Světový pohár obrazem

Nemá cenu se vracet ke Světovému poháru v XC v Novém Městě na Moravě podrobnou reportáží. Určitě jste tam buď byli, nebo se dívali na televizi. V každém případě to byl zážitek. Možná až šest tisícovek lidí na trati doslova dořvalo Jardu Kulhavého k nadlidskému výkonu, kdy si spletl závod s homadným startem s časovkou a po celou dobu trvání závodu mu nikdo ani nepředsunul. Jarda ukázal, kdo kraluje letošnímu světovému poháru. Podívejte se na pár fotografií, které vám snad ukáží atmosféru třídenního bikerského klání. Bohužel ale musíme i kritizovat.

Tak takhle nějak létá vítěz světového poháru Jaroslav Kulhavý. Pár stovek metrů před cílovou páskou zhruba v polovině závodu. To už měl více jak minutový náskok.

Několik desítek metrů za skokem byl podjezd a za ním klopenka. Je skutečně nutné závodníkům trať takto upravovat? Ale všimněte si výrazu jeho tváře. Jako by jel na nákup....

Mezi největší sympaťáky patří rozhodně Hermida. Ještě asi tři neděle bude vozit dres mistra světa. Tři neděle určitě, jestli i další rok se uvidí.

Ještě dvě hodinky před startem se Jarda podepisoval za asistence ředitele firmy Specialized Easter Europe Zdeňka Loffelmana, která k nám a do okolních zemí dováží kola Specialized. Zdeněk nejen řediteluje, ale prozradil nám, že letos má najeto sedm tisíc. K tomu samozřejmě patří oholené nohy a neopálené nohy nad hranicí kraťasů.

Zázemí u Specialized kamionu. Tady se to všechno montuje, ladí a čistí. Tady se vybírají ty správné pláště. A tady je také dobrá nálada, protože Jarda skoro všechno vyhrává. Určitě jsou pro všechny i nějaké prémie...

Možná jako jediní jsme měli možnost nahlédnout do vnitřku Specialized kamionu. Nečekejte nějaký luxus, jako mají v kamionech silničáři. Kamion je menší a tak je v něm jen nevelká odpočinková místnost s televizí. V druhé půlce je mechanické zázemí, pračka a jiné nezbytnosti především pro zajištění závodníků.

Poznáváte? Ano, to je při rozjíždění na trenažéru, asi půl hodiny před startem, bývalá královna ženské kategorie Gunn-Rita Dahle Flesjaa. Zdá se, jako by se jí v poslední době vracela bývalá nepřekonatelná forma. V Novém Městě skončila na skvělém čtvrtém místě.

Elite źeny vyhrála Catharine Pendrel. Na rovince je potřeba si sáhnout do kapsy pro gel. Většina závodnic je opravdu menšího vzrůstu. Říká se, že kdyby nasadily devětadvacítky kola, tak přes přední kolo snad ani neuvidí.

A to je naše Terezka Huříková. Sice jí to nějak pořád nejezdí, ale sympatická je pořád. Před startem si pořád něco šuškala se svým trenérem Karlem Martinkem, ale asi nic, co by jí pomohlo. Skončila až na 36. místě se ztrátou 12 minut na vítězku. Ale to přece nevadí. Alespoň nám v redakci ne. Je to jen sport.

A to jsou její věrní hooligans, nebo také ultras, kteří jí jdou na trať fandit.

Snad jediné, co pořadatel opravdu nezvládl, bylo občerstvení pro diváky. V pátek a sobotu tři stánky s jídlem pro pár diváků možná stačily, ale v neděli pro šest tisícovek lidí rozhodně ne. V každé frontě jsme napočítali zhruba sto lidí, kteří až dvě hodiny čekali na...... tak to se raději podívejte na fotky níže, co se požívalo. My jsme si nechali zajít nejen čekání, ale i místní nabízenou stravu. Vedle ve stánku jsme si koupili raději nějakou energetickou tyčinku. No, také nic moc....

Vymáchané instantní nudle v hrnci, ve kterém bychom se štítili vyvařovat i ponožky, s kebabem za stovku jsme si opravdu nechali zajít. Více snad netřeba komentovat...Všimněte si těch dvou nudlí na okraji hrnce. Ty to pochopily a chtějí prchnout.

Toto jsme také odmítli. Nemáme rádi maso, plavající v přepáleném oleji, ke kterému si sami musíme kydnout hořčici z kbelíku. Tento druh potravy rozhodně neodmítáme, naopak, ale tady opravdu raději ne...Musíme však pochválit skvěle vychlazené pivo vedle ve stáncích s nápoji.

Copak by asi takému jídlu řekl náš profesionál Roman Kreuziger? Ten byl v obležení dětí. Podepisoval se jim na ruce, na dresy, na helmy. Třeba jednou některý z toho potěru bude stejně dobrý jako on. Nesmí ale jíst to nacucané maso....

Rychle se s ním vyfotit, než odejde. To je ale úlovek. Na to, jaká je vlastně hvězda a cyklistická persona, byl k dětem fakt milej a trpělivej.

Po závodě je potřeba kola umýt. Umýt, zabalit a odjet. Tak nashle příští rok v květnu, kdy se bude akce opakovat. Ale to si pro jistotu vezmem do batohu na trať pořádnou svačinu.