katalog_elektrokola

gravel

logo_katalog_detska_kola

deluxepoutak

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

author_banner_leden_2020

Test, Ghost Lector, hardtail úplně jinak

Ghost se v případě novinky Lector SF rozhodl přijít s něčím úplně odlišným, a to jak designově, tak geometrií a jízdními vlastnostmi. Nástupce závodního hardtailu Lector, jehož dominancí byla tuhost a chirurgicky přesné ovládání tak v sobě mísí dva zcela odlišné světy. Závodní XC a trail či lehké enduro, jedno pro výkon a to druhé pro sjezdové schopnosti. To vše v devětadvacítkovém hardtailu, který je vším, jen ne typickým hardtailem. Někdo designu novinky obdivně tleská, jiný jí vzhledem k hodně originálnímu designu nemůže přijít na chuť. Tenhle počin chtěl určitě hodně odvahy a my jsme dostali za úkol prověřit, jak moc splní všechna očekávání.

 

 

Softail/hardtail/XC-trail

Chcete specifikovat kategorii, kam bychom tenhle bike zařadili? Tak v nadpisu ji máte, a pokud vám to přijde komplikované, vězte, že označení přesně odpovídá vlastnostem, které se v testovaném modelu podařilo skloubit dohromady. Základem všeho je Super FIT koncept, o němž jsme psali v Cykloservisu 2/2020. Tedy geometrie vycházející ze sběru obrovského množství biometrických dat různých jezdců, jejímž výsledkem by mělo být kolo optimálně padnoucí jezdci odpovídajícího výškového rozmezí. Zjednodušme si to ale a popišme si to, co je už na pohled zřejmé. Tedy že karbonový rám disponuje hodně dlouhým předním trojúhelníkem, za nějž by se nemuselo stydět ani moderní superdlouhé enduro, a zadní stavbou, která kvůli maximalizaci absorpčních schopností a inspiraci listovou pružinou automobilu vypadá jako ze sci-fi románu. Funkce ovlivňuje tvar, takže zadní stavba dokáže díky prohnutí řetězových i sedlových zpracovávat nárazy terénu, což je každému jasné už od pohledu. Masivní partie přechodu řetězových vzpěr do středového pouzdra nebo hodně objemný profil sedlové trubky, to vše je zde kvůli zachování tuhosti. Ta je mimochodem u přední partie rámu vyloženě příkladná a jedinou poddajnost jezdec logicky cítí u zadní stavby, a to ještě v hodně silovém záběru. Napojení sedlových vzpěr na sedlovou trubku a přechod do té horní rovněž netrpí nedostatkem materiálu, což platí také o partii hlavy. Její prodloužení pak zcela jistě vyvolá paniku mezi ortodoxními XC závodníky, kteří dosud nenasadili představec kratší než 90 mm, tady se totiž hraje pouze na 45 mm délky, což je hodnota běžná pro enduro a trailové biky. A aby toho míchání světů nebylo málo, třmen zadní brzdy je na silniční standard Flat Mount, aby bylo možné ukrýt jej hezky nízko na levou vzpěru. A z trailového světa je rovněž i teleskopická sedlovka, jejíž vnější obal tvoří samotná sedlová trubka, a sedlo tak může zajíždět až úplně dolů. Náš testovací model v nejdostupnější cenové verzi Essential bohužel tímto komponentem nedisponoval, takže jsme vozili jen pevnou karbonovou sedlovku, ale rám na uchycení teleskopky přípravu v podobě čepu dole nad převodníkem samozřejmě má.

