Mechanikův zlý sen. Aneb, jak třeba zaplatíte za jednoduchou práci zbytečné peníze

Mechanikův zlý sen

Spěcháte na vyjížďku, tretry na sobě, zapnout přilbu a už jen vytáhnout kolo z garáže či bytu a vyrazit na domluvenou vyjížďku. Letmé přezkoušení řazení a lehkosti otáčení kol a najednou, pohroma je tu. Zadní brzda škrtá a řazení jde po minulé vyjížďce v blátě dost ztuha, jak to honem napravit?

Tohle je domácí scénář, kdy nás prostě nefunkční kolo bude stát jen jednu vyjížďku, než jej zase zprovozníme, případně několik stovek, které za tento úkon necháme v servisu. A právě pro servis se některé opravy mohou v poslední době stát doslova noční můrou. A nejen pro ně, při placení dopadne pomyslná ruka dlouhotrvající opravy i na naši peněženku. V čem tedy může být problém, kde udělali výrobci chybu a proč nemusí být mechanik nutně vydřiduch snažící se nás za každou cenu obrat o co nejvíc?

Kolo je v podstatě jednoduchá věc, jenže v posledních letech stále přibývají nová technická řešení, která sice na jednu stranu přinášejí lepší funkci či vzhled, ale na druhou stranu se jejich zbytečně složité provedení následně projeví na zdlouhavé opravě či seřizování. Jeden příklad za všechny, tedy spíše případ, který mne inspiroval k tomuto článku, když jsem se předtím několikrát vztekal v garáži. Seřizujete kamarádovi kolo, celkem pěkný kros, slušný rám, rozumné osazení pro turistu a hydraulické kotoučovky, kde celkem bez problémů vyměníte destičky, vystředíte pístky a už jen doladit třmeny na vidlici a na rámu. A je to tady, metla poslední doby daná honbou za tuhostí, designem a snad i odlišností od ostatních značek, které se nakonec k tomuto novému trendu postupně, tak jako tak, přidají.

Mluvím o třmenu zadní brzdy na vnitřní straně patky, tedy mezi sedlovými a řetězovými vzpěrami. Na oko lahůdka nerušící celistvý vzhled zadní stavby, technik by pochválil místo napojení s vyšší tuhostí než na opačné straně trubky, ale já se marně snažím přijít na způsob, jak dostat pětku imbus do zadního šroubu, abych jej mohl povolit o víc než jen čtvrt otáčky bez nutnosti imbus kvůli nedostatku místa opakovaně vytáhnout, přetočit mimo dosah sedlové vzpěry a opět usadit do hlavice šroubu.

Jsem snad nešika, nebo na to špatně vidím? To snad ne, vždyť tohle dělám téměř obden, jenže většinou na klasicky upevněném třmenu. A to jsem vnitřní uchycení několikrát vychvaloval v testu, jak to hezky vypadá. Na rámu ano, ale s mými nervy to vypadá zcela opačně, vždyť dělám zákrok, který běžně zvládnu za zlomek času už skoro minutu. Přitom je to vždy tak snadné, povolit, rozvolnit kloubové podložky, stisknout páčku, opět lehce zahýbat se třmenem a současně se stále stisknutou pákou dotáhnout střídavě oba šrouby. Možná jen následovné lehké povolení a korekce třmenu a už naposledy dotahuji šrouby a brzda je vystředěná.

Ne! Takhle to tedy u vnitřního upevnění nefunguje, tedy alespoň v tomto případě. Po zdlouhavém dotažení šroubů potřebuji lehce posunout zadní díl třmenu blíže k výpletu, takže opět povolit zadní šroub, tedy samozřejmě úžasně pomalou metodou čtvrt otáčky, vytáhnout, přetočit klíč, nasunout a zase totéž, a pak zatlačit na třmen a stejným postupem šroub dotáhnout. Nedej bože, abych na třmen zatlačil příliš a musel znovu povolovat. To by se z majitele kola stal už jen bývalý kamarád.

Zadařilo se, ale celá ta operace mě vedla k zamyšlení nad tím, co by vlastně dělal mechanik v servisu, kdyby si měl tohle naúčtovat, jak spočítat takovýhle zákrok, který standardně trvá čtvrtinu času, a tohle přece není jediná věc, která dokáže nepříjemně zdržovat. Vnitřní montáž zadní brzdy dnes používá stále více značek, některé s lepším, jiné horším přístupem k šroubům, záleží na patce, průměru kotouče a úchytu, zda je postmount nebo IS. Nevidím v tom nic špatného, jen se nabízí otázka, zda při hodinové sazbě servisu, leckde i 650 korun, nebude seřízení jedné brzdy až neadekvátně drahá záležitost. Nezbude, než to prostě zákazníkovi vysvětlit a ten to snad přijme s klidnou hlavou a dostatečně plnou peněženkou. Tohle ale není jediný příklad, když zabrousíme do technických detailů, bude jich mnohem víc. Není to tak dávno, co jsme psali o vedení řadicích lanek vnitřkem rámu. Krom lanek to může být i hadička zadní brzdy nebo ovládání teleskopické sedlovky Rock Shox Reverb Stealth, jejíž hydraulická hadička vede rovnou dolů do sedlové trubky a pak někudy k řídítkům, záleží na výrobci rámů.

Kdysi jsem byl na představovačce nové modelové řady jedné významné americké značky, která přišla právě s vnitřním vedením řadicích bovdenů. Na dotaz jednoho z prodejců, jak dlouho trvá výměna vnitřních trubiček řazení a kolik za to účtovat, přišla jednoduchá odpověď. Má-li zákazník tolik peněz, že si může dovolit toto kolo, pak by si měl uvědomit, že jeho servis vzhledem k technologiím nebude zrovna zadarmo, a navíc kvůli spolehlivosti by jej měl navštěvovat častěji, aby předešel případným problémům. Ano, má to svoji logiku, vždyť Mercedes také nemůže servisovat v garáži kdejaký jouda za pár korun, ale chce to odpovídající podmínky, za patřičný poplatek. Jenže doba se mění a vnitřní vedení bovdenů je na kolech, jejichž majitelé nutně nemusí mít Mercedes, a to je kámen úrazu. U kola za třicet tisíc, kde bude mechanik zdlouhavě protahovat trubičku rámem, aby ji znovu a znovu zkusil zachytit před otvorem, kudy má vylézt z trubky ven, těžko ochotně vysolíte tučnou sumu za pouhou „výměnu řadicího bovdenu“, byť trvala déle jak hodinu. Když to nepůjde prostrčit, pak musí ven vidlice, středové pouzdro a to už jsou další položky na zpoplatnění. Měl by nás na to servis předem připravit, nebo s tím máme počítat sami, i když záruční list na takovou výstrahu nepamatuje? Pozor, servis Vašeho kola se může kvůli použitým technologiím výrazně prodražit! Tohle bychom asi nikdo číst nechtěli a popravdě, uvést to v záručáku nebo na samolepce na rámu, hned vedle vstupního otvoru bovdenu do trubky, to by to mohl výrobce rovnou zabalit. Je to zkrátka taková doba, že některé věci, které vypadají jinak, efektně a i když nepřinášejí o sto procent lepší funkci, znamenají více práce.

Jak trefné, vícepráce, tak nenáviděný pojem ve stavebnictví, kvůli němuž nejen majitelé domů, ale i stát přicházejí bez konkrétních vysvětlení detailů o peníze navíc. Jenže ono se může vždycky něco pokazit a nepůjde to tak, jak jsme si představovali. A netýká se to jen zadní brzdy nebo ukrytého lanka, vývoj prostě nezastavíme. Na druhou stranu, třeba brzdy dnes právě díky oněm dvěma svislým šroubům ladíme do stran snáz než před lety pomocí distančních podložek z boku u třmenů s integrovanými očky pro IS standard. Vývoj prostě někdy mechanika nadchne jednoduchostí, aby mu později zase trošku nafackoval a přidělal mu vícepráce.

Jiří Uždil