katalog_elektrokola

gravel

logo_katalog_detska_kola

deluxepoutak

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

author_banner_leden_2020

Test, Ghost Nirvana Tour

Značka Ghost přišel pro letošek s docela převratnou geometrií Super Fit i rámovou konstrukcí svých hardtailů Lector SF, ovšem ne každý chce karbonový rám a pružnou planžetovou zadní stavbu. Vyznavači hliníkových hardtailů tak rovněž mají šanci brázdit terén díky podobně upravené geometrii, ale za podstatně menší peníze.

Víkendový hardtrail, nebo „brutálnější“ ixcéčko?

Karbonového Lectora SF už jsme zde v testu představili a bylo to opravdu zajímavé svezení, na hony vzdálené současné XC i maratonské klasice. Nirvana Tour je na tom v určitém smyslu podobně, ale nežene to tak do extrémů, tedy co se konstrukce zadní stavby a výkonů týká. Přesto si bere všechny prvky Super Fit geometrie, tedy kombinaci dlouhého předního rámového trojúhelníku, kratičký představec, sedlo s nastavitelnou šířkou a excentrické gripy s možností natočení dle preferencí jezdce. Malé rámové velikosti S a XS mají sedmadvacítková kola, od emka už je to plnohodnotná devětadvacítka, což byl i případ námi testované cenově nejdostupnější verze Universal. Nicméně, každá velikost má odpovídající délku představce, šířku řídítek, mimo nejmenšího eska i 120mm zdvih vidlice a také různou délku klik. To jsou ale jen detaily ovlivňující posed jezdce a co nejvíce se přizpůsobující jeho stavbě těla. Hlavní odlišností je kromě zmíněných prvků Super Fit koncepce rám, který po vzoru karbonového Lectora SF rovněž tak trochu vybočuje ze zažitého „mainstreamu“.

 

 

V tomto případě se u hliníkové slitiny a konstrukce rámu nehrálo na nějakou pružnost zadní stavby, Nirvana je hardtailová klasika, tedy alespoň konstrukčně, i když vlastně ani to až tak doslovně neplatí. Poměrně nízká kónická hlavová trubka je samozřejmostí a profilace přímé horní trubky sází na ostřejší rysy. Po vzoru lectora ovšem profil spodní trubky získal dole středový kanálek, jímž vede veškerá kabeláž, chráněná proti blátu a pohledům nacvakávacím plastovým krytem, jenž zároveň slouží i jako ochrana před odlétávajícími kameny. Při pohledu z boku nijak nápadný prvek, ovšem zespoda nebo po vycvaknutí je vidět, o jak rozměrný kus plastu se jedná. Výrazný sloping a na pohled zřetelně delší geometrie předního trojúhelníku pak lehce naznačují, že tohle není XC klasika. To samé pak platí pro zadní stavbu, která je naopak kratší a konstrukčně hodně odlišná od standardu. Řetězové vzpěry spoléhají u té levé na výrazně ven vyhnutý profil trubky hned za závitovým středovým pouzdrem, kdežto pravou vzpěru tvoří za středovým pouzdrem vysoký plochý dílec zajišťující i na této straně, kde je prostor omezený přítomností převodníku, rovněž dostatečnou průchodnost pro plášť. Součástí plochého dílce jsou i montážní závity pro ISCG vodítko řetězu nebo chránič převodníku, prostě XC trochu jinak, trochu agresivněji, trailověji. Plochý dílec ale postupně přechází ve standardní profil řetězové vzpěry a boostové patky s pevnou osou na vyjímatelnou páčku s integrovaným imbusem si vynutily výrazné vyhnutí levé řetězové vzpěry směrem ven. Tak trochu záhadně se jeví otvory na jejich horní straně, protože k montáži nosiče nebo blatníků chybí adekvátní otvory na horní straně sedlových vzpěr. Co ale nechybí, je adaptér zadní brzdy, upevněný horním koncem na vnitřku sedlové vzpěry a dolním rovnou na ose náboje, tedy koncentrace brzdné síly co nejvíce na osu kola, a ne na rám. Co na zadní stavbě jezdce trkne nejen na pohled, jsou zmiňované výrazně ven vybočené sedlové vzpěry, které občas přijdou do kontaktu s více dovnitř vybočenou patou tretry, a tenhle konstrukční prvek moc nechápeme, protože s ohledem na ostřejší profilace trubek zadní stavby se netváří jako něco, co by zajistilo větší míru vertikální pružnosti celku. Designovou odlišnost od konkurence ale upřít nelze, takže s celkově neotřelým pojetím rámu tenhle „prohřešek“ dokonale ladí.

 

 

Byť nejdostupnější model své řady, přesto se cenově nedostává pod třicet tisíc korun, takže s osazením nejsme úplně dole. Pohon mixuje dvanáctkovou sadu GX a NX, paradoxně s klikami nikoliv s integrovanou osou, ale každou samostatně na vícehranu osy. Písmena NX tak na nich můžou být pro někoho lehce matoucí a navíc má emkový rám kliky s pouhou 165mm délkou! S ohledem na doporučení pro jezdce s výškou 172-180 cm se nám to zdá dost málo. Zato kola na ráfcích Rodi s plášti WTB se ukázala jako svižný společník s ochotou akcelerovat až překvapivě snadno a stodvacítkový zdvih vidlice Recon na pevné ose pak jezdce umí svojí hloubkou rozmalovat, byť to s citlivostí a nějakým kultivovanějším projevem komprese s imunitou vůči zbytečnému zanořování zrovna nepřehání. Volba šíře řídítek, délky představce nebo sedla s možností dvojicí imbusů přestavět jeho šířku, byla zcela adekvátní velikosti kola, tady nemáme jakoukoliv připomínku, spíše naopak.

