katalog_elektrokola

gravel

logo_katalog_detska_kola

deluxepoutak

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

author_banner_leden_2020

Test, Merida eOne-Forty umí bavit

Celoodpružené e-biky Merida dostaly pro letošek nový karbonový rám s integrovanou baterií, respektive dostal jej model eOne-Sixty, a pak novinka, která sice v segmentu nemotorových fullů Merida je již pár let stálicí, ale s elektropohonem zatím v nabídce nebyla. Řeč je o eOne-Forty, biku s univerzální hodnotou zdvihu a designem rámu, jenž doslova vyzrál pro vytříbené chuťové pohárky vyznavačů maximální zábavy v terénu, a bude mít díky svým vlastnostem zcela jistě našlápnuto na velký úspěch.

Trendy nejsou na škodu

Rozdílný průměr kol, univerzální geometrie na pomezí endura a v poslední době zmiňovaný „fun factor“ v takové míře, že dokud udržíte řídítka a baterie má šťávu, nechce se vám slézat z kola. Tedy v případě testované eOne-Forty 8000 to platilo stoprocentně a ukázalo se, že zatímco leckdy jsou aktuální trendy v případě změn geometrie, plné integrace baterie či mixu průměru kol skoro až zbytečným mrháním času konstruktérů, v tomhle případě se z nich podařilo vytěžit maximum.

 

 

Merida spoléhá na pohon Shimano a plná integrace baterie si tedy vyžádala velký otvor ve spodní trubce karbonového rámu, takže spodní plastový kryt s jednoduchým uchycením je logicky nutností. Žádný zámek na klíč, baterii lze vyjmout jen povolením jisticího imbusového šroubu, což ale díky snadno přístupnému nabíjecímu portu před spodním okem tlumiče není nutné. Kdo jste ještě neslyšel o možném přehřátí integrovaných baterií v dlouhých alpských výjezdech, tak vězte, že v případě tohoto elektrokola o něm asi neuslyšíte, protože to konstruktéři vyřešili nasávacím žebrováním ventilace Thermo Gate, což jsou příčné otvory hned za hlavovou trubkou. Těmi proudí vzduch k baterii, takže ji ochlazuje a navíc tudy do rámu vstupují i bovdeny či kabel od displeje, mimochodem zcela bez nějakých zvukových projevů během testování v terénu, což chválíme.

Celkovým designem ale rám vychází z původní linie fullů značky, ať už s elektropohonem nebo bez něj, takže nechybí stylizovaný „zobák“ na hlavové trubce, její rozšířený a ostřeji řezaný přechod do horní trubky, a ta pak nepostrádá typické prohnutí před sedlovou trubkou. Nad šasi motoru je dvojice nosných ramen spodního čepu tlumiče, pod nímž je volný otevřený prostor, takže žádné „jezírko“ v případě deštivých vyjížděk. Asymetrické řetězové vzpěry, napojení sedlových vzpěr i vahadlo přepákování tlumiče s pozicí hlavního čepu v dopředu vysunutém lomení sedlové trubky vychází rovněž z předchozích modelových řad, ale na rozdíl od nemotorizovaných fullů zde není plovoucí provedení tlumiče, takže jde u zadní hliníkové stavby o přepákovaný jednočep. Velice elegantně se podařilo umístit vedení bovdenů a kabeláže na přechodu do zadní stavby, takže jim nehrozí kontakt s pláštěm ani nějaké lámání či výrazný posun. A čtyřpístkový třmen brzdy se dokonce vešel na vnitřní stranu, takže netrčí nad sedlovou vzpěrou. Testovaná druhá nejdražší eOne-Forty 8000 opravdu vypadá hodně dospěle a nepůsobí zbytečně „nakynulým“ dojmem kvůli integraci baterie. Rozdílné průměry kol, kde se to pak nepřehánělo s tloušťkou plášťů až do ryzího „pluska“, odpružení Rock Shox v téměř „enduro“ specifikaci a sada Deore XT s brzdami SLX, ničemu z toho nemůžeme cokoliv vytknout. S ohledem na teleskopickou sedlovku a její spodní ovládací páčku pak kvitujeme použití dvojice tlačítek na objímce řídítek pro přepínání režimů výkonu, přece jen nám to vyhovuje víc než ovládání elektronickou řadicí páčkou. A pokud budete montovat řídítka sami, neděste se otvoru v jejich středové partii, je tady kvůli kabelu od ovladačů k displeji, aby mohl být tažený vnitřkem. Hru s detaily pak dokresluje sportovní sedlo s vespod integrovaným pouzdrem na vlastní multiklíč, agresivní gripy (pozor, bez rukavic koušou), řídítka s velice příjemným zahnutím, a přitom vlohy pro agresivní jízdu a vnitřní blokace hlavového složení proti nechtěnému protočení řídítek. Kdyby nefungovala, je na spodní trubce ještě gumový ochranný doraz, takže myšleno bylo na vše.

 

 

„Must have“ geometrie

Zapínáme pohon tlačítkem elegantně zakomponovaným do horní trubky, volíme nejslabší Eco režim a na rámu velikosti L vyrážíme vstříc prvním kilometrům. Posed s optimálními mírami pro maximálně 180 cm vysokého jezdce patří mezi zlatý střed mezi dlouhou modernou a klasikou, paradoxně není tak znatelně cítit strmější sedlový úhel, jenž by měl navyšovat stoupací schopnosti. I na rovině tak jezdec nesedí tlačen zbytečně dopředu na řídítka, naopak má maximum komfortu, z něhož ale není problém bleskově přejít do agresivnějšího jízdního stylu. Kombinace dvou průměrů kol totiž překvapivě neomezuje na rovině ani ve výjezdech, takže je kolo až návykově ovladatelné. Ideální výška těžiště nabízí prostupnost terénem bez nadměrného rizika kontaktu 165mm klik s terénem, odpružení je spíše ve sportovnějším módu nebo je to spíš jen dojem daný hodnotami zdvihů (140/133 mm) a zbytečně nepohupuje při šlapání.

Tohle jednomu hodně rychle padne do ruky, a jakmile jsme v těžším terénu, je to ještě lepší. Tady už přepínáme na střední režim Sport, ať si jízdu trochu užijeme a kolo jako by najednou vybízelo k maximálnímu dovádění na každém metru cesty. Chcete dát wallride na břehu vedle cesty? Prosím, a pak si odskočte hranu po zadním jen s razantnějším přitažením řídítek, příjemná hmotnost kola je tomu vyloženě nakloněna. Chcete vyjet ostré stoupání? Stačí zařadit zadních 51 zubů a vysokou frekvencí šlapání to tam s posedem lehce na špičce sedla poslat. Bike se nestaví přehnaně ochotně na zadní, ale také to není mašina s dlouhou zadní stavbou, kde by výjezdy hrály prim. Umí prostě všechno a jezdce nechce omezovat (snad jen blokací hlavového složení v takřka trialových pasážích s extrémně vytočenými řídítky), takže jen stačí hrát si s posedem a makat. To jsme prověřili na cestičkách od motorek, které nás protáhly lesem sice s pocitem provinění, ale úsměvem od ucha k uchu. Ty neostřejší výjezdy pak daly vystřízlivět z pocitu opojení, přece jen pod zadkem nemáte tolik „koní“, ale ve sjezdech kolo snese až brutální záležitosti, které bychom s ohledem na hodnoty zdvihů ani nečekali. Tady se lze až „endurově“ opřít o řídítka v ideální výšce a poslat to střemhlav dolů, devětadvacítka vpředu to zařídí. Do zatáčky přitom bike dovolí ostrý náklon a výstřel po zadním hezky „pod plynem“. Tohle není dlouhé enduro ani hodně hravý trailbike nebo pohodlný all-mountain, je to všechno v jednom, s přesahy do zmíněných kategorií a „agressive trail“ by bylo vystihující označení. Snad jen výše zmíněné zdvihy a pod brzdou nepatrně tuhnoucí zadní stavba se občas přihlásí ke slovu s tím, že už je toho dovádění na ně příliš. Cvaknout vidlici v maximální kompresi pod sjezdem na dno nebo pocítit v nejrozbitějších pasážích menší ochotu zadního odpružení zvládat „obludnosti“, to je na zamyšlenou, zda by na tohle už nebyla vhodnější sestřička eOne-Sixty s hlubším odpružením. Přesto ale ve výsledku jasně cítíme, že tohle kolo bude univerzálem pro většinu vyznavačů e-terénu a jeho geometrie je z těch, které byste si přáli mít i v bezmotorovém provedení. Prostě zvládá terén s takovým nadšením, že je to takové to „must have“, které po vyzkoušení nutně potřebujete.

 

 

Pohon reaguje více na silnější záběr do pedálů, takže nepočítejte s nějakým šizením pouhým otáčením pedály, tady si to senzor přítlaku na pedál umí spočítat a nabídne vám projev bližší standardnímu šlapání. Je znát šlapání v sedle a z něj, přítlak na pedál prostě umí rozlišovat sílu, což jsme ocenili při překonávání spadlých kmenů, tam reaguje motor přesně na povel. A když už nemáte sílu, stačí zapnout Boost režim a motor podává maximální výkon, jenž byl občas skoro až zbytečný (najeto Trail / Boost / 102kg jezdec / 34 technických km). Z něj vás ale bezpečně zbrzdí čtyřpístky SLX, jejichž 203mm kotouče nemají problém asi nikde. To platí i pro obutí Maxxis, kde osvědčené miniony s trojitou tvrdostí směsi rovněž nezklamou na žádném podkladu.

Jak shrnout eOne-Forty jedním slovem? Zábavná. To asi nejlépe vystihuje její projev a pak už jen hledat nuance napovídající, zda je tenhle stroj jako univerzál schopný jet rychle všude, nebo raději pořídit vyšší zdvih pro ještě brutálnější jízdu. Testovaný e-bike dokázal přesně najít optimum pro zvládání terénu i svižnější jízdní projev, ať už vám dojde šťáva, nebo máte plnou kapacitu. Už nechceme dál chválit, jdeme se raději ještě projet.

 

Fotogalerie kola ZDE

 

Technické specifikace:

Rám: Carbon/Al 6016, 133 mm

Tlumič: Rock Shox Deluxe Select+

Vidlice: Rock Shox Pike Select, 140 mm

Kliky: Shimano 165 mm, 34 z.

Brzdy: Shimano SLX, 4pístek, 203 mm

Řazení: Shimano Deore XT, 1x12

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Kola: Fulcrum E-Metal 700, Boot

Pláště: Maxxis Mnion DHF/DHR II, 29x2,5WT / 27,5x2,6“

Náboje: Shimano SLX, Boost

Kazeta: Shimano SLX, 10-51

Sedlo: Merida Comp CC

Sedlovka: Merida, 125 mm

Řídítka: Merida Expert eTR, 780 mm

Představec: Merida Expert eTR, 50 mm

Motor: Shimano E8000, 250W/70 Nm

Baterie: Shimano E8035, 504 Wh

Hmotnost: 22,65 kg

Cena: 154 990 Kč

 

 

 

datum: 21.05.20 - kategorie: Elektrokola (i testy)
id

id

id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign