Nákup na internetu má i svá úskalí

(Ukázka článku z Cykloservisu č. 4)

Jednou z možností využití internetu je obchod. Pokud patříte mezi internetové surfaře, jistě jste narazili i na naše domácí cykloobchody, kde se dá nakoupit opravdu leccos. Od kol až po ty nejmenší součástky. Internetové cykloobchody ale mohou být různé až nejrůznější. To platí samozřejmě i o ostatních e-obchodech, necyklistických, které nabízejí takřka kompletní sortiment jako kamenné obchody. Jsou obchody  znalé, neznalé, rychlé, pomalé….zkrátka každý jiný. Ale jsou také takové webové stránky, které se chovají jako e-obchod, ale kde můžete narazit…

Pojďme si něco málo o internetovém obchodu říci. Nebudeme se však zabývat internetovým prodejem komplexně, protože jsme o tom již psali, ale zaměříme se na dva problémy, na které jsme v nedávné době sami narazili, případně máme o nich informace zprostředkovaně. Budeme si povídat o tom, že nákup na internetu může být pro naši peněženku také nebezpečný a nevyzpytatelný.

Tímto článkem ale rozhodně nechceme házet všechny internetové prodejce do jednoho pytle a vyvolávat zmatek tvrzením, že je na internetu velmi nebezpečné nakupovat. To rozhodně ne. Takřka sto procent e-obchodů nemá postranní úmysly. Liší se snad jen cenovou nabídkou a případnou dobou dodávek zboží a samozřejmě sortimentem. Chceme vás jen upozornit, že při internetovém prodeji komunikujete s někým, koho zřejmě nikdy neuvidíte (na rozdíl od prodavače v kamenné prodejně) a kterému svěřujete své peníze. Nezbývá vám tedy nic jiného, než dotyčnému absolutně důvěřovat a spoléhat se na jeho absolutní serióznost. Jinak můžete mít zatracenou smůlu.

Zajíc v pytli

Nic lepšího asi nemůže potvrdit toto známé a velmi hojně používané rčení než historka, která je pravdivá.

Pan Karel se nechal zlákat skvělou cenou přehazovačky na jedněch internetových stránkách. Doslova omámen vidinou tisícikorunové úspory si přehazovačku bez většího rozmýšlení objednal. Samozřejmě na dobírku, protože takto on je zvyklý na internetu platit a je to asi i způsob platby nejběžnější. Byl doslova nadšen rychlostí vyřízení objednávky. Za tři dny si šel na poštu pro balíček. Zaplatil požadovanou částku a celý natěšen uháněl domů. V obýváku už měl připravené nově postavené kolo, kterému chyběla už jen ta přehazovačka. Byl rád, že doma nikdo není a že nebude při své radosti rušen. Manželka by stejně jeho radost nesdílela. V předsíni rychle sundal z nohou boty, zimník hodil na podlahu a už se sápal po nůžkách. Ruce se mu třesou nedočkavostí. Serval z balíčku papír a rozvírá chlopně krabice. V krabici, ležérně zabaleno do novin, bylo ale něco zcela jiného než novotou svítící přahazovačka. Staré rezavé kombinačky. Pan Karel nejdřív nechápal. Až po minutě se mu rozsvítilo: byl podveden. Marná byla jeho snaha spojit se e-mailem s pochybným majitelem e-obchodu. A telefon uveden nebyl. Paragon v krabici samozřejmě také ne. Jak později zjistil, i adresa byla falešná. Pan Karel měl smůlu a byl poučen. Nejdříve zaťal pěsti a byl připraven podvodníka nalézt a vše vyřešit pěstmi. Rozum byl ale silnější a pan Karel si vybral raději možnost přijít jen o peníze, než ještě k tomu se nechat vláčet po policejních služebnách za ublížení na zdraví. Také si v duchu řekl: „Tomu se říká dokonalý virtuální prodej“. Ale jak pro koho.

