Proč se bojí hlasování?
Čemba (Česká mountainbiková asociace) je v poslední době často propírána nejen v zasvěcených kruzích. Přesněji řečeno, předseda této bezpříspěvkové organizace pan Kvasnička, kterému je vytýkáno, že si vedle práce pro Čembu založil soukromou firmu Singltrek s.r.o. a nechal si dokonce tento název registrovat. Důvodem jsou obavy, aby nedocházelo z titulu funkce předsedy Čemby, která dnes vlastně zastupuje všechny terénní cyklisty, k lobování za vytváření singltrekových tras pro terénní cyklisty a tím by mohlo časem dojít k vytěsnění cyklistů na horských kolech z turistických tras právě a pouze na tyto singltreky. Z titulu náplně práce firmy Singltrek s.r.o., která obnáší expertní rady, propagaci a projekty singltrekových tratí, to je logické. To nebezpečí tu opravdu může být. A navíc, do budoucna je nejasné, pro koho bude vlastně pan Kvasnička pracovat. Jestli pro Čembu, nebo pro svou firmu.
Tyto obavy vznesla iniciativa Čemba Plus, kterou založili i někteří současní a bývalí členové Čemby. Členství v Čembě znamená zaplatit roční poplatek. Iniciativa Čemba Plus se správně ptá, z jakého titulu dnes Čemba, a především pan Kvasnička, zastupuje terénní cyklisty, a jak hájí jejich zájmy? Kolik má dnes Čemba vůbec členů, kteří mu dávají svůj mandát? Zaslali jsme panu Kvasničkovi e-mailem dotaz na počet členů, na který ale neodpověděl. Můžeme se tedy domnívat, že to mohou být i pouze desítky členů. Kolik skutečně, to ví pouze jen pan Kvasnička, případně výkonný výbor Čemby. Členská základna není zřejmě početná a přesto se na jejím základě Čemba vydává za mluvčí desítek tisíc až statisíc cyklistů, kteří se pohybují v terénu a jejich jménem jedná s ochranáři a dalšími státními orgány. Sama se k tomu na svých stránkách www.cemba.cz hlásí, když uvádí: Čemba díky své odbornosti a povědomí, však bývá různými úřady či organizacemi oslovována jako obecný zástupce terénních cyklistů. Je celkem logické a seriózní říci nám všem, jaký mandát, kolika členů, má k tomu, aby jednala za všechny, jako obecný zástupce a vydávala svá rozhodnutí a šířila své názory jménem nás všech, kteří jezdíme na horském kole.
V jednom z textů na svých stránkách www.cemba.cz, v reakci na iniciativu Čemba Plus, Čemba uvádí, že občané, kteří se rozhodli nebýt členy organizace Čemba, nemají právo zpochybňovat směrování organizace a její výsledky. Obecně se tomu říká veřejná kritika. Zákaz kritiky. Jako by to tu už někdy bylo. Samozřejmě že nečlenové toto právo mají.
Zakážeme hlasovat těm, kteří by mohli hlasovat jinak než chceme
Nejvyšším orgánem Čemby je členská schůze, která se koná jednou ročně. Letos se členská schůze koná 5. prosince. Patrné je, že výkonný výbor Čemby, v čele s Kvasničkou, se zalekl iniciativy Čemba Plus, jejíž odlišné názory na pohyb v přírodě by mohly vést až k jeho odvolání z nejvyšší funkce. Rozhodl se tedy velmi rázně. Dosavadním členům Čemby, kteří se zapojili do iniciativy Čemba Plus, pozastavil členství a o jejich dalším působení v Čembě chce jednat na členské schůzi. Přesněji, zřejmě se bude hlasovat o jejich vyloučení. A důvod? Poškozování dobrého jména Čemby. To údajné poškozování dobrého jména znamená v praxi kritiku a odlišný názor od vedení Čemby. A další krok pana Kvasničky, možná celého výkonného výboru? Okamžité pozastavení příjmu nových členů. Nemuselo by se hodit, aby se nespokojení bikeři přihlásili do Čemby a svým hlasováním nedali další důvěru celému výkonnému výboru. Pan Kvasnička to nazývá „případné účelové ovlivnění“. A protože Kvasnička není žádný amatér, zrušil účet pro zasílání členských příspěvků, neboť vyplnění přihlášky a zaslání členského příspěvku a jejich vzájemného spárování stačí k přijetí členství. A tím i umožnění hlasování ! Dochází tak ke kuriózní situaci. Na jedné straně Čemba potřebuje co největší počet členů, neboť s každým členem se více plní pokladna příspěvky, ze kterých se platí činnost, ale i například výplaty placených funkcionářů. Na druhé straně ale má z nových členů obavy, aby současné vedení neodvolali. No řekněte, není to roztomilé? Neřeknou si třeba někteří sponzoři, že Čemba má asi peněz dost, když nepotřebuje příspěvky na činnost? A naposledy, nalezneme na stránkách Čemby u pozvánky na členskou schůzi formulář k registraci účasti jednotlivých členů na členské schůzi. Není nad to vědět dopředu, kdo se zúčastní. Ale registrace je prý z organizačních důvodů……. Věřme tomu. Závěr ať si z toho všeho udělá každý sám.
Faktem také je, že časopis Velo, který byl dlouholetým partnerem Čemby a který ji na svých stránkách mohutně podporoval, před zhruba měsícem ukončil s Čembou spolupráci, neboť také nesouhlasil se současným stavem uvnitř Čemby s kroky, které její vedení podniká.
A na čo nám sú singltreky?
Žádné singltreky nejsou příliš potřeba. Republika je protkána tisíci kilometry turistických značených i neznačených tras. Samozřejmě se ví o problémech soužití cyklistů a pěších turistů na nich. Místo toho, aby se organizace, která má zastupovat práva terénních cyklistů, pořádně „opřela“ do vytvoření legislativy pohybu na turistických trasách, vytvořily se podmínky pohybu po nich pro všechny, pravidla pohybu a šířila se osvěta, tak tato organizace zřejmě a na první pohled upíná většinu svých sil na budování jakýchsi cyklistických tras s názvem singltreky, které v některých případech doslova przní lesy a podivně zasahují do krajiny. Je patrné, že singltreky jsou budovány jako atrakce, především v lokalitách turisticky hluchých, k natažení více návštěvníků. Je skutečně i pravděpodobné, že se zvětšujícím se počtem singltreků, o což se může svým jednáním postarat současné vedení Čemby a ruku v ruce Singltrek s.r.o., může dojít k vytěsnění cyklistů z turistických tras, aby se dal větší prostor stále více se zmenšující komunitě pěších turistů, neboť mnozí již přesedlali na kolo. Všichni známe myšlení většiny úředníků „Jsou problémy na turistických trasách mezi cyklisty a pěšáky? Vždyť cyklisté mohou mít své trasy“ Oni je už někde mají, singltreky. Pošleme je tam a bude klid“. Ale singltreky nikdy nebudou mít takovou kilometráž, jako turistické trasy. Ani zdaleka. Ani tisícinovou. Možná i pro to, až zjistí desítky současných dobrovolníků, kteří s krumpáčem nebo lopatou běhají po lesích a singltreky budují, že oni sice pracují, ale hospodský, kterému se zvýší obrat jen pro to, že tam na víkend přijede pár nadšenců zajezdit si po jimi vytvořených cestách a lávkách, jim nedá za jejich práci zadarmo ani pivo. A otázkou také je, kolik je cyklistů, kteří stojí o to jezdit po upravených cestách. Na stejném okruhu do úplného zblbnutí. Na okruhu, kde se jezdí stále jedním směrem. Vždyť není nad to být při jízdě překvapován terénem, kořeny, kameny, bahnem, a vším co k tomu patří. I se změnami, které přináší počasí. To patří k tomu nekrásnějšímu v horské cyklistice. Horská cyklistika je především o jízdě krajinou s možností rozhodnutí kam si kdo zatočí, po jaké pěšině pojede. Na jízdu na jakési předem určené lochnesce si můžeme zajít do lunaparku. Stačí, že nám již mnoho cest vyasfaltovali. Ale to už je jiná storry. Také nepříjemná.
A samozřejmě, je i nemálo těch, kterým se singltreky líbí. Každý neujede třeba padesát kilometrů a tak mu desetikilometrový okruh přijde vhodný. Ale je to opravdu to, co chce většina bikerů?
O programu přesného nastavení posedu Body Geometry Fit od značky Specialized již bylo napsáno mnoho. Duchovní otcové celé myšlenky, doktoři…
Už tento pátek 3.6. zahájí v Havlovicích nad Úpou 8. ročník Festivalu cyklistiky. Hlavním bodem programu bude sobotní závod seriálu Kolo…