Moře zábavy

Dnes se u řady kol zmiňuje takzvaný „fun factor“, tedy jako moc je kolo zábavné, příjemné, a neřeší se až tak striktně jeho výkon. Nirvana spojuje obojí, výkon i zábavu, protože kolo nás bavilo opravdu moc, a jednoznačně je bikem, jenž nehodlá nutit jezdce k dosažení maximálních tepových prahů, ale spíše k překonávání svých limitů v technice jízdy. Agresivní geometrie, sjezdové schopnosti naroubované na XC kole, více univerzality a přitom dostatek výkonu. Tak tohle všechno se zde podařilo spojit v jeden funkční celek, a byť má drobné „mušky“, výsledný dojem z jízdy je natolik příjemný, že na ona drobná „ale“ jezdec nakonec úplně zapomene.

Posed je z těch, které jezdci sednou okamžitě, a tady jsme jen upravili šířku sedla na tu větší a posunuli jej v sedlovce s velkým offsetem trochu dopředu, jinak nebylo nutné natáčet gripy do komfortnější pozice nebo cokoliv jinak upravovat. Podložky pod představcem nabídnou buď vyšší pozici řídítek, podobnou trailbikům, nebo sportovnější variantu, a kdo ze staromilců šílí z délky představce, po otestování kola pochopí, proč tomu tak je. Rám je delší i horní trubka je trochu delší a krátký představec tohle všechno kompenzuje, aby kolo bylo snadno ovladatelné, obratné v technických pasážích a jisté ve sjezdech. A ono je, tedy nejen to, ono akceleruje s ochotou mnohem dražšího stroje a naprosto brilantně reaguje na každý podnět od řídítek. V silovém záběru je sice vidět drobnou flexi ploché části řetězové vzpěry při záběru pravou klikou, ale na celkový výkon to mělo zanedbatelný vliv. Drobné pohupování vidlice sice trochu omezuje agresivnější šlapání ze sedla, ale celkově svižný projev a i přes vyšší hmotnost jasně zřetelná ochota jet kupředu to přebijí. Zato kliky jsou s ohledem na rám schopný uvézt i 180 cm vysokého jezdce opravdu krátké a jejich „dětská“ 165mm délka nebyla nic příjemného ani pro 177 cm vysokého testera. Menší výkon ve výjezdech a nepříjemné „šmrdlání“ nohama vyšší frekvencí na rovině byly tím jediným, co bychom kolu vytkli, a 170 mm je podle nás u emkového rámu nutnost. Přitom převodový rozsah byl díky kazetě 11-50 a čtyřiatřiceti zubům na převodníku ideální i pro hodně rychlou jízdu po rovině nebo z mírného kopce. Co se týká brzd, nemáme připomínky, stejně jako k obutí, jež bylo rychlé, ale dostatečně univerzální a schopné i v terénu.

 

 

Tam si jezdec opravdu vychutná každý úsek, kde je třeba zrychlit, agresivně se položit do zatáčky, zabrat ve výjezdu, nebo si naopak užít technickou pasáž sjezdu. Geometrie je ukázkovým příkladem toho, jak delší přední trojúhelník dokáže navýšit sjezdové schopnosti, podržet i ve výjezdech a zlepšit stabilitu kola, aniž by trpělo neochotou zvládat ostřejší zatáčky, protože těmi se protáhne mrštně díky kratší zadní stavbě. Na tuhle novou geometrii je sice potřeba si chvilku zvykat, a ne každý ortodoxní XC jezdec ji přijme, ale pro řadu vyznavačů v terénu bude tím, co navýší jejich technické schopnosti a protáhne je nástrahami terénu bezpečněji, rychleji a zábavněji. Kdo v terénu umí na klasice, ten dokáže s nirvanou ve sjezdech ještě zrychlit, a určitě to nebude jen zásluhou vyššího zdvihu. Kolu se prostě chce skákat, chce jezdce podržet v kritických pasážích, a i když není superlehkým, supervýkonným a superpohodlným drahým speciálem, přesto díky svým genům může a chce, aby jej jezdec trápil v každém terénu.

(red)

 

Galerie kola ZDE

 

Technické specifikace

Rám: Al, SuperFit, Boost

Vidlice: Rock Shox Recon RL, 120 mm

Kliky: Sram NX, 165 mm, 34 z.

Brzdy: Sram Level T2, 180 mm

Řazení: Sram NX, 1x12

Přehazovačka: Sram GX Eagle

Ráfky: Rodi Tryp 25

Pláště: WTB Ranger, 29 x 2,3“

Náboje: Fastace, Boost

Kazeta: Sram PG-1230, 11-50

Sedlo: Selle Italia Adjustable

Sedlovka: Ground Fiftyone

Řídítka: Ground FiftyOne, 720 mm

Představec: Ground FiftyOne,

Hmotnost: 14,45 kg

Cena: 33 990 Kč

 

 

 

 

datum: 20.07.20 - kategorie: Testy kol
id

id

id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign