Návrat paralelogramů?

Zkuste vyslovit slovo paralelogram a určitě se vám zamotá jazyk. Jenže svět bikového odpružení nás v poslední době nutí tenhle jazykolam trénovat stále častěji, přestože se zdálo, že naposledy byl v módě v devadesátých letech. Paralelogramové odpružené vidlice totiž zažívají drobnou renesanci, byť ne co se sériovosti výroby týká, ale najednou se vyrojilo několik zajímavých řešení, o nichž bikový svět mluví, takže bychom měli do té spleti ramen a čepů nahlédnout trochu blíž.

Ramena, čepy, pružiny

Pro ty neznalé historie či technických řešení se podívejme nejdříve na to, co to vlastně ten paralelogram je. Wikipedie říká, že jde o rovinný útvar tvořený dvěma páry rovnoběžných úseček a z technického hlediska jde o dvojklikový typ čtyřkloubého mechanismu, ve kterém se obě hlavní části otáčejí o plný úhel v souhlasném smyslu. Tohle pochopit nebo si představit je trochu zlo. Ale máme tu paralelní slalom, dva jezdci jedoucí ve shodných – souběžných drahách, podobně se tedy pohybují ramena, která se otáčí na čepech a při vzájemném pohybu pak svírají pružící, případně i tlumící prvek. Řešení je zde řada, ale zatímco standardní teleskopická odpružená vidlice funguje na principu zasouvání vnitřních noh do vnějších, tak paralelogram proces vertikálního pohybu osy předního kola nahrazuje pohybem ramen, která pak stlačují buď tlumič, pružinu, nebo aktuálně karbonové listové pružiny. Variant je celá řada, s moderními materiály mají konstruktéři takřka neomezené možnosti, ale proč tohle všechno vlastně?

Už předválečné motocykly nebo kola sázely na paralelogram v různém provedení s vertikální či horizontální pružinou, takže se měl svět MTB kde inspirovat.

Důvodem je anti-dive efekt, tedy nechtěné zanořování vidlice pod brzdou, trápící všechny teleskopy bez výjimky. Teleskop totiž pracuje jak s nárazy od terénu, tak se zatížením shora od jezdce, což není zrovna žádoucí. Konstruktéři na to jdou různě, protože zvýšit tlak ve vidlici a tím ji přitvrdit není řešení. Kvůli tomu tak máme na vidlicích kromě olejového tlumení odskoku také tlumení komprese, tedy stlačení. Ta má pak dvě rychlosti, vysokou - zpracovává rychlé a velké rázy od terénu, a nízkou - reaguje na tlak shora a zanoření pod brzdou. Zanořování tedy částečně řeší zpomalení průtoku oleje, ale stále se děje, a pokud je moc silné, jezdec tak v terénu přichází často až o 80 % zdvihu. Celé je to samozřejmě ovlivněno řadou dalších faktorů, ale v principu je to hlavní bolest teleskopu. Jeho do sebe zasouvající se trubky pak ještě trpí kvůli úhlu vidlice v předozadním směru určitým kroucením. Jen si zkuste zabrzdit přední brzdou a zatlačit dopředu řídítka, o kolik se vám zamčená vidlice prohne. Také je tu tření kluzných pouzder a těsnění, což paralelogram s čepy na ložiscích také hodlá řešit, a mohli bychom pokračovat i změnou stopy předního kola, jakmile se teleskopická vidlice zanoří.

Motocyklové odpružení bylo vždy vzorem pro svět MTB i v jeho pokročilejším stádiu. Nicméně paralelogramy z motokrosu vytlačil teleskop a dnes jsou většinou jen na ploché dráze.

Tyhle problémy by měl paralelogram s vhodně zvoleným úhlem ramen a pozicí čepů teoreticky odstranit, protože nohy vidlice jsou vlastně pevné, brzda by naopak měla ramena proti pohybu zamykat, a když je vše dobře zkonstruované, tak by měl ideální paralelogram fungovat jen na nárazy odspoda od terénu, pod brzdou neztuhnout úplně, nebo být na její síly imunní a nabídnout ještě torzní tuhost a imunitu vůči vůlím v čepech, což je naopak zase nemoc paralelogramů.

