Felt Virtue Nine 50

Model Virtue Nine je jednou z nejdůležitějších novinek značky Felt pro příští sezónu, přičemž kombinuje devětadvacet palců se zdvihem 140/130 milimetrů. Tento stroj se veze na módní vlně univerzálních trail biků a i přes použití největšího rozměru kol si s ním jeho majitel užije hodně zábavy. Krátký rám, precizně fungující odpružení systému Equilink, teleskopická sedlovka, to vše jsou aspekty navyšující dovednosti v náročném terénu. Slovo univerzalita zde má ovšem větší důležitost, než by se mohlo na první pohled zdát, Virtue Nine totiž dokáže vyjet na kopec skoro stejně svižně jako standardní cross-countryově zaměřené devětadvacítky a nebudete-li dychtit po umístění v první stovce, pak se s tímto kolem můžete bez větších obav postavit i na start nějakého technicky náročnějšího bikemaratonu.

Testovaný Felt za padesát tisíc dokázal v reálu šikovně maskovat svou hmotnost i velikost kol a z hlediska ovladatelnosti měl o dost blíže k sedmadvacítkám. Odolnost konstrukce si společně s velkými koly sice vybrala daň v podobě cifry na displeji váhy, celková ochota ke svižné jízdě však vůbec nekorespondovala s hmotností 15,2 kilogramu (u velikosti MD). Snad nikdy jsme se ještě tolik nesekli s odhadem váhy kola, podle jízdního projevu jsme očekávali tak třináct a půl kila...

Equilink budiž pochválen

Útlé spojující ramínko mezi oběma vahadly se tváří celkem nedůležitě, ale je to právě ono, co dává tomuto "virtuálu" velice kultivovaný a suverénní projev. Přesné naladění charakteristiky pružení, od optimální trajektorie zadního kola, přes odolnost vůči nežádoucímu pohupování pod šlapajícím jezdcem, až po aktivní využití téměř všech sto třiceti milimetrů zadního zdvihu, ve všech těchto ohledech je Equilink jedním z nejvyspělejších systémů.

Pokud se zaměříme na rám jako celek, nelze přehlédnout jeho robustnost, podtrženou jak samotnými profily trubek, tak hlavou s 1,5" spodním ložiskem. Opticky rám ještě zkracuje zalomená sedlová trubka a velký sloping, jenž si vynutil přidání vzpěry mezi horní a sedlovou trubku. Ve stejně dimenzovaném duchu se nese i zadní stavba, doplněná o pevnou osu a Post Mount úchyt zadní brzdy, instalovaný na řetězovou vzpěru. Na rozdíl od virtuálů typu Maestro a jiných není zadní stavba koncipována jako jeden pevný celek - spojující ramínko vahadel si vynutilo instalaci dalšího čepu nad osu zadního kola. Z detailů si zaslouží zmínku použití "navářkového" přesmykače Direct Mount a kompletního vnějšího vedení ovládání řazení, brzd i teleskopické sedlovky. Estéti sice možná hudrují, ale mechanici budou konstruktérům Feltu blahořečit.

Přední zdvih 140 milimetrů obstarává u modelu Virtue Nine 50 vidlice Rock Shox Sektor Silver s 15mm pevnou přední osou a ovládáním lockoutu na řídítkách. Zadní tlumič Rock Shox Monarch RT sice disponuje pouze ovládáním komprese páčkou na svém těle, ale v praxi se tato regulace ukázala jako dostačující, neboť ji jezdec téměř nepotřebuje, protože drtivou většinu času nechává tlumič v plně aktivním módu. Funkčnost Equilinku mu to totiž umožňuje.

Jekkyl & Hyde

Dvojí povaha tohoto kola vychází najevo takřka od samého začátku, kdy zkrácená geometrie i sériová výška řídítek přímo nabádají k různým parádičkám a dovádění, současně ale velká kola nemalou část vrozené neposednosti krotí. Výsledkem je tedy povedený univerzál, jehož kola "převalí" většinu nerovností, odpružení zajistí neustálý kontakt plášťů s podkladem a vzpřímenější posed je nejen příjemným společníkem pro celodenní ježdění v pohodovějším duchu, ale současně potlačuje některé vrozené, řekněme "méně pozitivní" vlastnosti 29" kol. Skoro se ani nechce věřit, jak ochotně jde Virtue Nine 50 na zadní a jak málo přemlouvání potřebuje k odlepení obou kol od země. Zvlášť uvážíme-li celkovou hmotnost kola. Ze standardu dvacet devět palců zde konstruktéři vymáčkli z hlediska ovladatelnosti naprosté maximum. V případě naší ekonomičtěji osazené verze jsou použité komponenty tím, co navyšuje váhu, u lépe vybavených zástupců řady Virtue Nine však lze předpokládat, že i hmotnostní stránka bude bez připomínek. A vlastně si ani nedovedeme představit, kam ještě dál devětadvacítky posunout, z hlediska ovladatelnosti určitě...

V symbióze s ovladatelností kola jde funkce pružení, které je schopné pobrat jak malé, tak i střední nerovnosti a v případě dopadů z větších skoků nabídne hodně zřetelnou progresivitu ke konci zdvihu, bránící chodu nadoraz. V praxi fungoval Felt jako dokonalá žehlička nerovností, což bylo ještě podtrženo velkými koly. I v hodně náročném terénu působil až neskutečně suverénně, na čemž se nemalou měrou podílela skvělá tuhost rámu, podpořená pevnými osami. Jak v klopené zatáčce, tak při silové jízdě ze sedla byla odolnost vůči nežádoucímu torznímu kroucení naprosto fantastická.

Ve sjezdech se Virtue Nine 50 choval téměř jako tank, který všechno přejede, se vším si poradí a stále bude mít hodně velkou rezervu. Skvělá jízdní stabilita ovšem nebyla vykoupena otupělostí, což je pro devětadvacítku vlastně nejlepší možné hodnocení. Akcelerace na rovinkách a v běžném XC terénu byla samozřejmě omezena širšími hrubými plášti, ale k udržování již dosažené rychlosti nebylo potřeba vynakládat příliš síly. Největší překvapení se ovšem konalo ve výjezdech. Ani vzpřímenější pozice jezdce neznamenala citelnější tendence k nežádoucímu odlepování předku, přičemž jak neustálá adheze zadního pláště, a z toho vycházející ideální záběr takřka na jakémkoli podkladu, tak především imunita systému vůči výraznějšímu zanořování do zdvihu při každém silném záběru byly nečekané. Testovaný Felt není lehký maratonský full, přitom nijak neprotestuje ani proti jízdnímu stylu typickému právě pro takový typ kol. A okrádat jeho funkční systém o citlivost přitažením komprese bude jezdci jednoduše líto, takže páčka na tlumiči přijde ke slovu vlastně jen v dlouhých výjezdech a na asfaltu. Equilink zkrátka funguje přesně tak, jak se od propracovaného virtuálu očekává.