Nářadí a přípravky pro opravy kol

(Ukázka článku z tištěného vydání Cykloservisu)Opravit kolo neznamená mít jen šikovné ruce, ale především správné nářadí. Ty doby, kdy jste k favoritu dostali plátěný pytlík s všeklíčem v podobě vylisovaného placatého nástroje, jsou pryč. Dnes působí na trhu mnoho firem, které nabízejí menší či větší sortiment nářadí a nástrojů k opravě, montáži nebo demontáži kola. Mít skvělé nářadí je často touhou toho, kdo kolo chápe nejen jako sportovní náčiní, ale i jako prostředek k odreagování neustálým seřizováním a výměnami komponentů. Pro některé patří montování kola k příjemným zábavám. Nebo se z této činnosti stává trauma. Pro oba případy ovšem potřebujete nářadí. A to především tak kvalitní, abyste si nejen nepoškodili svůj drahý stroj, „neožvejkali“ šrouby a matice, ale třeba i nezpůsobili úraz. Mít kvalitní nářadí znamená i kvalitní, snadnou a pohodlnou opravu. A že je dnes nářadí na kolo více než rozmanité, nemusíme zdůrazňovat. Snad na každou součástku se najde alespoň jeden druh, či ve většině případů více druhů nářadí nebo přípravků. Pokud pohlédnete do katalogů firem, které se na výrobu specializovaného nářadí na kolo zaměřují, často ani nebudete vědět, k čemu některý kousek je, kde a jak se používá. Pojďme si tedy v našem novém seriálu o nářadí povídat. Každé sudé vydání Cykloservisu se podíváme na jeden druh nářadí. Postupně si představíme vše, co by mohlo být ozdobou vaší domácí dílny. Ukážeme vám věcičky, o jejichž existenci možná ani nemáte tušení. Ale jistě si vše nepořídíte. Proč si třeba kupovat drahou, tisícikorunovou frézu na středové složení, když ji budete potřebovat sotva jednou za tři roky a v dílně vám rám u středového složení ofrézují třeba za dvě stovky. Stejně tak i jiné nářadí a přípravky. Berte náš nový seriál tak, že z toho, co vám představíme, si můžete pořídit k nouzové opravě jen minimum a kolo opravovat položené v maminčiných peřinách. Ale jsou i ti, kteří si ke svému padesátitisícovému kolu určitě rádi pořídí odpovídající vercajk. A věřte také tomu, že jestliže vám dělá technické potíže vyměnit doma u dveří kliku, ani ten nejdražší kufr s nářadím na světě vám nepomůže. Nejen pro vás tu jsou specializované servisy kol s šikovnými ručičkami mechaniků (ale samozřejmě někdy i s nešikovnými).

Šup s ním do stojanu

Začít musíme postupně. Když opravovat kolo, tak nejlépe na nějakém stojanu, nebo alespoň držáku. Začít montovat kolo a mít ho opřené o zeď vede pouze k odření boku sedla, rohů nebo řídítek. Kolo se bude neustále hýbat a vy po pár minutách ucítíte i svá z kola nastydlá, bolavá záda. A vyslyšet slova kamaráda: „Hoď to, vole, na berany,“ (v překladu: otoč kolo vzhůru nohama a polož na sedlo a řídítka) je také totální nesmysl. Stroje se vzhůru nohama přece neopravují.

Nejlepší je pořídit si nějaký montážní stojan. Těch existuje opravdu tolik, že zde není možné všechny ukázat. Nabídka i našeho trhu je více než rozmanitá. Problém pouze je, že prodávat montážní stojany v obchodech s koly často neuvidíte. Vlastně skoro vůbec. Nejlepší je pohrabat se na internetu. Tam se určitě nějaké najdou. My je našli také.

Upněte ho za sedlovku

Za velmi kvalitní montážní stojany na kolo lze považovat ty, u kterých lze kolo do stojanu uchytit za sedlovku . Zvláště v dnešní době karbonu, je to důležité. Upnout kolo do držáku za karbonovou trubku může nadělat pěknou paseku. Zkuste si někdy, jak je taková trubka tenká. Stačí trochu neopatrnosti, necitlivosti, a je třeba po madonne. U uvedeného druhu stojanu lze s upínací hlavou otáčet, a tak nebude problém, v případě nekarbonového materiálu, kolo upnout nejen za sedlovku, ale i za jakoukoliv trubku. Sedlová trubka musí být ale vystrčena minimálně tak, aby se na ní upínací čelisti vešly. Určitě není problém v případě menšího prostoru sedlovku trochu vysunout. Ale nezapomeňte si na ní označit bod zasunutí. Kolo je dobré upnout tak, aby mělo sklon trochu dopředu, protože tak bude přední kolo níž a nebude se nám nepříjemně otáčet do stran. Vyrábí se dokonce nejrůznější držáky zabraňující otáčení předního kola, ale ty považujeme za lehce zbytečné řešení.

Nevýhodou takového stojanu může být pouze fakt, že ke kolu se dobře dostaneme jen z jedné strany, kterou si zvolíme a která není otočená k ramenu stojanu. Ale vzhledem k tomu, že na levé straně se tento malý problém může týkat pouze přístupu k levé klice a pedálu, tak to je problém titěrný. K brzdám se dostanete bez problémů. Nic jiného se vlevo  nemontuje. A kolo lze ve stojanu pro tuto operaci samozřejmě otočit levou stranou od ramene.

