schindler38

mojekolo.cz/komponenty/plaste/?vyrobce=continental

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

auth2018

Test, Lapierre Overvolt HT529

Francouzská značka se do terénních elektrokol pořádně obula především širokou kolekcí celoodpružených speciálů, ovšem nezapomíná ani na uživatele, kteří nemíří primárně do tak náročného terénu, ale přesto jej občas chtějí ochutnat. Devětadvacítkový hardtail Overvolt s pohonem Yamaha je přesně takovým univerzálem.

Tuhost prioritou

Je hodně uživatelů elektrokol, kteří váží výrazně přes sto kilogramů a pro ně je tuhý a odolný rám nutností. To zde konstruktéři splnili do puntíku, což potvrzují nejen dostatečně výrazné profily trubek, ale i celá konstrukce s pevným uzlem kolem sedlové trubky. Začněme odpředu, kde je kónická hlavová trubka a na ni plynule navazuje výrazně profilovaná horní s napojením až na sedlovou, kolem níž jsou přetažené sedlové vzpěry a navíc shora ještě navařená výztuha. Tahle partie je bezesporu nejtužším místem rámu, i když zbytek tomu směle konkuruje. Spodní trubka s výrazným rozšířením přechází v nosník motoru, na který se hezky zeširoka napojují řetězové vzpěry. Světlost zadní stavby je zde důležitým prvkem, takže bláto má kolem plášťů i přes nízko navařený horní můstek dostatek volného prostoru. Kvůli eliminaci kontaktu s řetězem jsou řetězové vzpěry posazené u patek co nejníže a právě detail zadních patek patří k hodně neokoukaným. Patky jsou samozřejmě na boostový náboj, stejně jako u vidlice, ale nesou i prodloužení se závity pro montáž nosiče a také stojánku. Třmen brzdy je zde prakticky na horní straně sedlové vzpěry, takže snadnější seřízení. Vůbec je zde pro údržbu vše praktické, protože třeba bovden přehazovačky a hadice zadní brzdy jsou tažené vnějškem.

Jestliže rám konstrukčně díky profilacím a šíři patek hlásá víru v tuhost, pak přední vidlice v boostovém provedení s 34mm průměrem vnitřních nohou podporuje totéž. Kdo by si před rokem či dvěma pomyslel, že dostupnější „suntourovské“ XCR bude jednou v takovémhle rozměru. Aby toho směrem k odolnosti nebylo málo, ráfky mají také odpovídající šíři, a i když bychom možná dali přednost štíhlejší sedlovce schopné absorbovat část otřesů, průměr 31,6 hraje primárně opět na tuhost, ne na komfort jezdce. Jako by bytelnost, tuhost a stabilita byly jasným zadáním práce na téma Overvolt HT529.

Stabilita po nováčky

Bike v testované druhé největší velikosti L (19,5“) jasně ukázal, že značka ctí dlouhou geometrii napříč kategoriemi. Přední trojúhelník je znatelně delší, totéž platí i pro rozvor, ale díky krátkému představci není jezdec zase tak extrémně natažený. Tenhle kousek padne na 190cm postavu jako ulitý a šířka řídítek hned od začátku nastolí jistotu v ovládání.

Posed není z těch, který by to přeháněl s možnostmi rozhlížet se pohodlně po kraji. Jezdec je lehce natažený a ruce má na pomezí sportovní a komfortní výšky řídítek. Šlapání jen lehce před sebe nedostává jezdce v těžišti tolik dozadu, takže je spíše uprostřed kola, nebo jen lehce vpředu. Geometrie tedy není úplně výletní, ale počítá s brázděním terénu a trochu tvrdší jízdou. Pro začátek tedy test bez pomoci motoru, kdy se provedení bez převodovky postará o celkem realistický dojem ze šlapání. Zapnutí motoru tlačítkem ovladače v dosahu levé ruky nabídne režimy +Eco, Eco, STD (Standard) a High, vše příjemně zobrazené na rozměrném displeji s indikátorem baterie, aktuální síly asistence, rychlosti a dalšími funkcemi.

Necháváme základní +Eco, ale to je opravdu nuda, protože na displeji je vidět, že asistence motoru na sloupku popoleze sotva o desetinu při silovém záběru, byť plná baterie slibuje dojezd 160 km. Dáváme Eco, slibovaný dojezd je pod stovkou a záběr znatelně lepší, i když ne až na vrcholu indikačního sloupku. Takže STD, což považujeme za plnohodnotný sportovní režim, na nějž už je radost brázdit terén, tedy pokud se nenecháte rozmazlovat a nedáte rovnou High, jenž vaši čtyřstovkovou baterku vycucne poměrně brzy. Motor nepatří mezi nejtišší typy a provází jej slyšitelný bzukot i při slabším záběru. Překvapí jediný převodník, protože Yamaha je jinak známá dvoupřevodníkovou kombinací, ale nevadí. Výborné jsou jeho zuby v provedení široký/úzký, takže se nám z něj nepodařilo ani ve sjezdu dostat řetěz dolů. Šlápnutí do pedálů provází nezvyklé klapnutí převodníku, jehož dostane aktivace motoru do záběru, ale po pár kilometrech už to neregistrujete. Motor dávkuje poměrně plynule, byť je akcelerace celkem slušná, ale na ukazateli je vidět, jak je asistence motoru odměřovaná přesně dle záběru do klik, takže žádný výstřel kupředu na pouhé polechtání pedálů. Není ale problém s lehčím převodem a přišlápnutím dostat okamžitě maximum a vyjet strmější výjezd, motor prostě poslouchá perfektně a má i dostatečnou razanci na sportovní jízdu.

Na rovině si jezdec užívá plynulé jízdy a stabilní geometrie jej neohroženě navádí kamkoliv řídítka poručí. Bike je projevem spíše takový stabilní tank, byť s ochotou ke změně směru, podporované úhlem vidlice v ideálně zvoleném kompromisu jak pro jistotu ve sjezdech, tak točivost. Na tvrdém povrchu tomu nahrávají i pláště svým výborným vzorkem, v blátě ale už tak jisté nejsou. Overvolt není hravým a obratným kolem, které by cílilo na dovádění v terénu, je spíš dříčem, který dokáže valit všude, nabídnout velkou porci jistoty a jezdce i bez zkušeností provést všemi nástrahami terénu. Do zatáček se ochotně naklápí, ale uzavřenou točku přece jen nezvládne tak mrštně. Silný je ve výjezdech, kde se v režimu STD krásně projevila síla motoru a hodně ostré stoupání s přesunutím těžiště razantně nad řídítka místy i tak pocitově zvedalo předek do vzduchu. Tohle je opravdová radost, zkusit vyjet extrém, kde byste na normálním kole skoro neměli šanci. To Overvolt umí a vůbec mu nevadí, že má vzadu jen dvaačtyřicítku, lehčí převod jsme téměř nepotřebovali a motor netrpí ve výjezdu cukáním nebo tendencí umrtvit záběr těsně před nulovou rychlostí. Ve sjezdech pak sice převody stačí maximálně do čtyřicítky, pak už je frekvence šlapání dost rychlá, ale není to závodní bike, takže těžší převod rovněž není nutností.

Sjezdařské schopnosti kola jsou odvozené od jeho stabilní geometrie, takže jistota, delší poloměr zatáčky a schopnost sjet pořádnou hranu, aniž by se jezdec bál pádu přes řídítka. Sice to není moc o hravosti a nějakém odskakování hran po zadním, tady zadní stavba přece jen délkou není úplně vstřícná, ale do vzduchu jde kolo docela rozumně. Jen tuhost rámu je zde nevýhodou v celkově slabé absorpci rázů a jezdec si na sedle ani ze sedla moc komfortu neužije. Zadní partie prostě dávají přesně tušit, jaký povrch pod námi zrovna ubíhá a i přes devětadvacítku a celkem pohodlné sedlo tak jezdec značnou část rázů pocítí. Vidlice kopíruje nerovnosti celkem spolehlivě, takže zde nemáme připomínky, byť proti její štíhlejší variantě je nepatrně imunnější na drobné rázy.

Co se týče komponentů, řazení Deore v desítkovém provedení šlapalo na výbornou a brzdy s odpovídajícím průměr kotoučů nabídly rozumné dávkování výkonu. Jejich delší páka výkon trochu navýší a na rovině, v blátě i v mírných sjezdech k jejich účinnosti nemáme připomínky, spíše naopak. Jde ale o nejlevnější model Shimana, což se projeví v dlouhých těžších sjezdech, kde už by přece jen mohl být výkon trochu silnější. Vzhledem k povaze a určení kola to ale bude i tak dostatečné.

Overvolt nás při jedné z jízd v režimu STD provázel nejdříve 18 km po rovinách, kdy z desítky dílů indikace baterie zmizely sotva čtyři, abychom pak s mírným stoupáním začali postupně ztrácet kapacitu rychleji. Vše se zobrazuje, takže jezdec má čas předvídat dojezd. Pět kilometrů táhlého stoupání s převýšením 300 metrů ale z poloviny baterie vytáhlo další čtyři dílky, takže finální dojezd po rovině na posledních dvacet procent kapacity a celkově najetých 36 km bylo v daném režimu maximum. Dodejme jen, že jezdec měl i s vybavením sto kilo, teplota se nedostala přes šest nad nulou a všudypřítomné bláto rovněž nájezdu moc nepřidalo.

Overvolt HT 529 je sportovně-rekreačním elektrokolem, sem bychom jej zařadili, protože nemá ambice být přehnaně hravým v terénu, ani zbytečně pohodlným a líným na nějaký výlet. Je to univerzál, který nabídne optimální výkon, skladbu převodů, naprosto jisté ovládání a nadstandardní tuhost.

 

Fotogalerie kola ZDE

 

Vybavení kola

Rám: Alloy Supreme 5, Boost

Vidlice: SR Suntour XCR, Boost, 120 mm

Kliky: Lapierre Yamaha, 34 z.

Brzdy: Shimano BR-M315, 203/180 mm

Řazení: Shimano Deore, 1x10

Přehazovačka: Shimano Deore

Ráfky: Rodi TRYP25

Pláště: Maxxis Ardent, 29x2.4“

Náboje: Formula, Boost

Kazeta: Shimano HG-500, 11-42

Sedlo: Lapierre by Velo

Sedlovka: Lapierre

Řídítka: Lapierre (760 mm)

Představec: Lapierre (50 mm)

Motor: Yamaha PW, 250W

Baterie: Yamaha, 400 Wh

Hmotnost: 21,3 kg

Cena: 65 990 Kč

 

 

 

 

datum: 10.06.18 - kategorie: Elektrokola (i testy)
id

id

id

BP Lumen Teasi One BP Lumen Limar X-Ride
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign