GPS na kolo ano nebo ne?

GPS ano nebo ne?

„Babičko, co to máš v ruce za tak malý přístroj?“

„Nebuď vykulená, Karkulko, to je jen džípíeska...“

Přiznám se, že nejsem příliš velkým zastáncem toho uchytit si na řídítka jakýkoli větší přístroj, ať už ukazuje cokoli. Osobně mi postačí běžný cyklocomputer, maximálně vybavený výškoměrem. Na ten se stejně po vyjížďce jen mrknu, abych už druhý den hodnoty zapomenul. Přeci jen jsem odchovaný jiným způsobem cyklistiky než neustálým sledováním údajů na různých displejích, které je možné navíc donekonečna přepínat. Mám rád umírněnou jízdu po krajině, kdy se kochám okolím a raději sleduji krajinu než čísla. A potom doma řízek, pivo, nohy u televize nahoru a prázdnou hlavu bez čísel, nedej bože napojení přístroje na počítač a rekapitulaci trasy v údajích. Ale každý jsme jiný. Někdo zase miluje, když si může celoročně zaznamenávat čísílka a kamarády ohromit numery, kolik za rok nastoupal kilometrů, v jaké teplotě, a případně i vysvětloval souřadnicemi, kudy je trasa nejlepší. Nejen pro tuto kategorii je určen náš test, ale i pro ty, kteří zatím do tajů navigací nepronikli a proniknout by trochu chtěli. Já se více méně zaměřil na pocity s používáním přístroje a možnosti využití podobné hračky na jízdním kole. To laici, kteří uvažují o nákupu, určitě ocení. Technofilům, kteří vyžadují velmi podrobný test s grafy, doporučuji podívat se na stránky www.navigovat.cz. Tady si budou rochnit v mnoha údajích.

Věnujme se ale již vlastnímu přístroji. Nabídka navigačních přístrojů je dnes nepřeberná a začíná být pěkně dusno, kde že všude GPS najdeme. Dokonce by se dalo říci, že navigace se za chvíli nacpe snad do všeho. Možná i do dna porcelánového talíře, abychom si mohli zjišťovat, zda již výše zmíněný řízek máme otočený severovýchodně a skleničku s plzeňským severozápadně od osy vidličky. Navigace nás bude provázet čím dál častěji.

Pro náš test jsme si vybrali přístroj Garmin eTrex Legend HCx. Znalci vědí, že tento přístroj je mezi etrexovou řadou nejvyšší a nejdokonalejší. Také si možná někdo povzdechne, proč netestujeme speciální model pro cyklistiku, třeba Garmin Edge, který je pro kolo vhodnější a především menší a navíc s cyklistickými funkcemi. Ale podle mého názoru pořízení takového přístroje je pořád poměrně nákladná záležitost a pro toho, kdo bude přístroj používat nejen na kole, ale například i při pěším putování krajinou, nebo dokonce i jako autonavigaci, je univerzálnější model výhodou s větší použitelností. Movitější si jistě pořídí třeba dva různé přístroje. A ti ještě znalejší se možná podiví, proč jsme si nevybrali některý model Garmin GPSMAP 60 v jedné z variant, protože se domnívají, že je přesnější. Tento všeobecný názor při porovnání je mezi lidmi zakořeněn z minulosti, kdy tomu tak opravdu bylo. Dnešní etrexy, které jsou menší než GPSMAPy, jsou však osazeny zcela novým a citlivějším čipem, který se zcela vyrovná citlivostí GPSMAPu, ne-li ho mnohdy předčí. Holt, technologie postupuje mílovými kroky dopředu, a co je malé a bez vyčuhující antény, je stejně kvalitní jako větší bráškové z jiného vrhu.

Náš legend se vejde opravdu do dlaně. Jeho boky jsou pogumované, takže v ruce krásně sedí a při ovládání neklouže. Ovládá se šesti tlačítky. Tři jsou vlevo na boku a dva vpravo. Hlavní joystick je vlevo na čele nad displejem, umístěný krásně pro palec. Je tedy jasné, že přístroj se nejlépe ovládá levou rukou. Pravá ruka tak zůstává volná třeba na cigáro nebo housku se salámem. Funkci jednotlivých tlačítek nebudu popisovat, neboť vše je v manuálu. A ten tady nebudu nahrazovat. Manuál se dodává samozřejmě v našem rodném jazyce. Popravdě řečeno, ten, kdo má podobnou věcičku v ruce, může být při jeho ovládání zpočátku trochu zoufalý. Vůbec totiž netuší, jaké nepřeberné možnosti přístroj má, jak se ovládá a kolik parametrů lze vůbec navolit. Chce to opravdu pečlivé pročtení návodu s přístrojem v ruce a samozřejmě ne doma, ale nejlépe venku s výhledem na družice, abychom pochopili, co přístroj vůbec dělá, jak se chová a na co ho lze všechno použít. Doma to také jde, ale není to tak názorné. To mi řeklo již první seznámení s přístrojem, ač mám s navigací již poměrně bohaté zkušenosti. Každý přístroj chce své a jinak se ovládá.

Především počítejte s tím, že po zapnutí chvíli trvá, než si přístroj najde družice a aktivuje se. Může to trvat pár vteřin, nebo i minut. Podle toho, v jak hustém jste lese, mezi skalami nebo zástavbě. Potom už jen stačí zaměřit se na tlačítka. Jedním se přepínají uživatelem navolená zobrazení. Například mapa, kompas, údaje o pohybu, převýšení, tlak vzduchu apod. Při každém zmačknutí se předem navolené údaje mění podle naší volby dokola. Příjemná funkce.

Dalšími tlačítky měníte velikost mapy a dalším nejrůznější funkce. Joystickem potom posouváte mapu, vybíráte písmena pro označení vybraného bodu nebo si jím jednoduše označíte bod, kde se právě nacházíte. Po zvládnutí přístroje je vše intuitivní a automatické. Ovšem pouze tehdy, jestliže přístroj používáte častěji. Při delší výluce se dá předpokládat, že něco zapomenete a budete trochu tápat. Zvláště tehdy, když budete chtít využívat všechny funkce a ne jen čučet na mapu na displeji, kde právě jste.

Mapa je dokonalá

Tento garmin je, jako mnoho dalších přístrojů, předem vybaven nahranou mapou TOPO Czech (běžná turistická mapa 1:50 000 jak ji znáte v papírové formě) a méně podrobnou mapou Evropy. Mapa je předehraná na SD kartě v přístroji, a jak je dnes běžné, nelze ji použít s jiným přístrojem. Lze ji ale zálohovat do počítače přes USB kabel, kdyby se vám náhodou z karty ztratila. Nevýhodou je, že pokud chcete mít TOPO Czech i v počítači a pracovat s ní (označit si body, trasy a nahrát do přístroje), nezbude vám nic jiného než si ji zakoupit ještě na CD a teprve v této formě s ní v počítači pracovat.

Pryč jsou také doby, kdy na této mapě byly turistické trasy označeny čarou v jednotné barvě a u každé byl popis, o jakou barvu se jedná. Dnes jsou trasy barevné. Na přístroji si lze nastavit, jestli chceme mít mapu nastavenou čelem nebo k severu. Když k „severu“, musíme si pomocí kompasu přístroje najít sever a přístroj k němu otočit čelem. Potom například les, který je za námi, bude svou polohou odpovídat mapě přístroje. Výhodnější je ale nastavit na položku „čelem“. V tomto případě je přístroji jedno, jakým směrem je otočen, a mapa přístroje se vždy sama natáčí podle světových stran a vždy odpovídá okolní krajině. Jednoduché, názorné a praktické.

Lze samozřejmě nastavovat nejrůznější rozlišení, posouvání a podobné záležitosti. Dnešní elektronika je mocná a udělá si s údaji doslova, co chcete. Pokud to samozřejmě výrobce umožní. Pro větší viditelnost lze samozřejmě displej osvítit, ale musíme počítat s kratší výdrží baterií. Ale automatické vypínání podsvícení po nastaveném intervalu nám neumožní, abychom přístroj použili jako svítilnu a vytloukli si brzy baterku. Garmin se tak o nás stará, aby přístroj brzy nevybili a nezůstali uprostřed lesa napospas divoženkám. I když by to leckterý biker určitě uvítal. Ale to by už byl článek o zcela něčem jiném.

A vynikající je, že na mapě u vrstevnic nalezneme metry nad mořem. To na papírové mapě chybí. Můžeme se tedy při plánování trasy podívat, jaké převýšení nás čeká, jak to bude do kopce při našem stoupání asi bolet. To je opravdu skvělé a nedostižné.

Označte si, kde jste

Jak jsem se již zmínil, lze si jednoduše pomocí joysticku označit bod, kde právě jste. Zmačknete a pomocí nabídnuté abecedy bod popíšete. Třeba, že někde je hřib, pro který se vrátíte, až povyroste, na jaké mýtině jste nechali auto nebo kde jste si schovali trenýrky, případně kam jste si zakopali peníze před manželkou. Potom už jen stačí si zobrazit zaznamenaný bod a na místo se neomylně vrátit. A navíc, zapnutím zvukové funkce vám přístroj dá znamení, že se k bodu blížíte. Vzdálenost od bodu, odbočky (v tomto případě zvláště výborná funkce) apod. si pro zaznění zvukového signálu opět můžete nastavit sami. Funkce také napovídá, že během jízdy si můžete takto označit více bodů a potom se podívat, kudy jste to vůbec jeli. Automatické zaznamenávání projeté trasy je také samozřejmostí, takže mačkat nemusíte nic. Potom stačí dát revers a po stejné trase se vrátit zpět. Možností je ještě více, ale jejich popsání by zabralo možná celý Cykloservis.

Magnetický kompas

Na rozdíl od nižších modelů má tento k dispozici magnetický kompas. Pokud by ho neměl, ukazovala by jeho růžice správně pouze v případě, že se pohybujeme. Garmin ve statické poloze potřebuje k načtení údajů několik družic, které vyhodnocuje, a teprve tehdy nám ukáže správně světové strany. Když budeme na místě, bude zmaten a začne stávkovat. Jeho elektronický kompas zkrátka zdechne. Magnetickému kompasu je zcela jedno, jestli jdeme nebo sedíme s Mařenkou u jezu. Mařence bude samozřejmě jedno, kde je západ a kde východ. Ta bude chtít především cítit vaši ruku kolem svého boku. Garmin ale vždy ukazuje správně. A z toho bude možná Mařenka nadšená a bude vás ještě více milovat. Ovšem až po jeho kalibraci, kterou musíme provést především po zapnutí přístroje. Nastavíme funkci kalibrace, několikrát s přístrojem otočíme a je to. Kompas bude naprosto přesný, pouze s minimální odchylkou uvedenou výrobcem. Žádné drama. Další výbornou funkcí kompasu je, že další digitální „čára“ v jeho růžici nám ukazuje vždy směr k určitému bodu, který si nastavíte. Něco podobného jako busola, ale v dokonalejší formě. S busolou musíte jít vždy k viditelnému bodu a navíc s mapou v ruce. S etrexem ne. Nemusíte vidět nic, a vždy dojdete. I v noci. Možností je i nastavení kurzu, ale to už je trochu jiná liga, pro náruživce. Tak akorát pro zálesáky.

Chcete vědět více o cyklistické technice? Předplaťte si nejlevnější cyklistický časopisu na našem trhu. Informace o předplatném na titulní stránce v rubrice PŘEDPLATNÉ. Možnost objednání předplatného online a platby bezhotovostním převodem!

