CUBE Stereo na plné pecky, test

Přesně takové bude nejspíš využití nikoliv hudebního, ale bikového sterea, napájeného ne ze sítě, ale z pětistovkového akumulátoru. Řeč je totiž o celoodpruženém trail – enduro biku Cube Stereo Hybrid 160 SL 500 KIOX 27,5, jenž si ve své modelové a zdvihové řadě hoví přesně uprostřed.

Bosch, Fox a Shimano

Tahle tři jména dominují testovanému modelu na postu pohonu, odpružení a komponentového vybavení, ale k tomu se dostaneme. Základem je totiž vždycky rám, zde spoléhající na hliníkovou slitinu a plně integrovanou baterii do spodní trubky. Ta je díky profilu opravdovou dominantou celého kola a v podstatě celá spodní trubka tvoří jednolitý celek i se šasi pro motor Bosch. Ten ovšem „nevisí“ jen tak na šasi s kryty na obou stranách, ale pravá strana spodní trubky přesahuje co nejníže, čímž nahrazuje částečně pravý kryt motoru, jenž je do šasi nasunutý z levé strany. Z pravé strany tak rám vypadá velice kompaktně, pouze s přiznaným spodním krytem motoru a samozřejmě odnímatelným krytem baterie, mimochodem tvořeným silným hliníkovým dílcem s vnitřním polstrováním, nikoliv plastem. Horní trubka pak jasně odkazuje na design většiny celoodpružených modelů značky, takže má proměnlivý profil a stylizovanou výztuhu před sedlovou trubkou. Ta je tvořena širokým spodním otevřeným dílcem, jenž částečně ukrývá tlumič, za nímž vede bovden teleskopické sedlovky, což kvůli jeho stažení páskem vyžaduje při nastavení finální pozice sedlovky demontáž tlumiče z horního čepu. Vrchní díl sedlové trubky už je tvořen klasickým kruhovým profilem trubky, ale napojuje se až nad čepem pro vahadlo přepákování na tlumič, takže neumožňuje výraznější zasunutí sedlovky v případě menšího jezdce, jemuž by byl teleskop moc dlouhý.

Zadní stavba má hlavní čep za motorem ve výšce miniaturního pastorku a do řetězových vzpěr přímo vstupuje jak hadice brzdy a kabel ke snímači magnetu v zadním kole, tak bovden přehazovačky. Pevná zadní boost osa, PosMount s adaptérem na 203mm kotouč klasické čtyřčepové provedení a spoj řetězových vzpěr pod hlavním čepem. Masivní profil vyznávají i sedlové vzpěry s horním můstkem. Tady se na materiálu nešetřilo a na celkové tuhosti kola je to rozhodně znát. Byť ramena přepákování vypadají rovněž masivně, je to jen zdání z vnějšku, vnitřní strana má poctivé vybrání.

Odpružení je svěřeno jednotkám Fox, vpředu vidlici 36 se 170mm zdvihem a boostovou osou krotí patrona Grip s plynulou regulací komprese na korunce, vzadu tlumič DPX 2 s EVOL komorou nabídne vpravo modré kolečko komprese se třemi režimy a vlevo kolečko odskoku. Na obou jednotkách nechybí symbol blesku, tedy připravenost konstrukce a odpružení pro zatížení na elektrokolech. Od Foxu je zde ještě teleskopická sedlovka Transfer, pro tuto a větší velikost rámu s největším zdvihem 150 mm a velice příjemně ovladatelnou páčkou na řídítkách. Tam jsou i páky ikstéčkových čtyřpístkových brzd, které po zajetí příjemně překvapí velice slušným a dobře dávkovatelným výkonem. Co se týče řazení, ikstéčko funguje s jedenáctkou 11 až 46 zubů bezvadně a odřazení o víc pastorků dolů se vyloženě hodilo.

Těžiště alfou a omegou

Začínám nastavením dvacítkového rámu na hmotnost a výšku jezdce (98 kg, 190 cm), takže naladit pozici sedlovky, tedy posunout bovden a zajistit za tlumičem páskou. Nicméně sedlovka ještě není u rámu se 470mm sedlovou trubkou zdaleka na svém výškovém maximu. Přemíra podložek pod představcem nabízí variabilitu sklonu posedu, ale nechávám nejkomfortnější nastavení, takže všechny pod představcem. Displej KIOX, což je „boschácká“ novinka, montuji na představec namísto jeho krytky, i když výrobce dodává ještě objímku řídítek s možností montáže vedle představce. Displej v držáku jistí magnet, ale využívám ještě přiložený šroub jako mechanickou pojistku. Co se týče odpružení, tam šokuje i při nahuštění 250 PSI vzadu skoro 50% SAG, takže nakonec do tlumiče putuje 300 PSI (maximum je 350 PSI) a jsem na třiceti procentech, i když klidně bych snesl tak o dvě až tři méně. Vidlice pak žádné anomálie nevyžaduje, tam je to s tlakem v normálu.

Zapínám displej tlačítkem na jeho těle a v dosahu levé ruky jeho externím ovladačem volím jeden z několika režimů obrazovky. Ta se vyloženě povedla, protože Nyon a Intuvia byly moc velké a Purion zase až moc skoupý na informace. KIOX nabízí přepínání mezi zobrazením třeba jen okamžité rychlosti s velkým grafem, případně kombinace dvou nebo hned čtyř funkcí. Umí všechny cyklistické funkce, ale navíc i kadenci, okamžitý výkon motoru (dostal jsme se i na 398 wattů) nebo srdeční frekvenci – tedy v kombinaci s hrudním pásem a samozřejmě zobrazuje dojezd či procentuální kapacitu baterie. Pokud nemám navolenou okamžitou rychlost v hlavním zobrazení, vždy je vidět malými číslicemi v levém horním rohu. Jednoduše pak lze odmazat i denní údaje, ovšem aktivace režimu Walk Assistant vyžaduje stisk předního tlačítka na ovladači a do dvou vteřin stisk tlačítka +, aby se aktivoval, což je trochu nepraktické a vyžaduje to nácvik.

Zapínám nejslabší ECO režim a vyrážím, tedy spíš se jen opatrně rozjíždím, není to zrovna oslnivý výkon, takže přepínám na Tour a už je to o dost příjemnější jízda, na níž bych vydržel i celý den. Displej ukazuje watáž motoru, řazení hází těžší převod a ovládání kola jako by snad ani nevyžadovalo nějaké seznamování se. Až extrémně pohodlný posed, jeho délka spíše kratší na mých 190 cm, rám s ukázkovou tuhostí a vedení kola v přímém směru i do zatáček až ukázkové. Tohle slibuje příjemné svezení a ono opravdu celou tu dobu je. Motor lehce bzučí a záběr je typicky „boschovsky“ lehce škubavý při vynechání otáčky klik a dalším přišlápnutí. Odpružení se lehce pohupuje v rytmu šlapání, takže vzadu přepínám na prostřední režim, čímž se to o dost zklidňuje a až extrémní citlivost zadní stavby dostává v terénu rozumnější projev. Ve výjezdu přepínám na eMTB režim, jenž je ostřejší, ale o mnoho přívětivější a přirozenější než nejsilnější Turbo. To záhy poznávám hlavně v lese, kde se střídají roztáté úseky s ledovými plotnami a kupami sněhu. Trochu trialové výjezdy totiž na kluzkém podkladu znamenají na Turbo i občas nechtěné prohrábnutí zadního kola a jezdec se musí hodně soustředit na sílu příšlapu do pedálů. Občas už je to prostě zbytečně moc, kdežto volba eMTB najednou činí vše přirozenějším, síly od motoru je i tak dost, ale není nutné se nějak hlídat a zbytečně soustředit, vše funguje přirozeněji a hlavně s odpovídajícím výkonem. Nečekaný rozjezd z místa do kopce samozřejmě motor i přes pocitové cukání pod zatíženým pedálem nezvládne sám, ale část otáčky klik je nutností. Jejich 165 mm délky vzhledem k výšce těžiště nepřekvapí a občas bych jim ještě 10 mm ubral. Těžiště kola je hodně nízko, což je sice ve sjezdech dokonale fungující zbraň pro stabilitu, sklápění do zatáček, agresivní průjezdy a různé parádičky, ovšem má to i své „ale“. Ve výjezdu totiž musíte točit nohama, jinak prostě nejedete a kontakt kliky s terénem je zde hodně pravděpodobný, zvlášť v členitém terénu plném kořenů a kamenů. Načasovat si správné šlápnutí a pozici kliky v dolní úvrati tak bude alfou a omegou jezdcova snažení o nějaký extrémně technický výjezd. Rovněž zdolávání terénních schodů směrem nahoru a nízká pozice motoru vyžadují návyk, aby to neposlal motorem na nějaký schod. Zato ve sjezdech, a třeba i oněch technických pasážích ve směru dolů, si bude libovat. Hrubý vzorek sedmadvacítkocýh plášťů v šířce 2,6 palce, vpředu s měkkou červenou a vzadu tvrdší modrou směsí, se zakousne do všeho a drží. Vyšší pozice řídítek, zdvih sedlovky, delší rozvor a přitom poměrně točivá vidlice, to vše jezdce protáhne doslova všude a hlavně s neskutečnou jistotou. Točivost předku skoro svádí k dojmu ostřejšího úhlu než je 65,8 stupně, protože jsem vůbec neměl pocit moc dlouhé stopy jako na některých enduro kolech s podobným zdvihem a úhly. Ostřejší padáky na předek by tady s níže posazenými řídítky nebyly o přehnané porci jistoty, jako u kol s vyloženě položenou vidlicí. Na druhou stranu je to právě míra ideálního kompromisu, kdy má jezdec dostatečně obratné kolo na rovině a ve výjezdech, a přitom stabilní ve sjezdech, aniž by musel pro onu obratnost nutně dosahovat vysokých rychlostí. Co se týče technických dovedností, dostat „hybrida“ do vzduchu oběma koly naráz je velice snadné a na odrazu jde kolo ochotně kamkoliv, protože je perfektně vyvážené. Jen odskočení hrany po zadním vyžaduje razantnější povel do řídítek a přítlak nohama, protože délku zadní stavby a hmotnost baterie usazené před motorem zkrátka nelze ošálit, což se ale hodí v prudkých stoupáních, kde jsem nemusel moc často putovat s těžištěm dopředu. V náklonu zvládne kolo až neskutečné zatáčky a díky těžišti i odpružení fungujícím i pod brzdou sedí dokonale na povrchu. Zadní stavba jde sice do zdvihu dost ochotně a progresivita je cítit až v poslední čtvrtině, předek je na tom ale přitvrzením už lehce za polovinou o něco lépe. Tahle kombinace ale vyžehlí za jezdce všechno.

Co se týče celkového dojmu, tenhle bike nabídne ve dvacítce příjemné svezení jezdci s výškou 180 i 190 cm a protáhne jej doslova kdekoliv, tedy pokud si dá pozor na vyčnívající kameny a kořeny při šlapání. Odměnou mu za to bude doslova přátelské ovládání kola ve výjezdu i ve sjezdu, kde jej navíc odpružení a výška těžiště budou doslova lákat pustit to na maximum.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace:

Rám: Al Superlite, Boost, 160 mm

Tlumič: Fox Float DPX2 Evol, Performance

Vidlice: Fox 36 Float Grip, Performance, Boost, 170 mm

Kliky: Race Face Aeffect, 165 mm, 15 z.

Brzdy: Shimano Deore XT, 4-pístek, 203 mm

Řazení: Shimano Deore XT, 1x11

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Náboje: Shimano Deore XT, 15/12 mm, Boost

Ráfky: Cube EX30

Pláště: Schwalbe, Magic Mary/Nobby Nic, 2,6“

Kazeta: Shimano SLX, 11-46

Sedlo: Natural Fit Active Race

Sedlovka: Fox Transfer Performance, 150 mm

Řídítka: Race Face Ride

Představec: Race Face Ride

Motor: Bosch Performance CX, 250 W

Baterie: Bosch PowerTube 500

Displej: Bosch KIOX

Hmotnost: 24,2 kg