Cyklistický slang (1. část)

Nejdřív jsme jeli kolotoč na velkejch třináct, ale nějakej plašan to vzal na terezín a já šel od rolny. Chvíli jsem vylizoval háky, ale seklo mi a tak jsem byl rád, že jsem jel alespoň v tabáku. Ale nějakej plašan tam hodil vlnu, jinej si líznul a šli jsme všichni na hlavu. Já ohnul klandry, nalomil se mi foršťák a urval jsem šaltr.

Že nerozumíte? Neklesejte na mysli, dnes tomu rozumí málokterý cyklista a je to škoda. Cyklistika používá, a především používala, v mnoha případech cyklistický slang. Ten patří ke každému sportu, ale zdá se, že cyklistika má svých speciálních výrazů opravdu hodně. Jenom nám nějak vymírají. Jak je to možné? Dříve nebylo tolik cyklistů. Cyklistou se člověk stával postupně. Postupně byl přijímán mezi starší a vážené pardály silnic a velodromů. Kdo vlastnil dres, byl takřka ve sto procentech závodníkem, který se pohyboval mezi sobě podobnými, kteří se slangové výrazy učili od generačně starších a předávali je nevědomky svým následovníkům. Prostě se normálně bavili a tyto výrazy používali. Každý jim rozuměl. Přesně vyjadřovaly určitou situaci nebo součástku. Nemuselo se složitě obcházet složitějšími slovními spojeními. Posuďte sami, pokusíme se do "lidské řeči" přeložit úvod článku.

Nejdříve jsme se velmi rychle a v krátkých úsecích střídali na špici pelotonu s tím, že jsme měli zařazen nejmenší pastorek o třinácti zubech a velký převodník, tedy nejtěžší převod. Závodník na čele odstoupil tehdy, jakmile závodník, který odstoupil před ním, se dostal za úroveň jeho zadního kola. Potom ale někdo jízdu s rychlým střídáním porušil a zajel k okraji silnice tak, aby boční vítr šel od středu silnice ke krajnici a tak se za tohoto závodníka nikdo před větrem nemohl schovat, protože se mezi něj a krajnici již nevešel. A já to tempo na větru nevydržel a postupně jsem ze skupinky odpadal. Chvíli jsem se snažil držet v závětří závodníků, kteří mě postupně předjížděli, ale to se mi nepovedlo. Nakonec jsem byl rád, že jsem dojel v poslední, velmi pomalé skupince, kde se dokonce všichni bavili a jeli jen tak, aby dojeli do cíle. Byl v ní ale nějaký závodník, který nebyl příliš technicky zdatný, moc to na kole neuměl, a tak náhle se svým kolem prudce vybočil. Jiný za ním měl špatný postřeh, kousek jeho předního kola se dotkla zadního kola technicky špatného závodníka, přilepil se na něj a upadl. Já také, ohnul jsem řídítka, nalomil představec a utrhnul jsem přehazovačku.

Toto je dlouhý "překlad" úvodu článku. Ale musí být více jak třikrát delší než originál. Je škoda, že mezi cyklisty se slang již používá v menší míře a přežívá nepříliš jen zásluhou těch starších, kteří se ještě v závodním pelotonu pohybují. Cyklistika má v současné době také více disciplín. Většina starých slangových výrazů pochází z doby, kdy existovala jen silniční cyklistika, cyklokros a dráhová cyklistika. Dříve všichni cyklisté, nebo alespoň většina, provozovali disciplíny všechny. Minimálně v dorosteneckých letech. Sálovou cyklistikou, která má jistě také svá specifika, se nezabýváme. Většina slangových výrazů byla univerzální. V dnešní době můžeme slyšet novodobé slangové výrazy, ale nad některými se člověk pousměje. Můžeme slyšet, že cyklista jede ve stoje. Starý mazák by řekl, že se jede ze sedla. Používá se novodobě výraz "dupe do pedálů". Ale cyklista by normálně řekl, že za to "vzal". Vyjádřil by tím, že pořádně zabral, aby zrychlil. Rozhodně by nedupal do pedálů. Šlapky jsou rozhodně zcela normální výraz, ale sluší se spíše říkat pedály. Cyklistický praktik žijící v hlavním městě by vás upozornil, že šlapky jsou v Praze ve Skořepce. Kdysi vyhlášené ulici, odkud ale šlapky již zmizely, a tak by vás asi poslal někam na výpadovku před hranicemi republiky. Tam ta podivuhodná děvčata, s nevšedním zaměstnáním, dnes postávají. Ale samozřejmě, každý si může používat výrazy, jaké potřebuje a jaké se mu líbí. Ale podívejme se na některé starší výrazy, které se používaly a z nichž některé dosud přežívají. Možná by bylo pěkné, kdyby mnohé přetrvaly. U mnohých to nepůjde, neboť jsou tak archaické, že použít je již zkrátka nelze. I proto, že se cyklistika změnila a starý výraz nejde v nové době napasovat. Výrazů je hodně. Pokusíme se je vysvětlit a rozhodně je rozdělíme do několika pokračování v následujících vydáních Cykloservisu.

