Test, Leader Fox Harper

Dvojice cenově dostupných devětadvacítkových fullů Harper a Trion se stala důležitou novinkou kolekce Leader Fox 2019 a jeden z předsériových modelů jsme otestovali již během loňského podzimu. Nyní zde máme luxusnější z obou verzí, konkrétně Harper s osazením Shimano Deore a s dálkovým lockoutem obou pružících jednotek Manitou. Vzhledem k cenovce pětatřicet tisíc korun jsou právě zmíněné vzduchové jednotky výrazně nadstandardní, stejně jako provedení rámu s mohutnými čepy typické čtyřramenné koncepce zadní stavby. Právě ložiska čepů výrobce maximálně dimenzoval a dal přednost českému dodavateli, zaručujícímu nejdelší možnou životnost.

Loňský test verze Trion s kompletní sadou Alivio byl lehce ovlivněn tím, že se jednalo o jeden z prototypů, nikoli o sériové provedení, proto může být finální hodnocení jízdního projevu obou kol v některých ohledech rozdílné. Sériové verze Harper a Trion disponují identickým rámem, geometrií i shodným 120mm zdvihem, loni zkoušený prototyp se však vyznačoval o něco delší zadní stavbou i rozvorem – ve srovnání s finální, zde prezentovanou variantou.

Harper i Trion byly od počátku koncipovány pro celodenní brouzdání krajinou s důrazem na maximální komfort jízdy. Nesnaží se plnit roli trailbiku, současně však dokáží nabídnout slušnou porci jízdní zábavy. Jejich hlavní cílovou skupinou budou hobby jezdci hledající za co možná nejdostupnější cenu kvalitní plné odpružení a robustnost rámu, případně maratonci, kteří raději než nějaký ten ušetřený gram přivítají rozmazlující chod pružících jednotek. V nich, potažmo v celé sestavě s rámem, spočívá hlavní kouzlo testovaného stroje. Nenechme se ale zmást samotnou hodnotou zdvihu, Harper se v reálu chová spíše jako standardní maratonský full s příjemnou zdvihovou rezervou, než abychom zde hledali čitelnější trailový přesah.

V hlavní roli tuhost

Z konstrukce duralového rámu čiší robustnost a vůbec bychom se nebáli na něj posadit stodvacetikilového jezdce. Vše je totiž příkladně dimenzováno. Kratší přední trojúhelník vsadil na pagodovitý profil mírně zahnuté spodní trubky a hydroformní tvarování té horní, jež se směrem dozadu výrazně zeštíhluje. Zásadním prvkem, který má co říci ke sportovnímu posedu, je zahnutá sedlová trubka posunující těžiště jezdce mírně vzad. Zadní stavba využívá hlavní čep ve výšce zubů menšího z převodníků, těsně za sedlovou trubkou, zadní čep najdeme přibližně pět centimetrů před osou kola. Celá zadní stavba působí nezničitelně, což se týká také mohutných sedlových vzpěr a pěkně tvarovaného vahadla, sešroubovaného ze dvou polovin.

Geometrie je tím, na co jsme byli po dlouhá léta zvyklí v XC a maratonské kategorii. Máme před sebou full na klasické ježdění, nikoli na dovádění na točitých trailech. Nijak zvlášť položená hlava a o něco delší (90mm) představec nevybízí k nadhazování předku či odskakování každé sebemenší terénní hrany, bohatě to však vyváží v příkrých výjezdech. Ty bike zdolává s perfektní stabilitou, aniž bychom se museli snažit o zklidnění řízení či o navýšení adheze předního pláště. Jediným naším nepřítelem bude v dlouhých stoupáních hmotnost kola 14,75 kilogramu, která je zde daní za cenovou dostupnost. Nicméně případné postupné odlehčování nebude moc složité a nabízí se logicky lehčí kola a pláště. Současně je však nutné podotknout, že jízdně jsme kolu od oka tipovali kolem čtrnácti kilo, v reálu Harper rozhodně nepůsobil jako cvalík, kterému se nechce do kopce.

Zaměříme-li se na pružící jednotky, tak vpředu najdeme vidlici Manitou Machete, které vzadu sekunduje tlumič McLeod. V obou případech můžeme počítat s luxusním komfortem vycházejícím z vysoké citlivosti zkraje chodu i s využitím drtivé většiny zdvihu, s jasnější progresivitou až circa v posledních dvou centimetrech. I z tohoto důvodu jsme psali o tom, že se Harper chová spíše jako stovkový full s příjemnou zdvihovou rezervou, která přijde o to více vhod právě těžším jezdcům. Pochvalu zasluhuje tlumení odskoku, bez jakéhokoli citelného zpětného dorazu – zkrátka maximální kultivovanost pružení, kterou bychom u fullu za pětatřicet tisíc nečekali. Co se týče dálkového ovládání lockoutu obou jednotek, musíme počítat se samostatnou páčkou na řídítkách, zvlášť pro tlumič a zvlášť pro vidlici. Sdružený ovladač přece jen v této cenové kategorii očekávat nemůžeme, byť by to jistě bylo příjemné.

V terénu

Tentokrát jsme do testu dostali velikost 16“, takže bylo nejprve nutné sehnat adekvátně vysokého testera. Volba opět padla primárně na naši milou externí kolegyni Katku, nakonec se však na fullu svezlo vícero bikerů z okolí naší redakce a dojmy se vesměs shodovaly. Popisovat extrémní torzní tuhost by u nejmenší velikosti rámu mohlo být trochu zavádějící, nicméně příkladnou tuhostí se pyšnil i loni testovaný Trion, kterého jsme jezdili ve velikosti 20“, takže optimální přenos energie a tuhost celku při naklopení do zatáčky jsou zkrátka jedním z typických znaků dvojice Harper/Trion. Svůj díl na tom nese rovněž pevná osa vpředu i vzadu a celkově výrazně dimenzovaná konstrukce.

Ovladatelnost je naladěna co nejuniverzálněji, aby kolo bez problémů zvládli i méně zkušení, či vyloženě začínající bikeři. Ti uvítají nejen jisté vedení přímého směru, a to v nižších rychlostech či naopak ve sjezdech, tak hlavně dokonalou trakci velkých kol. Jezdec má pocit, že Harper s 29“ plášti šíře 2,25 palce přejede snad všechno, co se mu postaví do cesty. Tento dojem výrazně umocňuje bezvadně fungující odpružení, které pomůže nejen s kopce dolů, ale především na hodně členitém povrchu. Kořeny a kameny kolo jen tak nerozhodí a v techničtějších výjezdech pomůže zadní odpružení pocitově asi nejvíce. Zdaleka tedy nejde jen o samotný komfort či o oddálení naší únavy – plné odpružení zde má díky své vnímavosti k malým nerovnostem zcela zásadní vliv na adhezi jako takovou. Pokud jsme u dobře fungujících fullů vždy psali o jejich hlavní devize v tom, že na členitém povrchu stačí sedět a šlapat a že o vše ostatní se postará kolo samo, tak to zde platí stoprocentně. Jediné, na co je třeba si trochu zvyknout, jsou zmíněné dvě páčky dálkového lockoutu, které však není problém posunout do bezprostřední blízkosti brzdových pák.

Sadě Deore není co vytknout z hlediska funkce i designu. Chválíme dvojplacku s rozsahem 38-24, takže chybět nikomu nebudou ani těžké převody, zvlášť pak zmíněným hobby jezdcům, často zvyklým „točit“ mnohem nižší kadence než vyšvihaní závodníci. Nadstandard zde představuje také miniaturní páčka na přehazovačce, upravující sílu její pružiny a předcházející možnému spadnutí řetězu v extrémně tvrdých pasážích. Současné Deore je zkrátka na vysoké úrovni, což platí také o přesmykači systému Side-Swing nebo o kotoučových brzdách. Ty zasluhují zvlášť palec nahoru, protože výrobce v rámci snížení nákladů mohl klidně použít nějaké cenově dostupnější „OEM“ provedení. Neudělal to, dal přednost kompletní sadě a brzdný výkon byl hodně sebevědomý.

Z dalších dílů musíme tradičně zmínit pohodlné sedlo Selle Royal, menší připomínku však máme k pouze 300 mm dlouhé sedlovce. Ne nepodstatným detailem jsou také široké ráfky EXE Race, obuté do plášťů CST Gripper. Právě sestava ráfků a plášťů je jedním z důležitých prvků, který má co říci jak k výslednému komfortu, tak především k adhezi. Použitý vzorek možná neexceluje v blátě, ale na jakémkoli suchém podkladu drží jak přilepený, ať už to jsou kořeny, kameny nebo štěrk. Prostě vše pro maximální jistotu jezdce. Tolik tedy k testu modelu Leader Fox Harper.

Fotogalerie kola ZDE

Technická specifikace

Rám: Al 6061

Vidlice: Manitou Machete, 120 mm

Tlumič: Manitou McLeod

Kliky: Shimano Deore 38-24

Brzdy: Shimano Deore, 180/160 mm

Řazení: Shimano Deore

Přehazovačka: Shimano Deore

Přesmykač: Shimano Deore

Kazeta: Shimano Deore, 11-36

Náboje: Formula

Ráfky: Weinmann

Pláště: CST Gripper 2,25“

Řídítka: ExeRace, 720 mm

Představec: ExeRace

Sedlovka: ExeRace

Sedlo: Selle Royal Verve

Hmotnost: 14,75 kg (vel. 16“)

Cena: 34 990 Kč