 

 

Aby té honby za maximem komfortu jezdce nebylo málo, nabízí vidlice 120 mm zdvihu, tedy u velikostí rámu L a XL, menší tři velikosti mají jen 100mm zdvih. K tomu všemu je třeba přidat nastavitelnou šířku komfortně polstrovaného sedla, gripy s excentrickým profilem s možností otočení a volby mezi komfortnějším, či naopak sportovnějším úchopem a myšleno bylo i na pohodlí mechaniků, protože kolo má vnější vedení bovdenů v prolisu pod spodní trubkou, navíc ukryté pod plastovým chráničem. Tohle kolo je prostě úplně odlišné od všeho, na co jsme zatím zvyklí. Komponentové osazení už je ale standardní, tady se na nějaké extravagance naštěstí nehrálo, a přednost dostala maximální funkčnost, tedy dvanáctková sada Sram GX, brzdy Sram Level a obutí Maxxis. Tohle všechno jsme provětrali v největší velikosti XL, která by měla „pasovat“ jezdcům s výškou 188-196 cm, takže jsme byli spíše na spodní hranici. Pro přesné nastavení kola pak výrobce dodává i imbusový Y klíč nebo svinovací metr s vodováhou pro nastavení pozice sedla. A kdo hledá rychloupínáky u obou pevných os, má smůlu, obě jsou na imbus a ten je součástí klíče, jehož madlo funguje jako otvírák. Prostě všechno trochu jinak.

Učím se znovu bikovat

Myslíte si, že máte na biku dokonalou techniku a prostě umíte jezdit? Tak na to zapomeňte, tedy alespoň prvních pár kilometrů, než si tuhle hračku důkladně osaháte. Řídítka jsme kvůli vyšší hlavové trubce nastavili pro 190cm jezdce trochu níž přehozením jedné podložky nad představec, sedlo putovalo mírně dopředu a sedlovku jsme měli vytaženou v půlce 10cm stupnice. Nasednutí na kolo, úchop řídítek s gripy natočenými v neutrální pozici a první šok v podobě délky úchopu. Reach, tedy vzdálenost mezi svislicí k ose klik a středu hlavové trubky, je 520 mm, což mají moderní endura, tak proto ten krátký představec. Je to trochu jako na delším XC kole se stovkovým představcem, jenže tady vás kratičký představec díky délce rámu nedostane tolik nad osu předního kola, takže jste bezpečněji za ní a můžete se ve sjezdech opřít o předek skoro stejně jako na trailovém kole. Je to znát jak ve sjezdech, tak třeba při jízdě ze sedla, kde máte pocit, že se opíráte úplně jinde, než na co jste byli dosud zvyklí. A je to pravda, protože tohle je enduro geometrie přenesená do XC světa, i když má úhel vidlice „jen“ 68 stupňů, ne méně. I to je ale na XC opět trochu neobvyklá hodnota. No nic, na geometrii předního trojúhelníku a to, že přední kolo zatáčí někde trochu víc vpředu před jezdcem, si musíme zvyknout, po pár kilometrech už nám to nepřijde.

 

 

