Kola na autě

Možností přepravy jízdních kol na autě či v autě je nepřeberné množství. Pomineme-li takové případy, kdy je cyklista nedobrovolně přepravován na přední části vozu, zůstává transport kol na střeše, na zádi nebo uvnitř vozu. Co se týče bezpečí vašich kol, rozhodně vítězí převážení v autě. Není nijak omezena rychlost vozidla, nezvýší se spotřeba kvůli horší aerodynamice, kola nejsou vystavena nepřízni počasí, a hlavně se nemusíte tolik obávat na chvilku odejít od vozidla. Nevýhodou tohoto řešení je ovšem omezení prostoru uvnitř vozu, kde po sklopení zadní řady sedadel většinou zůstane místo jen pro dva pasažéry. Samozřejmě záleží také na typu auta a na množství přepravovaných kol. Ideální jsou různé velkoprostorové vozy, které umožňují díky větší výšce interiéru přepravu kol nastojato. U většiny tří a pětidveřových automobilů nezbývá nic jiného než vyjmout z bicyklu obě kola nebo alespoň to přední a celé kolo položit na dno kufru. Postavení kol je většinou možné jedině po vyjmutí sedlovky. Uměním je naložit větší množství kol do auta tak, aby se navzájem nepodřela a zároveň aby se nepoškodil interiér vozidla. Jak známo, špína od řetězu jde z béžového polstrování opravdu těžko. Nesmí se zapomenout ani na proložení kol různými dekami nebo alespoň kartonem. Největší problém pro vnitřní transport kol představují vozy se stupňovitou zádí. Zavazadlové prostory jsou u moderních aut natolik obložené plastem a koberci, že je jejich šíře díky různým schránkám a podobným nesmyslům téměř poloviční. I do kufru auta vyšší střední třídy je tedy problém kolo naložit. Řešením pak zůstávají zadní sedačky, kam se bicykl sice po vyjmutí obou kol vejde, ale riskuje se tím poškození sedaček zuby převodníků. Nezbývá než vozit s sebou tlustou deku, která od sebe obojí oddělí. V případě nehody mohou ovšem kola uvnitř vozu napáchat ještě větší zlo, proto se rozhodně nedoporučuje vršit na sebe kola až do stropu.

Střecha

Asi nejpoužívanějším je převážení kol na střeše automobilu. Ať je váš vůz vybaven podélnými hagusy nebo ne, stačí zakoupit dva příčníky určené přímo na konkrétní typ vozu, a pak už nic nebrání namontování nosičů kol. Vždy je dobré respektovat maximální povolené zatížení střechy, ale většinou není problém na autě převážet čtyři i více kol. Nabídka nosičů na kola je velice široká a ceny se pohybují od pár set korun až po několik tisíc. Vždy je ale dobré si uvědomit, že dražší nosič většinou nabízí nejen lepší upevnění kola, ale také jeho lepší zabezpečení. Do nosiče za dvě stovky z hypermarketu se téměř nedá uchytit rám se širší spodní trubkou a taková kombinace se stává nebezpečnou nejen pro vaše kola, ale také pro ostatní účastníky silničního provozu. Renomované firmy produkující střešní nosiče nabízejí speciální typy určené přímo na uchycení trubek extrémních průměrů, jako má například Cannondale. Kleště obepínající spodní rámovou trubku jsou navíc vytvarované tak, aby se tlak rozložil na skoro celý obvod trubky. Velkou výhodou dražších nosičů je i možnost uzamčení. Zabezpečit lze nejen kolo v nosiči, ale i příčníky na střeše vozu. Pokud váš nosič není vybaven uzamykatelnou maticí, lze ji na většinu typů dokoupit samostatně za necelých dvě stě korun. Kvalitní držáky jízdních kol jsou navíc opatřeny posuvnými zarážkami na přední a zadní kolo, které nabízejí v kombinaci s plastovými řemínky opravdu pevné spojení. Řemínky jsou jednou z nejdůležitějších částí každého nosiče, a devadesát procent spadnutí kol z automobilu je způsobeno právě jejich podceněním. Tlak na kolo je při rychlejší jízdě vozu obrovský a samotný držák spodní trubky se s ním jen stěží vyrovná. Více silně utažených řemínků vždy znamená větší jistotu. Na druhou stranu, pokud máte hodně zkorodované auto, je to asi jedno. Možná ztratíte kola i se střechou, a budete pak vlastnit úhledný kabriolet.

Jestliže budete chtít vměstnat na střechu kol co největší množství, nezapomeňte je dávat na střídačku. To znamená jedno řídítky dopředu, druhé řídítky dozadu. Ušetříte si tím hodně prostoru.

Nesmíme zapomenout ani na nosiče, kde jsou kola uchycena rychloupínákem nebo klasickými matkami za přední vidlici. Kola takto převážená na střeše vypadají přece jen více profi, a řidič si může připadat, že jede jako doprovodné vozidlo na Tour. Rozhodně je ale nutné uchycení přední vidlice silně dotáhnout a opět se nesmí zapomenout na řemínky v případě zadního kola.

Nosičům, které kolo upevňovaly za řídítka a sedlo, už naštěstí pravděpodobně odzvonilo. Tyto typy byly nepraktické z hlediska prostorového a i montáž kol nebyla zrovna jednoduchá.

Možností, jak kolo převést na střeše, je jistě více. Otevřený šíbr a usilovné držení kola za jízdy je jednou z nich. Takové možnosti ale raději rozebírat nebudeme. V některém z příštích čísel vám nabídneme jak převážet kola na zádi vozu a budeme se snažit nalézt klady i zápory tohoto řešení. A ještě jedna rada na závěr. Než pojedete do garáže, ujistěte se, že jste sundali kola za střechy!

Text a foto: Honza