Ondřej Cink osmý na světě

Ondřej Cink osmý na světě

Před několika okamžiky projeli závodníci kategorie elite cílem světového šampionátu, který se koná v jihoafrickém Pietermaritzburgu. Na startu jsme měli trojici Cink, Kulhavý a Škarnitzl. Zatímco Škarnitzl mohl jen mile překvapit (a překvapil), velký otazník byl nad výkonem Kulhavého a asi nejvíce jsme byli zvědavi na výkon Ondry Cinka. Ondra v letošní sezóně, která je pro něj první mezi „dospělými kluky“, ukazuje, že patří do absolutní světové špičky, což potvrdil druhým místem při světovém poháru Andoře. Tam chybělo opravdu málo a na pažbu si udělal první zářez, pod který mohl napsat jméno Schurter. Vidět tehdy, jak Ondřejův poměrně velký náskok Schurter stáhnul, ujel mu, aby se mu vzápětí Ondra Cink pověsil opět do háku, nebývá ve vrcholové cyklistice tak běžný jev. Většinou se dojetý závodník zlomí a již jen hledí na záda svého soupeře, který se mu vzdaluje. Ondra je bojovník

To ukázal i při letošním mistrovství světa. Pochopil, že cross country v současném pojetí znamená rychle odstartovat, po startu být nejhůře šestý, osmý, nejlépe mezi prvními třemi, a místo si udržet až do cíle. To ale představuje být velmi rychlý a v konci i vytrvalý. Rychlost Ondra má, s tou se narodil, a vytrvalost jistě s postupujícím věkem získá ještě lepší, než kterou disponuje nyní. Je skvělé se dívat na jeho závodnické pojetí, když nečeká, co se bude dít a prostě jede. Dalo by se od nováčka mezi dospělými očekávat, že se bude učit, dívat se kolem a kopírovat jiné, ale Ondra již sám mnohdy vyučuje. Při dnešním závodě bylo patrné, že zhruba kolo navíc, než kolik se jich jezdí při světovém poháru, mu neudělalo dobře a v konci už nemohl.

Jeho kontrastem je Jaroslav Kulhavý. Nad jeho výkonem byl velký otazník. Jarda v poslední době příliš nepřesvědčoval, a pokud jste sledovali jeho letošní starty, tak jste také jistě mohli zaznamenat, že Jarda je zoufale pomalý, že od startu nestíhal a potom se zlomil. Nebyl zvyklý jezdit vzadu. A jak jsme již psali, kdo tam není od startu, nebude tam asi vůbec. Zvláštní je, že Kulhavého „ztrátu rychlosti“ jsme měli možnost vidět všichni, kteří cross country sledujeme, již dříve, ale jeho tým nám to oznámil až před mistrovstvím světa. Až tehdy, když ho napojili na přístroje. Opravdu zvláštní. Ani dnes náš olympijský vítěz v úvodu závodu nepřesvědčil. V prvních kolech klesnul až někam na dvacáté místo a pouze svým strojovým tempem se vypracoval až na závěrečnou skvělou pátou příčku v cíli. Zatímco Cinkovi délka závodu ublížila, Kulhavému pomohla. Kdyby měl závod ještě o kolo více, asi by byl Kulhavý na bedně, a kdyby o dvě, možná by byl mistr světa. I když vítězný Nino Schurter je těžký oříšek a po trati to v jeho pojetí často vypadá, že jede na motorce. Zvláště na tak technické trati, kdy zřejmě byly jeho sedmadvacítky ve výhodě oproti těm, kteří jeli na devětadvacítkových obručích. A řešit v Kulhavého případě to, jestli najel někde do Martineze, který mu to v zatáčce střihnul, nebo že upadl na kamenech, jako například v Novém Městě na Moravě nemá smysl. To se šampionovi nestává a stát nesmí. Má být od začátku na špici, aby eliminoval všemožné problémy, které mu připraví jeho soupeři. To je stará cyklistická pravda. Dříve tak Jarda jezdil. Od začátku vpředu a byl klid a místo na bedně. Snad se ty časy vrátí. Ale ti jeho mladí soupeři jsou opravdu vynikající. Bude to těžké, velmi těžké.

Závod je ale jen jeden, délka závodu a trať je také pro všechny stejná. Pokud bychom měli ohodnotit výkony našich, tak asi bychom více oslavovali Ondřeje Cinka, který při svém mládí opět ukázal, že je obrovským objevem a velkou nadějí. Jde do toho po hlavě, nebojí se jmen a umí agresivně závodit. Má i silné sebevědomí, což je nezbytná vlastnost špičkových sportovců. Kdo je podělanej už na startu, nemá nárok. A tak se má chovat šampion. V jeho případě zatím „skoro“ šampion. A samozřejmě nesmíme zapomenout na výkon Jana Škarnitzla, který dojel na výborném jedenáctém místě.

Trať mistrovského závodu silně připomínala singltrek. Počet diváků a napínavost závodu také. Kdyby se v nedělním odpoledni postavily kamery kolem cestiček singltreku Pod smrkem, požádali by se místní obyvatelé, aby se šli podívat na roztroušené jezdce, vyšlo by to nastejno. Pro necyklistu bylo televizní mistrovské klání asi utrpení. Moc akční podívaná to tedy opravdu nebyla. A když se k tomu přidá i fakt, že komentátor spolu s přísedícím Janem Slavíčkem skoro v první polovině závodu neregistrovali Ondru Cinka, jezdícího na vynikajícím šestém, někdy pátém, místě a neustále řešili v té době neviditelného Jardu Kulhavého, dramatický zážitek mistrovství světa v televizi opravdu nebyl. Snad bude v tomto ohledu někdy lépe.

(k)