katalog_elektrokola

gravel

logo_katalog_detska_kola

deluxepoutak

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

author_banner_leden_2020

Test, Qayron RAM

Přestože se mladá značka Qayron zapsala do povědomí především svými enduro a trailově střiženými modely, nezapomíná ani na jezdce smýšlející více v XC duchu. Nabízí sice karbonové závodní kousky, nicméně my jsme otestovali více univerzálně střižený hliníkový hardtail RAM, navíc v nejdostupnějším, cenově hodně zajímavém provedení.

Jiný nejen na pohled

Devětadvacítkový RAM na první pohled evokuje dojem karbonového rámu, za což může především uhlazený design trubek s hladkým provedením svarů, kdy jsou hliník prozrazující housenky patrné jen u zadních patek či středového pouzdra. Kónická hlavová trubka, nižší horní a ne nějak extrémně objemná spodní trubka a navíc bez zbytečných prohnutí, to je decentnost doplněná výrazným logem na boku i spodní straně dolní trubky, což vůbec nevypadá zle. Kolo tak působí rozhodně dražším dojmem, než kolik napovídá cenovka. Zadní stavba je prostá spojovacích můstků a přítomná je pouze výztuha řetězových vzpěr bezprostředně v napojení na středové pouzdro. Obdélníkový průřez řetězových vzpěr s vnějším vedením bovdenu i hadičky pokračuje profilovanými patkami do tenčích sedlových vzpěr s jen mírným vnějším vyhnutím. Žádné přehnané hydroformní parádičky, jen čistá funkce. To platí i pro jednoduché provedení boostových patek na pevnou osu, vybavenou vyjímatelným táhlem s integrovaným imbusovým klíčem. Čistotu přední rámové partie pak zajišťuje vnitřní vedení bovdenu i hadice, vystupujících ven jednak před SideSwing přesmykačem a pak dole z rozměrného otvoru před středovým pouzdrem. Praktické jednodílné provedení bovdenů potěší mechaniky snadností výměny, uživatele životností a v praxi pak nevykazovalo žádné zvukové projevy o stěnu trubky, takže rovněž pochvala.

 

 

Bike to sice s moderními trendy zbytečně nepřehání, což je v případě závitového středového pouzdra určitě výhodou, a třeba přední vidlice sází na standardní 100mm rozteč patek, ovšem zadní stavba už je v boostovém provedení na širší náboj. I když jde o bike schopný nabídnout jak rekreační, tak lehce závodní svezení, na zadní stavbě nenajdeme závity pro montáž nosiče a dalšího vybavení, tady se prostě sází na sportovní využití, i když by výkonnostněji orientovaný jezdec mohl něco namítat proti osazení dvojpřevodníkem. To se ale týká pouze testované cenově nejdostupnější varianty, ty dražší už vpředu spoléhají pouze na jedinou „placku“. Osazení mixuje desítkovou kazetu s velkým rozsahem 11-42, doplněnou ne zrovna často vídaným dvojpřevodníkem Suntour Zeron. Pevná 24mm osa je integrovaná v pravé klice a celkově si kliky tuhostí či převodníky rychlostí pohybu řetězu při řazení nezadají s modely Shimana. Shimanovské náboje pak doplňují brzdy téže značky, překvapivě obě na 180mm průměru kotouče. Nepřekvapí vlastní značka dílů na postu představce i řídítek, ovšem gripy Ergon jsou v dané cenové kategorii zcela jistě výrazně nadstandardním prvkem. Komfortní sedlo pak lehce dohání to, co naopak ubírá větší průměr sedlovky, nicméně v kombinaci s tenčími sedlovými vzpěrami působila zadní partie v celkovém součtu překvapivě pohodlným dojmem. Ale to už jsme u celkového projevu a jízdních vlastností, takže nasedat.

XC pohodově i ostřeji

Na testované devatenáctce jsme schválně ponechali představec ve vyšší pohodlné pozici a po nasednutí jezdec nabude dojmu, že sedlá hardtail s lehce trailově střiženým posedem. Změna pozice řídítek směrem dolů toto ale dokáže zcela vyvrátit, takže si lze naladit jak výkonnostní XC posed, tak naopak komfortněji střiženou pozici, což byl i náš případ. Devatenáctka pasuje i 188 cm vysokému jezdci, aniž by byl sedlovkou někde na hraně. Délka rámu je optimální, posed není natažený, naopak budí dojem komfortu i pro celodenní švih, a celkově geometrie jezdci tak nějak od začátku přirozeně padne.

Tuhý rám už od prvních metrů dává najevo nečekanou ochotu akcelerovat, což bychom čekali spíše od dražších modelů s lehkými výplety než od nejdostupnější verze nabídky. RAM prostě jede a jede s až nečekanou ochotou, kdy jen pohupování vidlice ve střední části zdvihu brzdí v nějakém ostřejším výkonu ze sedla. Lockout z řídítek ale dokáže jezdcovy sportovní ambice vyslyšet, nicméně přední odpružení, byť s citlivým projevem v rozbitém terénu, je asi jediným prvkem, kde je znát cenová hladina modelu. S takovým Axonem vpředu bychom si klidně představili i ostřejší XC tratě. Kolo na to geometrií zcela určitě má, tedy má ve smyslu výkonu, stoupacích schopností a ochoty manévrovat v utažených zatáčkách na rovině. Jakýkoliv podnět od řídítek je okamžitě vyslyšen, a přestože hlavový úhel není nejostřejších 71, ale naopak jistějších 69 stupňů, i tak má jezdec dojem, že kolo má až nadměrně točivý předek, zatímco zadní partie rámu má za úkol tu všechnu hravost lehce korigovat. S výše nastavenými řídítky se ochotně proplétáme po úzkých stezkách, užíváme si zrychlení i tempa v táhlých výjezdech, aby s jen lehkým přesunutím těžiště dopředu nebyl problém zvládnouti ostřejší „stojku“. Převodový rozsah tady jasně ukazuje, že i méně trénovaný jezdec má k dispozici tak lehký převod, že se může směle pustit do hodně náročných kopců. Přitom na rovině nebo ve sjezdech nechybí nejtěžší převod, zvládající vyšší rychlosti v příjemné frekvenci šlapání. Dvojpřevodník tak stále ještě neřekl poslední slovo a pro řadu uživatelů bude v tomto případě skvělou volbou. K chodu řazení pak nemáme žádnou výtku, stejně jako třeba k projevu brzd, jejichž designově levněji vyhlížející dlouhé páčky sice nevypadají tak závodně, nicméně pákový poměr vykouzlí spolu s kotouči překvapivě ostrý účinek.

 

 

Ve sjezdech to rozhodně bude zapotřebí, protože tady se XC geometrie prokázala svým pevným charakterem, jenž nenabízí nějaké berličky těm méně zkušeným. Ostré technické pasáže sice jezdec zvládne dík točivosti docela hravě, ale je třeba být více za sedlem a s narůstající rychlostí držet kolo trochu na uzdě. Točivost se musí projevit, a je to právě ve sjezdu a ve vysokých rychlostech, kdy předek není tak stabilní, aby podpořil bikového začátečníka. Ale to je ryzí XC, tak jak jsme jej znali předtím, než do něho začaly pronikat trailové geny schopné z XC rakety vytvořit i sjezdovou zbraň. Tady je to o těžišti vzadu, soustředěnosti na přední kolo, a pokud je nutné odskočit hranu či dostat kolo do vzduchu, tak spíše oběma koly naráz než jen s přitažením řídítek a předkem ve vzduchu. Komu ale XC charakter jízdy není cizí, nebude překvapený, to jen že vyšší pozice řídítek a lehce komfortní posed v trochu trailovém duchu dokáže na první dojem zmást. Pak už si jezdec na všechno zvykne a užívá si výkonů, k nimž kolo na rovině a ve výjezdech vybízí, aby ve sjezdech prostě musel mít vše pod kontrolou a nenechal se unést.

Možná máte dojem, že stále píšeme o závodním nebo hodně sportovním nasazení, a ne o nějakém rekreačním svezení, což by člověk u kola lehce „přes dvacku“ očekával. Ano, komfortní posed doslova nahrává pohodovým celodenním výletům, na to je RAM ideální, ale jeho sportovní projev, až překvapivý výkon a v jistém směru i závodní geny prostě k ostřejšímu svezení lákají.

 

Fotogalerie kola ZDE

 

Technické specifikace

Rám: Alloy 6061, Boost

Vidlice: SR Suntour Raidon-XC RLR, 100 mm

Kliky: SR Suntour Zeron, 22/36

Brzdy: Shimano MT400, 180 mm

Řazení: Shimano Deore, 1x10

Přehazovačka: Shimano SLX

Přesmykač: Shimano Alivio

Náboje: Shimano, M6010/MT400

Ráfky: Remerx Rocky

Pláště: Schwalbe Rapid Rob, 29x2,25

Kazeta: Shimano HG500, 11-42

Sedlo:Qayron

Sedlovka: Spec Phase, 31,6 mm

Řídítka: Spec Phase, 740 mm

Představec: Spec Phase, 80 mm

Hmotnost: 13, 6 kg

Cena: 22 990 Kč

 

 

 

datum: 17.06.20 - kategorie: Testy kol
id

id

id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign