Každý chlap jistě má nějakou tu vysněnou bohyni. Dnešní mládež tajně pod peřinou touží po Megan Fox, starší bikeři snívali o Sharon Stone a pro naše předky to byly zase Catherine Deneuve či Jana Brejchová. Já měl v devadesátých letech, kdy jsem dospíval, bohyně dvě. Z masa a kostí to byla bezpochyby Eva Vějmělková z básníků. Tou druhou srdcovou záležitostí byla „kytara“ od Treku, esteticky prakticky dokonalý karbonový stroj. Vzhledem ke studentským létům a šestimístné cenovce tohoto celopéra byla kytara pro mě stejně nedostupná, jako o pár let starší Eva. Takže jediný způsob, jak se kochat jejími ladnými tvary, bylo si pověsit nad postel plakát, hned vedle fotky Eviny postavy.
Celoodpružený karbonový Trek Y33, který se objevil v roce 1995, způsobil malou revoluci v designu i zpracování tehdejších kol. Trekácký karbon OCLV (Optimum Compaction Low Void) umožnil do té doby nevídané tvarování rámů, čímž „nakopl“ vývoj dalších karbonových rámů včele s GT STS či Scott Intoxica. Tehdejší znalosti zpracování kompozitů však ještě nebyly na takové výši a spousta rámů trpěla různými neduhy, takže karbonové stroje na přelomu tisíciletí z nabídky lehce vymizely, aby se však v plné parádě vrátily až po roce 2000. Dnes jsou kompozitové rámy na bázi karbonových vláken běžnou součástí nabídky prakticky všech významných značek a vývoj karbonu je již na takové úrovni, že se z něj staví již i rámy sjezdových kol, například GT Fury nebo zcela nový Santa Cruz V10. Není tedy od věci si uvědomit, že za rozšíření tohoto skvělého materiálu vděčíme prvním karbonovým průkopníkům v čele s ypsilonem od Treka.
Když jsem letos v teplickém obchodě Kola Polívka objevil stroj Trek Y50, mé srdce zaplesalo. Y Five O spatřil světlo světa v roce 1997, kdy už byly vychytány dětské nemoci. První rámy Y33 a Y22 totiž trpěly na rozlepování úchytu tlumiče, vsazeného do karbonového předního trojúhelníku. „Ypsilonům“ bylo také vytýkáno, že byly hodně hlučné, což je logické vzhledem k dutému provedení přední části rámu. Na tento charakteristický projev však jako negativum upozorňovali spíše ti, kteří si kytaru nemohli pořídit, a tak si hledali důvody, jak rám očernit. Majitelům kola většinou rozléhání zvuků při řazení v rámu jistě nevadilo.
Odpružení bylo vyřešeno systémem plovoucího čepu, kdy středové složení s klikami je součástí zadní stavby. Systém to byl celkem dobrý, při jízdě vsedě pružení fungovalo obstojně, pod záběrem ze sedla pak docházelo k jeho přitvrzení. Neduhem plovoucího čepu však byl pohyb klik se zadní stavbou, takže se měnila vzdálenost pedálů od sedla, což při šlapání nebylo zrovna nejpříjemnější. Proto se také kola s tímto systémem dávno nevyrábí. Jediným zástupcem s podobným jednočepovým systémem na trhu je GT, které si ale systém iDrive vyladilo tak, že kliky jsou spojeny s předním trojúhelníkem a tudíž se jejich pozice vůči sedlu nemění.
Velice progresivním prvkem bylo vyvedení lockoutu tlumiče na řídítka, takže pružení bylo možné zcela znehybnit a z treka udělat skoro pevné kolo. Ani v dnešní době není mnoho kol vybaveno touto důležitou vychytávkou, přitom jezdci hodně pomůže. Další zajímavostí u tohoto dochovaného a dodnes zcela funkčního exempláře je fakt, že Trek Y50 nebyl v roce 1997 ještě vybaven úchytem pro kotoučovku, takže si majitel kola nechal očka pro třmen jednoduše na zadní stavbu navařit. Druhým „samo domo udělátkem“ je výměnná patka, která na zadní stavbě taktéž nebyla samozřejmostí.
Osazení je z velké části původní. Tlumič Cane Creek i vzduchová vidlice Rock Shox Sid nabízely zdvih 63 mm, což v době vzniku kola byly prakticky sjezdové parametry, vždyť na kytaře tehdy ve sjezdu závodil třeba legendární Petr Zúbek. Mechanické kotoučovky Formula měly ještě čtyřramenné kotouče, nepatří však k původnímu osazení kola, stejně tak jako kola na ráfcích Bayer. V Americe v té době „frčel“ seriál o policajtech na kolech Pacific Blue, kde se strážci zákona proháněli na kytarách s efektními karbonovými loukotěmi Spinergy. Ty by kolu slušely absolutně nejvíc, ale také čas těchto kol je spočítán a sehnat je dnes není vůbec lehké. Pneumatiky Rubena Saurus jsou dobové, navíc jejich modrý dezén jakžtakž sedí k celkovému ladění kola do modra. Také přehazovačka, přesmykač a řazení ctí dobu vzniku kola, retro ladění však narušují kliky FSA z karbonu.
Hmotnost celého kola Y50 v sériové podobě s véčky byla ohlášena na 10,9 kg, hmotnost vyobrazeného kola je i s pedály SPD 737 a kotoučovými 11,7 kg. Cenu tohoto archívního kousku v dnešní době si neodvážíme odhadnout, ovšem na amerických aukčních stránkách eBay se čas od času rám nebo celé kolo za pár dolarů objeví, takže zájemci o luxusní retro kousek na lázeňskou promenádu či cestu do hospody nechť na stránky zavítají. Já už tam o model Y22 z roku 1995, jehož vyvolávací cena je dva dny před ukončením aukce směšných 86 dolarů, s ostatními zájemci bojuji.
Dušan Mihalečko
Záběr značky WTB sahá od plášťů přes ráfky a zapletená kola až po sedla a gripy. Ani tato značka nemůže v nabídce nemít provedení s…
Doba pokročila natolik, že si dnes můžeme svůj oblíbený trail či své jízdní umění natočit díky miniaturním kamerám typu Go Pro, které se…