Ach ta výška

Pro mnohé je důležitým údajem výška, ve které se zrovna pohybuje, případně další odvozené údaje. U etrexu je samozřejmostí, že nám opět výšku ukazuje, nebo nám ji dokonce graficky zaznamenává. Můžete se tak podívat, jestli jdete nebo jedete do kopce. Zdánlivě samozřejmá záležitost, v podroušeném stavu už tak ne. To se někdy špatně rozlišuje, jestli jdete z kopce nebo do kopce. Ale musíte vidět na displej. Po deseti pivech neuvidíte ani garmina. Můžete si také na výškovém grafu kliknout na nejvyšší bod a následně odskočit dalším kliknutím na mapu, abyste viděli, kde že ten nejvyšší bod byl. Nebo si jednoduše odskočit na zobrazení tlaku vzduchu, a zjistit tak, jestli se náhodou nekazí počasí. Tím jsme narazili i na vestavěný barometr, který nám umožní přesnější určení výšky. Levnější navigace barometrický výškoměr nemají, a jsou tak méně přesné. Je ale potřeba opět občas výškoměr nekalibrovat podle známé výšky bodu. S tím nic neuděláte, jinak to dnes nejde. Měnící se tlak vzduchu je pro výškoměr pěkná mrška.

Čísla, samá čísla

Pro milovníky všemožných údajů bude etrex doslova pastvou. Jednou z možností nastavení displeje je zobrazení množství číselných údajů. Několika najednou. Opět záleží jen na vás, jaké si vyberete. Napočítal jsem celkem nabídku 34 údajů. Dost šílené číslo na tak malý přístroj. Nastavíte si třeba ujetou vzdálenost, čas do cíle (podle průměrné rychlosti vašeho pohybu), čas v cíli, délka trasy do cíle, maximální rychlost, průměrnou rychlost apod. Nebo i údaje pro paragliding, kdyby vás kolo a chůze přestala bavit. Zkrátka, o svém pohybu krajinou budete vědět naprosto vše. Doma se potom v číslech můžete hrabat donekonečna.

Najdi si svou hospodu

Samozřejmostí dnešních kvalitních přístrojů je i nalezení nejrůznějších významných bodů, jako jsou hospody, nákupní centra, benzinové pumpy, muzea a podobně. Databáze mapy jich nabízí více než dost. Nejdůležitější jsou samozřejmě hospody. Ty potřebujeme nejčastěji. Kliknete a databáze vám jich v okolí nabídne nepřeberně. Dokonce vám řekne, jak je která daleko. Kliknete podruhé a přístroj vás zavede až k pípě. Jaké pivo se tam točí a jak má hostinská velká prsa, ale v přístroji nenaleznete. To zjistíte až na místě. Když se stane, že hospoda v databázi není, ale vy znáte její adresu, také žádný problém. Adresu do přístroje vyťukáte a k pípě se dostanete také.

Možností je teda nepřeberně a zdá se, že přístroj umí v oblasti navigace opravdu vše. Až moc pro naše běžné potřeby.

A jak je citlivý?

Citlivost přístroje je základním parametrem. Jak jsem se již zmínil, přístroj je zásluhou nové generace čipu velmi citlivý a nebrání mu dobře navigovat i ve ztížených podmínkách. Výrobce uvádí přesnost 15 metrů při 95 procentech měření. Ta lze ale zvýšit zapnutím WAAS/EGNOS až na 3-5 metrů. V tomto případě ale přístroj pracuje pomaleji.

Při mém testování se stalo, že bod, znázorňující mou polohu na mapě, byl lehce mimo cestu, po které jsem se pohyboval. To může být způsobeno třeba přesností vyhodnocení údajů dle podmínek nebo nepřesností mapy. I to je možné. Ale opět žádné dramatické odchylky. Spíše se jednalo o metry než o to, že byste se pohybovali mimo dohled cesty, na které se máte právě nacházet. To v žádném případě. Ve většině případů kurzor ukazuje vaši polohu na mapě naprosto přesně. Až člověka mrazí, když si uvědomí, že ho s garminem v ruce sledují družice a s přístrojem si o něm povídají.

Otestovat si přesnost můžete sami, když projdete stejnou trasu několikrát tam a zase zpátky a zapnete automatické nahrávání trasy. Rozhodně se vám nestane, že zaznamenané čáry trasy budou vždy stejné. Vždy budou lehce, velmi lehce, rozdílné.

Jak dlouho s přístrojem?

Tak dlouho, jak máte nabité baterky a jak kvalitní používáte. A také, jak často podsvěcujete displej. Má zkušenost říká, že na běžné nabíjecí baterky o kapacitě kolem 2000 mAh při běžném použití vydrží přístroj pracovat kolem dvaceti hodin nepřetržitě. To je doba více než dostatečná, neboť se nedá předpokládat, že na kole pojedete déle. Doma vás už určitě v zásuvce čeká nabíječka, neboť dnes si kupovat obyčejné baterie je nesmysl.

Kam s ním a co vydrží?

Jak mnozí pochopili, na řídítka bych si ho já nedal. Místo toho jsem ho zasunul do kapsy dresu. Jen jsem musel dávat pozor, abych se do něj omylem nezakousl místo do tatranky. Kdybych ho na kole opravdu používal, mrknul bych se na něj jen občas, na sporných místech. Napadá mě také, že je výhodné ho použít ve spojení se speciálními cyklistickými mapami Shocartu. Proč? Shocart totiž na svých mapách uvádí i své(!) cyklistické trasy, které nejsou označeny turistickými značkami. Nejsou vlastně označeny nijak. Na rozdíl od běžných cyklistických tras a turistického značení. Najdete je prostě jen a pouze na jeho mapách. To není závada, naopak, to je od Shocartu chvályhodné, že nenabízí jen turistické trasy, ale i trasy svých najatých traserů, aby nám všem ukázal další cesty pro kola. Problém však může být na rozcestí, kde by zhruba měla být odbočka na správnou neznačenou cestu. Maličký garmin v kapse nám v tom případě ukáže, jestli to je ta správná cesta, na kterou mapa od Shocartu ukazuje. Tady může být spojení mapy a navigace nedostižné. Ale jinak pro ty, kteří nepohrdají jakýmkoli přístrojem na řídítkách, firma Garmin nabízí speciální držák na kolo. Je už na vás, kam si přístroj strčíte a jak často na něj budete koukat. Ale pozor na díry. Abyste se neustálým sledováním čísel neprobudili v nemocnici. Ale i do té si dojedete sami, pokud nebudete v bezvědomí, neboť databáze mapy nabízí i tato nemilá zařízení.

A samozřejmě je potřeba zmínit i o jeho odolnosti. O zem jsem s ním sice netřískl, abych vyzkoušel jeho nárazuvzdornost. Ale při pádu by měl něco vydržet. Také vás určitě napadá jeho vodotěsnost, neboť kdo z nás na kole nikdy nezmokl, že? Do vody jsem drahý přístroj také raději neponořil, ale výrobce uvádí jeho vodotěsnost při ponoření do hloubky jednoho metru až na 30 minut. Když tedy vjedete omylem do rybníka, máte půlhodinku na to, abyste našli pod vodou hráz.

Co napsat na závěr?

Já osobně řadím navigace do oblasti drahých hraček pro dospělé. Nepohrdám jí v případě autonavigace ve městech, kde hledám třeba hotel nebo místo schůzky. Tam je navigace skvělá a skoro potřebná, pokud nechcete dlouhé minuty nebo hodiny bloudit. Na kole, v neznámých oblastech, používám běžnou mapu v kapse dresu. Občas jako navigaci použiju babku s nůší sena pro králíky, které se zeptám na cestu. Taková babka má pořád nabité baterky a občas jí funguje i kompas. Pokud bych ale chtěl jet na kole neznačenými cestami, určitě navigací nepohrdnu. Zvláště v případě, kdy by mi docházely síly a mozek velel „nejkratší cestou domů“ (aby mi nevystydnul ten řízek). Může to být i určitá forma zábavy sledovat některé údaje, protože zábava může být různá. Záleží opravdu na každém, co ho baví. eTrex se mi líbí, protože je malý a kapsa dresu ho skryje. Nemusí být od věci si ho zasunout do kapsy batůžku, pokud někdo vozí na zádech náklad. Hraju si s ním asi měsíc a neustále mě překvapuje jeho funkčnost a možnosti. Je velmi přesný, až se člověk diví. Ukáže mi dokonce, kdy v jaký den v roce vychází a zapadá slunce. To kdybych se pozdě vracel domů a chtěl to stihnout za světla. Dokonce ukáže rybářům, kdy je nejpříhodnější doba pro lov ryb. Uvidím, jestli mi vydrží do důchodu, kdy možná budu sedět na břehu a s bambusovým prutem čekat celé dny na kapra, žmoulat housku, hledat na zemi umělý chrup a rekapitulovat svůj rozverný život. Pro ty, kteří podobnou věc potřebují, je tento model nedostižný. Rozhodně se vyplatí si něco připlatit a nekoupit si nižší, méně vybavený model. Jediné, co mi vadí, je, že v návodu se píše o funkci budíku, a já ho v přístroji nenašel. Přitom mám dojem, že ze začátku, když jsem ho dostal poprvé do ruky, tam budík byl. Na to se musím zeptat u dovozce. To je fakt záhada. Takže teď budu zaspávat. Ale nezabloudím!

Tento model lze samozřejmě použít i jako autonavigaci. Jen je trochu problém s poměrně drahým držákem s přísavkou na sklo auta (900 Kč) a kabelem na externí napájení (1100 Kč).

V jedné prodejně mě prodavač přesvědčoval, že originál kabel je speciální, protože má v sobě čip, který rozpozná, zda je přístroj připojen na počítač nebo v autě na zdroj. Když si prý koupím levný kabel (autozásuvka – USB), přístroj přestane fungovat. Tak jsem lehce zariskoval a takový kabel jsem si v Halfordu za dvě stovky koupil. A ejhle, funguje bez problémů. Prodavač lehce „kecal“. Buď byl namasírovaný vedoucím prodejny, co má prodávat (to dražší, přece), nebo tomu nerozuměl. Dělal na mě ale dojem, že obě varianty jsou správné. Navíc jsem přikoupil, také za dvě stovky, držák na mobilní telefon a i v něm drží Garmin v autě na skle jako přibitý. Jako by byl pro etrexe dělaný. Ušetřil jsem šestnáct stovek. Co si asi za ně koupím? No přece pouzdro (opět na mobilní telefon, které bylo jako pro Garmin dělané), a ještě mi zbude. Zase jsem ušetřil minimálně tři stovky za originál. I když to má okénko, které však klidně oželím.

A teď jste začali tušit, že mě (lehkého odpůrce podobných zařízení pro pohyb krajinou, zvláště na kole) přístroj celkem nadchnul, že občas zapomenu na papírovou mapu a přístroj budu používat i dále. Podlehl jsem. Nechám se sledovat družicemi. Jak slastný pocit že o mně ty mašiny na nebi vědí. Jen ať mi závidí, jak si jedu po lese a po louce.

(kany)

Parametry:

Velikost: 105×55×31 mm (vך×h)

Váha: 155 g (s bateriemi)

Displej: 3,5×4,5 cm (š×v), 256 barev, vysoké rozlišení, transreflektivní TFT (176×220 pixelů), podsvícený

Anténa: vestavěná (nikde nevyčuhuje)

Kompas: přesnost ± 5 stupňů, rozlišení 1 stupeň

Výškoměr: přesnost ± 10 stop, rozlišení 1 stopa

Čas výpočtu polohy: teplý asi 15 sekund, studený asi 45 sekund

Obnova načítání: 1 sekundu, kontinuální

Záloha dat: neomezená, nejsou vyžadovány baterie

Zdroj: dvě 1,5V AA baterie, kabel s adaptérem nebo 12V adaptér

Cena: 9990 Kč (cena se samozřejmě může u jednotlivých prodejců o nějakou tu stokorunu lišit)

Cena mapy TOPO Czech na CD: 1990 Kč, upgrade 690 Kč

Popisky k foto: