Cyklistické rychlokvašky - rohy

Cyklistické rychlokvašky – rohy

Pokračování seriálu pro cyklistické začátečníky

Jelikož jsme v našem rádci probrali postupně některé doplňky, které si začátečník nechá na kolo namontovat hned v obchodě při nákupu, pokračujeme v tom i nadále.

Parohy by asi žádný cyklista nosit nechtěl, nicméně rohy uvítá většina z nás. Tedy alespoň těch, kteří ještě nemají vyhraněný názor na to, zda vozit prohnutá řídítka bez rohů kvůli drsnější „image“ nebo zda nechat své dlaně spočinout každých deset minut v jiné poloze na řídítkách a výrazně si tak ulevit. No a v poslední řadě je tu hlavně přínos v lepším záběru v dlouhých stoupáních, kdy nás rohy dostanou mnohem více dopředu na řídítka a umožní tak vyjet i ostřejší kopce.

Při výběru rohů to není zase tak jednoduché, jak by se zdálo. V první řadě si musíme uvědomit, že nám rohy zaberou na každém konci řídítek asi dva centimetry místa, takže páka řídítek pro zatáčení bude trochu kratší. To poznáme hlavně v technických pasážích a ve sjezdech. Druhý problém můžou představovat užší řídítka ve spojení s řazením v otočné rukojeti, protože už nemusí být možné posunout brzdové páky a řazení více ke středu řídítek a uvolnit tak místo objímce rohů. To lze vyřešit zkrácením gripů, nebo jejich výměnou za kratší model. Na prohnutá řídítka se sice rohy příliš nehodí, protože jejich zahnutí nabízí více komfortu než rovné provedení, nicméně pokud to šířka dovolí a rohy se vejdou, proč ne.

Při výběru vhodného typu si musíme uvědomit, jaký jsem jezdec. Cykloturista totiž sáhne po dlouhém provedení se zahnutím, které umožní dvě až tři pozice úchopu. Oproti tomu závodní jezdec nehledá pohodlí, ale pouze opěrku pro maximální záběr v ostrém stoupání. Tomu budou stačit rovné rohy s délkou do deseti centimetrů. Zlatý střed pak nabízí jeden úchop s možností přesunout dlaně dopředu. Variace s profilací pro prsty na spodní straně nejsou příliš šťastným řešením. Oproti tomu rovné rohy s prohlubní na konci, pro odložení palce, jsou celkem příjemná záležitost. Kruhový průřez je jistotou, ovšem třeba kapkovité provedení také není od věci. Při výběru bychom si měli každý kousek pořádně osahat, abychom zjistili, zda nás nebude nepříjemně tlačit do dlaně. Líbivé futuristické designy totiž nemusí být vždycky nejpohodlnější.

V současnosti se ale vedle biogripů tvarovaných pro lepší oporu dlaně objevují i rohy s tvarovanou opěrkou na spodní straně řídítek, směrem k jezdci. V každém případě je na uvážení, zda tuto možnost budeme používat, nebo jen budeme vozit materiál navíc. Dural je u rohů vůdčím materiálem, ovšem objevuje se i karbon nebo titan. Duralové rohy stojí od dvou set korun výše, karbonové jsou mnohonásobně dražší. Odolnost duralu netřeba zmiňovat, karbon po pádu může znamenat také nákup rohů nových. Hmotnostní úspora může a nemusí být vždycky pravdou, i duralové kousky jsou někdy pekelně lehké. Takže při výběru rohů hlavně zkoušejte, ohmatávejte a také měřte. Vhodná šířka řídítek je základ. Duralové rohy už si můžete doma klidně seříznout.

(už)