S rozdílem deseti let

aneb na čem se vyhrávalo a vyhrává... Kola Jaroslava Kulhavého

Vývoj cyklistické techniky běží doslova mílovými kroky. Biker, jakožto uživatel, je rozmazlován tolika zdvihovými kategoriemi, velikostmi kol či vyspělými systémy odpružení, že se mu při výběru snadno zatočí hlava. Přestože to zdánlivě vypadá, že už je vše vymyšleno a že tatam je ona nádherná různorodost techniky pionýrských dob MTB, tak i dnes jede evoluce na plné obrátky. Necelých deset let se pak sice může zdát jako celkem krátké časové období, jak se ale za tuto dobu změnilo vnímání závodního vybavení pro cross-country, to jsme se rozhodli demonstrovat na dvou kolech náležících témuž závodníkovi, konkrétně Jaroslavu Kulhavému.

Vedle sebe před námi stojí zcela současný, špičkový devětadvacítkový celoodpružený Specialized S-Works Epic Carbon 29, na němž loni Kulhavý vybojoval zlatou medaili na olympiádě v Londýně, a lehký duralový šestadvacítkový hardtail Apache Totem, s nímž získal titul juniorského mistra světa v roce 2003. V obou případech se celková hmotnost pohybuje pod deseti kilogramy a rovněž posed s negativně skloněným představcem vypovídá o primárním požadavku na maximální výkon, tím ale veškerá podobnost obou kol končí. Při takovém porovnání si pak lehce uvědomíme, jak relativním pojmem dokáže být čas ve vývoji cyklistické techniky.

V minulosti prošla našima rukama celá řada vítězných kol, sedlali jsme třeba i BMC Cadela Evanse, na němž tento Australan vyhrál předloni Tour de France. Všechny takové stroje mají nejen těžko popsatelnou auru výjimečnosti, ale samozřejmě také nevyčíslitelnou hodnotu. Svou cestu pak většinou končí jako exponáty v síních slávy jednotlivých značek.

V případě obou zde představených kol jsme měli možnost autentické zkušenosti v bezprostřední časové blízkosti po jejich triumfu. Stejně jako jsme si vyžádali vítězného devětadvacítkového karbonového epica od Specialized Eastern Europe, tak nám bylo zástupci značky Apache v roce 2003 umožněno skutečně důkladně otestovat model Totem, aktuálně ozdobený Kulhavého triumfem. Nyní se nám toto kolo dostalo do rukou znovu, tedy s odstupem rovných deseti let, a přestože jeho pevná přední ocelová vidlice již není úplně autentická, vše ostatní se dochovalo v naprosto původním stavu. Snad i včetně prachu z mistrovství světa 2003...

Zaměřeno na hmotnost

U obou kol najdeme mnoho dílů a úprav, které patří, či patřily do kategorie „gramhoničských", ať už je to superlehký tenký lak a uříznutý držák přesmykače olympijského spešla, nebo třeba kliky Middleburn a komponenty Sram 9.0 a 9.0 SL u dnes již téměř historického Apache. Současnému kompletnímu odpružení se sto milimetry zdvihu na obou kolech tak sekunduje hardtail, u nějž se tehdy jeho majitel podle konkrétní tratě rozhodoval, zda nasadí odpruženou vidlici Rock Shox nebo pevnou titanovou Morati.

Není to ovšem pouze srovnání full versus hardtail, je to 29" koncepce proti šestadvacítce, systém převodů 1x11 oproti 3x9, jsou to extrémně široká řídítka proti úzkým, navíc osazenými rohy. Můžeme zmínit třeba i použití pevných os oproti klasickým a dalo by se pokračovat. Většina trendů, které Kulhavého devětadvacítkový epic jasně demonstruje, se ovšem výrazněji rozšířila až v posledních několika letech, ať už jsou to zmíněná velká kola či s nimi přímo související široká řídítka zajišťující velkou páku pro ideální záběr. Při čelním pohledu na současné závodníky si nelze nevšimnout téměř motokrosového posedu s rukama hodně daleko od sebe, zatímco donedávna si řada jezdců sériovou šířku řídítek ještě zužovala. A stejně rychle, jako závodníci přešli na široká řídítka, se vytratily také rohy – ještě před pár lety téměř nepostradatelný doplněk, který dnes preferují pouze jeho ortodoxní vyznavači nebo cykloturisté. Snad jen řazení otočnou rukojetí namísto páček je jedním z mála spojujících prvků obou kol.

Vítězný epic, který vidíte na fotografiích, demonstruje to vůbec nejlepší ze současné techniky, včetně ještě předsériové verze řazení Sram XX1. Apache Totem ve své době představoval vrchol nabídky domácího výrobce a jeho duralový rám ze slitiny označené U6 se mohl rovněž pochlubit skvělými parametry, tedy nízkou hmotností a vynikající tuhostí. Nádherně frézované kliky anglické garážovky Middleburn byly tehdy naprostým luxusem, charakteristicky zelené pláště Michelin WildGripper patřily naopak k poměrně oblíbenému vybavení řady jezdců.

Co vše poskytne svému uživateli špičkový závodní stroj s rozdílem jedné dekády? Při hodně podobné finální váze (9,6 kg spešla oproti 9,9 kg u Apache) nabídne současný bike nejen velká 29" kola, ale především zdvih sto milimetrů na obou osách a dokonale funkční kotoučovky. Především rozdíl v nabízeném komfortu je propastný, zkuste si představit, že byste s takovýmto fullem přijeli před deseti lety na start závodu. A byť se někdy může zdát vývoj techniky až zbytečně rychlý a nekompromisně diktující uživateli nové trendy, je to ve finále právě uživatel, kdo vytěží maximum. Třeba na rozdíl od motorsportu si můžeme skutečně pořídit to, na čem jezdí světová špička. To si asi málokterý fanoušek rally či Formule 1 může dovolit...

(kad)