Test, Apache Tuwan MX-1

Ne každá elektro - devětadvacítka ve střední cenové hladině umí nabídnout plně integrovanou baterii tak, aby se spodní trubka na první pohled nevzdalovala klasice. V případě testovaného tuwana se to ale povedlo a kolo se tím pohledově výrazně přiblížilo mnohem dražším modelům.

Integrace za cenu kompromisů?

Nikoliv, protože rám na první pohled vypadá kompaktně a baterie ze spodní trubky vůbec nevyčnívá, takže designově velice dobře zpracovaný celek. Kónická hlavová trubka se sice na tu spodní nenapojuje v takové délce, ale tato partie vypadá i díky nahrbení horní trubky velice zajímavě. Profilace trubek nebo výrazný sloping a směřování sedlových vzpěr a horní trubky v jedné přímce u velikosti L, to vůbec nevypadá zle. Nechybí výztuha před sedlovou trubkou a závity pod horní trubkou na montáž košíku, a přestože se kolo tváří poměrně sportovně, můstek sedlových vzpěr nebo zadní patky nabídnou možnost upevnit nosič nebo blatníky. Jediným kompromisem tak nejspíš bude absence pevné zadní i přední osy, ale na trailové dovádění má Apache v zásobě jiné kousky, tohle je univerzální devětadvacítka pro nejširší spektrum uživatelů.

Ti získají pohon Bafang MaxDrive s krouticím momentem 80 Nm a 16Ah baterii LG, což slibuje poměrně slušný dojezd, ale přece jen je zde s ohledem na cenu zvoleno „dostupnější“ komponentové osazení. To ale nic nemění na celkové funkčnosti kola jako celku a docela příjemných jízdních vlastnostech.

Testovaná prostřední ze tří velikostí (19“) se délkou sedlové trubky ukázala jako dostatečná i pro 190cm jezdce, jehož usadila komfortně s lehce sportovním sklonem. Množství podložek pod představcem pak nabídne ještě sportovnější nastavení, takže žádný problém s doladěním posedu. Široká řídítka, rozumná délka představce a komfortní sedlo, tady nelze nic vytknout, i když pro jezdce s XXL rukavicemi by jinak rozumně tlumicí gripy mohly být trochu objemnější. Jednoduchá pružinová vidlice s lockoutem na korunce pak při zatížení metrákovým testerem lehce zajela do čtvrtiny zdvihu, ale nedostali jsme ji během testování na dno a její poměrně citlivý projev příjemně překvapil.

Stejně tak komponenty pohonu, kde řazení i přes příslušnost k níže postaveným sadám chodilo bez nejmenšího zaváhání. Totéž platí i pro brzdy, které díky dlouhé páce nabídly velice slušný výkon a jeho přesné dávkování, ačkoliv k tomuto modelu (BR-MT200) máme určité výhrady při používání v táhlých prudkých sjezdech a pod těžším jezdcem. V tomto případě bychom zainvestovali do nějakého odolnějšího shimanovského modelu. Nasazení 180mm kotoučů ale v tomto případě mělo smysl v podobě navýšení výkonu brzd, a i proto jsme s nimi neměli žádný problém v podobě poklesu výkonu.

Pochválit musíme i obutí, kdy model Smart Sam v šíři 2,25 palce nabídl jednak rozumnou míru tlumení rázů, ale díky souběžnějšímu vzorku na středu běhounu a hrubším bokům nabídne vynikající univerzální vlastnosti pro jízdu na silnici i polních a lesních cestách většině uživatelů nebažících po nějakých extrémech. Pouze průchodnost mezi řetězovými vzpěrami byla v podzimním bahně trochu slabší, tam je to opravdu bez nějakých velkých rezerv. Ale to už jsme se dostali k jízdě, takže zapneme pohon a vyrážíme.

Ovladatelnost především

Elektrokola s pevným rámem bychom si klidně mohli rozdělit na ta stabilní a neohrožená, ta dobře ovladatelná a pak hodně hravá a obratná. Tuwan stoprocentně patří mezi ta dobře ovladatelná, protože už první podnět od řídítek ukazuje na ochotu předního kola kdykoliv změnit směr. Je to dáno strmějším úhlem hlavové trubky, takže přednímu kolu nic nebrání se kdekoliv proplétat každou zatáčkou. Na rovině kolo manévruje i ve vyšší rychlosti slušně a do zatáček jde spíše za předním kolem, než aby bylo nutné jej sklápět jako modely s položenější hlavou. Delší zadní stavba pak díky točivějšímu předku neznamenala problém, pokud jsme se potřebovali prosmýknout nějakou utaženější zatáčkou. To platí především ve stoupání, kde se kolo vždy ochotně dralo směrem vzhůru a snad jen díky vyšší pozici představce bylo nutné trochu přesunout těžiště na přední kolo. Stejně jako na XC hardtailech nebyl v takových případech problém vyjet i těžší pasáže, zadek prostě sedí na podkladu a předek si jezdec nasměruje, kam potřebuje. Jistě, že ve sjezdech není postavenější úhel hlavy tolik nakloněn nějakému dovádění, ale tady je to čistě ve stylu XC, tedy přesněji e-XC s odpovídající porcí jistoty i v prudších úsecích, žádné trailové dovádění. Do vzduchu tak jde tuwan spíše s odrazem oběma koly o překážku, než abychom jej dostali na zadní, pak to odpálili, na to prostě nemá vlohy. Táhlá mírná stoupání či ostřejší výjezdy a sjezdy bez nějakých extrémních pasáží, tam všude ale jezdci nabídne dostatek opory.

Co se týká pohonu a převodů, volba devítkové kazety 11-36 a převodníku s osmatřiceti zuby byla pro jízdu na rovině nebo z kopce zcela bez připomínek, nejlehčí převod pak do kopce strádal, jen pokud jsme nasadili první dva nejslabší z pěti stupňů asistence pohonu. Ten se aktivuje nejdříve zapnutím baterie a pak stiskem tlačítka v dosahu levé ruky. Větší displej nabídne zobrazení všech cyklistických funkcí pod grafickou křivkou okamžité rychlosti, na níž opačným směrem navazuje křivka okamžitého výkonu motoru. Vše je přehledné a v menu snadno nastavitelné.

Z pětice stupňů asistence pohonu začínáme nejslabším, ale ten je přece jen jakousi berličkou pro ty, kdo si chtějí jen trochu ulevit do kopce, a jinak jet hlavně za svoje síly. Dvojka už je citelnější přípomocí, ale přece jen to ještě není na rovinkách a do kopce tolik znát, abychom na ní chtěli absolvovat celou vyjížďku. Třetí stupeň už dokáže vykreslit na křivce výkonu motoru znatelnější posun a tady bychom klidně zvládli celodenní jízdu. Čtyřka a pětka jsou pak hodně znát i v ostřejších výjezdech a naše testovací vyjížďky se odehrávaly výhradně na čtvrtý stupeň kombinovaný občas do nejtěžších výjezdů s pátým, tedy nejsilnějším. Pro pohon je charakteristická delší osa klik, takže ty jsou zkosené směrem k rámu, a kdo je zvyklý šlapat s patami hodně k sobě, může si občas škrtnout o kliky v místě osy, na to je třeba si zvyknout.

Zatížení 110kg jezdcem včetně batohu a vybavení znamenalo úbytek deseti procent kapacity baterie po pětikilometrovém stoupání. Na dvanácti kilometrech už jsme byli pod osmdesáti procenty kapacity, ale to jsme za sebou měli kromě prvního výjezdu ještě sjezd a jeden krátký, ale o to výživnější výjezd. Další část trasy vedla víceméně terénem po rovině s jen několika mírnými výjezdy a na padesáti procentech kapacity jsme byli po nájezdu skoro třiceti kilometrů. Zatímco v lese ve zvlněném terénu ubývala kapacita plynule, poslední tři kilometry po rovině, ovšem proti větru, dokázaly vysát z baterie energii rychleji. Další dvacítka kilometrů pak ve zvlněném terénu vycucla z baterie zbytek, takže nájezd se na čtvrtý stupeň dostal těsně k padesáti kilometrům, ovšem absolvovali jsme jen jedno dlouhé stoupání na úvod, jinak byla trasa pouze mírně zvlněná. Projev motoru byl za celou dobu stabilní, rychlost nástupu účinku není sice tak rychlá jako v případě pohonů Bosch či Yamaha, ale s ohledem na cenu kola a předpokládané využití je to i do terénu bezproblémový společník. Kdo by chtěl odlišný projev pohonu, může zvolit verzi Tuwan Comp, vybavenou mtorem Comp Drives a baterií na spodní rámové trubce, a oba typy pak jsou dostupné i na sedmadvacítkových kolech, takže opravdu široká nabídka.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace

Rám: Al 6061

Vidlice: SR Suntour XCM HLO DS, 100 mm

Brzdy: Shimano BR-MT200, 180 mm

Kliky: Spec, 175 mm, Narrow-Wide 38 z.

Řazení: Shimano Altus, 1x9

Přehazovačka: Shimano Altus

Ráfky: Remerx Rocky Disc

Pláště: Schwalbe Smart Sam, 2,25“

Náboje: Shimano TX505

Kazeta: Shimano Deore, 11-36

Sedlo: Spec Sport

Sedlovka: Spec Phase

Řídítka: Spec Phase, 720 mm

Představec: Spec Phase, 80 mm

Motor: Bafang MaxDrive, 36V/250W, 80Nm

Baterie: LG Li-ion, 16Ah

Displej: TFT Colour

Hmotnost: 23,8 kg

Cena: 46 990 Kč