Pláště WTB Verdikt a Judge pro drsňáky

Pokud jde o bikové pláště pro gravity disciplíny, charakteristický byl pro značku WTB vždycky vysoký profil dezénu, ostré boční výstupky a spíše plošší profil. Jenže jejich nejdrsnější pláště Verdict a Judge, mají docela jinou tvář a přes nejnáročnější určení překvapivě univerzální schopnosti.

Dělaly nám letos společnost nejen na domácích trailech, ale i ve Finale Ligure, kde jsem zvlášť u předního modelu Verdict chvilku váhal, zda to nebude na skalnaté traily zbytečně hrubý kousek, protože oba modely jsou určené spíše do měkkého a sypkého terénu, ale nebyl. Základem je technologie obou plášťů, která sází na nejodolnější provedení kostry SG1 s několika vrstvami i ochrannou vložkou pod běhounem nebo vytaženou i lehce nad kevlarovou patku. To vše ve verzi Tough Grip, tedy neodlehčeném provedení, kde je odolnost vůči defektu a maximálně adheze pláště upřednostněna před snižováním hmotnosti. Směs Tritec Compound pak nabídne trojí tvrdost pryže na běhounu, takže jde o nejpřilnavější variantu v nabídce značky a navíc jsou pláště schválené i pro ebiky a rychlost 50 km/h. Neprůstřelné provedení, překvapivě univerzální schopnosti a zatímco přední devětadvacítkový Verdict má šířku 2,5 palce, zadní Judge je o desetinu palce užší. Verdictu jsme navážili 1348 gramů, zatímco Judge má plnotučných 1660 gramů, takže nic pro lehký trailbike na celodenní švih v kopcích. Ale na tohle jsme si pláště nevybrali, tady šlo o spolehlivost a maximální odolnost, což se potvrdilo.

Oba pláště šly nasadit na ráfky Remerx a následně ebikové hybridy od DT Swiss poměrně lehce s jednou montpákou, protože tuhý bok přece jen klade určitý odpor, ale patka není nějak abnormálně těsná. Dokonce i s protiprůrazovou vložkou Tannus to bylo v jednom člověku docela jednoduché. Usazení na ráfku přesné, naprosto minimální házivost a pláště držely tlak i bez těsnicího tmelu, který jsem aplikoval až následně skrz ventilek. Dodám ještě cenu, kdy Verdict v testované verzi i Judge stojí shodných 1770 korun, ale Verdict je aktuálně v nabídce jen v lehčí TCS Light SG2 verzi (1129 gramů) za 1610 korun.

Začnu odpředu, tedy modelu Verdict, kde jsou profily na středu ve dvou řadách s lehkým rozlišením rozestupu mezi směrově orientovanými vzorky a boční pak v jedné na každé straně, žádné další „rozházení“ se na běhounu nekoná. Hustota profilů by se dala přirovnat k mému oblíbenci Minion DHF od Maxxis, zatímco hustší univerzál Assegai se mi častěji ucpával a nebyl tak silný v extrému. Verdict ale Miniona překonal svými schopnostmi v extrémních situacích, kde jsem to až nečekal. Výrobce slibuje vlohy pro sypký terén, hrabanku, bláto, ale i kořeny a kameny, což je vlastně úplně všechno dohromady. Jenže Verdict si přesně s tímhle poradil s jistotou sobě vlastní, byť jsem si jej ze začátku musel trochu osahat a postupně snižovat tlak, aby tužší boky pustily plášť do lépe tlumicího režimu. To je asi jediný rozdíl proti plášťům s tenčí kostrou a boky, které jsou poddajnější. Tady ale s vložkou a pláštěm domáčknutými na hranách skal až na ráfek nedošlo k průrazu a guma si držela tvar i při ostřejším zatočení pod brzdou. Vzorek mě hodně bavil, jeho schopnost zakousnout se do měkkého podkladu, neucpávat se a současně být jistý i na kamenných úsecích je až návyková. Jen to tam pošlete a plášť vás protáhne kudy mu zavelíte, aniž by někde bylo cítit takové to „on/off“ bočních profilů, že by měly tendenci ustřelit, prostě ji díky své nepřehnané výšce a ideálnímu kruhovému profilu nemají. Dokonce i mokré kořeny jsou vzorku po chuti, takže naprosto žádná výtka a možná jen rovná jízda v extrému, kde na kluzkém tvrdém blátě zabírají pouze středové profily a snaha zabrzdit v krajních situacích dá vycítit, že by střed mohl být agresivnější nebo mít větší styčnou plochu. Měkčí směs sice lehce ztrácela na asfaltu a díky hmotnosti nebyla akcelerace tak samozřejmá, ale ve výsledku byl valivý odpor i přes konstrukci pláště a měkčí směs překvapivě slušný. I odolnost vzorku je optimální a žádný profil se neutrhl, jen je postupně časem vidět strukturu materiálu, která je pro nejměkčí směsi charakteristická, ale tady pohledově jemnější a kompaktnější než u směsí 3C od Maxxis, takže rovněž spokojenost. Verdict tedy i přesto, že není vyloženě pláštěm určeným do bláta a ani v opačném směru na nejtvrdší hladké povrchy, umí velice slušně v obou zmíněných případech. Jeho síla v zatáčkách i pod brzdou a to, jak se o něj lze opřít, je poměrně návyková a může tak být jednou gumou pro všechno.

Zadní Judge je na tom konstrukčně sice stejně, navíc je užší o jednu desetinu palce, ale navážili jsme mu poctivých 1658 gramů. Pro montáž na ráfek platí totéž co pro Verdict, ale průřez je výrazně plošší, takže se boční profily dostanou ke slovu i v menším náklonu a jistota, s jakou umí tenhle plášť držet v extrémních zatáčkách je proti přednímu sourozenci o poznání vyšší. Středový vzorek střídá dva druhy profilů, jedny pro brzdění a druhé boční stabilitu, boky mají rovněž dva a jistota v zatáčkách bude nejspíš jejich zásluha. Sypký povrch, kameny i mokré kořeny, tam všude plášť exceluje, v hrabance nadchne a tvrdý podklad v bikeparku mu také dokonale sedne. Vyjma nejhoršího bláta, kde ale rovněž solidně umí a jen agresivnější kousky jej přebijí, je to rovněž vynikající univerzál. Odolnost směsi je díky měkčímu provedení co do životnosti slabší než vpředu, ale to lze logicky očekávat. Odvalování pak s ohledem na hmotnost není silnou stránkou, na druhou stranu ale výška vzorku a směs nejsou příčinou nějaké lenosti.

Pokud bych řešil ideální kombinaci plášťů pro hodně tvrdé enduro či sjezdové nasazení, tahle by byla jednou z nejoptimálnějších. Případně ve variantě s lehčí kostrou pro univerzálnější využití i na méně náročných tratích a větší porce kilometrů.

(už)