Retro - Coda jinak než ostatní!

Polovina devadesátých let minulého století přinesla nejen neutichající vývoj předního a zadního odpružení, ale i celou řadu dalších komponentů, které se navždy zapsaly do srdcí pamětníků historie horského kola. Americký Cannondale byl vždycky jiný, byť ne vždy to byla výhoda. Jeho Headshok nebo později Lefty rozhodně nepatří a nikdy nepatřily mezi zrovna praktické odpružení, jenže to jsou a byly právě ony, kdo pomůže identifikovat „kanona“ už na sto metrů. V devadesátých letech byl Cannondale typický třeba i svými neskutečně dlouhými a nevzhledně zohýbanými nástavci řídítek. Ale to, co představovalo určitý milník vývoje horského kola, byly celoodpružené modely Super V a Raven, které jsou dnes už v podstatě sběratelskou záležitostí. Zvláště pak v případě vůbec první generace Super V, vybavené karbonovou zadní kyvnou vidlicí. Jenže americký výrobce chtěl nabídnout více než jen nevšední rámy, logo Coda se začalo objevovat na stále větším počtu vlastních komponentů.

Stejně jako u pružení v hlavové trubce, vybavené obrovskými ložisky, se snažil Cannondale integrovat také v případě středového složení. Byl vlastně první, kdo použil ložiska přímo usazená ve středovém pouzdru, doplněná o kliky se širokou dutou osou.

Vlastně celá devadesátá léta byla pro Cannondale konstrukčně neuvěřitelně plodná, přední vidlice Pepperoni a modely jako Delta V nebo Killer V jsou dodnes v srdcích tehdejších vyznavačů širokých profilů duralových trubek nesmazatelně zapsány. Jako komponent, který asi tak o deset let předběhl dobu, působily při svém představení v roce 1994 kliky Magic Motorcycle s dutými rameny, které byly v následujících letech ještě vylepšovány. V roce 1996 se pak objevily o něco levnější kliky Coda 502M, jež vidíte na fotografiích, a které byly po konstrukční stránce možná ještě unikátnější než prestižní Magic Motorcycle. Atypické na modelu 502M bylo jednodílné provedení všech tří převodníků, společně s trojramenným unašečem. Ano, skutečně byly všechny tři převodníky vyfrézovány společně, z jediného kusu duralu, konkrétně ze slitiny 7075-T6. Samotná klika k nim pak byla uchycena pomocí čtveřice šroubů. Takže pokud dneska Sram machruje, že se mu podaří vyrobit z jediného kusu materiálu téměř celou kazetu, Cannondale něco podobného předváděl již před patnácti lety. Reálná hmotnost páru klik 502M byla při délce 175 mm přesně 667 gramů, nicméně výrobce jim logicky nějaké to deko ve svých informačních materiálech ubíral...

Pokud se ptáte, zda měly tyto kliky nějakou výhodu, tak odpověď bude znít jednoznačně: NE. Spíše šlo o to se odlišit, než o cokoli jiného. Výrobce sice vyzdvihoval tuhost kompletu převodníků, ale ta byla dost pochybná, protože spoj s klikou často vyluzoval nepříjemné zvuky a šrouby bylo potřeba čas od času pojistit Loctitem. Stejně tak torzní tuhost klik nebyla z dnešního hlediska nijak velká, nicméně odpovídala tehdejším trendům. V případě ojetí jednoho převodníku jste pak mohli kliky s klidným svědomím vyhodit, navíc jejich zuby nebyly zrovna dvakrát odolné a v okamžiku zasukování řetězu se leckdy stalo, že třeba celý zub uletěl. Systém náběhů byl ve srovnání se Shimanem hodně jednoduchý a práce řetězu na převodnících při řazení tomu tak trochu odpovídala.

Kliky byly koncipované na klasickou čtyřhrannou osu tehdy nejpoužívanější délky 107 mm, kterou využívalo Deore XT i LX. Rozsah převodníků 22/32/42 byl poplatný tehdejším zvyklostem, tedy standardnímu systému Micro Drive. Hlavním přínosem těchto klik byla tedy jejich konstrukční i designová výjimečnost, kterou ale veškeré klady zároveň končily. Kliky Coda 502M se v době své největší slávy objevily na celé řadě modelů Super V, Killer V i na hardtailech série F.

Nicméně dnes se z klik Coda 502M stala, dá se říci, téměř sběratelská záležitost a přiznám se, že mi dalo docela dost práce, než jsem je sehnal, navíc v celkem pěkném stavu. Měl jsem na ně spadeno dokonce již pár let. Jejich světlý elox společně se stopami po frézování pro mě mají nějakým způsobem neodolatelné kouzlo. Samozřejmě spojené i s tím, že jsem po těchto klikách v době jejich uvedení na trh toužil, tedy až do chvíle, než mi došla jejich nulová praktičnost. Takže v současnosti mají kliky Coda 502M své místo v redakční retro vitrínce, společně s brzdami Campagnolo Delta a s podobnými věcičkami. Dneska už se magický dodatek „USA“ příliš nepoužívá, ale pod černým nápisem Coda na pravé klice nechybí...

Jan Kadečka