Takovýto upínací mechanismus ale nemusíme mít pouze na rameni stojanu. V nejrůznějších nabídkách jsou mechanismy pro montáž na stěnu (obr. 2) nebo

dílenský ponk (obr. 3). Sami si ale musíme zvolit, co je pro nás výhodnější. Když budete chtít, aby vám neunikl ani jeden díl VyVolených, držák si přišroubujte v obýváku vedle obrazu a manželka u televize bude velmi potěšena tím, že i vás při montování kola zajímá, jestli tento týden vypadne Vladko nebo jestli si Regína konečně sundá kalhotky.

Obr. 2

obr. 3

Montážní stojan s upínacím mechanismem za sedlovku nebo trubku je také výborný pro nejrůznější operace, kde se frézuje nebo se řežou závity. Kolo v takovém držáku lze libovolně upnout a otáčet podle libosti (obr. 4).

obr. 4

Často jsou tyto stojany využívány v profesionálních dílnách, kde se na jedno rameno umístí dva mechanismy pro dva mechaniky, nebo pro případnou rozpracovanost na dvou kolech (obr. 5).

obr. 5

Nechybí ani ve výbavě mechaniků na závodech. Vyrábí se i ve skládacích verzích, kde se rozložený stojan vejde do menší brašny (obr. 6).

obr. 6

Na rameno stojanu dodávají některé firmy jako příslušenství nejrůznější držáky a poličky na nářadí (obr. 7). Ty jsou při častější práci velmi důležité. Není nic otravnějšího, než se neustále pro nářadí ohýbat na zem.

obr. 7

S předním kolem ven

Další variantou stojanu je verze, u které je nutné vyndat přední kolo (obr. 8). Jsou to montážní stojany, které často používají mechanici na závodech. Zvláště silničních. Jdou do nich ale samozřejmě upnout kola bez rozdílu použití. Kolo v tomto stojanu je upnuto do upínáku za přední vidlici místo předního kola a je posazeno na středovou spojku (mufnu) rámu. Zde, v tomto bodě, je stojan vybaven gumovou nebo plastovou vložkou, která má tvar, jenž umožní kvalitní posazení kola do stojanu.

Ke kolu na tomto stojanu se pohodlně může z obou stran. Pouze při seřizování přední brzdy je potřeba kolo ze stojanu sejmout a seřízení provést mimo stojan. Frézovat středovou spojku pro středové složení a řezat v ní závity sice můžeme, i když trochu nepohodlně, ale na frézování hlavy pro hlavové složení zapomeňte. Takovýto stojan je vhodný především pro běžné montáže a opravy. Tedy i pro vaši domácí dílnu. Tyto stojany mohou mít nejrůznější tvarové varianty a konstrukce. Často se vyrábí i doma na koleně. Pokud vlastníte malou svářečku, není nic snazšího, než si nakoupit pár jeklů, a za odpoledne máte stojan hotový. Jen mít trochu fantazie.

obr. 8

Co na cesty?

Problém nastává, když cestujeme na závody a nemáme skládací stojan, nebo se nám ho nechce vláčet s sebou. To nám asi nezbude opravdu nic jiného, než se ke kolu ohýbat. Ale dva víkendové dny to snesete.

Musíte ale mít nějaký malý stojánek, který zabrání kácení kola, protože kolo si o zeď opírat opravdu nechcete. A navíc, takový stojánek je výhodný i při mytí kola. Kdo kolo myje, ví, o čem se tu píše. Kolo stojí v prostoru a my slastně obíháme kolem s hadicí a zálibně sledujeme, jak z něj mizí bahno.

Malé stojánky se využívají často jako držáky kol v prodejnách nebo na výstavách. Můžeme je použít i my k nouzovým opravám. Důležité je, aby se v nich točilo zadní kolo, neboť jen tak například pohodlně seřídíme přehazovačku. Nejčastěji používaným typem je jakási „roznožka“ (obr. 9) , ve které je zadní kolo sevřeno za upínák.  Když ji nepotřebujeme, dvě ramena sklopíme k sobě, a stane se z ní velmi malý a skladný kus, který v kufru auta nezabere skoro žádné místo. Podobných stojánků je opět mnoho variant.

obr. 9

Existuje ještě řada variant montážních stojanů. Většinou to jsou ale odvozeniny těch, které jsme vám v tomto článku ukázali. Velmi důležité je, aby montážní stojan byl stabilní a kolo v něm bylo pevně upnuté. Jeho skladnost také není pro mnohé od věci. Každý nemá doma k dispozici garáž, nebo dokonce dílnu, a tak je potřeba vždy myslet na to, kam s ním. Jestliže vás montovat kolo baví a dosud stojan nemáte, určitě si ho pořiďte. Poznáte nepoznané. Slastný pocit, kdy při opravě budete stát vzpřímeně. Možná se do něj tak zamilujete, že i když budete mít kolo dokonale seřízené, alespoň na chvíli ho do stojanu každý večer upnete a pořádně přeleštíte. Pohodlně.

Text: Kany

Foto: Kany, Park Tool a Pedálsport