Tato historka rozhodně nepatří do oblasti science fiction. Je sice tak trochu literárně přibarvená, ale podobnou zkušenost někteří jedinci bohužel mají, a nemusí to být samozřejmě jen z oblasti cyklistiky. I tací „obchodníci“ se totiž vyskytují. Obchodníci, kteří mají i jiné, postranní úmysly. On se totiž internetový prodej  některým závadovým jedincům přímo nabízí k podobným praktikám.

A abyste se i vy nestali obětí podobných nekalých praktik, zkusíme vám tak trochu poradit, protože sami máme jako zákazníci internetového prodeje určité zkušenosti.

Nejlepší obranou je vybrat si ten opravdu správný a seriózní e-obchod. Ale jak se pozná? Už první nápovědou o úrovni jsou vlastní internetové stránky obchodu. Pokud si vybereme stránky graficky velmi pěkně zpracované, kde se nabízí velké množství zboží a veškeré potřebné údaje (k těm se ještě vrátíme), asi jsme udělali první dobrý krok. Stránky amatérské, na kterých jsou ještě ke všemu pravopisné chyby (známe stránky e-obchodu, kde se prodává Shymano), nám dávají jasný pokyn: vždy ve střehu, nebo dokonce pryč od nich. Neměla by nás zlákat ani astronomicky nízká cena zboží. Nebo ano, ale za následky si může každý sám. Jako podvedení klienti kampeliček, které slibovaly neskutečné úroky z vkladů. Velmi důležité jsou již zmíněné údaje, kterými by měly stránky disponovat. Rozsah těchto informací dokonce ukládá v jednom z paragrafů  Občanský zákoník, jehož patřičné a důležité části, které se týkají tohoto článku, otiskujeme na závěr. Před vlastním objednáním byste měli mít k dispozici zejména tyto údaje:  obchodní jméno a IČO dodavatele, sídlo právnické nebo fyzické osoby, cenu zboží vč. všech poplatků, náklady na dodání, způsob platby, dodání a poučení o právu o odstoupení od smlouvy. I když v zákoně se nepíše nic o povinnosti poskytnout telefonní číslo na dodavatele, my bychom bez telefonního čísla rozhodně v žádném e-obchodě nenakupovali. Pokud jsme nakupovali, tak jsme si prodejce před objednávkou ověřili telefonicky, zeptali jsme se na zboží ústně, a když se jedná o dražší zboží, neváháme vytočit číslo dodavatele vícekrát. Už podle jeho odpovědí poznáte, co od něj můžete čekat. Je to jakási malá náhražka toho, že ho nevidíte, jako třeba v kamenném obchodě, kde vás může odradit od nákupu už zjev človíčka za pultem a jeho odbornost nebo neodbornost, kterou projevuje  face to face. Při nákupu přes internet nám nezbývá nic jiného, než si udělat obrázek o prodejci alespoň telefonicky. Obchodní jméno, IČO a sídlo organizace si lze ověřit na nejrůznějších serverech, kde se podnikatelé evidují (www.justice.cz nebo http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/). Když už na internetu nakupujete, nebude určitě pro vás problém kliknout i na tyto stránky.

Serióznost internetového dodavatele se pozná i podle toho, zda na svých stránkách uvádí i podmínky pro vrácení zboží. Slovem zákona se to jmenuje „Poučení o právu na odstoupení“. A zákon doslova ukládá toto ustanovení dát zákazníkům před uzavřením smlouvy na vědomí. Jak jinak a nejjednodušeji, než na svých stránkách. Těžko předpokládat, že vám toto ustanovení pošle sólo poštou po vaší objednávce, ovšem, jak zase ukládá zákon, před jejím dodáním. Když nám toto ustanovení na stránkách prodejce chybí, rozhodně neobjednáváme, protože cítíme problémy v případě, že bychom chtěli zboží vrátit. Jdeme jinam. Tedy přesněji, klikneme na jiný obchod. Vždyť je to tak snadné. Chápavější a znalejší možná ví, že jsme teď hovořili o možnosti vrácení zboží do 14 dnů bez uvedení důvodu. Záměrně ale tady o něm více psát nebudeme, protože se této problematiky týká druhá část článku.