To samé platí i pro zadní stavbu, kde podvědomě stále sledujeme, zda sedlové vzpěry pracují a jak moc se celá tahle partie při záběru kroutí. Nekroutí, tedy v sedle vůbec, a jen je cítit, že záběr zadního kola vůči terénu a kontakt s nerovnostmi je v celkovém projevu takový „otupělý“, prostě žádný tvrdý a nekompromisní projev jako u předchůdce s chirurgickým projevem v zatáčkách. Tady se část nárazů opravdu ztrácí v zadní stavbě a razantní záběr do pedálů provází sice adekvátní zrychlení, ale ten přenos síly není pocitově tak tvrdý. Přesto jsme neměli dojem, že by docházelo k nějakým ztrátám, tedy v sedle určitě ne, jen při spurtu a silovém šlapání s až amatérským vykláněním do stran bylo patrné, že se zadní stavba občas lehce podvoluje extrémnímu bočnímu zatížení metrákovým jezdcem. Při standardním šlapání bez nějakých schválností ale žádné takové projevy nenastaly. Co se týká šířky zadní stavby, s patami natočenými více k rámu jsme si vůbec neškrtli o řetězové vzpěry, naopak o ty více vybočené sedlové si jezdec může občas patou ťuknout. Plášť má pak dostatek prostoru pro bláto, takže i světlost je velice slušná. Délka zadní stavby je příjemných 430 mm, takže do výjezdu neměl bike tendenci stavět se na zadní, a naopak v ostrých zatáčkách dovolila kratší zadní stavba dohnat v točivosti to, co delší předek naopak brzdil. Ostré přechody z jedné zatáčky do druhé dají pocítit práci zadní stavby a tady jezdec jasně cítí, že zadek pracuje, ale ve výsledném součtu, kdy zadek pracuje v žehlení nerovností, bude jezdec mnohem méně vyklepaný a jízda plynulejší a rychlejší. Tohle není chirurgický nástroj pro přesné krájení každé zatáčky, tohle už je blíže enduru, kde si jezdec lehce najede a pak to tam pošle ještě brutálnější rychlostí. Úhel vidlice, pozice řídítek více zapřená o vidlici a přední kolo, to všechno najednou dává v nejostřejších sjezdových pasážích smysl. Tady není nutné přesouvat těžiště za sedlo, tady je možné to poslat v enduro stylu s nalehnutím na řídítka, což teleskopická sedlovka (pokud jí daný model disponuje) výrazně ulehčí. Tohle kolo v sobě snoubí svět XC a lehčího endura a přitom to není „hardtrail“, aby mělo vyloženě trailovou geometrii. Jak moc je ochotné protáhnout jezdce sjezdovou pasáží, navíc s utlumením všech nárazů na zadní stavbu, je až neskutečné. Přitom dostat jej do vzduchu nebo odskočit hranu přitažením řídítek, která nám předtím přišla umístěná docela daleko vpředu, to rovněž vykouzlí úsměv na rtech.

Funkce všech komponentů nebo vzorek plášťů či citlivost přední vidlice, k tomu nemáme, snad až na 32 zubů převodníku, jedinou výtku. Větší převodník by se s ohledem na závodní orientaci kola určitě hodil a někteří XC chrti možná vymění velice příjemné sedlo za nějaký tvrdší a ostřejší model, ale to jsou jen drobné detaily. Během testování jsme se shodli, že bychom se možná přiklonili k menší velikosti L, která je určena jezdcům s výškou 180-188 cm, a nebyla by tudíž tak razantním odklonem od standardní geometrie, i když i tak by byl rám stále delší, než je tomu běžně. Tohle kolo prostě je nutné vyzkoušet, aby jezdec pochopil nejen jeho myšlenku, ale také sám sebe, co mu bude vyhovovat.

Ve výsledku musíme potvrdit, že Lector SF není kolo pro „drncání“ se přes rozbité pasáže, je kolem, které zatlačí kameny někam dolů pod sebe a jezdce nechá letět, aniž by z něj vyklepalo duši. Má neoddiskutovatelné sjezdové vlohy, a přestože třeba na ostré XC na trati se spoustou zatáček a řadou úseků se zrychlením bychom možná vsadili spíše na předchozí variantu lectora, na maraton a moderní technické XC tratě je to ideální nástroj, řešící časté dilema jezdců, zda zvolit hardtail nebo už kompletní odpružení.

 

Fotogalerie kola ZDE

 

Technické specifikace

Rám: Lector LC, Carbon, Boost

Vidlice: Rock Shox Reba RL, 120 mm, Boost

Kliky: Truvativ Stylo, DUB, 32z.

Brzdy: Sram Level TL, 180/160 mm

Řazení: Sram GX Eagle, 1x12

Přehazovačka: Sram GX Eagle

Kola: Rodi, Boost

Pláště: Maxxis Ikon, 2,25“

Kazeta: Sram PG1230, 11-50

Sedlo: Selle Italia SLR Adjustable

Sedlovka: Ground Fiftyone Carbon

Řídítka: Ground Fiftyone, 760 mm

Představec: Ground Fiftyone, 45 mm

Hmotnost: 11,4 kg

Cena: 65 990 Kč

 

 

 

 

 

 

 

datum: 21.05.20 - kategorie: Testy kol
id

id

id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign