cube Dropper, 150 mm

Řídítka: Race Face Chester

Představec: Race Face Aeffect

Hmotnost: 14,4 kg

Cena: 77 990 Kč