Velmi výhodné, z hlediska řešení případných problémů, je nakupovat v takovém e-obchodě, který se nezabývá jen internetovým prodejem, ale vlastní i kamennou prodejnu. U takové je jistota, že se máte v případě problému kam jít pohádat. Není nad to zařvat si do tváře. V uvozovkách, samozřejmě. Lepší než řvát a prskat na monitor. Ale pozor. Určitě vás napadne, že si objednáte zboží přes internet a zboží si vyzvednete v kamenné prodejně. To určitě lze a prodejce bude rád, protože si ušetří náročné balení a zasílání výrobku třeba na dobírku. Ovšem je potřeba si ověřit cenu. Nižší cena může být pouze při „totálním“ prodeji na dálku (objednávka přes internet, telefonicky apod.), kdy vám zboží zašlou. Setkali jsme se už s takovým prodejcem, u kterého při vyzvednutí zboží v prodejně platí vyšší cena, která je v prodejně, a neplatí nižší cena z internetu. Podivné, ale je to tak. A další problém je, že s osobním převzetím padá možnost vrátit zboží do 14 dnů bez udání důvodu. A to i v případě, že si zboží objednáte telefonicky a on vám ho osobně přiveze domů až pod nos.

Shrňme tedy zásady, kterých je dobré se držet a které nás mohou ochránit od nemilých překvapení.

1.      První dojem o prodejci na nás udělají už internetové stránky, jejich grafika, množství nabízeného zboží a poskytnuté informace o firmě a způsobu prodeje.

2.      Opravdu kvalitní firma má vytvořený takový prodejní elektronický systém, který nás průběžně informuje o stavu naší objednávky (potvrzení o přijetí objednávky, stav objednávky, potvrzení o odeslání objednávky apod.)

3.      Ověřit si na internetu existenci firmy podle IČO, adresy, názvu apod.

4.      Ověřit si firmu telefonicky.

5.      Informovat se na prodeje z vybraného e-obchodu u kamarádů a známých. Není od věci zeptat se na e-obchod na některém z chatů. Stejně jako se občas ptáte na zásobení a úroveň kamenného obchodu.

6.      Pokud má e-obchod i kamennou prodejnu, silně zavětříme a zamyslíme se, jestli to nebude pro nás v mnoha případech výhodou.

7.      Pro poprvé si můžeme v e-obchodě objednat něco menšího a levnějšího, tak si otestovat, jak funguje.

8.      Rozhodně se zamyslete nad tím, jestli někomu svěříte číslo své kraditní karty. Nejobvyklejší způsob placení je zřejmě zaslání zboží na dobírku. I když, jak jsme výše četli, má svá silná úskalí, asi to je ale lepší než platit dopředu převodem přes banku.

9.      Když už vám zboží dobírkou přijde, snažte se balíček rozbalit za účasti nezávislých svědků. Nebo dokonce si rozbalení natočte na video. To vše vám potom může pomoci dosvědčit obsah a jeho kvalitu v případném soudním sporu. Soud je totiž jediná instituce, kde se můžete domáhat svých práv. Nelevná a zdlouhavá. Navíc nemáte jistotu o výsledku sporu.

14 dnů - zdánlivá výhoda může být noční můrou

Příběh druhý.

