deluxe-cycling

mojekolo.cz/komponenty/plaste/?vyrobce=continental

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

auth2018

Znovu na 1000 mil

Znovu na 1000 mil

Extrémní závod Craft 1000 Miles Adventure má letos již svůj čtvrtý ročník a tenhle přejezd přes celé Česko-Slovensko je díky odkázání účastníků sama na sebe a minimální podpoře tou nejnáročnější bikovou výzvou, jakou může cyklista přijmout. Milan Jurka, majitel firmy Ultrasport, která stojí za značkami Sensor, Niner, Yeti, Race Face nebo Chimpanzee, se kvůli sázce s kamarády zúčastnil loňského ročníku, kdy absolvoval poloviční trať 500 mil ze Slovenska do Čech, aby letos nastoupil znovu, tentokrát naopak z nejzápadnějšího místa Čech až do Jeseníků. Více o samotném závodu najdete na webu www.1000miles.cz, v tomto článku se totiž budeme věnovat závodu z pohledu jeho účastníka, který si z předchozího ročníku vzal dost zkušeností, aby letos, pokud to nějaká nemoc nezhatí, jel ve větší pohodě a rychleji.

Milan Jurka testuje nové kolo Niner na extrémní přejezd Česka a Slovenska

Milane vloni to bylo dost utrpení, v čem to letos bude lepší?

No každopádně vloni to bylo dost narychlo, protože jsem ještě měsíc před startem netušil, že se posunu ve startovní čekačce z pozice náhradníka a budu moct závodit. Takže jsem měsíc před závodem začal najíždět kilometry a najeté dva tisíce byly dost málo. Sice to první dva dny jelo, ale pak mi začalo dost sekat a poslední den už jsem jel vyloženě na morál, abych to prostě nezabalil sto kiláků před cílem. Nechtěl jsem nějak závodit, spíš to pro mě byla úžasná zkušenost, cesta k přírodě, cestování bez zázemí a taky poznání míst, která by člověk jen s mapou třeba vůbec neprojel.

Hlavně na Slovensku to bylo kolem romských osad dost divoké a byli jsme rádi, že jedeme třeba dva nebo tři pohromadě. Nádherná příroda byla v těch místech dost zaneřáděná a hlavně jsme museli brodit v místech, kde dřív byly mosty, které skončily v kamnech osadníků a ve sběrnách železa. Start v Čechách je snazší kvůli infrastruktuře, protože tady je víc chat, penzionů, prodejen potravin ale třeba i posedů nebo autobusových zastávek na přespání a naopak tady nejsou medvědi, proti kterým jsme museli vozit pepřový sprej. Tomu všemu se ale účastníci kompletní trasy letos stejně nevyhnou.

Kromě snazší dostupnosti všeho na naší straně to je také o vybavení, člověk už ví, čeho se vyvarovat a co je zbytečné nebo naopak nepostradatelné. Jednak jsem na letošek změnil kolo, ale taky výbava dozná několik podstatných novinek.

Když jsme u kola, vloni to byl hliník a byly nějaké spciální úpravy?

Vloni jsem jel na duralové devětadvacítce Niner AIR 9 a dokonce jsem uvažoval, že bych nasadil pevnou vidlici. Vítěz Jan Tyxa to na pevné vidlici jel a s ním ještě asi další dva nebo tři, ale je to dost extrém a musíš si pohrát s šířkou plášťů a tlakem. Nakonec jsem ale použil Rock Shox SID s jednoduchým zamykáním na korunce, aby mi náhodou neodešel lockout, který je u dálkového ovládání hydraulický. Brzdy Formula byly spolehlivé, jen jsem jel poslední úsek s totálně sjetými destičkami vzadu a projel je kompletně na plech, protože jsem byl tak zničený, že už jsem neměl sílu dát tam náhradní. Co se převodů týče, jezdím 2 ×10, ale pro jistotu jsem nasadil řazení Sram 3 × 9 kvůli větší škále a hlavně proti Shimanu mám zkušenost, že mi Sram v blátě funguje lépe, i když jsem kliky použil Shimano. Vezl jsem i náhradní řetěz, což moc lidí nevezlo a měli naopak náhradní plášť. Já jsem s pláštěm neměl nic, ale řetěz jsem přetrhnul, takže to byla dobrá volba.

Obutí bylo velkou alchymií, protože řešíš přilnavost, dobré odvalování a přitom skvělé tlumení a jistotu v blátě. Chtěl jsem nasadit Continental Race King, který jede rychle, ale zase jsem se bál, že to v blátě bude málo a hrubší X-King se mi zdál moc hrubý, takže nakonec vyhrál Maxxis Ikon Tubeless Ready s mlíkem a nakonec jsem neměl žádný defekt.

Mám rád trochu jiný styl úchopu řídítek, takže na biku jsem dřív používal speciální berany a v tréninku jsem vozil speciální cestovatelská řídítka Titec J-Bar s dozadu směřovanými konci. Bohužel mě z nich před závodem začalo bolet zápěstí, takže jsem hledal alternativu. Nakonec to vyřešily vlaštovky Easton Haven, ale otočené směrem dolů, které byly J-Barům dost podobné, ale bylo to i přes trochu exotický vzhled celkem pohodlné. Gripy také vyžadovaly trochu si pohrát s výběrem, takže jsem nasadil Ergon s kruhovým průřezem a hlavně s nejměkčí směsí a největší tloušťkou. Po gripech logicky řešíš sedlo a protože vozím poslední čtyři roky SDG Bel Air a vyhovuje mi, neměnil jsem ho. Naopak jsem změnil tretry a pedály, protože vozím závodní tretry S-Works se šlehači Crank Brothers. Kvůli častému tlačení a brodění jsem potřeboval tretry s měkčí podrážkou pro chůzi a z materiálu co dobře vyschne. Vyhrály turistické tretry Specialized a pro lepší rozložení tlaku pedály Crank Brothers Candy s plastovým rámečkem, protože je trochu přívětivější k podrážce a chodidlu. Po závodě ale měly takovou vůli, že bylo po nich. Letos mám stejné ale s duralovým rámečkem a ty zatím drží parádně.

Kolo vč. kompletního vybavení, na kterém absolvoval závod v loňském roce

Letos jedeš na karbonu a hned o šestnáct převodů méně.

Zase je to Niner, ovšem Air 9 RDO s novým karbonovým rámem, který má jinak řešené vnitřní vedení lanek, Post Mount zadní brzdy z vnitřní strany a celkově je pohodlnější a přitom dokonale zatáčí a drží směr. Vidlice je zase Rock Shox, ale s dálkovým mechanickým lockoutem a samozřejmě s pevnou osou. Kola jsem dlouho řešil, co bude dobrá volba a jelikož už pode mnou vloni jela ZTR Crest a drží, takže jasná volba a pláště možná Maxxis Ikon jako vloni nebo Continental, spíš rozhodnu nakonec podle předpovědi počasí. U řídítek už nebude experiment, ale vozím karbonové vlaštovky od Easton, nasazené ve standardní pozici a gripy vyzkoušené Ergon s rukavičkami stejné značky. Totéž platí i pro sedlo SDG Bel Air, ovšem změna je hlavně u pohonu a brzd.

Vývoj nezastavíš a chuť zkusit něco nového je prostě lákavá, takže Sram 1×11, ovšem v kombinaci s klikami Race Face Next SL, které dovolují nasadit téměř jakoukoliv kombinaci převodníků. Tentokrát povezu jediný převodník a zatím jezdím 30 zubů, i když na závod možná nasadím 32. Krajní převody jsou stejně lehké jako u klasiky, i když nejtěžší by mohl být pomalejší, ale rozdíl je hlavně od středu kazety nahoru, kdy je prostě každý převod víc odstupňovaný než u klasické kazety 11– 34, takže zařadíš a točíš hned o dost jinou frekvenci. Na druhou stranu je to všechno hrozně jednoduché a hlavně to funguje. Trochu jinak mám řešené hadičky a bovdeny, které jsou delší kvůli bagáži na řídítka no a brzdy budou tentokrát čtyřpístky Avid Elixir Trail 9. Sice mi vyhovuje víc Shimano kvůli plynulejšímu chodu a lepšímu dávkování, protože tady brnkneš o páčku a hned je to jedovaté, ale výkon mají nekompromisní.

Kolo je tedy nachystané a naladěné, díky za povídání. Příště se podíváme na další vybavení.

Jiří Uždil a Milan Jurka

 

datum: 17.06.14 - kategorie: Technika
id

id

BP Lumen Teasi One BP Lumen Limar X-Ride
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign