Ukázka poutavého vyprávění Honzy Hnízdila z cesty přes Dolomity:
.....Z uvítání na klinice úrazové chirurgie profesora Blautha jsem byl dost rozpačitý. Český cyklista, české pojištění a rozbité koleno nevzbudily velký zájem. I když se pod Petrem sedícím na invalidním vozíku dělala kaluž krve, přednost měli dva Rakušané s nosy rozbitými z hospodské rvačky. Asi po půl hodině čekání jsme se dostali na řadu a když sestra odstranila zakrvácené obvazy, jen bezděky vyhrkla: „Scheisse!“( „ do prdele“, „to se na to vyseru“ „jsme v rejži“, viz. Německo-český slovník, SPN, Praha 1988). V okamžiku tam byli asi čtyři lékaři, jeden ošetřoval ránu, dva se radili o způsobu operace a další za mojí asistence Petrovi podrobně vysvětloval co se mu stalo, jak ho budou operovat, jaké hrozí komplikace a následky. U nás něco naprosto nevídaného. Lékař se vždycky ujistil, že Petr otázce rozumí, všechno si nahrával na magnetofon a současně ještě zapisoval do protokolu. Ten jsme pak museli oba podepsat. Podobné poučení se opakovalo i na operačním sále a následoval i rychlokurz v němčině, aby Petr rozuměl pokynům anasteziologa a věděl, jak se řekne zhluboka nadechnout, vydechnout, bolest… O půlnoci ho začali operovat a myslím, že se na něm docela vyřádili. My jsme druhý den pokračovali v plánované trase a Petra si vyzvedli s nohou na dlaze přesně za týden při cestě domů. Na nohu se nepostaví ještě šest týdnů, už se ale nemůže dočkat, až zase vyjede do hor.......
Celé znění články v Cykloservisu vydání č. 16/2005, které je na pultech prodejen
Nevím, co napadne běžného Čecha v souvislosti se slovem „Tunisko“, ale mně se dříve nespojovalo s ničím příliš příjemným.…
Zapomeňte na chvíli na svět cyklistiky, na přehazovačky, doping a podobné světské nesmysly. Ponořte se s námi na chvíli do světa,…