Nechávám se zlákat výhodnější nabídkou v internetové prodejně a objednávám si výrobek za 4 000 Kč. Vše funguje, jak má. Prodejce už po hodině sám volá a oznamuje mi, že zboží zašlou nejpozději příští úterý. I když mají kamennou prodejnu, zboží je trochu specifické a musí ho objednat z velkoobchodu. Už ve středu, den po slíbeném termínu zaslání, mám zboží doma. Těším se, jak to rozbalím a začnu používat. Vše je v naprostém pořádku. Doklady, paragon, záruční list a přání ke spokojenému používání od prodejce. Přístroj zapojuji, ale po chvilce zjišťuji, že nesplňuje mé požadavky. Ještě chvíli se s tím trápím a potom zvedám velmi nerad telefon. Znám svá práva. „Chtěl bych vám zboží vrátit“, slušně oznamuji prodejci. „Proč, něco s tím je?“, ptá se. „Není, ale čekal jsem od toho více“, oponuji a už v duchu si říkám, že já blbec si to nekoupil v kamenném obchodě, kde bych si to také mohl vyzkoušet. Sice to tam je o pětikilo dražší, ale bez problémů. „Tak to máte smůlu, jen v případě kdyby to bylo poškozené, tak máte nárok na vrácení zboží. Ale i to by bylo otázkou“, sděluje mi nekompromisně hlas na druhém konci drátu. „Ale podle Občanského zákoníku mám nárok…“ snažím se kontrovat. „Vy mě budete vyhrožovat zákonama?“, hlas ve sluchátlku zhrubne. „Vy si myslíte, že když si ti poslanci něco v parlamentu odhlasují, tak že se podle toho musím řídit?“. Nechci věřit svým uším. Hlas ještě ke všemu práskne sluchátkem. Znovu vytáčím číslo. „Takže mi zboží nevezmete zpět?“ Ptám se slušně. „Ne, leda že bychom ho dali na prodejnu a se ztrátou prodali“. Oznamuje stručně a opět práskne sluchátko. Zůstávám stát jako opařený. Posléze se podívám opět na stránky e-obchodu a samozřejmě - po ustanovení, že mohu zboží vrátit do 14 dnů bez udání důvodu ani stopy. Ten člověk evidentně ani nevěděl, že něco podobného, více jak rok, existuje.

O možnosti vrácení zboží při prodeji na dálku by se samozřejmě dalo diskutovat. Tento zákon rozhodně rozdělí lidi na dva tábory. Prodejce, kteří s ním nebudou souhlasit, a zákazníky, kteří něco podobného uvítají. Ale ruku na srdce, jak se zachová sám obchodník, až si také něco z e-obchodu objedná a bude chtít zákon o možnosti vrácení zboží využít. Zřejmě hodně rychle změní názor, když to bude potřebovat.

Proč vůbec něco podobného existuje? Proč máme při prodeji na dálku možnost vrátit zboží bez udání důvodu? Odpověď je jednoduchá. Při nákupu v kamenné prodejně, nebo když si zboží přebíráme osobně, máme možnost si zboží zkontrolovat, vyzkoušet. Vždy se můžeme po seznámení s výrobkem rozhodnout, že si zboží nevezmeme, a v klidu odejít. Ale při prodeji na dálku (přečtěte si závěrečnou část článku, kde jsme přetiskli příslušné odstavce a paragrafy, kde je prodej na dálku uveden) kupujete něco, co vidíte pouze na monitoru na obrázku, na papíře, nebo vám o tom někdo vypráví do telefonu. Nemůžete si ověřit kvalitu zboží a vůbec to, jestli vám zboží bude vyhovovat nebo ne. Z tohoto důvodu vám zákon dává 14 dnů na to, abyste případně nevyhovující zboží mohli vrátit. Vypadá to sice pro obchodníka dost tvrdě, neboť i on jde do rizika, že vy si třeba objednáte zboží za 50 000 Kč, které on musí zaplatit dodavateli, abyste ho posléze vrátili jako pro vás nevyhovující, nebo dokonce si ho vůbec na poště nepřevzali. Ale takový už je obchod. I obchodník musí nést svá rizika, pokud chce vydělávat. I on se musí chovat tak, aby se mu podobné příhody nestávaly. Je to všechno o komunikaci s vámi a serióznosti obchodu. Pokud s vámi bude internetový obchodník „pracovat“, komunikovat a upozorní i na případné nedostatky zboží, tak se mu jeho poctivost rozhodně vrátí. Když vás bude chtít ošálit,  zboží vám „narvat“ za každou cenu, tak může mít smůlu a plný sklad vráceného zboží. Ale svou povinnost přijmout zboží zpět vám může sakra znepříjemnit.

Zákazník si musí uvědomit, že je tak trochu v nevýhodě. Jedinou jeho možností, jak si vrácení zboží vymoci je opět obrátit se na soud. Pokud je vše v pořádku a formálně správně (dodržení lhůty pro vrácení apod.), má takřka stoprocentní jistotu, že spor vyhraje. Kauza se však může táhnout dlouho a zákazník se nesmí bát vložit finance do právníka. Bez něj to v dnešní době asi nezvládnete. Vy zatím budete mít našetřené peníze fixované u obchodníka. A navíc tu může hrozit ještě jedno nebezpečí. Slyšeli jsme i o případu, že obchodník sice přijal zboží zpět, ale ihned po jeho obdržení zpět poštou zákazníkovi písemně oznámil, že zboží je poškozené. Nastala nechutná licitace, kdo zboží poškodil, která vyústila v podezření, že obchodník poškodil zboží úmyslně, aby nemusel peníze vracet. Jak z toho? Zřejmě jedinou možností, jak se podobné situace vyvarovat, je zboží odvézt zpět obchodníkovi osobně. Ten ho ale samozřejmě nemusí převzít. Potvrzení o tom, že odmítá zboží převzít zpět, vám také nemusí napsat. A vám se třeba přes půl republiky také nechce cestovat. Další možností je poslat zboží zpět poštou. To už ale na dobírku zaslat nemůžete a budete odkázáni jen na to, jestli vám obchodník vyhoví. Bezbolestně především pro vás . Když ne, vy  budete bez zboží i bez peněz za ně. Zatím. Vše bude u obchodníka. Navíc musíte přiložit dopis, ve kterém odstupujete od smlouvy o prodeji. A jak se bránit nařčení proti údajnému poškození? Vezměte si k zabalení zboží opět svědky, kteří uvidí, že zboží je v pořádku. Nepoškozené vracené zboží si pro jistotu vyfoťte a třeba ještě natočte na videokameru. Pečlivě si uschovejte podací lístek a samozřejmě kopii dopisu, ve kterém odstupujete od kupní smlouvy. To vše vám může pomoci v případném sporu, který dojde třeba k soudu. Pokud si koupíte věc za stovku a potom ji budete vracet, asi to nebudete řešit, ale jestliže si budete pořizovat věc za tisíce, což je dnes i přes internet běžné, může se vám to vyplatit.

To není thriller

Možná se vám teď zdá, že z internetového prodeje děláme dramatický thriller. Že nákup na internetu je skutečně bojovou akcí, kdy se pomalu musíte převléci do maskáčů a sednout si v nich k počítači ještě s kulometem na klíně. Ale článek vychází, bohužel, z osobních zkušeností a zkušeností jiných. Uvědomte si, že nákup po internetu je naprosto odlišný od běžné praxe. Uvědomte si, že svěřujete své poctivě vydělané peníze (pokud nejste drogový dealer nebo pasák z centra velkoměsta) naprosto neznámé firmě nebo člověkovi. Zkrátka lidem, které pravděpodobně nikdy neuvidíte, leda tak u případného soudního stání. I když se třeba v cyklistice počet e-obchodů specializovaných výhradně na internetový prodej nijak markantně nezvedá, spíše, podle našeho sledování, v posledním roce stagnuje a možná i klesá, průběžně je sledujeme a máme o nich celkem slušný přehled. Internetový obchod je a asi bude vždy pouze o ceně. O případné nižší ceně, která vás přesvědčí nevzít si trenýrky, kalhoty a tričko a nevyrazit do kameňáku na nákup. Zvláště asi u nás. Naše republika je příliš malá a je doslova poseta kamennými obchody s jízdními koly. Jen naše redakční databáze jich čítá takřka 700. A to v ní nemáme benzinové pumpy, garáže, pekařství, drogerie, supermarkety a další nešťastné prostory, kde lze kolo skutečně koupit. Není tedy problém vyrazit do nejbližší prodejny. Nejsme v Arizoně, kde jsou vzdálenosti do kšeftů přeci jen asi větší. Tam je internet asi opravdu o něčem jiném. Nejen o té ceně.

Buďte tedy velmi obezřetní. Jako když přecházíte rušnou křižovatku. Nemyslete si, že nepoctiví obchodníci na internetu se sami nějak vyfiltrují. Jedni nepoctivci skončí a druzí se o to pokusí jindy. Vždy nějak zapadnou mezi tu většinu, která to s vámi i se svým obchodování na dálku myslí dobře.

Výňatek z Občanského zákoníku, kde se hovoří o prodeji na dálku:

HLAVA PÁTÁ

SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY

§ 53

(1) Pro uzavření smlouvy mohou být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se rozumí prostředky, s výjimkou písemného styku, provozované podnikatelem, k jehož předmětu činnosti náleží poskytování jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku, zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropočítač a televizní obrazovka), elektronická pošta, faxový přístroj, televize (televizní nákup, teleshopping).

(2) Prostředky komunikace na dálku umožňující individuální jednání mohou být použity jen tehdy, jestliže spotřebitel jejich použití neodmítl. Pouze s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele mohou být použity automatické telefonní systémy bez (lidské) obsluhy a faxové přístroje.

(3) Při použití prostředků komunikace na dálku musí být obsahem návrhu informace nutné k uzavření smlouvy ve smyslu obecných náležitostí smlouvy upravených v této části a podstatných náležitostí smlouvy stanovených v části osmé zákona. Tyto informace musí být poskytnuty určitým a srozumitelným způsobem s přihlédnutím k zásadám dobré víry a k ochraně osob, zejména nezletilých nebo spotřebitelů.

(4) Při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku musí být spotřebiteli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty zejména tyto informace:

a) obchodní jméno a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby,

b) název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb,

c) cena zboží nebo služeb včetně všech poplatků,

d) náklady na dodání,

e) způsob platby, dodání nebo plnění,

f) poučení o právu na odstoupení, s výjimkou případů podle odstavce 7,

g) náklady na použití komunikačních prostředků na dálku,

h) doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti.

(5) Po uzavření smlouvy při použití prostředků komunikace na dálku, nejpozději však před plněním, musí být spotřebiteli písemně poskytnuty tyto informace:

a) obchodní jméno a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby,

b) informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy,

c) informace o službách po prodeji a o zárukách,

d) podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo platnost je delší než 1 rok.

(6) Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit do 14 dnů od převzetí plnění. V případě, že dodavatel nepředal spotřebiteli informace, které je povinen předat písemně nebo jiným obdobným způsobem podle ustanovení odstavců 4 a 5, činí tato lhůta pro odstoupení 3 měsíce od převzetí plnění. Jestliže však jsou informace řádně předány v jejím průběhu, dochází k ukončení tříměsíční lhůty a počíná od té doby běžet lhůta čtrnáctidenní.

(7) Kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno, nemůže spotřebitel odstoupit podle odstavce 6 od smluv

a) na poskytování služeb, jestliže s jejich plněním bylo s jeho souhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění,

b) na dodávku zboží nebo služeb, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli dodavatele,

c) na dodávku zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze, opotřebení nebo zastarání,

d) na dodávku audio a video nahrávek a počítačových programů, porušil-li spotřebitel jejich originální obal,

e) na dodávku novin, periodik a časopisů,

f) spočívajících ve hře nebo loterii.

(8) Poskytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, není spotřebitel povinen dodavateli jeho plnění vrátit ani jej o tom vyrozumět.

§ 54

Ustanovení o smlouvách sjednávaných podle § 53 odst. 2 až 8 se nevztahují na smlouvy

a) o finančních službách podle zvláštních zákonů,

b) uzavírané prostřednictvím prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních provozoven,

c) uzavírané provozovateli prostředků komunikace na dálku prostřednictvím veřejných telefonů,

d) uzavírané na výstavbu či prodej nemovitosti nebo týkající se jiných práv k nemovitosti, s výjimkou nájmu,

e) uzavírané na základě dražeb,

f) na dodávku potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného stálými doručovateli do domácnosti nebo sídla spotřebitele,

g) o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud dodavatel poskytuje tato plnění v určeném termínu nebo době.