LOOK2021_4
gravel

katalog_elektrokola

logo_katalog_detska_kola

deluxepoutak

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

Author_pruh_leden_2021.jpg

Test, Stevens Sonora ES

Karbonový hardtail Sonora je ryzím závoďákem. Stevens se zde naštěstí nenechal zlákat k tomu, aby mu dal do vínku tak trochu zbytečný trailový přesah, a výsledkem je bike zvládající na jednu stranu nástrahy náročného terénu, ale na tu druhou neobětující cokoli ze své rychlosti. Cílem byl dokonalý přenos energie, k tomu připočtěme příkladné vedení přímého směru, ale současně i naprostou poslušnost v zatáčkách. Prostě závodní chrt jak se sluší a patří. Aktuální generace řady Sonora se stala důležitou novinkou kolekce 2020 a naším testem již prošla základní varianta, nyní zde máme o stupínek vyšší verzi Sonora ES s cenovkou 72 890 korun. Z hlediska rámu, vidlice i zapletených kol je ovšem testový bike totožný s topmodelem nazvaným Sonora XO, čemuž pak odpovídá i jízdní projev.

 

 

Monokokový rám s označením Carbon SL HMF patří mezi závodními hardtaily k těm nejtužším a dimenzování jeho konstrukce naznačuje také nabídka největší velikosti dvaadvacet palců. Boostové osy, příkladné profilace hlavních trubek a k tomu velmi propracovaný tvar celé zadní stavby – torzní i boční tuhost by mohli konstruktéři Stevensu klidně vyučovat. Stačí trocha pozornosti a nemůže nám ujít jak extra široký obdélníkový průřez spodní trubky, tak výrazné rozšíření trubky sedlové, a to od jejího zalomení směrem ke středovému pouzdru. Sice je zde použita sedlovka o něco širšího průřezu, takže její práce v předozadním směru není na nerovnostech natolik efektivní, jako tomu bývá u standardu 27,2 mm, ale pocit bezchybného přenosu energie i při vyloženě silové jízdě to více než jen kompenzuje. Komfortu nahrává zploštělý profil sedlových vzpěr i jejich celkem ostré zahnutí ve výšce pláště. Hlavně je zde neskutečné množství prostoru okolo vzorku, což platí o to více u řetězových vzpěr, přesněji v partii ihned za středovým pouzdrem. Půlkruhové vytvarování tohoto řešení a rozestup vzpěr vysokého obdélníkového profilu dovolují nabalení značného množství bláta, aniž by to jakkoli omezilo otáčení zadního kola. Konstrukce je zde navíc mírně asymetrická, s vybráním v místě převodníku – výrazně nadstandardní rozestup řetězových vzpěr je evidentně dalším z aspektů navyšujících tuhost při záběru či při položení do zatáčky. Konstruktéři zde šli od počátku cestou maximální tuhosti a až poté vše přizpůsobili tomu, aby se tam vešly kliky s převodníkem, tak se nám to líbí!

 

 

Hodně velký sloping může být na pohled matoucí v ohledu určení velikosti rámu, i testovaná dvacítka nepůsobila nijak velká, byť v reálu plně vyhovovala jezdci s výškou okolo 185 centimetrů. Použitá geometrie pak na jednu stranu ctí současné trendy, ovšem na tu druhou si z nich bere pouze to, co považuje za opravdu přínosné. Délku předního trojúhelníku proto označíme za zlatý střed a také zadní stavba nepatří mezi nejkratší. K tomu u Stevensu namontovali trochu delší představec a výsledkem je bike kombinující klasiku závodního bikingu let minulých s prvky současnými. Právě to považujeme za optimum, chceme-li se s kolem postavit na start závodu s vyššími ambicemi na výsledek. Ostatně závodní zaměření je patrné i z faktu, že výrobce Sonoru nabízí už pouze jako devětadvacítku ve všech velikostech, od šestnáctky až po dvaadvacítku, zatímco dříve měl pro menší rámy vyhrazena kola „kompromisního“ průměru 27,5“.

 

Příjemný a rychlý společník

Výše popsaná geometrie je jednou z těch, které hned po usednutí výborně padnou do ruky, což platí i o kole jako celku. Nemusíme si zvykat na zbytečně přehnanou točivost, naopak jsme ve sjezdech rozmazlováni perfektní schopností vést přímý směr, což se opakuje rovněž v pomalejší rychlosti v příkrých stoupáních. Ovšem pozor, rozhodně pod sebou nemáme lenocha, který by uměl jezdit pouze rovně – klikaté pěšiny, v takřka jakékoli rychlosti, zvládá s naprostým přehledem. Dokonce brzy zjistíme, že mu nečiní problémy ani ostré vracečky, byť právě ty nepatří mezi vyloženě parádní disciplíny tohoto kola. Každopádně projev je přesně takový, jak si u rychlého XC hardtailu přejeme. Díky tomu se budeme soustředit pouze na náš výkon a na rychlost.

Vrchařské schopnosti kola jsou výtečné a svůj nemalý díl na tom mají zásluhu i pláště Schwalbe Racing Ray / Racing Ralph. Ty se podílejí na ideální přilnavosti k téměř jakémukoli podkladu i na jízdním komfortu, navíc jejich „retro“ světlý bok kolu vyloženě sluší. Snad pouze nabízenou rychlostí a akcelerací nejsou možná tak ultimativní, jak jsme byli u předešlé generace Racing Ralphů zvyklí. Ale to může být spíš pocitová záležitost, navíc více než jen kompenzovaná „gripem“ v těžších kamenitých pasážích.

Celková hmotnost kola včetně pedálů byla v testované velikosti 20“ přesně 10,85 kilogramu a pokud bychom měli nutkání ještě odlehčovat, určitě bychom mezi komponenty našli kandidáty pro následný tuning. Třeba sedlovku bychom si po čase možná vyměnili za karbonovou, především z důvodu pohodlí. Ovšem taková vidlice Fox 32 Float Step Cast Performance váží skvělých 1,35 kilogramu a její chod je dokonale kultivovaný. Reálné využití většiny zdvihu a vnímavost vůči menším nerovnostem zde doplňuje bezvadně ergonomicky řešená dvojpáčka dálkového lockoutu. Sice možná zbytečně rozměrná, ale fungující na výbornou. To stejné ohledně funkce se týká vlastně všech použitých dílů, od kol DT Swiss X 1900 Spline, přes fantastické brzdy Deore XT až po řazení ze shodné sady, s možností odřazování po dvou pastorcích naráz, což se u závodně laděného biku hodí. A tím se dostáváme k převodům. Tedy k tématu, které bývá u mnoha jiných kol občas ošemetné. Ovšem Stevens musíme hodně pochválit, neboť převodový rozsah potěší jak většinu hobby jezdců, tak i závodníků. Ke kazetě s rozsahem 10-51 namontovali převodník se 34 zuby, takže i v mírných táhlých sjezdech budeme moct šlapat a nebudeme se zbytečně připravovat o sekundy celkového času v cíli.

 

 

Potěšila i teoretická drobnost, kterou představují montážní body pro dodatečné uchycení přesmykače, kdy závity disponují všechny nabízené verze řady Sonora, byť ve všech případech sériově s převody 1x12. Dokonce i zdánlivé detaily zde promysleli důkladně, o čemž svědčí třeba fantastické gripy Ergon, díky svému tvaru i použité směsi vyloženě svádějící k odložení rukavic. Sedlo Oxygen Roccia bylo i přes svůj závodní tvar nečekaně pohodlné, i když by se u něho hodilo zpevnění boků proti prodření. Mimochodem, testovaný bike náleží sice do kolekce 2020, ale bez sebemenší změny přechází také do příští sezóny, a to v totožném designu s červenou nazvanou Fire Red. V době převážně černých kol působí tento bike s výraznou barvou a světlými boky plášťů jako z jiného světa, a nás proto testovaný červený hardtail potěšil i svým vzhledem. Sonora ES tedy palec nahoru!

 

Fotogalerie kola ZDE

 

Technická specifikace

Rám: Carbon SL HMF

Vidlice: Fox 32 Float SC Performance, 100 mm

Kliky: Shimano Deore XT, 34z.

Brzdy: Shimano Deore XT, 180/160 mm

Řazení: Shimano Deore XT 1x12

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Kazeta: Shimano Deore XT 10-51 (12)

Kola: DT Swiss X 1900 Spline

Pláště: Schwalbe Racing Ray / Ralph, 2.25"

Řídítka: Oxygen Scorpo, 700 mm

Představec: Scorpo MTB

Sedlovka: Scorpo MTB

Sedlo: Oxygen Roccia

Pedály: nedodávají se

Hmotnost: 10,85 kg (vel. 20“, s pedály)

Cena: 72 890 Kč

 

 

 

datum: 27.12.20 - kategorie: Testy kol
id

id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign