Sedlo Ritchey Skyline

Skyline je bestsellerem posledních let mezi sedly značky Ritchey a považujeme jej za jednoho z nejpohodlnějších zástupců kategorie závodně laděných modelů. Ovšem jeho celkem nedávná evoluce se zaměřila na další navýšení komfortu – výsledek je hodně působivý a Skyline je ve své aktuální modifikaci ještě o dost lepší než doposud. Nabízen je nadále v černé barvě, ve dvou verzích, a sice v dostupnější Comp s chrom-molybdenovými ližinami a pak v prestižní WCS, s nerezovými vzpěrami a skeletem využívajícím uhlíková vlákna. My jsme otestovali variantu Comp s cenovkou 1490 korun.

Již první generace Skylinu představovala povedený mix sportovního tvaru, nízké hmotnosti a nabízeného komfortu. Navíc dokonale univerzální, použitelný jak pro bike, tak pro silnici nebo gravel. Co vše se u varianty 2021 změnilo? Evoluce je nejvýraznější u skeletu, u novinky dobře patrného již při bočním pohledu. Tento skelet, v našem případě nylonový s vyztužením skleněnými vlákny, zde opticky působí odděleně od svrchního polstrovaného dílu. V reálu jde však o klasickou konstrukci, přestože zde není zakončení potahu zespodu viditelné jako u první verze Skylinu. Nejdůležitější jsou ovšem výztužná žebra, přítomná zespodu jak podél středového podélného otvoru, tak i na krajích skeletu. Výsledkem je vysoká odolnost vůči nežádoucímu prosezení, a to i v případě těžších jezdců, přitom však nadále schopnost pružit a pohltit tak rázy od terénu.

To však zdaleka nejsou jediné úpravy navyšující jízdní komfort. Mírně se pozměnil tvar ližin v přední části, kde je jejich zahnutí pozvolnější a tudíž o něco pružnější. Za nejdůležitější z hlediska výsledného pohodlí ale považujeme výraznější vrstvu polstrování s polyuretanovou pěnou. Ta je patrná nejen ve svrchní partii, kde je navíc pocitově měkčí, a tím pádem lépe rozkládá tlak i pruží, ale hlavně na svažujících se bočnicích. Právě toto je hlavní efekt vyplývající z nově použité koncepce s pohledově odkrytým skeletem. Zatímco u naprosté většiny sedel se blízko u spodní hrany nemůže podařit instalovat pod potah polstrování, nový Skyline je ve všech těchto místech dokonale měkčený. Jinými slovy, všude, kde najdeme vnější potah z odolné syntetické kůže, se pod ním nachází také značná vrstva extra pružné a tvarově přizpůsobivé pěnoviny. Tolik k hlavním bodům evoluce, jsou zde ale ještě další drobné rozdíly ve srovnání s předchůdcem. Středový podélný otvor snižující tlak na citlivé orgány je o něco málo širší a změnou prošla rovněž pro Ritchey typická konstrukce zadního uchycení ližin Vector Wing. Dvojité písmeno „W“, do jehož spodních konců jsou ližiny zasazeny, je nadále přítomno, je však trochu širší s útlejší středovou vzpěrou, tudíž nabídne ještě lepší schopnost pohlcování vibrací a otřesů.

Ve výsledku je nový Skyline ještě výrazně pohodlnějším sedlem, než tomu bylo u předchůdce. Což bychom vzhledem k našemu nadšení z jeho první generace vůbec nečekali, takže Skyline bude nadále naším favoritem mezi závodně laděnými modely. Hodně plochá špička dovoluje docela pohodlné usazení, když musíme v extra prudkých výjezdech tlačit právě touto partií sedla kolo k zemi. Opticky působí sedlo na špičce a ve středové části ve srovnání s první generací o něco širší, je to však dáno přítomností bočního polstrování. Jednou z hlavních zbraní Skylinu je ovšem propracovanost tvaru se středovým otvorem. Zatímco některé konkurenční modely zde zápasí s optimálním rozložením tlaku a nedokáží dostatečně skrýt určitou ostrost vnitřních hran rozdvojeného skeletu, Skyline při jízdě z hlediska rozložení tlaku působí, jako by zde žádný otvor nebyl. Zkrátka o něm jezdec neví, pouze je o něco snížen tlak na hodně citlivé orgány, a tak by to mělo být.

Na konec jsme si nechali hmotnosti Skylinu, varianta Comp váží 265 gramů, luxusní WCS pak 227 gramů.

(kad)