Rady pro začátečníky - představce a řídítka

Rady pro začátečníky – kokpit

Ano vážení čtenáři, shrneme prostě řídítka a představec do jednoho kompletu a nazveme to kokpitem. Vždyť tyhle dvě součástky jsou tím, co hýbe s celým kolem a určuje směr naší cesty.

Už jsme radili, jak si vybrat vhodné rohy či gripy, takže řídítka a představec musí jasně následovat. V první řadě by při výběru kola měl představec svojí délkou odpovídat velikosti rámu. U rámu 17‘‘ těžko bude délka 120 mm a naopak u 22‘‘ bychom neměli hledat délku kratší. Standardních 100 – 120 mm je pro XC ideálem, na enduro či sjezd se vozí i několikanásobně kratší provedení. Samozřejmě, že délkou a sklonem představce si lze posed částečně doladit a případné chybějící milimetry délky rámu tak částečně dohnat nebo naopak ubrat.

Při změně představce ale pozor na jeho sklon, standardních 5-10° lze nahradit mnohem vyšší hodnotou, případně stavitelným provedením, takže lze geometrii posedu a potažmo ovládání celého kola naprosto překopat, a to i v negativním smyslu slova.

Pokud nasadíme příliš strmý a krátký představec, budeme sedět pohodlně vzpřímeně, ale ve výjezdech se nám kolo bude dříve stavět na zadní. Samozřejmě se zbavíme možnosti výrazně zabrat za řídítka ve spurtu. Naopak hodně dlouhý a třeba dolů sklopený představec nám pomůže v těch nejextrémnějších výjezdech, ale ve sjezdech už budeme mít co dělat, abychom nepřeskočili řídítka.

Pro rozumné doladění je tedy vhodné nasadit délku o 20 mm odlišnou od té původní, případně ubrat nebo přidat podložku pod představcem. Někdy dokáže pár milimetrů opravdové divy.

Jestliže nám představec délkou vyhovuje, ale chceme ruce jen trochu výš, můžeme nasadit namísto rovných řídítek prohnutá. Ta se liší hlavně hloubkou středového prohnutí. Na XC a maratón mají uprostřed jen mělké prohnutí 5 – 10 mm, naopak sjezdové modely jsou hodně hluboké 10 – 60mm. Obecně se všem říká vlaštovky a bývají o 100 – 200 mm širší než rovná řídítka, ta mají většinou 550 – 590 mm. Díky prohnutí tedy dostaneme ruce výš, ale u širší verze musíme počítat s tím, že jakmile více rozpažíme, opět budeme více sklopeni nad představec. Takže hloubku a šířku řídítek vybírat s rozmyslem.

U prohnutých řídítek navíc platí, že rovné konce pro montáž rohů a objímek řadicích a brzdových pák nejsou tak dlouhé jako u rovného provedení. Majitelé řazení v otočné rukojeti a dlouhých gripů by tedy měli být obezřetní při volbě šířky. Konce řídítek mají zahnutí směrem k jezdci o něco výraznější, než rovná řídítka, což by mělo přinášet více pohodlí. Proto se na zahnutá řídítka většinou nemontují rohy, protože trčí více do stran než na klasice. Je to ale na každém, zda je nasadí či ne.

Výměnou představce a řídítek tak lze zvednout ruce až o 100 mm vertikálně, aniž bychom je měli více vzadu či vpředu vůči ose kola. Výrazně tím ale změníme rozložení hmotnosti jezdce nad rámem, takže ovlivníme chování kola ve výjezdech a ve sjezdech.

Kromě toho to má vliv i na páteř, protože příliš vzpřímený posed páteř tak neohýbá a nárazy se tudíž tak dobře nerozloží. Příliš natažený jezdec ovšem také není příliš žádoucí. Ideál prostě leží někde uprostřed a krajní hodnoty jsou spíše pro vyznavače maximálního pohodlí či naopak extrémního výkonu.

Závodník by tedy měl ladit pouze v řádu 10 – 20 mm u představce, kdežto turista si může dovolit větší rozdíl a třeba i stavitelné provedení, které zvedne ruce o 100 mm a nabídne mu posed jako na křesle.

Takže až budete vybírat kolo a nebude vám sedět jen o pár milimetrů, nechte si nasadit jiný kokpit a doladit vše podle svých přání.

(už)