Střelil mu řetěz

Technický problém, kdy řetěz nenadále přeskočí přes zuby převodníku nebo pastorku. Je to způsobeno jeho nadměrným vytažením - opotřebením. Ale může se to přihodit i u nového řetězu, zdánlivě bez příčiny. Závodník při střelení jakoby šlápne velmi krátce do prázdna. Bývá to nečekané a méně zdatné cyklisty to může tak vyvést z míry, že náhle vybočí a mohou zapříčinit pád jezdců za nimi.

Vsadil špici

To se říká o někom, kdo při tréninku nebo při závodě má tolik sil, že když na něj vyjde řada na špici za sebou seřazených závodníků, tak jede na špici déle a ještě k tomu často zrychluje tak, že jezdci za ním se sotva drží v závěsu, říká se, že za ním "vlají", nebo jsou rádi, že ve skupině takového jezdce, který je táhne, mají. Potom si o něm říkají, že tam vsadil špici.

Hodil vlnu

Velmi účinný, ale nečistý způsob, jak vyvést soupeře ve spurtu z míry, jak ho zpomalit. Jestliže jede za vámi soupeř, od kterého hrozí, že vás ve spurtu předjede, ještě v okamžiku, kdy je za vámi v závěsu, stačí opravdu jen lehce, jemně a velmi rychle změnit směr jízdy, který ale ani změnou směru ve skutečnosti není. Lehce trhnete řídítky a tím se vám zavlní i stopa vašeho zadního kola. Soupeř za vámi, který sleduje vaše zadní kolo, se lekne a na okamžik přestane šlapat. Vlna se často hází i několikrát za sebou pro zvětšení účinnosti. Tento způsob dříve praktikovali často sprinteři na velodromu, kdy se vlna házela v rámci sprinterského území mezi černou a červenou čárou, kde se to tolerovalo. Dnes se ale sprint změnil převážně v tupou jízdu, kde rozhoduje pouze rychlost závodníka. Rozhodně ale nedoporučujeme tento způsob eliminace soupeře používat, neboť to je nebezpečné. Už s ohledem na to, že mnozí jezdci jsou na slabé technické úrovni a nemuselo by to pro ně dopadnout dobře. A to i pro ty, kteří vlnu hodí. Vlnu občas hodí závodník nevědomky. Tehdy, když se třeba něčeho lekne. Ale takovým se říká plašani. O nich v dalším odstavci.

V případě házení vln se musím krátce zastavit u již zemřelého závodníka Ládi "Paťáka" Nováka. V šedesátých letech asi největšího, ale promarněného talentu naší cyklistiky. Paťák, jako dráhař, dokázal svými vlnami dohánět své soupeře až k šílenství. A když nestačila k eliminaci soupeřovi rychlosti vlna, měl ještě jednu specialitku, kterou nedokázal praktikovat nikdo další na světě. Když se Paťák řítil na cílovou pásku vedle podobně rychlého soupeře a bylo jasné, že soupeř bude v cíli o pár centimetrů dříve, Paťák bleskurychle pustil rukou řídítka na straně soupeře a nepostřehnutelným, rychlým pohybem uchopil soupeřovo sedlo zespodu a lehce stáhnul jezdce zpátky, rukou ho tak přibrzdil. Nepostřehnutelně zase zpět uchopil řídítka a projel vítězně cílem. Zezačátku rozhodčí nic nepostřehli, ale později, po stížnostech postižených závodníků, se naučili pečlivě Paťáka sledovat, co vše ve spurtu provádí. Paťák některé své tradiční soupeře, vynikající reprezentanty, doháněl až k slzám vzteku. Ale prosím vás, vy to nezkoušejte. Paťák se narodil (a bohužel již umřel) jen jeden a byl to opravdu skvělý technik a na kole genius, ale i přes své technické kousky většinou vyhrál svou rychlostí, se kterou se doslova narodil.

Dal mu tam loket

A když jsme u Ládi Paťáka Nováka, je potřeba se ještě zmínit o výrazu "dal mu tam loket". To uměl Paťák také velmi dobře. Tento trik spočívá v tom, že když kolem vás ve spurtu velmi těsně projíždí soupeř, tlačí se z boku na vás (spurtující soupeři mají tendenci se na sebe ve velké rychlosti těly takřka přitisknout), často se až vaše těla dotýkají, vystrčíte loket ven a předjíždějící jezdec, který je ale proti vám lehce pozadu, nemá kudy vás předjet, nemá kudy vás objet a musí zpomalit nebo vycouvat, protože ve velké rychlosti na to již není čas, nebo jste obklopeni více natěsnanými soupeři. Ale opět, nezkoušejte to, prosím.

Plašan

Všeobecně známý výraz. Plašan je takový cyklista, který nedokáže vyřešit pro zdatné jezdce nějakou situaci. Neumí jezdit v háku (v závěsu) za jinými závodníky. Neumí jezdit na větru, kdy se nedokáže schovat. V pelotonu více závodníků se leká a háže vlny. Občas jiné závodníky shodí. Neumí si na kole něco opravit, neumí se pohybovat ve skupině závodníků apod. Plašan je zkrátka ten cyklista, který něco buď dlouhodobě neovládá, nebo nezvládne nějakou situaci. Plašanem může nazvat třeba starší cyklista i mladšího cyklistu, byť ten je i mistrem světa nebo olympijským vítězem. Plašanem se tak v určité situaci může stát i Jarda Kulhavý nebo i Roman Kreuziger. Mladší závodník se jim to sotva odváží říci, ale "služebně starší" se nerozpakuje a velmi rád a jadrně zdůrazní, že udělali chybu tím, že procedí mezi zuby, že je to Plašan. Plašan není ani tak nadávka jako jednoduchý a dobře vyslovitelný výraz směřující na někoho, komu se zrovna něco při jízdě na kole nepovedlo. I když mezi závodníky se dá v barvě hlasu rozeznat, jestli se jedná o jednorázové vyjádření neúcty k jinému, nebo jestli je postižený plašanem neustále.

Chytil silniční lišej

Výraz, který se používá velmi dlouho. Silniční lišej má ten, kdo při jízdě na silnici upadne a má na těle nebo končetinách odřeniny. Odřeninám se říká silniční lišej.

Jedou kolotoč

Nejrychlejším způsobem, jak dojet skupinu před vámi, nebo naopak odpoutat menší skupinku z pelotonu, je kolotoč. Při kolotoči jedou většinou všichni závodníci na špici skupiny na doraz, na špici se ale nezdrží a odstupují z ní okamžitě, jakmile ví, nebo cítí, že svým odstoupením neohrozí závodníka, který jel na špici před ním, že je o délku kola zpět. Na špici skupiny se tak zdrží třeba jen sekundu, dvě. Kolotoč mohou jet jen velmi zdatní cyklisté. Je při něm potřeba reagovat správně na směr větru a jet opravdu v těsném závěsu.

Vzal to na terezín

Velmi starý a často dodnes používaný výraz. Nikdo už ale neví, proč se tak jmenuje. Vzít někoho, tedy jednotlivce nebo celou skupinku, "na terezín" znamená jet na špici a na takové straně vozovky, aby se za vámi, s ohledem na směr větru, nikdo neschoval. Pokud tedy fouká třeba zleva, jedu k pravé krajnici, protože závodník za vámi by se chtěl za vás zavěsit samozřejmě vpravo, abyste ho kryli před větrem zleva. Ale tam nemůže, protože tam je již krajnice. Terezín používají i skupinky závodníků, třeba z jednoho oddílu, kteří jedou od krajnice jen tak daleko, aby se tam vešli jen oni a nikdo další. V tom případě poslední závodník, který je v "terezínu" trpěn, často nestřídá a pouze hlídá, aby se do skupinky domluvených závodníků nevetřel někdo cizí. Dříve se mu říkalo" vrátný". Jet na terezín opět znamená vysokou technickou zdatnost, protože se jede rychle a často v silnějším větru, který se do závodníků opírá, a ti musí jeho nápor vyrovnávat. Především v silnějším větru má terezín smysl. Terezín samozřejmě lze praktikovat pouze tehdy, když je uzavřený provoz. Rozhodně nezkoušejte jet u levé krajnice při otevřeném provozu. To určitě nedopadne dobře, protože se „zrakvíte“.

Namotal šaltr

Pokud si někdo seřídí tak špatně přehazovačku, že je schopna při zařazení na největší pastorek ještě PŘES NĚJ, do drátů kola, může se stát, že kladka přehazovačky se o některý drát zachytí a ten ji "namotá" do kola. Většinou dojde k jejímu totálnímu poškození a vyčesání několika drátů (špic) v kole. Stávalo se to dříve, když se přehazovačka stářím postupně uvolňovala v čepech a nedržela pevně svou poizici. Dnes, v době moderních řazení a velmi kvalitních přehazovaček, však k tomu může dojít opravdu jen zřídka. Třeba po pádu, kdy se jezdci ohne patka (držák) přehazovačky směrem ke kolu, on si toho nevšimne a zařadí na největší pastorek. Ale to se také tak často nestane. Šaltr je samozřejmě přehazovačka a název pochází z německého Schaltwerk.

(Pokračování zanedlouho)

(kany)