Topmodel slovenské značky Dema jsme testovali už před pár lety, ještě v provedení s duralovým rámem, a jeho současné celokarbonové provedení sází, jak vidno, na stejný odkaz, tedy maximální rychlost a kombinaci perfektní ovladatelnosti s dokonalým vedením směru.
Zaoblené tvary rámu v sobě ukrývají karbonová vlákna japonské firmy Toray a trubky s hladkou vnitřní stěnou, spojené technologií Tube to Tube. Vnitřní vedení řadicích bovdenů vstupuje do horní trubky hned za hlavou, ale hadička brzdy je praktičtěji vedena vnějškem po spodní trubce. Bezzávitové středové pouzdro, Post Mount standard uchycení třmene brzdy na vnitřní straně zadní stavby doplňuje poslední ze současných diktátů designu, tedy kónická hlavová trubka.
Plynulé přechody jednotlivých rámových trubek navozují bytelný dojem, tedy hlavně v oblasti středového pouzdra, přecházejícího v masivní řetězové vzpěry. Proti nim vypadají celkem subtilní sedlové vzpěry, ale hlavně útlá partie zadních patek lehce dětsky. Na celkové tuhosti zadní stavby se to ale za jízdy nijak negativně neprojevilo, spíše naopak dosahuje konstrukce velice solidního poměru absorpčních schopností v poměru k celkové tuhosti. Totéž platí o předním trojúhelníku, jemuž větší průměr spodní trubky dodal rovněž na velice slušné tuhosti. Doplněno pak kónickou hlavovou trubkou a pevnou osou přední vidlice, předvedlo kolo naprosto nekompromisní přesnost vedení přední partie v zatáčkách i pod brzdou. Jestliže u konstrukčních prvků rámu není, až na klasickou zadní osu, žádný kompromis, pak totéž platí pro komponenty. Náboje Novatec s ráfky WTB a obutím Maxxis Ikon nabídly ve třídě devětadvacítek akceleraci ne nepodobnou menším průměrům, a přitom tuhost výpletů nezaznamenala po náročném testování v technickém terénu žádnou újmu. Pláště sice svým vzorkem nepatří zrovna mezi obutí do bláta, ale na tvrdém podkladu jsou hodně rychlé a perfektně drží i v silnějším náklonu. K funkci pohonu a řazení Sram nelze mít díky jeho přesnosti výtek, stejně jako k jemnému chodu vidlice Recon ve své nejlepší modifikaci. Její citlivost z kraje zdvihu i plynulý nárůst progresivity byly spolu se sto milimetry chodu dokonalým společníkem ve sjezdech i na rovině, ale ve výjezdech jsme na silnici docela často sáhli ze sedla po páčce lockoutu.
Ferrara nabídla ve velikosti devatenáct palců geometrii ideální pro jezdce s výškou 185 centimetrů, kterého usadí dostatečně dozadu, ale ne natolik, aby byl extrémně natažený. Délka představce i horní trubky sice jasně odkazuje na závodní nasazení, ale v docela příjemném módu pro celodenní jízdu. Zmiňovaná akcelerace byla prvním z příjemných dojmů a hned po ní následovala chuť kola držet svižné tempo a dokonale reagovat na všechny podněty od jezdce.
I přes lehce stabilnější úhel vidlice patří točivost přední partie k dokonale vyváženým, takže netrpí přehnanou devětadvacítkovou živostí, danou často používaným strmějším úhlem, ale jedná se o ukázkový kompromis mezi živostí a stabilitou. V nižší rychlosti dokáže předek v uzavřených zatáčkách svižně protáhnout celý bike za sebou, a naopak rychlé sjezdy byly o velice přirozeném proplouvání každou zatáčkou, kdy geometrie vybízela k občasným parádičkám a opření se o boky cest. Na druhou stranu však zadní partie i přes ochotu kola odlepit se od země ukázala, že prioritou předního kola je být spíše na zemi než ve vzduchu, takže bike sice neprotestuje proti výskokům nebo odskočení nerovnosti, díky přitažení řídítek, ale vše jen do určité míry, než se ozve zadní stavba, která vše zase usadí na povrch a jízdu zklidní.
Ve sjezdech byla tedy geometrie velice příjemná, ale stoupací schopnosti mají jednoznačně navrch, a to díky minimální tendenci předního kola zvedat se do vzduchu. V ostrém stoupání stačí jen lehce pokrčit lokty, není nutné posouvat zadek na sedle dopředu, bike si doslova říká o agresivní záběr do pedálů a pokoušení limitů každého výjezdu. Ale to bychom mohli vzhledem k výše uvedeným vlastnostem tvrdit i o sjezdech či rychlé jízdě na rovině, kde rovněž předvede geny plnokrevníka s dobrým vychováním. Pokud by pak jezdec vyměnil zde použitou sedlovku za karbonové provedení, byl by díky nárůstu komfortu už beztak skvělý celkový dojem ještě o level výš.
Ferrara tak nabídne závodníkovi perfektní výkon a dobrou ovladatelnost a přitom neurazí ani rekreačního sportovce toužícího po vyvážených vlastnostech v každém směru a komfortnějším posedu pro celodenní jízdu.
Plusy: akcelerace, tuhost, ovladatelnost, výkon
Minusy: nenalezli jsme
Rám: Carbon 29er Race T2T
Vidlice: Rock Shox Recon Gold RL, 100 mm
Kliky: Sram S-1000, 28-34
Brzdy: Avid Elixir 5, 180/160 mm
Řazení: Sram X.9
Přehazovačka: Sram X.9
Přesmykač: Sram X.9
Náboje: Novatec D811SB-TA15/D812
Ráfky: WTB Speed Disc
Pláště: Maxxis Ikon, 2.1"
Kazeta: Sram PG 1050, 11-36
Sedlo: Selle San Marco Concor
Sedlovka: Extend
Řídítka: FSA V-Drive
Představec: FSA
Pedály: Shimano PD-M520
Hmotnost: 11,2 kg
Cena: 51 990 Kč
Sedmadvacítková dámská verze populárního modelu střední třídy Tanka Tate, doplněná o přídomek „L“ (Lady), dokazuje, že prostřední velikost…
Merida svoji trailovou řadu One-Forty, tedy biky se zadním zdvihem 140 mm, kompletně přepracovala nejen ve smyslu zadního zavěšení, které…