Když zmiňují efekt tuhnutí pod brzdou, pak se přímo nabízí srovnání se zadní stavbou celoodpružených kol, kde jde vlastně díky vahadlům virtuálu nebo čtyřčepovému provedení také o určitou variantu paralelogramu. Ramena se totiž navzájem pohybují a stlačují tlumič, takže i tady máme efekt zanoření při zatížení jezdcem při šlapání nebo rovněž tuhnutí pod brzdou. Hledání optimální pozice čepů, délky a úhlů ramen funguje i tady, jen to nepůsobí tak senzačně, jako když to nějaký konstruktér aplikuje ve zmenšeném provedení na opačnou stranu rámu.

Jeden z prvních průkopníků v MTB, vidlice AMP Research, zde v pokročilejším vývojovém stádiu s pružinovými tlumiči na bocích paralelogramu u kola Mercedes Benz. Některé verze měly centrální pružinu a tlumič na boku.

Vpředu totiž na rozdíl od zadní stavby musí kolo zatáčet, takže i když vzadu působí kromě brzdné síly navíc i tah řetězu, není zadní stavba tak namáhaná jako přední vidlice, kde je logicky větší páka a ještě se působení sil výrazně mění při zatáčení. Tohle všechno tedy musí vzít konstruktéři vidlice, ať už paralelogramové, nebo teleskopické v potaz.

Vidlice Girvin Vector měla dlouhé pevné nohy a paralelogram až nahoře, kde stlačoval eleastomery, pružinu nebo vzduchový tlumič. Toto řešení používala i značka K2, která jej vybavila elektronickým zamykáním průtoku oleje. Vidlice měla patky náboje na zadní straně

Historie se opakuje?

Zdá se, že v určitém směru ano, a netýká se to jen předního odpružení, protože i vzadu se v průběhu let dostávala do módy řešení zadní stavby, která už tu byla dávno předtím, aby byla odsunuta jako zastaralá, nahrazena něčím převratným a nakonec znovuobjevena jako vlastně zcela geniální díky funkčnosti a jednoduchosti. Jako kluk jsem jezdil na dědově motocyklu Stadion, který měl kliky a pedály, řadilo se otočnou rukojetí, vzadu pružilo jen sedlo a vpředu byl paralelogram. Ano, tohle konstrukční řešení je už dávno známé z motocyklů nebo historických kol a bylo tady ještě před teleskopem. Jen se podívejte na předválečné Harleye, co jim vpředu pruží, co krotí předek dnešním plochodrážním motorkám a čeho se vpředu stále drží motorky BMW. I když poslední jmenovaný kombinuje u řešení Telelever teleskopické provedení noh vidlice s přepákováním na externí tlumič. Hlavní nosník, rameno přepákování, čep a nějaký pružící a tlumící element. Zdá se, že tohle vyrobit je mnohem snazší než udělat teleskop, z něhož bude unikat olej, pouzdra se vydřou a nohy dostanou vzájemnou vůli. Není to tak jednoduché, protože právě čepy byly a jsou bolístkem paralelogramového řešení, a jestliže zde historicky byla řada takových vidlic i v cyklistice, tak vždycky „dojely“ právě na vůle v čepech.

Mert Lawwill u své vidlice Leader usadil paralelogram až dolů po vzoru některých motocyklů a zadní část vidlice byla pevnou nosnou konstrukcí, kdežto přední táhlem přepákování na tlumič nahoře. První verze byly ocelové, pak přišel hliník a došlo i na karbon

Historicky bychom za jedny z prvních bikových paralelogramů raných devadesátých let mohli považovat vidlice AMP, Girvin Vector nebo Lawwil Leader, všechny s rozdílným pojetím konstrukce. AMP konstruktéra Horsta Leitnera (Horst Link čep u zadní stavby) měla miniaturní paralelogram pod hlavovým složením vzadu za tenkými nohami vidlice, takže se mechanismus pohyboval pod hlavovou trubkou, kde svíral centrální pružinu, a na boku pak měl olejový tlumič. Bohužel kvůli rozměrům trpěl na vznik vůlí v čepech, ale byl lehký a vyvíjel se postupně od provedení na cantilever brzdy a véčka až pro kotouče. AMP je pak jednou z kategorií paralelogramů s mechanismem nahoře pod hlavovou trubkou (to je důležité zdůraznit), kterým se inspirovali další výrobci.

Inspiraci u BMW motocyklů našla i jejich kola BMW, kombinující vpředu teleskop s přepákováním na tlumič. Toto řešení německá značka a nejen ona, dodnes používá u motocyklů

Bob Girvin naopak svoji vidlici Vector pojal v designu jakési dvoukorunky s mechanismem předsazeným před hlavovou trubku, a aby dostal osu kola tam, kde má být, usadil patky náboje na nohy vidlice zezadu. Ramena mechanismu stlačovala mezi sebou vertikálně umístěnou pružinu nebo elastomerový blok, přičemž to horní bylo u prvních modelů jištěné ke speciálnímu nástavci, který byl součástí představce. Další vývoj pak tento díl odstranil a obě ramena už seděla na sloupku vidlice, přišel lepší pružinový nebo vzduchový tlumič a nechybělo ani řešení převzaté firmou K2 s piezoelektronickým ovládáním trysky tlumiče. Původně hliníkové nohy byly nakonec i z karbonu a oproti AMP tenhle typ rozhodně netrpěl malou torzní tuhostí. Nicméně i on byl odsouzen k zániku, ovšem rovněž se stal předlohou pro některé moderní paralelogramy s mechanismem nahoře na úrovni hlavové trubky.

Odpružený představec Softride je ukázkovým paralelogramem, jenž si od ocelového provedení došel až k dokonale opracovanému hliníku. Nicméně šlo o pasivní odpružení, které nechránilo kolo, ale jen samotného jezdce

Třetí hrdina začátku devadesátek je Mert Lawwill, člen konstruktérského týmu značky Harley Davidson a inovátor, který do světa MTB přinesl řadu zajímavých řešení. Mimo jiné spolupracoval i se značkou Yeti a následně Schwinn, kterým navrhoval zadní odpružení. Jeho vidlice Leader vycházela z motocyklové koncepce, známé právě z motorek Harley a dalších, kdy nesla paralelogram až na samém konci co nejblíž u náboje. Skládala se z pevné zadní vidlice, na níž byla dole čtveřice ramen nesoucích jednak náboj kola, ale přes dlouhé táhlo působících na tlumič umístěný až před hlavovou trubkou, nahoře zapřený o úchyt na představci, později s úchyty na stranách na způsob Trunnion Mount. Před hlavovou trubkou bylo ještě jedno horizontální spojovací rameno s čepem na korunce základní vidlice. Poměrně složitý mechanismus už na pohled, ale základ spodního paralelogramu Mert designově využil v podstatě nezměněný u zadní stavby kol Schwinn, jen prodloužil horní rameno, aby mohlo stlačovat tlumič. Tahle vidlice si rovněž prošla cestu od základního provedení s ocelovými nohami přes hliník až po kombinaci s karbonem a stala se předlohou pro další skupinu, tedy paralelogramy s mechanismem u osy náboje.

Whyte byl jakousi mutací řešení BMW s dlouhým ramenem a tlumičem v rámu, ovšem neměl teleskop, ale pevné nohy a další ramena, podobně jako Girvin Vector. Skloubil v sobě tedy tato dvě řešení

Paralelogramem devadesátých let byl také odpružený představec Softride, tvořený horním a spodním ramenem na čtveřici čepů, která mezi sebou svírala pružinu, a postupně pak ještě dostala na bok přídavný tlumič odskoku. Zdvih byl až 75 mm, což bylo v raných devadesátkách víc, než měly potom některé vidlice, ale šlo o pasivní odpružení kola, protože chránilo pouze ruce jezdce, ale i na toto řešení se občas vynořila nějaká modernější variace.

Samozřejmě, že paralelogramů bylo mnohem víc v různých obměnách a kombinacích, využívalo je třeba švýcarské sjezdové kolo ATZ, nechyběly ani variace s úplně odděleným předním kolem od řídítek, která jej ovládala přes táhlo, zkrátka kombinaci ramen se meze nekladly a občas to vypadalo dost šíleně, nicméně něco fungovalo, a něco naopak. Současnost však navazuje na tuto historii v trochu sofistikovanějším provedení, a díky technickým možnostem jsou některé kousky dotažené doslova k dokonalosti, takže se podívejme na aktuální stupeň paralelogramové evoluce.

Aktuální Francouzská variace Motion E18 na téma AMP, kde je paralelogram nahoře a využívá karbonovou planžetu na pravé a olejový tlumič na levé noze. Je to asi nejdivočejší „lešení“, které se nabízí sériově

Moderní „lešení“

I dnešní paralelogramy vyhlížejí leckdy jako změť lešenářských trubek, ale je to hlavní princip konstrukce, takže se tomu v některých případech nelze vyhnout. Jestliže jsme si jako první historický kousek představili AMP, tak se podívejme na francouzské vidlice Motion E18, jejichž futuristický vzhled a vzdušnost ramen vyhlížejí asi nejdivočeji. Vidlice má hodně dlouhá ramena přepákování a naopak krátké spodní nohy, kde k pružení využívá předepnuté karbonové planžety na obou zadních stranách, nahrazené u aktuálních modelů silnější planžetou na pravé a olejovým tlumičem na levé noze. Jejich hlavním cílem bylo sestrojit vidlici s anti-dive efektem, tedy nezanořující se pod brzděním. To má na starosti pozice ramen vidlice, kdy hlavní díl tvoří nosné šasi pro spodní nohy a nahoře se napojuje na korunku. Otáčí se na čtveřici lisovaných kluzných pouzder velkého průměru, takže žádný servis a opotřebení dle slov výrobců (počkáme si tedy na vůle) a vpředu pak má ještě jakýsi stabilizátor. Spodní nohy nesou náboj ve stejné pozici jako u standardní vidlice a rovněž kinematika pohybu předního kola nebo geometrie jsou shodné s teleskopem. Boostové provedení, standardní tapered sloupek a zdvihy 140–160 mm při hmotnosti 2,3 kg u modelu E18+ pro devětadvacítky či kola 27,5+, to nezní špatně. Offset vidlice je standardních 44 mm a délka osa-korunka 575 mm při 160mm zdvihu, což je rovněž standard. Lze mít i verzi pro sedmadvacítky a několik barevných provedení, to vše za 1690 eur, což je rozhodně víc než u špičkových teleskopických vidlic.

Zatímco finální verze vidlice Motion E18 vypadá sice technokraticky, podovně, ale je dokonale zpracovaná, vývojová stádia už tak pěkná nebyla. Tam bylo prioritou hledání optimální konstrukce a funkce, ne vzhled

Technologii karbonové planžety tvůrci vychvalují jako kombinaci citlivého projevu pružiny, ale zároveň progresivního jako u vzduchu, ovšem bez tření. Planžety jsou částečně předepnuté, takže v klidovém stavu jsou prohnuté s možností doladění šroubem a při pružení se nestlačují, ale naopak roztahují a narovnávají. Kdyby tomu bylo opačně, bylo by možné planžetu při extrémním prohnutí zlomit, kdežto takhle jde postupným tahem až do narovnání, což materiál neohrožuje, měl by prý unést i stotunový Airbus A320. Jelikož planžeta nemění za jízdy své vlastnosti, řešili to samé i u olejového tlumiče, kde je tomu naopak, protože olej se při tlumení zahřívá. Tlumič tak má vnitřní kanál pro ochlazování, navíc má dva pístky, žádný tlak vzduchu, naopak funguje pouze v součinnosti s atmosférickým tlakem, takže nebylo nutné používat speciální těsnění, čímž se snížilo tření a zvýšila citlivost tlumiče. Kromě naladění odskoku disponuje také možností nastavení tří úrovní komprese.

Už je to pár let, co němečtí German Answer přišli s paralelogramem Ki:Lo, jenž docela věrně kopíroval AMP a opravdu vážil kolem kilogramu. Pevné nohy a menší mechanismus nahoře s tlumičem na boku vidlice postupně nahradila tato novější verze s mnohem delšími rameny a na pohled i tužší konstrukcí

Zatímco se Francouzi inspirovali u AMP, nejspíš Girvinův Vector zaujal konstruktéry firmy Adroit Cycleworks z amerického Portlandu a přišli s vidlicí Adroit Linkage. Ta vznikala dva roky ve spolupráci s firmou Avid Essentials, která měla zkušenosti s odpružením pro terénní auta Jeep. Dvě masivní dlouhé nohy, paralelogram ukrývající spodní rameno pod hlavovou trubkou a horní pod představcem, tohle je reinkarovaný Girvinův Vector a nikdo nám to nevymluví. Mechanismus dokonce potřebuje oporu v podobě vlastního 35mm představce, který nese horní čep vzduchového tlumiče. Rozdíl je ale v pouzdrech, protože Linkage má všechny čepy na průmyslových ložiskách, takže odpadá tření kluzných pouzder, což považuji za hlavní přínos pro citlivost. Kluzná pouzdra mají pouze čepy tlumiče, ovšem i tam lze namontovat kit s ložisky. Omezení představuje snad jen výrazně dozadu posazený čep spodního ramene paralelogramu, který by se mohl dostat do kontaktu se spodní trubkou. Její výrazné prohnutí, respektive světlost v tomto místě hned za hlavou, je u rámu nutností. Co se týče konstrukce, kombinuje karbonové hlavní nohy na pevnou osu a duralová ramena paralelogramu. Zdvih ovlivňuje v podstatě jen rozměr použitého tlumiče, takže lze mít 140 nebo i 170 mm, při hmotnosti vidlice 1895 gramů. Cena je 999 dolarů, ovšem dostupná bude i odlehčená 1655g verze s karbonovou horní korunkou a titanovými šrouby za 1499 dolarů. Ta pak bude umožňovat i změnu úhlu tlumiče mezi rameny paralelogramu a tím ovlivnění průběhu zdvihu. To ale není všechno, protože konstruktéři se inspirovali u vidlic Lefty a jednoduše vytvořili i vlastní jednonohý model s levou nohou, tlumičem Rock Shox, osou na standardní!!! náboj pro 15mm osu a hmotnost by měla být 1400 gramů při ceně 1199 dolarů. Taková parádička už by možná stála za to a cena není zase tak přemrštěná, navíc kdyby mělo být možné nasadit různé tlumiče pro ovlivnění progresivity. Tuhost konstrukce pak prověřily potřebné testy dle norem UCI, kde vidlice obstála a tuhostí prý snad předčí i dvoukorunkový Rock Shox Boxxer, takže se necháme překvapit.

Americká vidlice Adroit Linkage celkem věrně kopíruje girvinův Vector, ale díky moderním materiálům a čepům s průmyslovými ložisky by měla odstranit všechny neduhy. Dokonce je i v jednonohém provedení jako Lefty a slibuje vysokou tuhost při hodně nízké hmotnosti

A koho inspiroval Mert Lawwill se svým spodním paralelogramem? Není to nikdo menší než v současnosti hodně známý konstruktér odpružení Dave Weagle, jehož dvojice vahadel DW-Link nebo sdružený čep zadní stavby a osy náboje Split Pivot používá řada značek. Ten s dalšími dvěma společníky založil firmu Trust Performance a přišli s vidlicí The Message. Ta díky karbonové konstrukci spodních noh i sloupku a uhlazenému designu vypadá ze všech řešení asi nejelegantněji a troufneme si tvrdit, že díky umístění paralelogramu dolů, co nejblíž k terénu, bude snad i její citlivost na vysoké úrovni. V každém případě tato vidlice lehce kopíruje lawwillův Leader, ovšem ramena takřka stejného spodního paralelogramu i osa náboje jsou umístěné za nohy vidlice, které jsou kvůli tomu výrazně položené dopředu. A kde že je pružící a tlumícím element? No uvnitř hlavních noh vidlice, mělo by jít o prvky z konstruktérských prken formule jedna. Co se týče zdvihu, hodnota 130 mm není ve srovnání s výše zmíněnými konkurenty ohromující, ale tato vidlice na rozdíl od nich vznikla s trochu jiným účelem. Zatímco paralelogramy jsou v základu řešením proti zanořování pod brzdou, Weagle toto nebral jako hlavní cíl. On chtěl vyřešit jiný problém teleskopu, a to změnu geometrie a stopy předního kola v momentě zanoření vidlice do zdvihu. Díky vzájemnému úhlu ramen a pozici náboje by tak u jeho vidlice neměla být při propružení změněná délka stopy předního kola. To by pak mělo přinést úplně jiné jízdní vlastnosti, větší oporu jezdce v zatáčkách a samozřejmě částečně i pod brzdou.

Dave Weagle se společníky vyvinul paralelogramovou celokarbonovou vidlici The Message, jejíž spodní mechanismus hezky kopíruje lawwillův Leader. Tady ale není přepákování na tlumič někde nahoře, ale pružení i tlumení jsou ukryté v karbonových nohách

Přestože zdvih není vysoký, tvůrce tvrdí, že díky jejímu specifickému projevu lze vidlici zkombinovat i s rámy s vyšším zadním zdvihem a s koly různých průměrů, pojme totiž devětadvacítky i pluskové sedmadvacítky, a to v šíři 2,6, respektive 2,8 palce. S hmotností 1980 gramů se vidlice řadí mezi standard, ovšem měla by být torzně tužší, a mezi top ji pak řadí cena neskutečných 2700 dolarů. Za tu si ale ulevíte při tlakování vidlice absencí řešení SAGu nebo studováním tabulek, tlak v PSI by totiž měl odpovídat shodnou hodnotou hmotnosti jezdce v librách.

The Message si neklade za hlavní cíl anti-dive efekt, ale zaměřuje se na změnu délky stopy předního kola při zanoření vidlice. Díky pozici ramen a trajektorii pohybu předního kola vzhůru by měla jezdci nabídnout úplně jiný projev než teleskop

Dalším, kdo se inspiroval paralelogramy, je Josh Gore, jenž nechtěl primárně vytvořit špičkovou vidlici, ale jen si chtěl ověřit, jak by jím vymyšlené řešení Funny Fork fungovalo a jak by se na něm jezdilo. U něj bylo inspirací nejspíš motocyklové provedení, jaké je dnes vidět u plochodrážních motorek, snad trochu říznuté jednonohou vidlicí USE S.U.B., která měla jednu nohu, upside down teleskop a na něm rameno nesoucí náboj, které zajišťovalo protizanořovací efekt. Tohle on zkombinoval, ohnul nohu vidlice a namísto teleskopu použil vzduchový tlumič. Ten má několik montážních otvorů pro změnu zdvihu v rozsahu 80–145 mm a navíc je zde plovoucí uchycení třmenu brzdy. Bez něj by už na pohled bylo jasné, že čím silnější brzdění, tím větší blokace pružení, takže by to tohle mělo vyřešit. Zatímco ostatní paralelogramy jsou poměrně složité, tohle je jednočep, který nejspíš bude fungovat trochu odlišně, ale konstruktér si nekladl nějaké cíle změnit svět předního odpružení, naopak to chtěl „jen“ vyzkoušet. Když jsme se podívali na jeho portfolio, je opravdovým vynálezcem v řadě oborů.

Tahle variace Funny Fork na jednočepové téma paralelogramu vznikla spíš jen ze zvědavosti, protože si její konstruktér chtěl ověřit, jak by to fungovalo. Imunita vůči zanořování pod brzdou je na pohled obrovská, ale proti úplné blokaci je zde plovoucí uložení brzdy, takže by to pružit mělo

Paralelogramové vidlice tedy rozhodně nevymřely, naopak mají stále co nabídnout, byť co do masovosti nikdy neohrozí teleskop, jenž má svoji neotřesitelnou pozici. Hra s umístěním, vzájemnou pozicí čepů i uložením ramen může výrazně ovlivnit projev odpružení a přinést úplně jiné zážitky. Nicméně, vždycky to bude za trochu vyšší cenu a určitě si musíme počkat na to, co ukážou testy ve vztahu k životnosti čepů i daných konstrukcí. Jedna věc je totiž marketing a druhá praxe, ty totiž nemusí nutně probíhat zcela paralelně.

Kombinace teleskopické Lefty a přídavného spodního paralelogramu, to je starší počin USE S.U.B. (Stability Under Braking), který se ale při silném brzdění zamykal víc, než bylo libo. Vypadal ale hodně dobře

Je tohle nebo není paralelogram? Karbonová vidlice Lauf totiž nemá žádné čepy, ale spoléhá jen na pružnost planžet, nicméně řešení konstrukce vychází z vidlice Lawwill Leader a v podstatě je to podobné, jako vidlice The Message, jen bez čepů a tlumiče nebo pružiny

Tenhle šílený paralelogram kombinující BMW a snad AMP řešení pochází z Vídně, ale zakladatelé jsou původem Slováci! Bike Scurra 2 vypadá dost šíleně, ale logiku to dává. Vidlice Trelever nabízí 175 mm zdvihu a devětadvacítkové kolo jen vpředu

Stejně jako u předních vidlic, tak i odpružené sedlovky jsou v drtivé většině teleskopické, ovšem je zde několik špičkových paralelogramů třeba od Cane Creek, kde ramena stlačují elastomery uprostřed. Cenově dostupnější je paralelogramová sedlovka SR Suntour, kde naopak ramena působí výstupkem s válečkem na píst v samotné sedlovce, jenž uvnitř stlačuje ocelovou pružinu.

(už)